Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 62

07.03.2010 (21:00) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7678×

„Copak se budeme celou svatební cestu jen milovat?“ ptal jsem se, když polibky sjela k mému krku.

„Něco se ti nezdá?“ vyhrkla a koukla do mé tváře.

„To ne, ale co takhle nejprve snídaně, pak se rozhlédneme po ostrově a pláž je jen naše,“ mrknul jsem na Bellu.

„Hmmm... takže pláž,“ zamyslela se a zařívě se usmála.

„Nejprve ale ta snídaně,“ podotkl jsem, když Belle zakručelo v břiše.

„Asi máš pravdu,“ pohladila si své hladové bříško.

„Tak pojď,“ natáhl jsem kolem Bells ručník a zabalil ji do něj.

Když jsem ji bral do náruče, už se nadechovala, že něco řekne, ale já jí to zarazil. „Vím, že umíš chodit sama, ale chci si tě hýčkat,“ usmál jsem se.

„To jsou mi teda věci, před chvílí jsi měl v plánu mě mučit a teď mě najednou chceš hýčkat,“ kroutila nevěřícně hlavou.

„Jsem náladový upír,“ blýsknul jsem zuby.

„Nezbývá mi nic jiného, než souhlasit,“ kývla uznale hlavou.

„To ovšem neznamená, že se nemůžu kdykoli vrátit a dokončit to, co jsem začal,“ usmál jsem se potutelně, když na odpor začínala kopat nohama.

„Neboj, nechám si to na později,“ zgrabatilo se jí čelo při této větě.

V kuchyni jsem ji posadil na linku a sám se šel podívat do ledničky.

„Lívance už asi ne,“ zasmál jsem se.

„No, pro jistotu něco jiného,“ přitakala.

V mokrém ručníku vypadala až nechutně sexy a ještě k tomu se jen tak nevinně rozhlížela kolem, jako by se nechumelilo.

„S tebou to bude snadné, ani nepotřebujeme televizi, vystačíš si s ledničkou,“ zasmála se.

Pohotově jsem vytáhl vajíčka a lednici zavřel.

„Udělám ti omeletu, ano?“ zeptal jsem se.

„Omeleta bude super,“ přitakala v úsměvu.

Rozmíchával jsem v misce vajíčka, ale můj pohled samovolně utíkal k Belle. Možná to ani nepostřehla, ale kopala nohama přes linku a blaženě se usmívala. Musel jsem se kontrolovat, aby mi vajíčka nevyprskla z mísy.

Konečně jsem je nalil na pánev a otečený k Belle zády čekal, než se udělají. Pak už jen stačilo naservírovat na talíř a mohlo se podávat.

Chudinka moje podvyživená se na to vrhla jako hladové saranče. Ke společným radovánkám si musím připsat častější krmení. Celou porci slupla jako malinu, až jsem se začínal bát, že ještě nebude mít dost. Za zlé bych jí to mít nemohl, v tomto ohledu jsem ji poněkud zanedbával.

„Bylo to výborné, děkuji,“ řekla uznale a zařívě se usmála.

„Máš ještě hlad?“ ptal jsem se.

„Spíš chuť,“ olízla si mlsně jazykem rty.

„A na co?“ Udělal bych pro ni první poslední.

Začínal jsem se hrnout k ledničce, abych vymyslel, čím svou lásku potěšit, ale ona si mě za gumu trenek přitáhla k sobě.

„Spíš na koho,“ usmála se laškovně.

„Víš, že bys měl plnit mé potřeby,“ řekla vážně a lísala se ke mně jako kotě.

„Hmmm... to je samozřejmost,“ přistoupil jsem na její hru.

Kolena měla semknutá u sebe, tak jsem je pro svou lepší přístupnost se vší lehkostí oddělil a v klouzl mezi ně. Celá natěšená se napřímila a já ji něžně políbil. Zamýšlel jsem pouze letmý polibek, ale Bella nikoli. Hladově se přisála na mé rty a neměla v plánu se odtrhnout.

„Co ta pláž?“ vydechl jsem jí do úst.

„Ta vydrží do druhého kola,“ řekla vzrušeně a nepřestávala mě líbat.

Tento výrok se mi opravdu líbil a nezbylo mi nic jiného, než s ním souhlasit. Rozmotal jsem v tuto chvíli překážející ručník a naskytl se mi pohled na Bellino nahé tělo. Nikdy mě tento pohled neomrzí. Nedokážete si představit, jak moc je vzrušující, sledovat její vzdouvající se hrudník, tvrdnoucí bradavky a vlhkost, vytékající z jejího lůna.

Byl jsem tak moc zabraný do zkoumání Bellina těla, že když zmáčkla mé půlky, trochu mě to vylekalo, ale jí to zjevně bavilo. Od tohoto už však chyběl jen krůček k tomu, aby mi stáhla boxerky, k čemuž se nenechala dlouho pobízet.

