Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělat - 2. část


Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělat - 2. částČetla jsem si komentáře k mé povídce a rozhodla jsem se napsat pokračování. Jak dopadne Bella a Edward? Budou spolu, nebo se Bella stáhne do sebe a dál bude trpět? Moc děkuji za krásné komentáře, vážně mě moc potěšily. Vaše IsabelMasen.

Byl krásný dubnový den a já se vyklonila z okna. Zhluboka jsem se nadechla a s úsměvem na tváři hleděla na slunce. Zářilo a hřálo mou pokožku. Mých zad se dotkly dvě teplé ruce a já se zachvěla. Dál jsem pozorovala tu nádheru před sebou a na krku ucítila lehký polibek.

„Na slunci jsi ještě krásnější,“ vydechl a já se zachvěla. Pomalu jsem se otočila a podhlédla do jeho zelených očí. Zářily štěstím a radostí. Pomalu ke mně sklonil svůj obličej a políbil mě. Pevně jsem ho objala kolem krku a přitáhla si ho blíž k sobě.

Pamatuji si na den, kdy jsem ho konečně oslovila. Stačila jedna nevinná otázka a stali se z nás přátelé na život a na smrt. V ten den, kdy jsem se ho zeptala, jestli je vedle něj volno, se změnilo hned několik věcí najednou. Když promluvil a představil se mi, něco ve mně se zlomilo. Už jsem neřešila, jestli se dobře tvářím, nebo jestli nejsou na sedadle má stehna moc rozpláclá. Prostě jsem jen seděla, usmívala se a mluvila. Neřešila jsem, jestli mluvím spisovně, nebo jestli je mi pořádně rozumět, jen jsem si užívala chvíli, kterou jsem mohla strávit s ním.

V ten den jsem se stala jiným člověkem. Když jsem se myla a ucítila tu známou vůni svého šampónu, usmála jsem se. Nechtělo se mi plakat jako v jakýkoliv jiný den, prostě jsem se usmívala a dokonce si i zazpívala. Poslouchala jsem svůj hlas a cítila, jak celým mým tělem prostupuje radost a štěstí. Prohodila jsem s ním jen několik vět, ale byla jsem spokojená. Mé sebevědomí se z nuly zvedlo na jedničku. Stála jsem nahá pře zrcadlem a hleděla na své tělo. Neušklíbla jsem se, naopak. Čím déle jsem na sebe hleděla, tím víc jsem našla hezkých věcí. Vlasy jsem měla lesklé a plné života. Prsa byla tak akorát do ruky a bříško bylo celkem štíhlé. Širší boky se daly schovat pod volnější triko a větší zadeček byl spíš kladná záležitost, než záporná. Silnější nohy se zdály být štíhlejší, když jsem se prohlížela z profilu. Musela jsem uznat, že jsem docela hezká. Nevím jak, ale najednou jsem se viděla v úplně jiném světle. Usmívala jsem se na své pupínky a s láskou se je snažila odstranit.

Ležela jsem v posteli a pozorovala černou tmu, která se rozprostírala za oknem. Nechtělo se mi plakat. Nechtělo se mi umřít. Nechtělo se mi vstát z postele a utéct někam hodně daleko. Prostě jsem jen ležela, užívala si toho krásného pocitu a myslela na Edwarda. Ano, ten dokonalý mladík z autobusu se jmenuje Edward. Dnes jsem se o něm dozvěděla, že studuje na střední škole nedaleko té mé a dokonce jezdí domů stejným spojem jako já, jen o půl hodiny později. Je chytrý, milý, vtipný a pod trikem se rýsovaly svaly, ze kterých mi bylo horko. Když jsem na něj myslela, vzpomněla jsem si na toho chlapce z parku a zalil mě pocit radosti. Jeho hlas mi zněl v hlavě a já si tak připomněla všechna moudra, která mi sdělil.

Nikdy se nepodceňuj, protože ty jsi unikát.

Pokud tě nebude chtít, to on propadne depresi a nikdy nebude šťastný.

Krása není jen na těle, ale i v duši.

Pokud nevěříš sama v sebe, život bude těžký.

