Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 12

27.12.2009 (17:00) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 7225×

„Tady někdo zlobí,“ uchechtl se blaženě Edward.

„Užívám se poslední chvilky,“ řekla jsem v polibku a opět se věnovala jeho tělu.

Edward se najednou bleskovou rychlostí otočil a ležel v tu ránu na mně.

"Co kdybych si teď pohrál já?“ zeptal se spíš sám pro sebe a jeho rty už drtily ty mé.

Jeho polibky byly tak vášnivé, až se mé tělo pod tím jeho začalo vzpínat a díky tomu jsme do sebe naráželi, což ve mně vzbuzovalo ještě intenzivnější pocity.

Můj dech byl čím dál víc hlasitější a já citila jak se mi z úst dere slabý vzdech. Neubránila jsem se tomu a vzdech se stal skutečným a oba s Edwardem jsme ho uslyšeli. Líbal mě dál a na jeho rtech jsem cítila pozvednuté koutky. Přesunul se na můj krk a laskal ho, jakoby to bylo to nejcenější. Zasypával mě něžnými polibky a já se mohla slastí zbláznit. Rukou se dostal až pod mé tričko. Za boky si mě přitáhl těsně na sebe, aby mezi námi nezůstal žádný prostor. Cítila jsem, jak mé vzrušení roste a začínalo to být nesnesitelné.

„Edwarde,“ zavzdychala jsem mu do úst.

Můj dech byl stále hlasitější. Cítila jsem se za to trapně, ale nemohla jsem jinak. Líbal můj spodní ret a pomalu se přesouval přes bradu níž. Já ho chytla za zátylek a přitahovala si ho co nejblíž k sobě.

„Prosím,“ žadonila jsem.

Nachvíli se ode mě odtrhl a zadíval se mi do očí. Vášeň a chtíč, které jsem v nich viděla byly tak nakažlivé. Dvěmi prsty ladně rozvázal šňůrky mých tepláků a já už si je celá natěšená chystala sundat. Z jeho hrudi se najednou ozvalo prudké zavrčení, které mě docela polekalo.

„Co se děje?“ ptala jsem se s obavami v hlase.

„Za 10 minut jsou tady,“ odpověděl mi zoufale.

„To né!“ zaskučela jsem.

Edward se posadil vedle mé hlavy na sedačku a je sebou do ní plácla. Tričko jsem měla vyhrnuté těsně pod ňadry a tepláky lehce stažené. Rukama jsem si prohrábla své rozčepýřené vlasy a viděla jsem Edwarda, jak mě pobaveně sleduje. Postavila jsem se, stáhla si tričko a zavázala šňůrky kalhot.

„Půjdu se upravit,“ řekla jsem smutně a pomalu jsem mizela na schodech.

V koupelně jsem se docela zděsila, protože jsem byla celá pokrčená a mé valsy vypadaly jak stoh sena. Musela jsem si opláchnout obličej abych se zbavila návalů vzrušení. Kolem mého pasu se najednou omotaly chladné paže a já se instinktivně opřela o Edwardův hrudník a mé oči zůstávaly zavřené.

„Kdy zase budeme mít možnost...“ sugestivně jsem se odmlčela.

„Kdy zase budeme mít možnost co?“ ptal se mě známý hlas, ale ne ten, který slýchám tak často.

„Emmette!“ vykřikla jsem zděšeně a málem dostala infarkt.

Vykuleně jsem se na něj dívala, jak se svíjí ve zběsilém záchvatu smíchu.

„To bylo vážně moc vtipné Emmette,“ kárala jsem ho a vydala se dolů pozdravit zbytek rodiny a zpátky do Edwardové náruče.

Pomalu jsem pajdala po schodech dolů a první se na mě vyřítila Alice. Běžela proti mně tak ladně, ale když do mě v plné rychlosti narazila a objala mě, tak jsem měla co dělat, abych se nepřevrátila.

„Ahoj, Bello!“ vypískla mi těsně u ucha a já přikrčila obočí.

„Ahoj, Alice,“ řekla jsem trošku přidušeně, protože její sevření bylo až moc silné.

„Promin.“ Omlouvala se. „Nechci, abys měla zlomené ještě něco jiného.“

„Díky Alice, to potěší,“ řekla jsem s úsměvem na rtech.

Mezitím jsem putovala do náruče Esme.

„Ahoj zlatíčko, doufám, že se o tebe Edward pěkně staral,“ Řekla mi s úsměvem.

„Líp, než kdykoliv jindy,“ opáčila jsem zvesela a podívala se na Edwarda, který stál opřený o kuchyňská futra a se zájmem nás sledoval.

„Ahoj, Bello,“ pozdravil mě s úsměvem Jasper a nedalo mi to než se na něj taky usmát. Nemohla jsem si pomoct, ale připadal mi roztomilý. Tedy když zrovna neměl hlad.

„Ahoj, Jaspere,“ řekla jsem s úsměvem a už jsem udělala krok, že ho obejmu, ale zastavila jsem se. Omluvně jsem se na něj dívala a překvapilo mě, když se jeho náruč otevřela.

Zaskočeně jsem se k němu rozešla a on mě obejmul.

„Je to příjemnější než jsem si myslel,“ zasmál se Jasper a já s ním.

„Co noha, Bello?“ Přerušil Carlisle tuhle chvilku.

„Kromě toho, že je zlomená, tak je jinak v pořádku,“ odpověděla jsem a usmívala se na všechny strany.

„Ahoj, Rose,“ pozdravila jsem ještě posledního člena rodiny.

„Ahoj, Bello,“ Odpověděla mi Rose překvapivě milým tonem.

„Bello, Bello, Bello, Bello!“ volal na mě z vrchu Emmett. „Kdy budete mít možnost dělat co?“ ptal se a huronsky se přitom smál.

„Vůbec tě to nemusí zajímat,“ odpovídala jsem mu, jako bych měla knedlík v krku.

Emmetta to rozesmálo snad ještě víc, Edward si mě přitáhl na svou hruď a líbnul mě do vlasů.

„Vůbec na nic mu neodpovídej,“ pošeptal mi líbezně do ucha a já přikývla.

„Ale, ale, hrdličky nám vrkají,“ culil se.

„Bella už není tak nevinná jak vypadá.“ Nepřestával rýpat.

„Emmette!“ okřikla ho Esme.

„Edwardovo sebeovládání není tak silné jak vykládá,“ pokračoval.

„Emmette Cullene! Okamžitě se seber a běž nahoru do svého pokoje,“ zakřičela ještě hlasitěji Esme a Emmett zakaboněně odcházel. Ještě na mě stihl mrknout a to už jsem byla kompelt červená. Otočila jsem se k Edwardovi a hlavu si opřela o jeho hruď. Měla jsem takovou chuť to Emmettovi vrátit, ale když váš obličej září červení, tak to jde docela těžko.

„Nic si z toho nedělej, Bello, Emmett jen zase neví, co dělat, ale já mu brzo nějákou práci najdu.“ Přišla ke mně Esme a konejšila mě.

„Raději Bellu odvezu domů.“ Promluvil Edward a začal si mě strkat před sebou ke dveřím. Když jsem se oblékala, najednou ke mně přicupitala Alice.

„Bello, já viděla všechno. Viděla jsem to dřív než se to stalo,“ zašeptala mi do ucha.

„To je úžasné Alice. Jsem ráda, že můj první sexuální zážitek jsi se mnou kromě Edwarda prožila taky ty,“ pronesla jsem skepticky a protočila oči.

Emmett se nahoře znovu začal svíjet smíchy. Zapomněla jsem na jeho bystrý sluch. Alice se jen zamračila a rozloučila se se mnou. Já se rozloučila se zbytkem rodiny a pomalu vyšla ven. Ovanul mě chladný vítr a do obličeje se mi nahrnuly neposedné vločky.

„Páni, to je ale zima,“ vyhrkla jsem.

„Rád bych tě zahřál, ale z jistých důvodů to není možné,“ špitl posmutněle Edward.

„Prosímtě,“ pronesla jsem a pevně se k němu přimknula. Omotal mi paži kolem pasu a vedl mě směrem k jeho stříbrnému Volvu. Otevřel mi dveře a když jsem nasedala, ovál mě úžasný teplý vzduch. Edward musel rozhodně zapnout topení.

-----------------------------------------------------------------------------------------

Jak jsem slíbila, tak jsem přidala další kapitolku. Jinak bych Vám všem chtěla popřát krásné a pohodové Vánoce, plné splněných přání a lásky a šťastný nový rok. Taky bych Vám chtěla poděkovat za to, že mou povídku čtete a ponecháváte komentáře, protože to je moc příjemné. Původně jsem počítala s tím, že ji nikdo číst nebude, ale jsem mile překvapená, takže Vám všem moc DĚKUJI.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 12: