Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 51

18.02.2010 (12:15) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7351×

Jakmile jsem zavřela dveře, Edward mě na ně přitiskl a začal vroucně líbat. Ani jsem se pořádně nestihla zorientovat, ale to mi v tuto chvíli příliš nevadilo a polibky jsem mu bez ostychu oplácela.

„Neslyšel jsi tátu, nemáme zlobit,“ vydechla jsem, když své rty přesunul na můj krk.

„Prosímtě, ten v televizi sleduje další nudný zápas,“ procedil skrze zuby a pokračoval.

Chytil mě za hýždě a opřel o dveře. Slyšela jsem, jak otočil klíčem, který jsem si pořídila přesně pro tyto případy. Zazubil se na mě a opět se začal věnovat mému tělu.

Rozepnul mi košili, kterou jsem nosila přesto, že tady ve Forks pršelo neustále, ale v letních měsících tu bylo pěkně dusno. Provokoval mě a rozepínal pomalu knoflíček po knoflíčku. Jak překvapený byl, když zjistil, že nemám podprsenku a tak se naplno vložil do dráždění mých ňader. Opravdu mu netrvalo dlouho, aby poznal, jak moc jsem nabuzená.

„Už jen šest dní,“ vydechl mi vzrušeně do ouška, když ve svých dlaních tiskl má ňadra.

„Ano!“ Oplatila jsem mu stejně vzrušeným tónem.

Dovolil mi, sundat mu jeho užásné šedé tričko a já ho odhodila neznámo kde. Opravdu jsem se v této chvíli nesoustředila na nic jiného, než na Edwarda.

Skóre, týkající se našich šatů bylo velice nevyrovnané, a tak jsem se snažila mu rozepnout rifle. Částečně se mi to podařilo a myslím, že bych zašla i dál, kdyby mi Edward nedal ruce za hlavu a odmítal je pustit.

Mé tiché protesty umlčel okamžitě polibkem a já tak nedokázala klást žádný odpor. V celém tom opojném vzrušení jsem ani nepostřehla, že mi vyslékl kalhoty. Podrazácký upír! Však já mu to o svatební noci vrátím. Všechno jeho škádlení a vzrušování mu vrátím do jednoho puntíku. On bude ten prosící, o spojení našich těl v jedno, ovšem do té doby...

„Edwarde, prosím,“ zasténala jsem.

Vypadal mou prosbou velice potěšeně a stopy vítězství ve svých očích zakryl opravdu ztěžka.

Nedokážu si vybavit, kdy jeho dlaně pustily ze sevření ty mé a on si vyslékl kalhoty. Teď jsem víc než kdykoli jindy cítila jeho silné vzrušení, které na mě dotíralo i skrze naše spodní prádlo, ke kterému se Edward tedy moc zdvořile nechoval a jednoduše jej roztrhl, za což jsem mu věnovala jeden ze svých úšklebků.

Pak do mě pronikl bez toho, abych si všimla, že jeho boxerky jsou už taky dávno ty tam. Nejdřív se ve mně jen jemně pohyboval, což mu šlo opravdu snadno, protože mé lůno bylo zvlhčené milostnými šťávami. 

Ruce mi držel stále nad hlavou a opřené o dveře. Mučilo mě, když jsem se nemohla dotýkat jeho těla. Nemohla jsem mu zaplést prsty do vlasů a při návalů vzrušení za ně zatahat. Takhle jsem jen napínala prsty a zase je krčila do pěstiček jako zlobivé dítě. 

Usmíval se a začal přirážet o něco rychleji, ale na něj to bylo stále pomalé. Líbal mě na krku a když zkousl můj ušní lalůček, prohla jsem se v zádech a narazila tak do jeho mohutného hrudníku, za doprovodu slastného stenu.

Zrychleně jsem funěla a připadala si jako parní lokomotiva. Divila bych se, kdyby mi od uší neucházela pára.

Bránila jsem se hlasitým projevům rozkoše tak vehemetně, až to bylo nepříjemné.

„Je roztomilé, jak krásně se bráníš,“ zašeptal mi u ucha.

„Charlie!“ podařilo se mi vydechnout a rty k sobě pak zase pevně semknout.

„To je snadná pomoc,“ usmál se a lačně přisál své rty na mé. To už jsem se dál nedokázala vzpínat a skrze pootevřené rty mu hlasitě zasténala přímo do úst. 

Pocítila jsem krátkou úlevu, která se však s dalším jeho přírazem vytratila, neboť jsem začala pociťovat první příznaky mého přicházejícího orgasmu.

Stále nepouštěl mé ruce ze silného sevření a užíval si tak mou bezmoc. Vycítil mou vzrušenost a já potřebovala nutně udusit svůj sten. Sama jsem vyhledala jeho rty a hlasitě do nich vzdechla. V této situaci jsem si ani nedovolila naše rty rozpojit, protože po každém jednom jeho přírazu následoval můj vzrušený sten.