Jsi krásnější než všechny ty dívky, o kterých mluvíš. S tebou si můžu povídat a dívám se do tvé tváře, ne do zmalovaného obličeje.

Přijde čas, kdy budou ta děvčata závidět tobě, protože ty budeš ta, která vyhraje.

Přijde čas, kdy se budeš svým starostem smát.

Věř mi, pokud má ten chlapec oči, neodmítne tě.

Toužila jsem se s ním ještě někdy sejít. Jeho rady mi udělaly radost a dodaly mi odvahy. Oslovila jsem chlapce, o kterém jsem snila několik měsíců. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že se to všechno děje mně. Malé, ošklivé, tlusté holce, která po večerech brečela. Zachumlala jsem se do přikrývky a s úsměvem na tváři usnula.

Ráno jsem vstala a do koupelny vplula na obláčku. Zdál se mi dokonalý sen o něm, mně a naší společné lásce. Sice jsme se spolu teprve začali bavit, ale já věděla, že budeme spolu. Nějaká neviditelná síla mi dávala naději v náš společný život. V naši společnou lásku.

Stála jsem na zastávce a netrpělivě vyhlížela autobus. Už před minutou jsem měla sedět na svém obvyklém místě a vyhlížet dokonalého Edwarda. Začala jsem poklepávat nohou o zem a nervózně se kousala do rtu. Když se zpoza rohu vyřítil starý tmavý autobus, usmála jsem se. Když přijel na zastávku, rychle jsem nastoupila a chtěla si sednout na své oblíbené místo. Když jsem se rozhlédla kolem sebe, zalapala jsem po dechu. Všude bylo plno, až na dvě místa, která od sebe byla vzdálena několik míst. Zklamaně jsem se posadila a kopla do tašky.

Autobus se rozjel a já už z dálky viděla jeho šedivou bundu. Usmála jsem se, v tuto chvíli mi bylo jedno, že vedle mě nebude sedět. Když nastoupil, ještě víc jsem se usmála, a když se na mě podíval, zamávala jsem. Také mě pozdravil a rozhlédl se kolem sebe. Zdálo se mi to, nebo se zatvářil zklamaně? Posadil se na volné místo a otočil se. Věnoval mi smutný úsměv a nakonec se otočil zpátky ke směru jízdy.

Bylo to těch nejhorších dvacet pět minut mého života. Nedívala jsem se vedle sebe, ani okolo sebe. Pozorovala jsem jeho záda a přála si, aby se otočil. Když to udělal, podívala jsem se z okna a nevěnovala mu pozornost. Když se otočil zpátky, úlevně jsem vydechla a znovu hypnotizovala jeho záda. Prohrábl si vlasy a já zalapala po dechu. Jak ráda bych jeho ruce nahradila těmi svými.

Když jsem vystupovala, pospíchala jsem na tramvaj, která přijížděla na zastávku. Chtěla jsem se rozběhnout, abych ji stihla, ale studená ruka na mé paži mě donutila se otočit. Pohlédla jsem do zelených očí Edwarda a zalapala po dechu. Usmál se a podal mi lísteček, na kterém bylo napsáno devět čísel. Překvapeně jsem hleděla na čísla a nemohla tomu uvěřit.

„Někdy se ozvi,“ řekl a odcházel k metru. Stála jsem na místě jako přikovaná. On mi dal své telefonní číslo a chtěl, abych se mu někdy ozvala? Nezajímalo mě, že mi ujela tramvaj, ani to, že možná nestihnu školu. Pořád jsem stála na místě a s úsměvem na tváři pozorovala číslice.

Ještě ten večer jsem mu napsala. Bála jsem se, že to bude moc brzy, ale po mé zprávě ihned odepsal. Jakoby čekal, až napíšu.

Ahoj, tady Bella, začala jsem zlehka a třesoucím se ukazováčkem zprávu odeslala. Netrvalo ani minutu a mobil začal zvonit.

Už jsem myslel, že se neozveš, odepsal a já mu odpověděla. Psali jsme si až do jedné do rána. Nezajímalo mě, že mě kredit bude stát majlant, ani to, že je pozdě, prostě jsem mu odpovídala na jeho otázky a usmívala se.

