Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nothing compares 2U - 3. kapitola


Nothing compares 2U - 3. kapitolaRok utekl, jako voda a mnohé se změnilo. Odejde Bella, nebo zůstane? A kdo překazí oslavu Kiařiných narozenin? Moc mě mrzí, že to musím udělat, ale nemám na vybranou. Ta nejistota mě ničí, proto vás žádám, aspoň o patnáct komentářů. Nevím, jestli se vám povídka líbí nebo ne. Pokud nebudou, nebude pokračování.

O rok později

Sedím ve svém pokoji a pozoruji svou holčičku, která spokojeně spinká. Dnes je její velký den. Dnes to jsou tři roky, co se narodila. Má Kiara, mé světlo v temnotě, má síla. To vše a mnohem víc pro mě toto blonďaté stvoření znamená. Otevřely se dveře, ve kterých se objevil Aro.

„Pokoj je hotový, pojď se podívat," zašeptal a rukama mi naznačoval, abych si pohnula. Tomu jsem se musela zasmát, samozřejmě potichu, abych malou nevzbudila. Od té doby, co tady žiji, jsem na něj  radikálně změnila názor. Je to velice laskavý, hodný a milující muž s duší romantika. Pokud jde o vládu, promění se na nemilosrdného, krutého a neústupného vládce, tak ho zná, celý svět. Jenom my, Volturiovi, známe jeho pravou tvář. Pokoj, který mi chtěl ukázat, byl jeho hlavní dar pro Kiaru. Otevřel dveře a já oněměla úžasem, byl nádherný.

Aro, ten pokoj je překrásný."

Jsem rád, že se ti líbí."

Líbí je slabé slovo, miluji ho." S úsměvem na rtech mě vzal kolem ramen a společně jsme šli nazpět do mého pokoje, kde se právě probouzela Kia.

 

Arův pohled

Stál jsem v pokoji, který jsem nechal upravit pro Kiaru a představoval si její reakci, až ho spatří. Doufá, že bude kladná. Bude to rok, co ty dvě přišly do Volterry a obrátily to tu vzhůru nohama. Od prvních chvil ve mě Bella probouzela, pro mě nepoznané, city. City, které cítí otec ke své dceři. Připadá mi, že Bella je mojí dcerou odjakživa. Výborně si rozumíme, máme podobný pohled na svět. Kvůli mým citům k ní a ke Kiaře jsem se rozhodl adoptovat ji. Předtím jsem jí dal jasně najevo, že to není žádná vypočítavost. I když se stane mojí dcerou, může kdykoliv odejít. Ona to pochopila a ráda mou nabídku, být mojí dcerou přijala. Taky se mi svěřila, že by stejně neodjela, našla v nás rodinu, kterou vždy chtěla. A vždy ji mít bude, o to se postarám. O Kiaře se nemusím, ani zmiňovat. Úplně každého si omotala kolem prstu, hlavně Caiuse a Marcuse. Už je to hodně dávno, co jsem je viděl, tolik, jak bych to popsal „oživlé". Poslední dobou si dokonce myslím, že u nich šel vývoj obráceně. Nejdřív byli starci a teď se z nich stávají puberťáci, samozřejmě myslím duševní vývoj. Abych to shrnul, Bella dala Volturiovým dar, který je přinutil žít, vychutnávat si každý moment v jejich novém životě. Tím darem byla Kiara. Myslím, že úvah bylo dost, musím Belle ukázat pokoj. Jsem zvědavý, co si o něm bude myslet. Líbil se jí a to hodně a teď jsme společně mířili za oslavenkyní. Vešli jsme do pokoje, malá seděla v postýlce a sledovala Jane, která jí vybírala šaty, jak na dnešní oslavu, tak na momentální pobíhání po hradě. Když nás malá zaregistrovala, stoupla si na nohy, ruce natáhlé k nám a hlasitě si stěžovala.

 

 

Pohled Belly

„Mami, dědo, kde jste byli? Teta Jane, mi chce obléct šaty, které nechci. Strejda Caius a Demetri mi slíbili, že dneska pojedeme do Alp, učit mě lyžovat a na to se šaty nehodí." Jane jen zakroutila hlavou, hodila jí do postýlky soupravu a dál to nijak neřešila. Aro vzal malou z postýlky společně s oblečením do koupelny.

„Jen co vstane, už komanduje a frfle," mrmlala si Jane pod nosem.

„Se nediv, všichni ji tady rozmazlujete," řekla jsem se smíchem.

„To máš pravdu, ale ty si matka, měla bys ji dát do latě."

„Věř mi, o to se snažím už rok. Marně." Jane se přestala přehrabovat ve věcech a významně se mi podívala do očí.

Potřebuje otce."

Aro, jí stačí." Jane si povzdechla a pokynula, abych si za ní sedla na postel.

Aro, je její dědeček a dědečkové mají za úkol svá milovaná vnoučata hýčkat, rozmazlovat a kupovat jim šíleně drahé dárky, což Aro zvládá na jedničku, ale to nestačí. Kiara potřebuje otce a ty muže. Nemůžeš být pořád sama." Naštvaně jsem vstala z postele.

Jane, nech už toho. Nebaví mě tvé dohazovačství a přemlouvání, když se tu objeví nějaký nový upír. Já nechci, žádný muž nedokáže zahubit tu bolest, kterou po Jamesově odchodu cítím. Myslela jsem, že mi smrt Viktorie od té bolesti pomůže, ale spletla jsem se. Navíc, mě nic nechybí a Kia si taky nestěžuje."

Dobře, už přestanu. Nebudu tě nutit, je to tvá věc, tvůj život. Jen jsem chtěla, abys byla tak šťastná, jako já po boku Santiaga." Abych to zkrátila, Santiago přijel do Volterry před pěti měsíci. Spolu s Jane se do sebe zamilovali a za dva měsíce se budou brát. Na znamení díku jsem ji objala.

 

Dvě hodiny před oslavou

Nervózně jsem přešlapovala, v košilce, po pokoji. Kde sakra jsou! Přísahám, že je zabiji.

No tak, uklidni se. Za chvíli tu budou, neboj." Snažila se mě uklidnit Jane, moc to nepomáhalo. Zastavila jsem se a zhluboka se nadechla.

Jane, já ti říkám, jestli tu nebudou do pěti minut, půjdu je hledat!" Znovu jsem se dala do pohybu. Musím chodit, jinak se zblázním. To může napadnout jenom Caiuse, vzít moji dceru do Alp vrtulníkem.

Tak to by ses měla jít obléct. Takhle nikoho nevyděsíš, maximálně vzrušíš."

Velmi vtipné, Jane, velmi vtipné," řekla jsem ironicky. Začala se smát, protože v tu chvíli přišli Demetri, Caius a Kiara do pokoje. Na tom by nebylo nic vtipného, kdyby těm dvěma nezčernaly oči. Upíří rychlostí jsem si oblékla župan.

Já ti to říkala," vykoktala ze sebe smějící se Jane. Vzala malou do koupelny a já si vzala do parády ty dva.

Kde jste byli? Já se tu můžu strachy zbláznit a vy si tu v klídku naklušete s úsměvem, jakoby se nechumelilo!"

Klid, Bello, moc se omlouváme, ale ztratili jsme pojem o čase. Všichni jsme se skvěle bavili, to hned ztratíš pojem o čase, opravdu nás to mrzí." Svou omluvu Caius podtrhl psíma očima, které na mě házel.

Dobře, už běžte, musíte se převléct a já taky," řekla jsem už klidnějším tónem. Caius se ještě zastavil ve dveřích.

Bells, já být tebou, tak jdu v tom, co máš, akorát ten župan bych sundal." Rychle se vypařil, jinak bych ho stihla trefit vázou, kterou jsem po něm hodila. Šla jsem do své šatny a vytáhla si šaty, boty a ze šperkovnice si vybrala naušnice, náhrdelník a prsten, které k sobě ladily. Učesaná a namalovaná jsem byla už předtím, vešla jsem do pokoje, kde na mě čekaly Kiara (šaty, boty) a Jane (šaty, boty, náhrdelník, naušnice, náramek), která se snažila Kiaře vlnit vlasy, ale nešlo jí to.

„Mami, vypadáš, jako princezna," řekla ohromeně Kiara.

„Dneska si princezna ty, prcku." Malá si musela prosadit svou.

„Tak si královna a hotovo." Sedíc na židli, si dala ruce v bok a našpulila rtíky. Jane ji jemně bouchla přes ruce.

„Dej je podél," řekla jsem  Kii a společně s Jane jsme se snažily natočit její vlasy. Nakonec se to povedlo a výsledek byl andělský. Ve dveřích se objevil Santiago a Demetri.

„Demetri, asi oslepnu nad tou krásou, co ty?"

„Jsem na tom stejně, Santiago," řekl a nabídnul mi rámě. Já ho přijala a druhou rukou jsem chytila Kiaru. Jane se přišpendlila na Santiho a společně jsme vyrazili do sálu.

 

Oslava byla v plném proudu, všichni se náramně bavili, hlavně Kia. Na každého se usmívala a s každým upírem v sále, chtěla tancovat. To určitě nemá po mně. Právě jsem ji chtěla vzít z Marcusovy náruče, protože pomalu ale jistě usínala, když v tom přišel jeden upír k Marcusovi.

„Marcusi, tvůj syn se vrátil." A pohledem ukázal na přicházejícího muže. Marcus stále držíc Kiaru ve svém náručí, šel k němu.

„Otče, tak mě tu máš zas," řekl  a usmál se na Marcuse.

„Konečně si našel cestu domů, synu."

A kdo je toto?" pohledem ukázal na spící Kiaru.

To je Kiara, poloupíří dcera Belly." Při vyslovení mého jména, jsem se přesunula k Marcusově boku.

Vidím, že se toho během mé nepřítomnosti mnohé změnilo. Dva roky jsou dlouhá doba i na Volterru, jak se zdá. Velice mě těší, krásná Bello."

Potěšení na mé straně. Konečně  poznávám slavného volterského prince, Jaspera Volturi."

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nothing compares 2U - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!