Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osmá ctnost - 14. kapitola

Stephenie Meyer signing book

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Osmá ctnost - 14. kapitolaMinule se Bella vyptávala Edwarda na jeho tajemství. Na nic nepřišla. Teď mrkneme, co bylo dál. Moc děkuji za komentáře u poslední kapitoly.

11.05.2011 (16:00) • Inoma • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2542×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

Bella:

 

Probudila jsem se velmi brzy. Ještě nebylo ani šest. Vzpomínala jsem na svůj sen. Opět jsem šla tou potemnělou uličkou a opět se přede mnou objevila postava muže. Něco ale bylo jinak. Neměla jsem strach a nic mě nenutilo utéct pryč. Postava muže vyšla ze stínu. Místo blonďáka tam stál Edward. Stáli jsme naproti sobě a navzájem si hleděli do očí. Vše utichlo. V tu chvíli neexistovalo nic jiného kromě nás dvou.

 

„Edwarde…“ Chtěla jsem se zeptat, co tady dělá, ale nenechal mě doříct větu.

 

„Neboj. Nic se ti nestane. Nedovolím, aby ti někdo ublížil.“ Věřila jsem mu. Pak se vše rozplynulo a já se probudila do tmy pokoje.

 

Najednou mi bylo jedno, co je Edward zač. Ať si je třeba mimozemšťan. Není důležité, čím je. Hlavní je, že mu věřím a cítím se s ním bezpečně. Vím, že by mi neublížil. Přišlo mi líto, že včerejší den tak rychle utekl. Nikdy jsem nikomu o sobě toho neřekla tolik jako včera jemu. Teď věděl o všem důležitém, co se mi v životě přihodilo. Teda skoro o všem. To, o babičce Swanové, jsem si nechala pro sebe. Nechci v něm vzbuzovat lítost. To, co chci, je poznat jeho. Jak jsem byla hloupá. Zahrnovala jsem ho pro teď už nedůležitými otázkami a ty důležité, normální, které mi dával on, zůstaly nezodpovězené.

 

Toužila jsem znát jeho záliby, jeho historky z dětství a období puberty. Kam vůbec chodil na střední a odkud pochází. Jediné, co vím, je to, že je adoptovaný. Pamatuje si ještě na své biologické rodiče?

 

Nutila jsem se ležet v posteli ještě nějakou dobu. Nechtěla jsem ho vzbudit, ale potřebovala jsem si odskočit. Vyšla jsem z pokoje. V obýváku bylo ticho. Edward ležel na pohovce a spal. Potichu jsem našlapovala tak, abych dělala, co nejmenší rámus. Došla jsem ke koupelně a tam se zavřela. Vykonala jsem svou potřebu a rovnou provedla ranní očistu. Vešla jsem do obýváku. Mířila jsem do pokoje, ale nemohla jsem odlepit svůj zrak z jeho tváře. Byl krásný. Obličej měl uvolněný spánkem. Hrudník se mu zvedal vlivem pravidelného dýchání. Cítila jsem silnou potřebu se ho dotknout, ale tím bych ho jen probudila. Navíc, jak bych mu vysvětlila, že ho hladím, když spí? Tak jsem tam jen tak stála a sledovala jeho spánek. Po chvilce se začal vrtět. Musela jsem něco udělat, aby mě nenachytal. Rozešla jsem se směrem ke kuchyni.

 

„Dobré ráno,“ řekl svým sametovým hlasem.

 

„Dobré,“ odpověděla jsem a mířila do lednice. Nevěděla jsem,co v ní hledám, ale kdybych ji zavřela a nic nevytáhla, musel by si myslet, že jsem magor. Cítila jsem jeho přítomnost, ale nic neříkal. Vytáhla jsem máslo a džem.

 

„Snídaně bude za chvilku.“ Z kredence jsem vytáhla toastový chléb. Zapnula jsem rychlovarnou konvici a připravila dva hrníčky. Do každého jsem dala pytlík čaje.

 

 

Edward:

 

Bella se vzbudila po půl šesté ráno. Ležela na posteli, protože jsem neslyšel, že by vstala. Po dvaceti minutách vyšla ze svého pokoje. Rychle jsem zavřel oči a dělal, že spím. Asi by jí bylo divné, že jsem taky vzhůru. Slyšel jsem, jak se snaží jít potichu, aby mě nevzbudila. Byla roztomilá. Šla do koupelny. Po chvíli se vracela. Zase opatrně našlapovala. Náhle se zastavila.

 

Jak rád bych věděl, co ji přinutilo zastavit. Proč jí nemůžu číst myšlenky? Zaposlouchal jsem se do úderů jejího srdce. Byly klidné. Potřeboval jsem ji vidět. Trochu jsem se pohnul, aby si myslela, že se probouzím. Přece jen bych ji nechtěl polekat prudkým otevřením očí.

 

„Dobré ráno,“ řekl jsem, když se ode mě otáčela a odcházela do kuchyně. Zdálo se mi to, nebo mě sledovala? Dívala se, jak spím. Špatná to hříčka osudu. Ona, člověk, který spánek potřebuje, sleduje mě, upíra, který svůj spánek předstírá. Moment, ona se na mě dívala? Na mě? Proč? Jedna má část byla tímto potěšená, ta druhá, skeptická, reagovala logičtěji. Asi se snažila přijít na to, co jsem. Hledala nějaká vodítka, která by jí pomohla mě odhalit.

 

„Dobré,“ odpověděla a šla dál do kuchyně. Rychle jsem vstal a šel za ní. Chystala snídani. „Snídaně bude za chvilku.“ Byla nervózní. Že by jí došlo, co jsem zač? Ne, to ne. Ale třeba má podezření.

 

Budu ji muset navést někam jinam, ale jak? Postavila přede mě hrnek s čajem a do ruky mi dala toast namazaný zřejmě s máslem a něčím oranžovým. To je ono. Budu ji muset ukázat, že jím. Už teď jsem byl zhnusený z představy, že to „jídlo“ strčím do pusy. Přešel jsem až k ní, aby viděla, že opravdu koušu a polykám. Sledovala mě. Ukousl jsem si menší sousto a chvíli ho převaloval na jazyku. Pak jsem polkl. Bylo to hnusné. Zřejmě jí neušel můj škleb.

 

„Nechutná ti to?“ zeptala se.

 

„Ne, jen nejsem zvyklý snídat.“ Což byla v podstatě pravda.

 

„Nemusíš to jíst, pokud nechceš.“ Tak jsem to položil na . Stále mě sledovala. Byla klidná. Nedalo mi to.

 

„Dneska nemáš žádné otázky?“ Zadívala se mi do očí. Její pohled nenaznačoval, že by znala mé tajemství.

 

„Bylo by to nebezpečné, kdybych znala pravdu, že?“ konstatovala. Chtěl jsem být upřímný, tak jsem přikývl. „Pro koho? Pro mě, nebo pro tebe?“

 

„Pro oba.“ Pro ni, protože by ji zabili, kdyby na to přišli Volturiovi a pro mě ze stejného důvodu, protože bych chtěl její smrti zabránit. Otočila se tak, že stála přímo přede mnou. Stačil kousek a my se dotýkali.

 

„Proč si mě vlastně zachránil?“ Protože tě miluji a nedovolím, aby ti někdo ublížil. Nevěděl jsem, co jí mám na to říct. Jak jinak vyjádřit své city? Podívala se mi do očí a nepatrně se zachvěla. Sklonil jsem hlavu a naše rty byly nebezpečně blízko. Nepřemýšlel jsem. Dělal jsem to, co jsem cítil.

 

Pomalu jsem se přibližoval. Její srdce začalo bít rychleji. Zastavil jsem. V tom se pohnula ona a přejela svými rty po těch mých. Projel mnou opět ten zvláštní pocit štěstí. Zavřel jsem oči a začal ji něžně líbat. Ona na mé polibky odpovídala. Rukama jsem si ji přitáhl blíž. Ona těmi svými objala můj krk tak, že mi prsty zajela do vlasů. Po chvíli ji došel kyslík. Nechtěla se odtáhnout, tak jsem to udělal já. Opřel jsem své čelo o její a sledoval, jak pomalu otevírá oči. Oba jsem zhluboka dýchali. Chvíli jsme jen tak stáli. Pak se ode mě odtáhla a s úsměvem řekla:

 

„Myslím, že jsi mi odpověděl.“

Autor: Inoma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Osmá ctnost - 14. kapitola:

 1
1. AMO
28.06.2011 [22:28]

AMOSkvělé vyznání lásky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře