Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Počkej si, ona přijde! - 4. kapitola

Arya


Počkej si, ona přijde! - 4. kapitolaTak jak dopadl návrat domů? A co zbytek rodiny, jak bude reagovat na smích Belly a Jaspera? Prozradím, že Emmett bude zase velmi "chytře" komentovat a Bella s Jazzem se definitivně vrátí do normálního života.

4. kapitola

„No…“ zamyslel se, „myslím, že bude lepší ta košile. „Ale budeš ji mít od krve!“ protestovala jsem, ale v duchu jsem doufala, že mi ji nakonec stejně vnutí, protože jeho vůně je neodolatelná, a když už jsem u něj… vypadá fakt dobře. Jeho vypracovaná hruď už byla zase odhalená a já si ho nevědomky začala prohlížet.

„Budeš si mě prohlížet ještě dlouho, anebo mi prokážeš velkou laskavost a oblečeš se, aby to doma všichni přežili ve zdraví?“ ptal se se smíchem a já bych byla rudá jak rajče, kdybych mohla, což naštěstí upíři být nemůžou, a tak jsem rychle popadla košili a oblékla se.

„Radši ti vyhovím,“ řekla jsem, pousmála se a snažila se dívat jinam než na něj. Vdechovala jsem jeho krásnou vůni, která teď byla všude kolem mě. Musím říct, že byla omamující – vůně lesa, moře, trávy, květin…

„Tak jdem?“ zkazil mi tu chvíli Jazz. Až teď jsem si uvědomila, že stojím uprostřed lesa se zavřenýma očima a jen vdechuji tu vůni. Co to se mnou je? Nejsem normální! Zhodnotila jsem svůj stav a vrátila se do reality.

„Jasně, jen jsem se zamyslela,“ odpověděla jsem pohotově a rozběhla se. Když už jsme byli skoro doma, uvědomila jsem si, že jsem chtěla vykonat pomstu, protože se mi Jazz už dvakrát smál. Nechtěla jsem mu nějak ublížit, nebo něco takového, a tak jsem přemýšlela o něčem jiném. Přišla jsem na to, když jsme doběhli k řece. Odrazila jsem se ve stejné chvíli jako Jasper, ale já se odrazila směrem k němu. Nečekal to a jen se nechápavě díval, jak letím přímo na něj. Vrazila jsem do něj obrovskou silou, znělo to, jako když se srazí dva balvany, a oba jsme padali, směr vodní hladina. Tak to jsem nedomyslela, ale co už, jsem dost mokrá, tak je to jedno. Když jsme se vynořili, Jasper nasadil rozzlobený výraz, ale v očích mu hrály jiskřičky pobavení a vykřikl:

„No počkej, tohle ti neprojde!“ Začal se smát na celé kolo.

„Tak to se teprve uvidí, kdo bude prosit o odpuštění, protože ses smál naprosto nevinné upírce!“ křikla jsem pro změnu já a cákla mu vodu přímo do obličeje, nemohlo mu to vadit, ale dostalo ho to. Nečekal, že bych ještě pokračovala.

„No počkej!“ křičel a natáhl se po mně.

„Néé!“ zavolala jsem a pak už jsem byla pod vodou, ne že bych potřebovala dýchat nebo by mi snad voda natekla do očí, ale nechtěla jsem ho nechat, aby se on pomstil mně. Ve vodě jsem ho chytila za ruce a stáhla ho taky pod vodu. Vytřeštil oči a snažil se mi vykroutit, což se mu povedlo, ale mně se zase povedlo se dostat nad hladinu. Na nic jsem nečekala a snažila jsem se vyškrábat na břeh. Jazz byl rychlejší a na břehu se zase smál. Nemohla jsem za to, že se moje nešikovnost částečně přenesla i do mého upířího života. Do ruky jsem nabrala směs bahna a trávy a mrštila to na jeho bledou hruď. Okamžitě se přestal smát, ale já začala, jeho výraz byl úžasný, vypadal jako malé dítě, které se chystá na svůj výstup, protože mu někdo vzal kyblíček. Smála jsem se a pořád se snažila dostat na břeh. Nakonec jen zakroutil hlavou a protočil oči.

„Na to se nedá dívat, jsi strašně nešikovná!“ Chytl mě za ruku a vytáhl z vody a okamžitě mě držel v náručí. Koukala jsem na něj s vytřeštěnýma očima. On si mě nevšímal a nesl mě směrem k verandě.

„Pusť mě!“ cukala jsem se a kopala, ale on se jen usmál.

„V žádném případě! Tebe já teď odnesu hodně daleko a nechám tě tam, protože ty sis dovolila ušpinit mě a moje oblečení, to si nenechám líbit!“ řekl a tvářil se přísně, ale v jeho očích byly vidět jiskřičky pobavení a radosti. Založila jsem si ruce a podívala se na něj stejně přísným pohledem a snažila se ignorovat udivené pohledy všech členů rodiny za prosklenou zdí domu, který teď už byl velmi blízko.

„Tak hele, Pane Dokonalej, tu košili jsi mi půjčil ty, ještě jsi mi ji vnucoval, tak se pak nediv, že jsem si ji upravila podle svých představ. Mám prostě ráda flekaté věci, takže jsem si upravila nejen tu košili, ale i tebe,“ řekla jsem mu a už nevydržela zadržovat smích, vyprskla jsem smíchy a rodina v domě jen kroutila hlavou. Byl to krásný pocit se po tak dlouhé době smát. Jazz na mě chvilku koukal, opravdu jako na blázna a pak vyprskl smíchy taky. Ujela mu noha a oba jsme se svalili do železného lehátka na verandě. Člověk by si při takovém volném pádu na něco tak tvrdého určitě přelámal všechny kosti, ale nám to nijak nevadilo.

„A prý, že já jsem nešikovná!“ okřikla jsem ho a smála se dál. Podíval se na mě, jako jestli si dělám srandu, nebo co, pak se rychle postavil a chtěl mě chytit, ale tentokrát jsem byla rychlejší já a už jsem stála na nohou o kousek dál.

„No počkej, já nejsem nešikovný tak jako ty!“ volal na mě a rozběhl se. Chtěla jsem utéct z verandy po schodech, abych nezašpinila nic v domě a tak jsem oběhla lehátko a najednou… Rozhlídla jsem se kolem sebe a uviděla Jazze, jak sedí hned vedle mě. Vybuchli jsme smíchy oba naráz. Teď to bylo vyrovnané. Oba jsme totiž uklouzli na bahně, které spadlo asi ze mě. Teď jsme v tom seděli a smáli se. Zbytek rodiny už stál kolem a pozoroval nás se starostlivým pohledem.

„Vy jste něco hulili?“ ptal se Emmett. Esmé se na něj káravě podívala, ale pak se obrátila zpět na nás.

„Ne!“ dostal ze sebe Jazz, ale dál se smál.

„Tak jste objevili něco, co dokáže opít upíra?“ ptal se dál a vypadalo to, že ho to opravdu zajímá.

„Co je to za blbou otázku? Opít upíra? Seš vůbec normální?“ ptala jsem se pro změnu já už trochu klidnějším tónem.

„Já normální jsem, spíš mám strach o vás,“ řekl a já i Jazz jsme dostali další záchvat smíchu. Asi po pěti minutách, co tam všichni jen tak stáli a zírali na nás, se Jazz uklidnil natolik, že dokázal uklidnit i mě, a když už jsem se nesmála, nesmál se ani on. Postavili jsme se a Esmé hned vykřikla:

„Díky Bohu!“ Objala nás.