Teď už mě držel pouze jednou rukou a druhou se dotýkal mých naběhlých bradavek. Nepopsatelná rozkoš kolovala mým tělem a sbíhala se v jednom jediném místě. Začínala jsem lapat po dechu a chtěla se z toho všeho vykřičet. Přitiskla jsem své rty na Edwardové rameno a naposledy do něj mohutně zasténala.

Stahy mého lůna pomalu doznívaly a já si myslela, že si na chvíli odpočinu. Mýlila jsem se. Nyní byl na pokraji svého vyvrcholení Edward a potřeboval tišit své přicházející steny. Hladově se přitiskl na mé rty a hrubě je líbal.

Své vzdechy dusil v mých ústech. Jako bych je polykala. Poté vše utichlo i jeho zrychlený dech.

Pohlédl na můj obličej s tak oddaným výrazem, až jsem se v něm začínala utápět. Usmíval se a svou chladnou dlaní mě pohladil po tváři.

„Byla jsi úžasná,“ šeptnul.

„Bylo k tomu zapotřebí dvou lidí,“ zasmála jsem se a vibrace prostoupily našimi dosud spojenými těly.

Edward mě postavil na zem a omluvně se usmál.

„Pro jistotu,“ podotkl.

„Je to možné? Opravdu se to všechno děje zrovna mně?“ ptala jsem se nevěřícně.

„Co máš na mysli?“ přitiskl si mě na svou hruď.

„Budu si brát muže svých snů, kterého tak moc miluju. Budu s ním navěky a můj otec a matka nejsou proti. Co víc si může holka v mém věku přát,“ zasmála jsem a líbla ho na prsa.

„Co víc si můžu přát já.“ Přitáhl si mé rty a náruživě mě políbil. 

Já se do této chvíle asi opět moc vžila a těsně jsem se třela o Edwardovo tělo.

„Copak ještě nemáš dost?“ ptal se, ale zněl stejně vybuzeně, jako jsem se já cítila.

„Ne!“ Zakroutila jsem hlavou.

Nejspíš bychom se milovali znovu a znovu, dokud bych neodpadla vyčerpáním, ale to by se nesměl ozvat Charlie. Opět v tu nejnevhodnější chvíli.

„Nemáte hlad, děti?“ křičel na nás.

„Jak na co,“ prohodila jsem směrem k Edwardovi a laškovně se zasmála.

„Měla bys mu odpovědět. Chystá se nahoru,“ nábádal mě Edward.

„Ne, tati, díky. Hlad nemáme,“ odpověděla jsem tedy pohotově a Charlie se už neozval.

„Měl bych asi jít,“ hlesl Edward.

„Ne! Proč?!“ vyhrkla jsem okamžitě.

„Uklidni se. Vyjdu dveřmi, ale pokud necháš otevřené okno, možná se vrátím,“ vnukl mi naději.

„Žebřík bys nechtěl?“ zasmála jsem se.

„Já si poradím,“ ubezpečil mě.

„Nebudeš ale pryč dlouho, že ne?“ ptala jsem se teď vážně.

„Hned jak to půjde, jsem zpátky,“ ujistil mě s úsměvem. 

Začal po pokoji hledat své svršky a oblékat se. Raději jsem ho sledovala při opačné činnosti, ale tohle taky nebylo k zahození. Byl to tak trochu převrácený striptýz.

„Na co tak koukáš?“ zeptal se, když už byl zcela oblečen.

„Teď už na nic,“ odvětila jsem. „Můžeme jít?“

„No, Bells, nejsem si jistý, jak by se Charlie tvářil, kdyby ses mu tam takhle zjevila?“ Sjel si mě pohledem od hlavy až k patě.

„Ou,“ řekla jsem si a rychle se pustila do hledání svých oděvů.

„Nemůžu najít košili!“ stěžovala jsem si.

Edward se však neozýval, tak jsem se na něj koukla. Stal opřený o dveře a v ruce svíral tu část oblečení, kterou já tak vehementně hledala. Došla jsem k němu a jelikož jsem předtím neměla podprsenku, má ňadra mu byla stále vystavena na obdiv.

„Vidím, že už si ji našel,“ konstatovala jsem.

„Našel,“ usmál se.

„A dáš mi ji?“ vyzvídala jsem.

„Příjde na to,“ zkoušel to na mě.

„Příjde na co?“ snažila jsem se mu vytrhnout svou košili.

„Jaká bude odměna?“ Oslnil mě svým zářivým úsměvem.

„Polibek bude pánovi stačit?“ ptala jsem se.

„Slečna to může zkusit,“ přisvědčil.

Stoupla jsem si na špičky a něžně spojila naše rty. Cítila jsem, jak jeho odhodlání pomalu povoluje.

„Opravdu přesladká odměna,“ pousmál se.

„Zasloužil sis ji,“ řekla jsem uznale a konečně se zmocnila své košile. „Ale tohle kolo jsi projel,“ zasmála jsem se a zapínala si knoflíčky.

„Tak teď už opravdu můžeme jít,“ zkontrolovala jsem si spěšně zbytek šatů a vydala se opět k Edwardovi.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 51: