Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Očima anděla - Prolog

twilight-new-moon-necklace


Očima anděla - Prolog Potom, co jsem ukončila jednu svoji povídku, přicházím s novou. Bude o neznámé dívce, která je už dávno mrtvá. Žije v nebi a každý den z nebe pozoruje Edwarda a jeho rodinu. Moc si přeje, stát se součástí té rodiny, a tak poprosí, jestli by nemohla zase žít na zemi. Bude jí vyhověno, ale pouze na rok. Stihne se dívka stát součástí rodiny Cullenů? A jak se vůbec dostane na zem?
Doufám, že se to někomu bude líbit. Terez14.

Prolog

 

Dívám se přes zamlžené okno dolů na Zem a můžu vidět každého člověka, na kterého jen pomyslím. Jak to funguje? Sama nevím. A jak je to možné? Já už jsem totiž dávno mrtvá. Dostala jsem se do nebe, ale pro mě je to stejné, jako bych byla v pekle. Umřela jsem před dvaceti lety při autonehodě. Bylo mi teprve 17. Moji rodiče stále žijí a já je občas sleduji a dávám na ně pozor, jako bych byla jejich anděl strážný. Teď jsem možná anděl, ale je mi to k ničemu. Už navždy zůstanu jen v nebi, nikdy už nebudu mít možnost se vrátit zpátky na zem. Moje duše už nikdy nespatří světlo světa. Zpátky na zem se nemůžu dostat. Ale moc bych chtěla…

Proč? Je to neuvěřitelné, ale poprvé jsem se zamilovala až po své smrti. Nikdy předtím jsem s nikým nechodila, ani se mi nikdo nelíbil. Až teď když jsem nikoho nemohla mít. Chtěla bych se vrátit na zem, abych potkala jeho. Sleduju ho už roky. I celou jeho rodinu. Jsou to upíři, ale všichni jsou moc milí; nezabíjejí lidi. Nejvyšší, lidé by mu asi řekli Bůh, říká, že kdyby je někdo zabil, tak by pro ně bylo místo právě v nebi. A já jsem se tomu nedivila. Vždycky byli tak zdvořilí, že bylo neuvěřitelné, že se jich lidé báli, ale bylo to pochopitelné. A oni se s lidmi ani přátelit nechtěli a já se jim nedivila. Lidé byli zlí, horší než oni. To jsem za těch dvacet let poznala.

Žít v nebi ale nebylo zase tak špatné… Bylo to skoro jako bych byla doma. Měla jsem vlastní domek a všude kolem bylo stále plno místa, nebe bylo skoro prázdné, protože hodných lidí ubývalo, ale i kdyby byli všichni hodní, pro každého by se tu našlo místo. Nebe bylo nekonečné, jako obrovské město v oblacích. Jen s tím rozdílem, že jste si nemuseli dělat spoustu věcí; chodit do školy nebo do práce, dávat na někoho pozor, protože jste tu byli zodpovědní sami za sebe, a i když vám bylo třeba pět, chápali jste úplně všechno, uměli jste mluvit a žili jste si ve vlastním světe. Dokonce jste nemuseli ani chodit nakupovat, protože jste neměli tělo, které byste museli nasytit. Museli jste jen občas spát - i duše potřebují trošku odpočinku. Bylo to pohodlné. Dokonalý svět tvořený vlastní fantazií, co jste chtěli, to jste dostali a nemuseli jste o to nikoho žádat. Vládla tu pořád příjemná atmosféra a nikomu to nikdy nezačalo lézt na nervy.

Všichni byli dokonale šťastní, ale já byla jiná. Já jediná jsem toužila odejít a žít znova na zemi. Mezi lidmi z masa a kostí. Chtěla jsem poznat tu skupinku upírů, chtěla jsem poznat jeho a jeho rodinu. Jediné, co jsem věděla, bylo, že se jmenují Cullenovi a znala jsem jejich jména. On se jmenoval Edward. Kdybych si vzpomněla na svoje jméno ze Země, tak bych dozajista zkoušela, jak by naše jména zněla dohromady, ale já jsem si své jméno nepamatovala. Splývalo v mých vzpomínkách s ostatními jmény, které jsem slyšela. Když vás dvacet let nikdo neosloví, uvědomíte si, že mít jméno je nepodstatné. Je to jen něco přebytečného.

Povzdechla jsem si a sledovala jsem Cullenovi. Bydleli ve Forks. Bylo to malé městečko, mělo asi tři tisíce obyvatel, ale já jsem si dokázala představit, jak tam bydlím. S rodiči jsem bydlela v D.C. Na mě to bylo příliš velké město. Dřív se mi tam líbilo, ale když jsem umřela, tak jsem si uvědomila, že to vlastně není ani tak krásné město. Na Zemi bylo plno lepších míst k životu. Plno krásnějších měst obklopených lesy, loukami, mořem nebo jinými krásnými přírodními úkazy. Okolo městečka Forks bylo plno lesů a neustále tam pršelo, ale přesto bych to tam chtěla vidět zblízka.

U Cullenových doma byla jen Esme. Na zemi muselo být něco po desáté ráno. Edward s ostatními byli určitě ve škole a Carlisle, jejich „otec“, byl určitě v práci. Obdivovala jsem ho. Byl to doktor. Nechápala jsem, jak může tak lehce odolat lidské krvi. Jednou jsem ho sledovala, když někoho operoval. Vypadalo to, že vůbec nepomýšlel na krev okolo sebe. Jeho pohyby byly rozhodné; přesně věděl, co dělá. Napadlo mě, že bych se ho chtěla zeptat na spoustu věcí a to mě znova rozesmutnělo.

Rozhodla jsem se, že je budu pozorovat zase později a šla jsem spát. Přemýšlela jsem o tom, jestli existuje nějaká propustka, která by  mi dovolila vrátit se a být zase naživu, ale takhle to asi nefungovalo. Rozhodla jsem se, že se na to budu muset zeptat Nejvyššího. Možná přece jen existuje malá šance, že bych mohla zase žít svůj život.


Shrnutí


Je to krátké, ale je to jen prolog. Kapitoly budou bývat delší. Prosím, napište mi, jestli mám pokračovat. Děkuju. :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Očima anděla - Prolog :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!