„Tolik jsem se o vás bála, tohle mi už nedělejte!“

„No, že se do stavu, jako jsem byla ještě před pár dny, nevrátím, to ti slíbit můžu, ale jestli se Jazz rozhodne tu zůstat a půjde se mnou ještě někdy na lov, tak takovéhle záchvaty budu dostávat asi často!“ řekla jsem a znovu jsem se začala pochechtávat. Jasper se snažil uklidnit mě i sebe, ale pochechtával se taky.

„Hele, ještě jste mi neodpověděli, co vám je, že se tak smějete?“ Jasper už to nevydržel a začal se smát nanovo, já se trochu ovládala a Emmettovi odpověděla.

„Nic jsme nehulili ani nepili, ale no… není dobrý nápad ti to říkat, už bych se tě nikdy nezbavila a ty bys měl asi větší záchvat smíchu než Jasper,“ vykoktala jsem ze sebe a začala se smát. Esmé jen kroutila hlavou a posílala nás do koupelny.

„Co se to tu děje?“ ptal se Carlisle, který zrovna přišel z práce.

„Ále, to se jen vrátili naši dva šílenci!“ volal na něj Emmett, který už seděl před televizí.

„Šílenci?“ ptal se Carlisle.

„Jsme v pohodě, tati, jen tady náš božský Emmett si zase něco vymyslel!“ volal na něj Jazz.

„No tak, běžte se umýt, jste jako…“ křikla na nás Esmé a Emmett ji doplnil.

„Prasata!“ Teď jsem se pro změnu smála já. Esmé na mě ještě zavolala.

„A Bello, sundej si tu Jasperovu košili a vůbec, proč jsi byla na lovu v Jasperově košili?“ Jazz zase vybuchl smíchy.

„Já v ní nebyla! On mi ji půjčil až potom!“ bránila jsem se.

„Ona jinak vypadá strašně!“ hájil se Jazz.

„To není pravda!“

„Koukni se na sebe a uvidíš, že jo!“ smál se a utíkal nahoru a já se za ním rozběhla. Ještě jsme slyšeli Esmé, jak na nás volá:

„Říkala jsem umýt, ne zašpinit celý dům!“

„To jsem nečekal, myslel jsem, že se budou tak nějak pomalu zase vracet do normálního života, ale toto…“ komentoval to Carlisle.

Doběhla jsem Jazze zrovna, když vbíhal do koupelny. Práskl dveřmi a zamkl se tam. Pak se rozesmál:

„Nechytla, nechytla!“ smál se a já měla chuť ty dveře vyrazit.

„Jsou jako malí!“ pronesl vážně Emmett dole v obýváku. To jsem se začala smát i já, všechen vztek mě přešel a já šla do svého pokoje. Už mě nevyděsila prázdná šatna, když jsem si brala oblečení. Zavřela jsem se v koupelně a začala si napouštět vanu.

<<<--->>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Počkej si, ona přijde! - 4. kapitola:

 1 2   Další »
13. AnnieS
01.02.2012 [20:42]

AnnieSCeola: Snažím se kapitoly přidávat každý týden aspoň dvě, ale někdy to nestíhám, ale teď budou prázdniny, takže o víkendu, by tu mohla být další. A moc děkuji! Emoticon

12. Ceola
01.02.2012 [20:38]

Ježíš...já dostala takovej výbuch smíchu až mě to udivilo...fakt super! A kdy bude další kapča?? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.01.2012 [19:15]

TyrandeVolturiNádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. love
29.01.2012 [17:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rychle další!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. ZuzunQa
29.01.2012 [14:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Roel
29.01.2012 [11:31]

Dostavala jsem zachvaty smichu! Dokonale!! Emoticon Emoticon

7. lied
28.01.2012 [23:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.01.2012 [22:02]

KatariEsmeCullenTak nevim kdo má větší výbuch smíchu já Emmett, Bella nebo Jaz??? Ty vole... já se můžu smíchy udusit... je to skvělý rychle další..:! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Jana
28.01.2012 [21:27]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. leluš
28.01.2012 [21:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!