Zítra je pátek a já mám až od deseti, takže se neuvidíme. Co děláš v sobotu večer? Hleděla jsem na displej, neschopna slova, a srdce se mi rozbušilo šílenou rychlostí. On chce se mnou někam jít?

Napsala jsem mu, kde bydlím a v kolik se má pro mě stavit. Nevěřila jsem, že je to pravda. Několikrát jsem si štípla do ruky, abych se ujistila, že je to skutečné.

To ráno a zbytek dne bylo to nejtěžší v mém dosavadním životě. Myšlenkami jsem byla úplně někde jinde. Nevnímala jsem, co říká profesorka na ekonomiku, prostě jsem v ruce svírala telefon a přemlouvala se, abych mu nepsala.

„Ahoj, Bello,“ ozvalo se za mnou a já se otočila. Jessica stála pár metrů ode mě a přátelsky se na mě usmívala.

„Ahoj, Jess,“ odpověděla jsem a sledovala ji, jak si sedá vedle mě a z tašky si vyndává věci na matematiku.

„Nevadí, když si sednu s tebou? Ty fifleny vzadu řeší samé pitomosti a mě už z nich bolí hlava,“ řekla a já na ni překvapeně hleděla. Opravdu si chtěla sednout ke mně?

„Jasně, jen se posaď. Já je nevnímám,“ pronesla jsem přátelsky a usmála se. Úsměv mi oplácela a mě zahřálo u srdce.

Když jsem se vrátila domů, zachvátila mě panika. Co když všechno zkazím a znovu propadnu depresi? Ruce se mi třásly a nemohla jsem se nadechnout. Pohled na hodiny mě moc neuklidnil, ba naopak. Hodina a půl? To nestihnu.

Vysprchovala jsem se, natřela své tělo krémem a oblékla si spodní prádlo. Fialová podprsenka těsně obepínala má prsa, takže se zdála větší. Fialové kalhotky zahalovaly můj zadeček a dělaly ho menším a hezčím. Usmála jsem se na sebe a přešla ke skříni. Vyndala jsem černé triko s výstřihem a oblékla si ho. Když jsem se podívala na svůj dekolt, zalapala jsem po dechu. To jsem vždycky měla tak velká prsa? Na nohy jsem si natáhla světlé kalhoty a zjistila jsem, že mi zeštíhlují nohy. Vlasy jsem si stáhla do culíku a na řasy nanesla trochu řasenky. Obličej jsem namazala krémem a nanesla na něj pudr. Pupínky skoro zmizely, takže to vypadalo opravdu dobře. Na ramena jsem si natáhla černou koženou bundu a do kabelky si hodila mobil, peněženku, kapesníky, voňavku a klíče. Na krk a na ruce jsem si stříkla trochu parfému a usmála se.

Byl tady. Stál u domu a mně přestalo bít srdce. Seběhla jsem schody a obula si boty na malém podpatku. Když jsem chtěla odejít, zastavila mě mamka a zvědavě si mě prohlížela.

„Doufám, že se vrátíš brzy. Užij si to a moc nezlob,“ řekla a já zakroutila očima. Já a zlobit? Vyšla jsem z domu a seběhla pár schodů. Když jsem stála skoro před ním, prohlédla jsem si ho. Měl na sobě tmavé kalhoty, modrou košili a černé sako. Polilo mě horko.

Vzal mě do kina, na romantickou komedii. Seděli jsme úplně vzadu, sami v celé řadě. V ruce jsem svírala pytlík bonbónů a pohlédla vedle sebe. Edward mě pozoroval a usmíval se.

„Moc ti to sluší,“ zašeptal a já se zachvěla.

„Nelži,“ řekla jsem a všimla si, jak se napjal.

„Já ti nelžu,“ bránil se a hodil po mně pohled ublíženého štěňátka.

„Kdybych neměla velký zadek, tlusté nohy, široké boky a pupínky na obličeji, tak bych ti to věřila,“ zasmála jsem se a do úst si vložila čokoládový bonbón.

„Takhle nemluv, nemáš pravdu. Tvůj zadeček je dokonale tvarovaný a akorát do ruky. Žádné tlusté nohy nevidím a široké boky nemáš. Pupínky na obličeji? Ukaž mi nějaký,“ pobídl mě a já si sáhla na nos. Byl dokonale hladký. Kde je ten pupínek, co tam byl včera?

„Vidíš? Žádný tam není, jsi dokonalá,“ řekl a já pohlédla do jeho očí. Usmál se a pohladil mě po tváři. Pomalu se ke mně sklonil a věnoval mi první polibek. Jemně okusoval mé rty a já se stala novým člověkem.

Během jednoho dne jsem získala dokonalého přítele a nejlepší kamarádku. S Jess jsme se staly nerozlučnými sestrami. Svěřila jsem se jí se všemi svými starostmi a přišla na to, že je stejná jako já. Zoufalá a neměla žádné sebevědomí. Usmála jsem se a řekla jí, že všechno bude dobré. Slíbila jsem jí, že bude šťastná jako já.

S Edwardem jsem se vídala každý den. Cestou do školy, cestou ze školy a po škole. Milovala jsem ho. Od začátku našeho vztahu jsem se přestala hlídat a dělala jsem si, co jsem chtěla. Neřešila jsem, že nejsem hubená a vysoká jako modelky. Nevadilo mi, když jsem snědla něco nezdravého. Když jsem se před Edwardem poprvé svlékla, styděla jsem se. On mě však přesvědčil, že jsem nádherná. Stáli jsme nazí před zrcadlem a jeho ruka putovala po mém těle. U každé partie, se kterou jsem nebyla spokojena, se zastavil a pohladil ji. Sklonil se a věnoval polibek místu, které jsem nenáviděla. Jeden dotek jeho rtů způsobil, že jsem to místo začala milovat. Stejně jako jeho.

Byla jsem malá, ošklivá a tlustá. Dostala jsem přítele a kamarádku. Díky čemu? Myslela jsem si, že je to díky chlapci, kterého jsem potkala v parku, ale mýlila jsem se. Stala jsem se novým člověkem díky sobě. Přiznala jsem si, že jsem hezká a mám právo na všechno, co mají ostatní. Když jsem si to uvědomila, dostala jsem všechno, po čem jsem toužila. Za každý den plný slz a zklamání jsem dostala den plný lásky a radosti.

„Miluji tě,“ zašeptal Edward a dotkl se mého holého bříška. Zasmála jsem se a otočila se na něj. Usmál se a věnoval mi polibek plný lásky. Vzpomněla jsem si na chlapce v parku a zvedla jsem hlavu k nebi. V duchu jsem pronesla tiché děkuji a vrátila se do své pohádky.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pokud to chceš změnit, musíš pro to něco udělat - 2. část:

 1 2   Další »
13. míša
09.09.2012 [21:17]

BREČÍM!!!
Jastli se pletu, tak se omlouvám, ale myslím si, že tohle musel napsat jen někdo, kdo si připadá úplně stejně jako já nebo ta holka (bella).
Taky bych v sobě chtěla najít tolik odvahy a udělat nějakou zásadní změnu! Bohužel moje sebevědomí je pod bodem mrazu! :-(
Doufám, že taky budu jednou tak štastná a nebudu po večerech brečet!!!!!!

12. van
31.03.2012 [10:20]

van Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.03.2012 [16:39]

jesikatato je nadherny Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. eivliS
09.03.2012 [19:33]

eivliSOoooooooooooooooooo, to bylo sladké. Já nemám slov.Jdu zamáčknout slzu. Krásné, krásné, krásné a hlavně takové, no ze života Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.02.2012 [16:15]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. lucka2010
31.01.2012 [17:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

31.01.2012 [15:21]

AnizekKrásné. Dokonalá. Skvěle si popsala Belliny pocity Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.01.2012 [23:28]

nikaokKrááása... Emoticon Emoticon Emoticon Edward sa mi páči... predpokladám, že je asi človek, že??? Emoticon Emoticon Emoticon Je to super... len pokračuj... teším sa na ďaľšiu kapču... Emoticon Emoticon Emoticon

30.01.2012 [17:13]

BellaSwanCullen8nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
ďakujem za ponaučenie Emoticon Emoticon Emoticon vážim si to Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 30.01.2012 [16:47]

Krásné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!