Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osmá ctnost - 7. kapitola

wsdjiztuhj


Osmá ctnost - 7. kapitolaPokračujeme v divadle. Přestávka skončila a Bella se vrací na své místo.
Tato kapitola je nic moc, ale příště to už bude lepší.

Edward:

Bella s Alicí přišly ve chvíli, kdy na jeviště přitančila první baletka. Rychle si sedly a Bella na nás hodila omluvný pohled. Cože? Ona se omlouvá? Za co? Vždyť to já bych se měl omluvit. Já jsem ten, kdo ji chce zabít.

Té holce se vážně smůla lepí na paty. Nejen, že sedí v jedné lóži se třemi upíry, ale co mě překvapilo nejvíc, je to, že se přátelí s vlkodlaky. Tedy měniči, a ona je přitom naprosto klidná. I její srdce tluče pravidelně. Vlci jsou nebezpeční. Jejich sebeovládání je křehké a ona se zrovna s jedním z nich přátelí.

Musel jsem ocenit Carlisleovo diplomatické jednání, když se snažil zjistit, co všechno Bella ví. Samozřejmě ho nejvíc zajímalo, jestli Quileutové neporušili naši dohodu. Ve Forks jsme byli naposledy před 70 lety. Chytili nás při lovu. Naštěstí je Carlisle ten nejmírumilovnější upír, jakého znám, a tak se mu podařilo s indiány uzavřít smlouvu.

My se nepřiblížíme k jejich území a oni neprozradí, kdo jsme. Viděli, že jsme jiní. Viděli, že lovíme jen zvířata. O to větší je překvapení, když tuto dohodu porušil právě potomek toho, kdo ji s námi uzavřel. Ephraim Black. To on byl jako jediný ochoten jednat s upíry. A my měli štěstí, že byl zároveň nejváženější z kmene.

Carlisle se mě snažil o přestávce přesvědčit, že o nic nejde. I když Jacob povyprávěl Belle jejich legendy, neřekl jí tu o nás. Teda aspoň Bella její jméno nevyslovila. Ty, o kterých mluvila – O potopě světa, O vlcích, O třetí ženě – žádná z nich nevypadala, že by v nich hlavní roli hráli upíři.

Ale pak to její zaváhání. Jako kdyby chtěla říct něco dalšího. Něco důležitého. A ona se prostě sekla. Tónem hlasu dala najevo, že už toho řekla dost. A pak její srdce začalo běžet jako o závod. Jako by jí došlo, co jsme zač. Je možné, aby věděla, že jsme upíři? Jestli ano, tak proč tu teď sedí a v klidu sleduje představení? I její tep je klidný a pravidelný.

„Ona o nás neví,“ poslal mi Carlisle v myšlenkách. Musel vycítit, že jsem to potřeboval slyšet. Zřejmě si všiml mého výrazu.

Představení se chýlilo ke konci. Všichni tleskali. Postupně aplaus opadal a my se chystali odejít. V tom Bella vstala.

„Moc ráda jsem vás poznala.“ Otočila se na mého otce.

„Také mi bylo ctí,“ odpověděl a na důkaz toho jí podal ruku. Při jeho dotyku se mírně zachvěla, ale na svém výrazu nedala nic znát. Spíš se snažila, aby nebylo nic poznat. Samozřejmě, každý by cítil, že je naše kůže studená jako led.

„Alice, uvidíme se ve škole.“ Bella Alici rychle obešla a vzhlédla ke mně. Podíval jsem se jí do očí a… začal se topit. Ztrácel jsem se v té čokoládové barvě. Má žízeň byla ta tam.

Jediné, po čem jsem toužil, bylo dotknout se jí. Chtěl jsem cítit to teplo, které z ní sálalo. Chtěl jsem ji pohladit po tváři. Obejmout ji a schovat ve svém náručí. Chtěl jsem objímat její křehké tělo a dlaněmi hladit její ženské křivky. Nikdo kromě nás dvou v tu chvíli neexistoval. Dokonce jsem vytěsnil z hlavy myšlenky všech okolo. Jediné, co jsem vnímal, byla ona.

Do očí jsme si hleděli pár chvil a to jiskření mezi námi muselo být hmatatelné. Její srdce nabralo nebezpečnou rychlost. Trošku zčervenala.

„Ahoj,“ špitla ke mně a sklonila hlavu. Její nohy se rozešly směrem k východu.

„Ahoj,“ vzpamatoval jsem se a odpověděl jí zastřeným hlasem.

U dveří se zastavila, otočila a usmála se na mě. Byl to ten úsměv, který jsem znal z letadla. Ten úsměv, kterým mě odměnila, když jsem utlačil démona ve mně a nezabil ji. Odešla. A já se najednou cítil sám. Jako by jedna část mého já odešla s ní a ta druhá ji chtěla následovat. Rozešel jsem se ke dveřím. Alice mě ale zastavila.

Tázavě se na mě podívala: „Co chceš dělat?“

„Nevím,“ lhal jsem.

„Myslím, že víš,“ odporovala mi.

„Copak se děje?“ Carlisle se do toho vložil.

„Nic,“ rychle jsem odpověděl, abych ho ujistil, že nechci jít Bellu zabít. Podíval se mi do očí, aby zkontroloval jejich barvu. „Promiň,“ poslal mi v myšlenkách omluvu, když uviděl, že rozhodně nejsem žíznivý.

„Edward našel svou spřízněnou duši,“ oznámila má mrňavá sestra.

„Alice,“ okřikl jsem ji.

„Copak, Edwarde? Nesnaž se mi tvrdit, že to není pravda. Mé vize mluví jasně. Navíc to, co se tu událo před chvílí…“

„To nic nebylo,“ skočil jsem jí do řeči a odcházel pryč, abych nemusel Carlisleovi nic vysvětlovat.

 

Bella:

Mířila jsem do zákulisí a snažila se uvědomit si, co jsem to udělala. Chtěla jsem odtud co nejrychleji odejít. Ale proč? Protože jsem se rozhodla jít udělat rozhovor s tou baletkou, jejíž preciznost mě překvapila. Celkový dojem z představení byl průměrný. To nejlepší z toho byla ona. A proto jsem s ní chtěla mluvit. Kvůli mé recenzi, která musí být lepší než Edwardova.

Edward. Co se to tam stalo? Rozloučila jsem se s Carlislem, Alicí a chtěla odejít. Jenže jsem se zasekla v jeho pohledu. Ty oči. Nechtěly mě pustit ze svého zlatého sevření. Mé tělo mě přestalo poslouchat a já se ztrácela. Všechno kolem utichlo. Nikdo kromě něj neexistoval. V tu chvíli nebyl nebezpečný. Byl krásný. Vypadal zranitelně. Toužila jsem ho políbit. Přála jsem si být k němu ještě blíž.

Při té myšlence mi srdce chtělo vyběhnout z hrudi. Zčervenala jsem nad představou blízkosti jeho rtů u mých. Málem se mi podlomila kolena. Musela jsem to zastavit, jinak bych se opravdu sesunula na zem. Když jsem kolem něj procházela, opět jsem cítila jeho vůni. Musela jsem ho ještě vidět. U dveří jsem se zastavila a podívala na něj. Můj pohled mi opětoval. Udělalo mi to radost, a tak jsem se na něj usmála.

„Seber se, Bello! Jdeš dělat rozhovor. Soustřeď se!“ Došla jsem ke dveřím do zákulisí. Oslovil mě mladý muž. Když jsem mu vysvětlila, kdo jsem a co chci, doprovodil mě do šatny za tou dívkou. Nasadila jsem profesionální výraz a začala...

 





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osmá ctnost - 7. kapitola:

 1
1. AMO
28.06.2011 [21:12]

AMOO spřízněné duši... všichni víme!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!