Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poloviční otisk - 3. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Poloviční otisk - 3. kapitolaVe dne v klidném rozkvětu živlů, v noci měnící se v andělské vlky.

28.07.2011 (20:15) • Bella130 • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1096×

3. kapitola

(Pohled Belly)

Přítomnost...

Seděla jsem ve svém milovaném Porschi zelené barvy (motýlkovi). Dostala jsem ho od rodičů k narozeninám. Pravda je, že já si moc na velké dárky nepotrpěla, ale tomu jsem nemohla výjimečně odolat. Tohle jsem si přála dost dlouho. První den na nové škole. Frustrující. Rozhlížela jsem se po školním parkovišti. Moc aut tu ještě nebylo. Jo, já byla mezi prvními. Nechtělo se mi vylézt ze svého úkrytu. Kam se jen zašprajcovat. Do kufru? Nervóznější jsem být už opravdu nemohla. Snášet  cizí pohledy studentů. No, hrůza. No, jo jsem unikát z Arizony. To se dá čekat. No, tak Bello klid! Nejdou tě sníst za živa. Okřikla jsem sebe samu v duchu. Opatrně jsem otevřela dveře od auta a sebrala odvahu. Z kapsy od bundy jsem vytáhla plánek školy a vydala se ke kampusu. Do toho plánku jsem se zahleděla tak pozorně, nehleděla na okolí a vrazila do něčeho tvrdého.

Pohled nikoho

(Minulost)

Před sto lety...

Svíce ozařovala místnost a její stín tančil na zdi. Z ní ukapával vosk na starý pracovní stůl, byl vyroben z javorového dřeva. V rohu místnosti z krbu vyhlížel ohnivý mužík - udržoval teplo domova.  Na tom stole ležela stará kožená kniha. Její stránky byly už nažloutlé věkem. Nad ní se skláněl starý vrásčitý muž indiánského původu a zapisoval příběh husím brkem o Polovičním otisku. Jediná legenda, která v budoucnu toho tolik změní a ovlivní. Možná dojde k velkým problémům.  Jeden odstavec podtrhl, zněl důležitě:

Pouto vznikne silné mezi osobami, kde došlo k polovičnímu otisku. Jsou spojeni andělskou nitkou, tak tenkou a mocnou, že ve dvojici jsou víc než jen mocní. Jejich spolupráce je výjimečná. Každý z dvojice oplývá darem živlů. Ve dne v klidném rozkvětu živlů, v noci měnící se v andělské vlky. Nechť  ať se jejich křídla roztáhnout a zařídí, aby nastal věcný mír mezi studenými a horkými.

Muž se potěšeně usmál, zavřel inkoust, odložil brk, zvedl se ze židle, která zavrzala, a šel si nachystat večeři.

(Pohled Paul)

Minulost...

„Paule, jsi blázen? Víš, vůbec čeho ses sakra dopustil? Autonehoda. Jak ses  tak rychle vyléčil? Má sestřenka sice zná pravdu, ale měla zůstat i tak v nevědomí. Což značí nemluvit před ní, ty víš o čem. A jak je vůbec možné, že ses do ní z poloviny otisknul! To přece nejde, je to jen legenda. Tak jak se něco takového mohlo stát?!“ vykřikl celý nevěřícný Samuel.

Poloviční otisk. Té legendě se každý smál. Pohádka na dobrou noc. Byla stará sto let od doby vzniku. Nikdo neví, kdo ten příběh napsal, odkud čerpal, jestli byl skutečný či vymyšlený. Plel záhadou.

„Dočetl jsem se z jedné z legend, že když se z poloviny otiskneš do někoho v době, kdy se ti něco stane, a jsi na tenké hranici života a smrti, vyléčíš se a vznikne pouto. Dosti silné,“ povzdechl jsem si a podíval se zpříma do očí  svému kamarádovi. Seděl na gauči, ruce v dlaních. Začal jsem pochodovat sem a tam s rukama za zády a pokračoval ve vysvětlování, „nevím, jak to popsat. Je to nevysvětlitelné a sám o tom moc nevím.  To, co se stalo, je zvláštní. Zkrátka divné. A ta autonehoda. Stala se kvůli Leah. Zahlédl jsem ji a nedokázal z ní spustit oči. Nebylo v tom zalíbení ani zamilovanost. Něco mě k ní táhlo. No, a pak došlo k tomu. Semlelo se to rychle. Jako by mi něco říkalo, že to tak má být. Začne tím nová etapa. Nechápu to. Jinak jsem ti ji sem dovezl. Čeká ve svém autě. Zpravil jsem jí ho, měla nepojízdný motor. Stačily mi k tomu jen mé šikovné prsty.“ Ztěžka jsem polkl. Samuel zatínal ruce v pěst. V atmosféře vířilo cosi zlověstného.

„To je skvělé. Takže ty mi tvrdíš, že poloviční otisk tě dokáže vrátit do života. Čirý nesmysl. Kdes na to přišel? Leah vůbec neví, že z jedné části bude jednou z nás. Stavy slabosti ji budou provázet do doby proměny, což obnáší - bolest hlavy, únava,  omdlévání a bude mimo. Tak je to v pramenech legendy. Jednou za každý týden ji tohle čeká. První záchvat měla. Pouto. Ty máš s ní pouto? V jakém slova smyslu?“ Vykulil na mě oči. Já mu na to, ale nemohl dát odpověď. Nebo nechtěl?

Správně jsem měl být po smrti. Žiju. Měl bych to brát jako štěstí.  V tom okamžiku, kdy jsem umíral a já se Leah podíval  z rozbitého okna zhluboka do očí, mým tělem projelo prazvláštní teplo. Jako by se po částečkách má duše začala usazovat zpět a opět uvedla do provozu mé tělní šrouby. Na chvilku jsem padl do nevědomí stejně jako ona. Probral jsem se a ve zpětném zrcátku zůstal na sebe šokovaně zírat. Předtím jsem měl velkou díru na hlavě. Po ní nebylo stopy. Rukou jsem si prohmatal hlavu. Bylo hladká jako dříve. Mé kosti byly zlámané. Poznal jsem to podle toho, jak jsem byl neschopen jakéhokoliv pohybu - bolelo to tak, jako by se do mě zapichovaly hroty nožů. Ovšem mám je vcelku. Ubíral jsem se do temnoty, řítil se do tunelu, kde zněla lákavá hudba. Něco mě vrátilo zpátky. Bylo to zvláštní bílé světlo a to teplo procházející celým mým tělem. Byl to zvláštní pocit. Jako by mě paprsky hladily i pod kůží.

Temnota se v mém bezvědomí prala se světlem. Je jasné, kdo vyhrál. Můj mozek pracoval velice pomalu. Snažil jsem tomu všemu dát logiku a výsledek? Stále stejný. Jak jsem mohl být tak pošetilý? Ze sutin auta jsem se vymotal a najednou jsem si připadal lehký. Chodil metr nad zemí. Udělal jsem pár kroků od auta a ještě se naposled otočil směrem, kde měl být kus šrotu zabodnutý do stromu. Mé auto už tam nebylo. Zkrátka zmizelo. Víc mimo jsem být nemohl, to, co se dělo, nemohla být realita. Jen sen. Protřel jsem si obě oči a znovu se podíval. Stále jen strom. Neposkvrněn.  Jenže jak tohle všechno možné? Můj mozek pracoval pomalu. Má mozková kolečka by nutně potřebovala promazat. Stalo se něco, co je nad lidské chápání. Připadal jsem si, jako by mě zavřeli do blázince. Otázky překřikující se jedná přes druhou v mé hlavě týkající se toho, proč mě zavřeli. Ano, opravdu jsem si tak připadal.

Rozhlédl jsem se kolem a všiml si Leah, která ležela na trávníku. Okamžitě jsem k ní přiběhl. Vypadala tak klidně.  Srdce se koupalo v příjemném teple. Přirovnal bych to k tomu andělskému. V té chvíli jsem pochopil, jaké pouto mezi námi vzniklo. Umět ho vysvětlit neumím. Spíš nechci. Koukal jsem na ni s očekáváním. Minuty plynuly, dokud se neprobrala. Z mého přemítání mě vyrušil Samuelův hlas.

 

Snad tahle kapitola Vám trochu více vykreslila, co poloviční otisk je a co obnáší. Je to složité věcička, ale pevně doufám, že ji časem porozumíte. První kapitoly Vám budou asi připadat zmatené, postupem času se vyjasní. Pokud budete o pokračování stát.  Zanechte mi, prosím Váš názor. Dost mi to pomáhá v tom,  v čem se zlepšit a podobně. Předem velice děkuju.

P.S. Adminům se předem moc omlouvám za nalezení chyb, která já přehlédla.

Autor: Bella130 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poloviční otisk - 3. kapitola:

 1
5. Bella130
29.07.2011 [11:49]

Bella130Děkuju za opravu. Příště se to opakovat nebude. Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 29.07.2011 [8:45]

Už tomu začínam pomaličky chápať, ale som zvedavá, čo bude aj s Bellou, tak prosím, pokračko Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. lala19941
28.07.2011 [23:32]

Stále som z toho trochu zmetená, ale verím, že postupne tomu pochopím úplne, jinak moc moc zajímavá kapitolka, tak piš prosíím honem další díleček, protože sem moc moc zvedavá jak to bude pokračovat, jinak ješte jeden dotaz co s tím má společného Bella, to zatím taky nechápu, ale vím, že to postupne vysvetlíš, tak prosííím honem další díleček Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. nim
28.07.2011 [20:39]

moc se mi to líbí Emoticon Emoticon Emoticon

1. Roxana
28.07.2011 [17:50]

RoxanaAhoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na:

* Čárky;
* S/Z;
* Dvojité mezery;
* Překlepy;
* /výjmečně/ -> /výjimečně/;
* /výřilo/ -> /vířilo/;
* Shoda podmětu s přísudkem;
* Rozčlenila jsem Ti ten velký odstavec, aby se v tom lépe orientovalo;

Příště si dávej, prosím, pozor.
Děkuji...

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře