Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nothing compares 2U - 11. kapitola

vampires suck


Nothing compares 2U - 11. kapitolaAro je v šoku. Marcus je v tranzu a Caius má z toho všeho hodně veselou náladu. A co náš páreček? Nutno přečíst.

Pohled Ara


Podíval jsem se na Marcuse, vypadal, jak přejetý tankem. Podíval jsem na Caie, ten vypadal, že bude potřebovat novou bránici. Opravdu se stalo, to, co se stalo?

„Marcusi? Viděl si to, co já? Tvůj syn, na něm přilepená moje dcera. Sedí to?" místo Marcuse mi odpověděl Caius.

„Jo, sedí. Stejně na tom byly nejlepší vaše reakce. Chyběl kousek a začínal jsem si myslet, že upírovi dokážou vypadnout oči z důlku." Naštvaně jsem se podíval na Caie. Vstal jsem a shodil ho z křesla.

„Co to děláš? To není vtipné!"

„Mně to přijde velice vtipné." Lepší bylo, když jen seděl a byl ticho. Teď to s ním není k vydržení! Praskne mi z něho hlava. Otočil jsem se k Marcusovi. Chytil jsem ho za rameno a zatřepal s ním. Doufám, že neupadl do tranzu. Stačí mi jeden retardovaný bratr. 

„Marcusi? Jsi v pořádku?"

„Jo, jen si to musím vstřebat." Caius přišel k nám a poklepal, chudákovi Marcusovi, po druhém rameni.

„Brácha to bude dobré, uvidíš. Já vás varoval, děcka jsou moc i na vás dva." Přitom ukazoval na mě a Marcuse. On snad hulí, nebo co? To není normální, vždyť mluví samé nesmysly. Budu muset říct Heidy, ať příště pořádně prohlédne koho to sem vede, nechci, tu žádné prohulence. Potom z toho vzniká toto. Dal jsem mu jednu výchovnou po hlavě, až se ty jeho blonďaté vlasy rozletěly na všechny světové strany.

„Dědo! Nebij strejdu, bude hloupej," křikla na mě Kia a doběhla k nám. Vyskočila si do mého křesla. 

„Kio, klidně bych mu mohl dát sto pohlavků a jeho inteligence by byla pořád stejná, v mínusu." Vzal jsem ji do náruče. Caius se urazil a šel do svých komnat.

„Co bys chtěla dělat, princezno?" zeptal jsem se Kii.

„Kde je máma?" při té otázce se Caius zastavil a otočil se na mě a Kiu.

„Vzpomíná."

„Na co?" zeptala se Kia, Caia.

„Na to, co už hodně dlohou nedělala."

„Caiusi! Vypadni!" znovu se rozřechtal na celé kolo, ale radši vyklidil pole. Malá se na mě nechápavě podívala.

„Na co vzpomíná?" Vymysli něco, rychle! Nějakou blbost!

„No, víš, maminka... Mám nápad půjdeme ty, já a Marcus ven na velkou dávku zmrzliny, jo?!" Nadšeně přikývla. Pustil jsem ji dolů, aby popadla Marcuse a mohli jsme vyrazit ven. Hlavně se ven dostat nějakou oklikou, nechci jít kolem Jasperova pokoje.

Pohled Belly


Ležela jsem doslova přikovaná na jeho hrudi a užívala si tento krásný okamžik. Nemohla jsem uvěřit, že tu je. Mohu se ho dotýkat, líbat ho. Milovat se s ním. Zvedla jsem hlavu a podívala se do jeho tváře. Vypadal šťastně, stejně jako já. Svými pažemi si mě přitáhl blíž a políbil mě.


„Miluji tě, Jazzi."

„Ale trvalo ti to, než si na to přišla."

„Většinou ta druhá osoba odpoví, že toho dotyčného miluje taky a nestěžuje si," řekla jsem pobaveně. Povalil mě na druhou stranu postele a začal mě lechtat.

„Miluji vás, slečno Volturiová."

„Stop! Nech toho! Vůbec to nelechtá, směju se jen tomu, že to děláš! Jazzi, musím ti něco, říct. Je to důležité. Prosím, přestaň." Nechal toho a přitáhl si mě k sobě.

„Taky ti musím říct něco důležitého."

„Klidně mluv první, to moje je prkotina."

„Mluv první ty, to moje je trošku na delší vyprávění."

„Je to něco závažného?" Vyděšeně jsem se na něj podívala.

„V zásadě mi to změnilo život. Bells, neboj se není to nic, děsivého. Cos mi to chtěla?" Pohladil mě po tváři, čímž mě trošku uklidnil.

„Týden potom, co jsi odešel, ti přišel dopis. Nikdo ho neotvíral, ale věř mi, že po třech měsících mi docházela trpělivost a chtěla jsem si ho přečíst."

„Kde je?"

„Tam, nechala jsem ho u tebe." Pohledem jsem mu ukázala na stůl. Vstal a oblékl si boxerky, jediné oblečení, které zůstalo pohromadě. Podíval se na obálku a jeho obličej se změnil z vážného na smutný.

„Jazzi?" neotočil se. Obmotala jsem kolem sebe deku. Mezitím ten dopis otevřel a četl.

„Jazzi..," zašeptala jsem. Natáhl ke mě ruku, já k ní došla a chytila se jí. Přivinul si mě k sobě, ale pohledem pořád propaloval ten dopis. Během chvilky stočil pohled na mě.

„Ten dopis je od Mel. Mel je.."

„Tvoje manželka?" chtěla jsem se mu vymanit z náruče, ale nešlo to.

„Bells, poslouchej! Mel není moje manželka. Je to matka mého syna." Zkoprněla jsem. On má syna?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nothing compares 2U - 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!