Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pavučina snů - Beze slov 1

James


Pavučina snů - Beze slov 1První dílek úvodní série Beze slov. Emmet neuváženě srazil jedno auto ze silnice, díky tomu zemřela Renée s Charliem a Bella byla hospitalizována. Po sedmi letech se probírá z kómatu a zjišťuje hrůzné okolnosti. Jenže Cullenovi ji navíc i adoptovali. Edward je jediný, kdo jí rozumí a ona k němu cítí náklonnost, ale zároveň všechny Cullenovy za smrt svých rodičů nenávidí. Vyhraje nenávist nebo náklonnost? Snad se bude líbit. Je to spíš takový obecnější úvod, ale je dobré ho znát, protože jinak byste asi moc nepochopili následující děj. Mnohé a to myslím, že snad úplně všechno, je totiž jinak, než jak to známe! Těším se na vaše názory a komentáře, snad se mnou vydržíte i nadále.

Beze slov

- Kapitola I.

8.1.2009

Zamrkala jsem a otevřela oči. Nepodařilo se mi zůstat klidná. Nemocniční pokoj?! Zamžikala jsem znovu, abych se ujistila. Stále jsem zírala na bílý strop nemocničního pokoje. Nade mnou se skláněl postarší muž. Přes ústa měl stále roušku, jaká se používá na operačním sále. Držel kartonové desky a cosi do nich spisoval. Mohla jsem si ho tak lépe prohlédnout.

Měl středně dlouhé, mírně zvlněné vlasy barvy kaštanu. Tvář měl opálenou, obočí a řasy vyšisované od nemilosrdného slunce. Nos měl mírně zkřivený, jako by se mu špatně uzdravil po nějaké zlomenině. Rty měl ale plné a tmavé. Zdvihl pohled a střetnul se s mýma očima. Měl příjemný, vřelý pohled. Zahřálo mě to - měkkost smaragdově zelených očí.

„Slečna Isabella Swanová, že?“ ozval se od něj z hůry hlas. Připadalo mi to, jako bych se v něm ztrácela. Byl tak... hlasitý. Jako kdyby ke mně doléhal s ozvěnou, násobil se každým odrazem... Trhla jsem sebou. Snažil se, aby měl uklidňující podtón, poznala jsem to, ale v jeho hlase byl znát smutek, žal a beznaděj.

Otevřela jsem ústa a pokusila se odpovědět, ale nešlo to. Sevřela jsem rty naprázdno, polapila vzduch, ale místo slova vyšel jen hluboký výdech. Znepokojeně jsem se zavrtěla. Abych odpověděla, přikývla jsem hlavou, jak jen to šlo, ale vzápětí sykla, protože mě ohromně rozbolel levý spánek.

„Ležte klidně,“ napomenul mě tiše a jemně zatlačil do mého ramena ohromnou dlaní. Měl velké, opálené ruce. Proti mé alabastrově bledé pokožce byly natolik kontrastní... a hřály. Teplo mi procházelo nervy od místa, kde jsme se dotýkaly až do celého těla. Šířilo se rychle.

Dolehla jsem zpátky na lůžko a mlčky ho pozorovala. Chvíli ještě psal, pak zkontroloval přístroje a až pak se ke mně obrátil. Váhavě se usmál, spíš konejšivě než od srdce. Jeho oči jako kdyby plakaly.

„Doufali jsme, když se vaše srdce rozběhlo o něco rychleji, než je běžné, že se probouzíte. Bohudíky. Je mou smutnou povinností vám oznámit, že vaši rodiče již nežijí - zemřeli na následky autonehody, zaviněné jistým mladým mužem, který celou vaši hospitalizaci a náročnou léčbu zasponzoroval,“ spustil tiše.

Připadala jsem si jako v nějakém nepovedeném seriálním pořadu, kde hrdiny vydeprimují natolik, aby se zhroutili a pak jim oznámí, že je vše v pořádku.

„Bohužel jsme zaznamenali nějakou... vadu. Zjevně se dostavil i v kómatu post-traumatický šok a způsobil úplné oněmění. Přesto jsme rádi, že jste zase při vědomí. Mezi tím již uplynulo celých sedm let...“

Zamračila jsem se a začala počítat. Ale... nějak jsem si nedokázala vzpomenout, co bylo, než jsem se probudila tady. Jen dlouhá tma. Jako kdyby předtím nebylo nic.

„Je to tak, je vám šestnáct let. Ale snad vás potěší, že rodina toho mladíka zajistila veškeré finance, navíc soud jim přiřknul odpovědnost za vás a ve vaší... nepřítomnosti... vás adoptovali. Takže se nebudete muset stěhovat do žádného dětského domova...“

Přestala jsem poslouchat. Tohle byl vážně nevydařený vtip. Někdo zabije moje rodiče a jeho rodina mě pak adoptuje? A to jim prošlo? Nikdo proti tomu nic nenamítal?! Do očí mi vhrkly slzy. Dech mi vyrazila bolest nejen nad ztrátou rodičů, ale především nad zradou ostatních lidí. Bylo známo, že jsem neměla jiné příbuzné, kromě matky a otce, ale snad alespoň někdo z mých přátel se těm ohavným lidem mohl postavit!

Nebo ne? Asi jsem jim za to nestála. Proč by mě bránili sedm let, když já jsem nemohla? Proč by se obtěžovali? Vždyť jim to může být jedno. Zahořkle jsem se ušklíbla.

„Do týdne vás propustíme a potom se seznámíte s novou rodinou - ne-li dřív. Chodí se sem na vás dívat každý den. Je to až udivující - sedm let a nevynechali jedinou denní návštěvu!“ Doktor z toho byl trochu užaslý, ale mě to neobměkčilo. Nejspíš je k tomu vedly výčitky svědomí.

A takhle jsem skončila já. Isabela Swanová už bude brzy patřit k rodině, která zabila tu její a pak si ji drze přivlastnila. Ale já jim to spočítám. Jen co se odsud dostanu. Mají se na co těšit!

Shrnutí

Sepsáno a vymyšleno Esaiel



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pavučina snů - Beze slov 1:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!