Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osudová romance 2 - Změna plánů (1/2)

3


Osudová romance 2 - Změna plánů (1/2)Valentina je trochu zklamaná. Už už se těšila do Itálie, ale osud s ní má zřejmě jiné plány... Malý výlet za pratetou do Seattlu? Proč ne? Asi to tak mělo být...

Chtěla bych Vám všem strašně moc poděkovat za komentáře a jsem ráda, že se našli tací, kteří se do tohoto díla pustili =D. Přeji Vám příjemné čtení a nezapomeňte na druhou část kapitoly =).

2. Změna plánů

Demetri se zadíval na vysokou dívku, která vkročila do pokoje. Rozsvítila si malou lampičku a pak popadla malého chlapce do náruče. Konejšivě ho hladila po zádech, aby ho uklidnila.

Světlé oříškové vlasy se jí kaskádovitě vlnily na ramena, tmavě hnědé oči se rozhlížely po celé místnosti…

Demetri jasně cítil, že je to ona. Už znal ten pocit, kdy dosáhl cíle, kdy někoho nalezl. A ten pocit ho teď ovládal, když se díval na tu mladou dívku.

***

9:30

„Beth? Beth!“ rozlehl se Adamův hlas po přízemí.

„Tati, nekřič,“ požádala jsem ho, když jsem vešla do kuchyně. Špatně jsem v noci spala, připadala jsem si jako přejetá parním válcem. A táta vážně křičet nemusel.

„Promiň, Tino,“ pousmál se.

Svezla jsem se na židli a snažila se udržet oči otevřené.

„Co se děje, Adame? Aha, ahoj, Tino,“ usmála se máma, jen co přišla do místnosti.

„Dobré ráno, mami,“ zamumlala jsem.

„Špatně jsi spala?“ zeptala se mě.

„Trochu,“ povzdechla jsem si.

„Co budete dneska dělat s Lindou?“

„Asi nic,“ pokrčila jsem rameny. Lin určitě bude chtít jít nakupovat. Ale mně se nechtělo ani náhodou.

„Tino, chtěla jsem tě požádat… Psala mi Elizabeth,“ sedla si máma naproti mně.

„Mami? Ne! Já k tý ženský, co po ní máš jméno, nepojedu!“ vyjekla jsem a byla dokonale probuzená.

Tetička Elizabeth. Vlastně to byla mámina prateta. Byla už hodně stará… a pořád chtěla, abychom k ní jezdili. Seattle byl v mnoha ohledech hezké město. Ale rozhodně ne, když musíte celé dny trávit zavřené se stařenkou u ní doma, sledovat jak pije čaj, hraje šachy a klábosí se stejně starými kamarádkami. A vy jste jak cvičená opice, která se každému ukazuje.

„Tino, já tě o to prosím,“ zadívala se na mě máma.

„Mami! Já chtěla jet do Itálie!“ zaprotestovala jsem a smutně sklopila hlavu. S tímhle jsem tedy vážně nepočítala. Doufala jsem, že za týden se budu procházet po Římě a ne sedět na zahradě u tety.

„Já vím, miláčku, to stihneš,“ ujišťovala mě.

„Stihnu? Neříkala jsi zrovna, že musíme jet do Seattlu?“ zamračila jsem se.

Dobře, asi to ode mě nebylo zrovna dvakrát fér. Uznávám. Ale mně se tam vážně nechtělo…

„Jen na tři dny, víc po tobě chtít nebudu, slibuju.“

„Tak dobře,“ povzdechla jsem si.

„Děkuju,“ usmála se máma.

„Vy jedete taky?“ zeptala jsem se poněkud skepticky.

„Ne, Adam si nemůže vzít dovolenou a já musím za babičkou,“ povzdechla si tentokrát máma.

„Takže Jimmy jede s námi nebo s tebou?“

„Vzali byste ho sebou?“ upřela na mě další z prosebných pohledů.

Ještě dítě mi dejte na starost, výborně! „Jo, mami, vezmeme ho,“ přikývla jsem.

„A vůbec… proč jste nešli za Lindou a říkáte to nejdřív mně?“

„Dokážeš to Lindě podat v lepším světle, Tino,“ usmála se máma a poukázala na moji přesvědčovací schopnost. I když já bych to tak rozhodně nenazývala. Spíš jsem do Lindy dokázala hučet tak dlouho, dokud nepovolila.

To samé bylo i s tou Itálií.

Nikdy jsem neměla problém s přesvědčováním ostatních lidí.

Nadechla jsem se k odpovědi: „Fajn, mami. Já to tedy Lindě řeknu, ale na oplátku nás s tátou hodíte pak na letiště. Letadlo do Itálie letí až pozdě v noci a mně se nechce jet metrem, ano?“ zazubila jsem se na rodiče.

Máma se na chvíli zamračila, ale pak se usmála. „Dobře, tohle můžeme přijmout.“

„Fajn, já jdu vzbudit Lin,“ zvedla jsem se a téměř doběhla do našeho společného pokoje. Sedla jsem si na kraj postele a pořádně se svou starší sestrou zatřásla.

„Běž pryč, Tino, sakra,“ zamumlala a otočila se na druhý bok.

„Lin? Víš, co je nového? Jedeme za tetičkou Elizabeth!“ řekla jsem sladce.

Mělo to přesně ten účinek, jaký jsem předpokládala. Linda se vymrštila do sedu a vyděšeně si mě přeměřila pohledem. „To nemyslíš vážně!“ vykřikla.

„Bohužel ano, letadlo letí zítra brzy ráno,“ odpověděla jsem. „A Jimmyho máme na starost.“

Linda sebou plácla zpátky do přikrývek a bolestivě zasténala. „To není fér!“

„To není,“ souhlasila jsem s ní.

„V tom případě jdu dneska nakupovat. Protože to je jediný den, kdy budu moct být bez Jima a mámy. A chci se odreagovat. Jdeš taky,“ prohlásila nekompromisně.

„Nikam nejdu, Lin! Víš, jak mě to děsně nebaví,“ zamračila jsem se na ni.

„Tino, stavíme se v knihkupectví,“ pousmála se.

Zakroutila jsem hlavou.

„A ještě v knihovně, co ty na to?“ věnovala mi zářivý úsměv.

Věděla, že s ní půjdu. A zvlášť když mi slíbila návštěvu knihovny a knihkupectví. Včera jsem totiž svoji poslední půjčenou knížku téměř dočetla. A pokud chci přežít u tetičky, budu si muset nejmíň tři další koupit.

„Slibuješ?“ zašklebila jsem se.

„Jasně!“ zasmála se.

„Ale pokud to nedodržíš, pomstím se ti v Seattlu,“ přimhouřila jsem oči, „a věř, že to nebude zrovna hezké.“

Linda na mě vyplázla jazyk: „To ti tak věřím.“

***

Demetri se rozhodl obě dívky sledovat. Potěšilo ho, že za necelý týden bude Valentina v Itálii. Čím dřív ji dostane do Volterry, tím lépe.

Vůbec se nebál toho, že by v Seattlu mohla potkat někoho dalšího… Všichni byli pryč. Měl radost, že stihne Arovi podat zprávy, pak se vrátit zpět do Londýna a všechno dovést do zdárného konce.

Pozoroval smějící se dívky a sám se usmál. Věděl, že světlovlasá z dívek nebude jen talentovaná… ale i opravdu krásná. Byla už teď. Jako člověk.

Demetri si nedokázal představit, jaká bude, až se stane upírkou… Ale už teď věděl, že do Arovy gardy přivede jeden z největších klenotů.

Tiše a škodolibě se rozesmál. Pokud bude opravdu Valentina tak výjimečná, Jane se bude muset potýkat s konkurencí…

2. část



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osudová romance 2 - Změna plánů (1/2):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!