Cítil jsem dráždivou vůni, která mě přímo vybízela k samotnému aktu, ale ještě na okamžik jsem odolal. Líbal jsem ji na krku a v rukou hnětl její tvrdá ňadra. Srdeční tep se jí neustále zrychloval a dech uháněl kupředu.

Nedočkavými prstíky ťapkala na místa, kam dosáhla a když jsem do ní nečekaně pronikl, vzepjala své tělo a hlasítě vykřikla.

Okamžik jsem přemýšlel, zda jsem jí neublížil, ale rychle mě vyvedla z omylu.

„Proč přestáváš?“ vydechla zoufale.

„Přemýšlel jsem, jestli jsem ti neublížil,“ přiznal jsem a políbil ji jemně na rty.

„Mám to ráda tvrdě,“ zavzdychala mi těsně u ucha a v její tváři nebyl znát ani zlomek studu. Propalovala mě chtivým pohledem a nezbylo mi nic jiného, než konečně začít přirážet.

„Tak tvrdě,“ přitakal jsem vzušeně. 

Zrychloval jsem, zatímco naše těla do sebe prudce narážela. Byl to nepopsatelný pocit. Připadal jsem si jako natlakovaný hrnec, který musí každou chvíli vybuchnout, ale nejprve má za úkol dovařit špagety. Můj úkol byl v prvé řadě přivést Bellu na vrchol.

Sténala hlasitě, ale zvuky deroucí se z jejího hrdla, mi nepřipadaly nikterak dotěrné, ba naopak neskutečně vzrušující. Toužil jsem po vyšší hlasitosti, jako bych snad mohl přidávat volume jak se mi zachce. Bella sice není žádné stereo, ale občas mi to tak příjde.

Hlasitě vykřikla mé jméno a křečovitě svírala kuchyňskou linku ve svých drobných dlaních. Nepolevoval jsem však na intenzitě přírazů a díky stahům Bellina nitra a vřelé míze, která z ní po čůrcích vytékala, jsem dosáhl také svého vrcholu.

Cukání v podbříšku bylo příjemné a veškrý tlak ze mě konečně opadl. Bellin horký dech mě šimral na zádech a všiml jsem si, že konečně pustila linku a nyní mě slabě hladila dlaněmi po zádech.

„Hmmm... nikdy jsi se nesvěřila se svými choutkami,“ popichoval jsem ji za předchozí poznámku.

„To až v posledních dnech,“ usmála se.

„Pouta a bičík tě nelákají?“ vyzvídal jsem, ale v duchu se smál a doufal v její typickou reakci – červenání.

„Nedal nám je někdo jako svatební dar?“ zkousla můj ušní lalůček.

„Copak mě šálí sluch?“ pomyslel jsem si překvapeně.

Při představě spoutané Belly a možnosti se jí dotýkat, aniž by se mohla bránit, se mi sevřelo hrdlo a můj penis se opět začal hlásit ke slovu. V mé hlavě se začaly rojit velice živé obrazy, až jsem zalitoval, že mě toto nenapadlo dřív. 

„Teď by mohla vyjít ta pláž,“ zašeptala a můj úd uchopila do své dlaně.

Nemohl jsem si dovolit žádnou ze svých chytrých poznámek, protože jsem se momentálně cítil nabuzený jako snad nikdy. Spoutaná Bella ve mně vyvolala rozporuplné pocity, ale nad ochranářskými pudy převládaly zvířecí tužby.

„Třeba v domě najdu provaz,“ odbočil jsem celý vzrušený od její původní věty.

„Na co?“ zeptala se polekaně.

„Na naše zhýralé hrátky,“ vydechl jsem jí do tváře.

Snad jí zabklýskalo v očích, možná to byl strach nebo jen nerozhodnost, ale každopádně jsem nedokázal déle čekat a upíří rychlostí jsem nás přemístil na pláž.

„Ty provazy jsi myslel vážně?“ ptala se roztřeseným a vzrušeným hlasem, neboť jsme se právě nacházeli v moři a já do ní pronikl.

„Smrtelně,“ přitakal jsem a znovu hrubě přirazil. 

Mohutně vzdechla a já nechal naše propletená těla unášet se v dalším přívalu rozkoše.

Bylo opravdu bytelně znát, jak jsme oba smutní, že už za dva dny skončí naše pohádkové a nepopsatelně úžasné líbánky. Na neustálou Bellinu blízkost se dalo tak snadno zvyknout. Vnímal jsem denně intenzivněji její vůni a připravoval se tak na nastávající přeměnu. Už dávno jsem si zvykl na její pach, ale pít její krev bude složitější. Trávil jsem s Bellou každičkou vteřinu každičkého dne, ale oné chvíle jsem se děsit nepřestal.

„Co když nedokážu přestat?“ trápila mě nyní nejzákladnější otázka.

Bellina krev bude lahodná, jako nejsladší med či nejjemější čokoláda to vím už teď. Je neskutečně těžké odolávat tomuto pokušení, ale díky své silné lásce k ní je to vlastně ta nejsnadnější věc.

„Jsi takový zamyšlený, co se děje?“ zeptala se andělsky, tisknouce se těsně ke mně.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 62: