Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 34

27.01.2010 (11:15) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6983×

„Zkrátka jsem se bála, že by ještě vycouval a to jsem ti přeci nemohla udělat. Po našem rozhovoru vypadal vyrovnaněji a já doufala, že ti neuteče. Nebylo snadné vykládat bratrovi, jak se se má chovat, co dělat. Říkala jsem mu, že má být něžný a jemný a když budeš sténat, ať se nebojí, že bolestí to nebude.“ Dokončila svůj proslov.

„Takhle jsem o tom nikdy neuvažovala,“ vydechla jsem překvapeně nad Alicinými slovy.

„Dalo se to čekat, tvé hormony utíkají jako splašené.“ Zasmála se.

„Nic nového pod sluncem,“ opáčila jsem.

„Ach, Bello, kdybys jen viděla tu radost v jeho očích. Byl jako vyměněný. Nevím, jestli to bylo z toho, že ti neublížil nebo že se s tebou miloval, ale tipovala bych od obojího půl,“ zkonstatovala.

„Začal se ti tak moc svěřovat?“ ptala jsem se nevěřícně.

„Častečně.“ Stočila svůj zrak na jinou stranu.

„Částečně?“ Zněla jsem teď nechápavě.

„No, však víš.“ Zasmála se nervózně a poklepala si na hlavu.

Že mě to nenapadlo. Nemyslím si, že by byl Edward tak moc otevřený.

„Můžu se teď něco zeptat já?“ Vzhlédla jsem k Alici.

„Můžeš,“ zašvitořila.

„No, když jsi taková vědma, tak určitě znáš Edwardovu podmínku pro mou přeměnu.“ Chtěla jsem z ní něco vytáhnout.

„Znám.“ Usmála se tajemně.

„A prozradíš mi ji?“ Zkoušela jsem to na ni.

„To už by pak nebylo překvapení.“ Kárala mě.

„Dokáži zahrát překvapenou,“ dušovala jsem se.

„Bello, upřímně, jsi špatná herečka.“ Zasmála se a já se ošila.

„Nevydržím to,“ zasténala jsem.

„Už dlouho nebudeš muset,“ pronesla tajemně.

Mé tělo se okamžitě napřímilo a já Alici propalovala pohledem.

„Kdy, kde, jak?“ Pokládala jsem jí bezmyšlenkovitě otázky.

„On ti to řekne sám, už tak se bojím, že jsem prozradila příliš mnoho a bude mě chtít zítra rozcupovat. Včetně našeho předchozího rozhovoru.“ Zamyslela se.

„Já ho usměrním,“ prohodila jsem.

„Zrovna teď je na sexu závislý stejně jako ty a ani se mu nedivím, ale máte ho bohužel zakázaný.“ Zasmála se nahlas.

„Jsem ráda, že se dobře bavíš,“ řekla jsem skepticky.

„O tom nepochybuj, hlavně dnes v lese.“ Vyklouzlo jí.

„Alice!“ zaúpěla jsem a hanbou se mohla propadnout.

„Promiň, já svá vidění neovlivním,“ obhajovala se.

„Hmm... tak by mě zajímalo, od koho se naučil... no, však víš, to co dělal v lese. Myslím, že Carlisle ani ty jste mu o tom neříkali,“ říkala jsem tlumeně.

„Asi přirozený pud, nebo možná...“ Nedokončila větu.

„Co možná, Alice?“ ptala jsem se zvědavě a s obavou v hlase.

„Celá ta léta byl nucen poslouchat ostatní v domě a Emmettovy vtíravé myšlenky jsou někdy na obtíž, ale jak se zdá, teď byly k dobru,“ odpověděla mi vesele.

„Že mě to nenapadlo. Díky, Alice, ten týden bude hned snažší,“ procedila jsem skrz zuby.

„Aby ses nepletla,“ hlesla si spíš pro sebe. Já se jí radši neptala, jak to myslela, protože bych se ještě dozvěděla to, co nechci. Dnešní večer svěřování mi už docela stačil.

„Mohla bych dneska spát tady?“ zeptala jsem se se zívnutím.

„Jistě... ale proč?“ Koukla na mě.

„No, víš, je to přeci jen velký dům a jsem sama nervózní,“ přiznala jsem se.

„Spíš jsi nervózní bez Edwarda.“ Zasmála se.

„Taky,“ přitakala jsem nevinně.

„Vydrž, donesu ti alespoň deku a polštář.“ Prosvištěla kolem mě a než jsem se nadála, byla zase zpátky.

„Doufám, že tohle budu umět taky, je vážně nesnesitelné, jak jste všichni rychlí,“ postěžovala jsem si.

„Upřímně, Bello, pří tvé zvláštnosti vážně netuším, co očekávat.“ Uchechtla se.

„Dobrou noc, Alice,“ řekla jsem rázně, načež mi ona odpověděla zasmáním.

Všichni si ze mě stále dělali legraci. Nadšená jsem z toho nebyla, ale zabránit  jim v tom taky nemůžu. Doufám, že až se ze mě stane upír, dostanu nějákou schopnost a konečně to natřu Emmettovi.

O tomhle už jsem spíš přemýšlela jen tak v polospánku, protože jsem začínala pociťovat neskonalou únavu. Poslední, co si pamatuji, je šeptavý hlas Alice a odpověď „Francie“. Už zase sledovala nějáké soutěže. Maniačka.

Vzbudila jsem se, ale zmátlo mě prostředí, ve kterém jsem se ocitla. Byl to Edwardův pokoj. Moc dobře jsem si pamatovala na včerejší večer s Alicí. Cítila jsem se zmateně. Pomalu se rozednívalo a do pokoje vstupovaly první náznaky světla.

„Proč jsi spala na té nepohodlné sedačce?“ ozval se vedle mě Edwardův káravý hlas.

Prudce jsem se otočila a pohlédla tak do jeho tváře.

„Nechtěla jsem tu být sama,“ objasnila jsem.

„Pojď  ke mně.“ Nastavil mi svou náruč a já se mu do ní bez váhání stulila. Pocítila jsem ale neznámou bolest v zádech a trošku jsem se ošila.

„Copak?“ ptal se starostlivě.

„Bolí mě nějak záda,“ přiznala jsem.

„Když jsem tě bral nahoru, ležela jsi tam zkroucená jako paragraf, takže mě to ani nepřekvapuje,“ podotkl.

„Hmm... “ zamručela jsem, protože mi v zádech zase nepříjemně píchlo.

„Chceš masáž?“ zašeptal.

„Zní to jako dobrý nápad,“ přitakala jsem s nadějí v hlase.

Trošku se ode mě odsunul.

„Polož se na břicho.“ Přikázal mi něžně.

„Sundej si tričko.“ Dodal ještě.

„Půjde to i s ním.“ Hádala jsem se.

„Takhle to bude mít větší účinek,“ šeptnul mi těsně u ucha a tričko mi sunul pomalu nahoru.

Já nemusela dělat nic a on mi jej sám přetáhl přes hlavu. Dobrá, to přežiju. Uvelebila jsem se na posteli, ruce zasunula pod polštář a na ten si lehla.

Jeho chladné dlaně jemně sevřely má ramena a pomalu je začaly mnout. Objížděl jimi přes krk a něžně jej masíroval. Já jen mručela úlevou a blahem do polštáře. Bylo to neskutečně příjemné.

Plošky prstů mi vsunul pod bříško a pouze palci mnul můj kříž. Studilo mě to, ale já cítila, jak ze mě opadá veškerá starost a bolesti. Užívala jsem si jeho doteky tak vehementně, že mi ani nedošlo, jak sténám. Jsou i jiné pocity slastni, než jen ty sexuální.

Pak jsem na svých zádech pocítila něco jiného než dlaně. Byly to Edwardovy rty, kterými mě neskutečně jemně dráždil. Každý jeho polibek mi do těla vyslal armádu mravenečků, která měla účelně podkopnout mé ovládání.

„Edwarde, tohle... “ vydechla jsem neschopna dopovědět větu.

„Tohle je součástí masáže,“ řekl klidným hlasem a pokračoval.

Prsty se podélně sunul pod mým bříškem a zastavil se těsně pod ňadry. Palci začal masírovat mou páteř a prsty vespod nepatrně pohyboval. Zkousla jsem polštář a doufala, že si toho nevšimne.

Bylo to tak moc příjemné, až jsem se musela nepatrně ošít, abych tyto pocity zahnala.

„Děje se něco?“ zašeptal mi těsně u ucha.

Byla jsem nervózní. Neviděla jsem jeho tvář. Nemohla jsem z jeho obličeje vyčíst, zda už poznal jak moc jsem vzrušená.

„Ne, je to příjemné.“ Snažila jsem se znít vyrovnaně, když jsem ze svého čelistního sevření pouštěla polštář.

„To jsem rád,“ řekl mi potěšeně a políbil mě na krk.

Pokračoval však dál. V tuhle chvíli jsem nedokázala odhadnout, zda se mě snaží zbavit od bolesti zad, či mě opět vzrušit. Spolehlivě se mu ovšem dařily obě věci najednou.

„Myslím... myslím, že už to je v pořádku,“ opáčila jsem trošku sekaně.

„Jsi si jistá?“ ptal se svůdně.

„Jo... myslím, že jo,“ přitakala jsem.

„Dobrá, když myslíš.“ Pousmál se a ještě naposledy mě políbil na obnažené rameno.

„Půjdu se osprchovat,“ řekla jsem mu, když se mi podařilo natáhnout si tričko, které k mé údajné masáži potřeboval mít svlečené. Spíš erotické masáži.

Vyskočila jsem hbitě z postele a při svém rychlém úprku do sprchy, jsem nohou zavadila o postel.

„Kruci,“ zaklela jsem si pro sebe.

„Jsi v pořádku, Bello?“ vyzvídal s podivným potutelným výrazem ve tváři.

„Jo jsem v pohodě,“ odpověděla jsem rychle a v koupelně za sebou zavřela dveře a pro jistotu i zamknula. Vážně si myslím, že by byl schopný vlézt mi až sem. Začala jsem přemýšlet, jestli náhodou není domluvený s Emmettem, protože tohle už vážně nebylo možné. Tento týden se zdál tak neskutečně dlouhý a on mi v tom vůbec nepomáhal.

----------------------------------------------------------------------------------------

Omlouvám se za tuto kapitolu, protože s ní vůbec nejsem spokojená a myslím, že se to odrazí i v komentářích, ale já s tím počítám. Nezlobte se na mě moc (je to divné). SS

Počítám s kritikou...

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 34: