Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » NNN! - závěrečná kapitola

Wall by Ranya 4


NNN! - závěrečná kapitolaMístností se ozývaly mé kroky. Nedokázal jsem stát na místě, musel jsem pochodovat po místnosti. Chodil jsem od schodů ke vchodovým dveřím a zpátky a čekal na jednu jedinou větu… Jacobe, už můžeš… Ale ta se stále neozývala...

NNN!

- závěrečná kapitola

O dva měsíce později

„Renesmé, no tak, to zvládneš! Ještě zatlač!“ slyšel jsem, jak Carlisle křičí. Nejradši bych tam vlítl a držel svou manželku za ruku. Chci být s ní! Problém je v tom, že mi to Carlisle ani Edward nechtějí dovolit. To já bych ji měl držet za ruku, to já bych ji měl podporovat, ne on!

„Ness, ještě trochu!“ ozvalo se znovu a v závěsu jsem slyšel, jak ji Edward uklidňuje.

„Dobrý, zlato, vedeš si skvěle, ještě zatlač…“

Místností se ozývaly mé kroky. Nedokázal jsem stát na místě, musel jsem pochodovat po místnosti. Chodil jsem od schodů ke vchodovým dveřím a zpátky a čekal na jednu jedinou větu… Jacobe, už můžeš… Ale ta se stále neozývala. Stál jsem zrovna u schodů, když dolů scházela Alice. Přihnal jsem se k ní a chtěl po ní nějaké informace.

„Jen si počkej. Bude to v pohodě, jen jí dej čas. Jen si zkus protlačit něco, co je velké jako meloun, otvorem velkým jako citron… Taky by ti to nebylo příjemné…“ zazdila mě a já poraženecky sklopil hlavu a svěsil ramena. Alice mě poplácala po rameni a pak odtancovala do obýváku.

Muselo to trvat dalších dobrých deset minut, než jsem konečně uslyšel to, na co jsem čekal. Seshora se ozval dětský pláč. Ihned jsem se na něj zaměřil. Jak dlouho už jsem neslyšel plakat malé miminko…

V tu samou chvíli jsem uslyšel, jak někdo otevírá dveře a ven vyšel Edward. Podíval jsem se na něj a všiml si širokého úsměvu, který se mu usídlil na obličeji. Došel až ke mně a stejně jako před tím Alice mě poplácal po zádech, jenom trochu silněji.

„Tak už tam můžeš. A máš být na co hrdý,“ řekl mi a zamířil za ostatními, co čekali v obýváku. Já jsem ani minutku neváhal a vyběhl za Renesmé. Ignoroval jsem pach krve, který byl cítit v místnosti, a zajímal se o svou manželku. Vypadala opravdu vyčerpaně. Hrudník se jí zvedal v pravidelných intervalech a na čele se jí leskl pot. Přešel jsem až k ní a pohladil ji po líci. V tu chvíli otevřela oči a podívala se na mě. Usmála se a já jí úsměv oplatil.

„Už jsi ho viděl?“ zeptala se mě. Ho? On je to kluk?!

„Ho?“ zeptal jsem se jí nechápavě a nakrčil jsem čelo. Renesmé se zahihňala a nepřestávala se usmívat. Uvnitř mě začala klíčit radost z myšlenky, že mám syna.

„Našeho syna… co se tváříš, jako bys to nepobíral?“ dodala a teprve teď jsem se začal tvářit normálně.

„Nevěděl jsem, že je to kluk. Edward mi to neřekl. Jediné, co jsem se dozvěděl, bylo to, že mám být hrdý. Nic víc,“ vysvětlil jsem jí s úsměvem a ohlédl se po její ruce. Ani jsem si nevšiml, že jsme celou dobu nebyli v místnosti sami, dokud si za mnou Carlisle neodkašlal. S překvapením jsem se na něj otočil, ale můj pohled padl na malý uzlíček, co držel v náruči. Beze slova a s úsměvem mi naznačil, ať si ho vezmu. Nejistě jsem se usmál a natáhl se pro něj.

„Jen jdi k tátovi,“ prohodil a já cítil, jak červenám. Když jsem si opět vzpomněl, jak se má taková cenná věc držet, poodhrnul jsem dečku a nakoukl. Už na první pohled jsem poznal, že je to kluk. Na hlavě měl lehké, tmavé chmýří a malinká očička měl zavřená. Zpod dečky mu koukala ručička, která byla tak strašně malinká!

„Už jsi mu vymyslela jméno?“ otočil jsem se s otázkou na Renesmé. Tak jen zavrtěla hlavou a nepromluvila. Já jsem se dál rozplýval nad svým synem. Byl strašně roztomilý a malinký. Nechce se mi ani uvěřit, že to je část mě samotného.

„Je to zvláštní… vidět chlapa jako horu držícího něco, co je malinké a nevinné jako motýlek,“ řekla Renesmé. V duchu jsem se zasmál jejímu přirovnání, ale musel jsem uznat, že má nejspíš pravdu. Opravdu to musí vypadat komicky.

„Tebe žádné jméno nenapadá?“ zeptala se mě po chvíli. V ten samý moment mi hlavou probleskla spousta jmen, která jsem za svůj život slyšel a četl, ale žádné mi nepřipadalo dost dobré pro mého syna.

„Co třeba Ean [:Íjen:]?“ napadlo mě. Tohle jméno se mi pro něj zdá perfektní, stejně jako on.

„To je perfektní,“ řekla Renesmé a zdálo se, jako by mi četla myšlenky.

„Tak fajn, hrdličky. Ty mi předej prcka a o Renesmé se postará Carlisle,“ vtrhla dovnitř blondýna a už mi malého brala z ruky. S velikou nelibostí a s neochotou jsem jí předal svého syna, Eana, a nechal se dostrkat na chodbu. Tohle má u mě schované…

Čas neúprosně letěl a neměl nad námi slitování. Ean rostl jako z vody, každý den se probouzel minimálně o centimetr vyšší. Časem se to zpomalovalo, ale i přesto to bylo příliš rychlé. Ani jsem si neuvědomoval, jak rychle mi jeho dětství utíká. Ani jsem se nenadál a nebylo to malé dítě, ale kluk, který byl v pubertě. A nakonec je z něj dospělý muž.

Kde je ten den, kdy poprvé sám zvedl hlavičku? Kdy se sám překulil, posadil, kdy udělal první krok? Jeho první slůvka?

Nemůžu ani uvěřit, že už je to patnáct let. Za tu dobu se toho změnilo docela dost. Dominik chodí do školy společně s Melanie, neboť Melanin vývoj se ustálil a vyvíjí se úplně stejně, jako každé normální dítě. Jsou spolu i ve třídě a všude chodí spolu. Je to jen otázka času, kdy si každý z nich najde svou partu kamarádů.

Ean… ten, jak už jsem zmínil, vyrostl jako z vody. Do školy nechodí, ale učí se doma. Edward s Carlislem mu nalinkovali rozvrh, takže to má, jako by do školy chodil. Opravdu se ukázalo, že má víc upířích genů, než těch vlkodlačích či lidských, takže mu to nedělá problém a i přes to s kluky ze smečky vychází víc jak na výbornou.

„Tati, podepíšeš mi úkol?“ ozvala se za mnou má dcera. Už dávno to není malá holčička. Teď je z ní dospělá žena, za kterou se otáčí každý chlap, bez ohledu na věk. Naštěstí je to rozumná, dospělá žena.

„Jasně, ukaž,“ řekl jsem, naškrábal tam svůj autogram a podal jí to zpátky.

„Díky,“ řekla, dala mi pusu na tvář a odběhla. Díval jsem se na její mizející záda a pocítil hrdost. Je to jen pár dní, co nám s Renesmé odpustila to, že jsme jí zatloukali skutečnost, že jsem její pravý otec. Ne jenom ten adoptivní. Nemluvila s námi asi tři dny, potom najednou přišla, objala mě, omluvila se a všechno bylo v pořádku. Všichni byli spokojení a nikdo se nezlobil. Ta holka mě nikdy nepřestane překvapovat.

„Všichni vedle, jdeme se fotit! Jaku, vyndej ty ruce z kapes, Emmette, vyndej si to zastrčené tričko…“ přiřítila se Alice a hned rozdávala pokyny. Každý protočil oči, ale poslechl ji. Sešli jsme se u sedačky. Děvčata seděla a my chlapi si stoupli za ně. Každý jsme nějak dávali najevo, že ta, kterou držíme za ruku, nebo nějakým způsobem objímáme, patří nám. Alice nastavila časovač a já se ještě stihl nahnout k mé životní lásce.

„Miluju tě,“ pošeptal jsem jí do ucha.

„Já tebe taky,“ odpověděla mi šeptem a víc už dodat nestihla, neboť Alice opět zavelela.

„Sýr!“

Cvak!

Konec


Společně jsme došli až do konce. Musím říct, že jsem ráda, že i těch pár z vás se mnou přečkalo všechny mé časové mezery i rezervy, všechny mé zkraty i chvilkové objevení Můzy. Kdybych měla vypsat, komu všemu děkuju, budeme tu až do... řekněme do dalších Vánoc. No přece jenom tu dvě jména zmíním...

RoSeate... miláčku, klobásko, Pufíku, Retardíku můj, jenom ty, ty a zase ty za to můžeš! Jen díky tobě jsem tu povídku dopsala! Ha, miluju tě, Pusinko! :* :D Kapitolka je pro tebe... :* Teď se můžu vrhnout na rok starý projekt PPSH! :D

Ceola... holka, tobě taky mockrát děkuju, neboť jsi vždycky mezi prvními, co si přečtou novou kapitolu a co ji i okomentujou. :) Patří ti velké díky. ;)

A všem ostatním, nezmíněným, také děkuju za jejich přízeň. ;) Patří vám dík. Snad jste všichni spokojení s ukončením povídky a potkáme se u dalšího mého projektu Pane, pojďte si hrát. ;)


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek NNN! - závěrečná kapitola:

 1 2   Další »
13. ssdsd
01.02.2013 [9:15]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. anet
01.02.2013 [9:15]

mám ráda renesme Emoticon Emoticon

11. anet
01.02.2013 [9:14]

mám ráda renesme

03.01.2013 [2:05]

Agule99Áááááách! tak jsem to během jednoho dne (no, až na ty dvě první kapitoly, který jsem přečetla asi o dva dny dřív a pár těch posledních kapitolek, asi 5, nevím, co sjem přečetla o půlnoci Emoticon Emoticon), ale vážně toho nelituju Emoticon Jak už jsem podotkla u minulý kapči, tak tahle povídka dle mně patří do síně slávy a taky ji tam nominuju, si piš Emoticon! Konec byl naprosto úžasný: nervózní Jacob, rodící Ness, malý Ean, nemilosrdný čas, a úžasný zakončení fotkou Emoticon...Nmeám slov, celou kapitolovku jsem vzdychala úžasem, protože to bylo romantický či snad roztomilý, nebo jsem se strachovala, protože mel zmizela atd., a nebo jsem se jen usmívala, protože děj byl za každých okolostí přenádherný... A nebo jsem se řehtala smíchy, když nastala nějaká převelice vtipná situace EmoticonEmoticon! Takže, no, dovolím si říct, že jsem na sebe hrdá, že jsem pravidelně komentovala u každý kapči, i když to bylo hlavně kvůli tobě, pže číst ty tvoje díky na ICQ mě vždycky potěšilo Emoticon! Ale i tak, moc často se nestává, že komentuju u dokončený povídky furt, spíš jen občas, no EmoticonEmoticon... Takže, moc se těšim na PPSH, protože na ni čekam už hooodně dlouho, jelikož vypadá zajímavě, mooooc zajímavě...
A na závěr, co jiného, než smajlíciii??? EmoticonEmoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
A vážně máš úžasnej spisovatelskej talent, važ si ho, fakt totiž píšeš úžasně, havránku Emoticon EmoticonEmoticon Emoticon Emoticon!

9. Tess
23.12.2012 [19:19]

Ahoj je to aji zfilmovane tato kapitola? Emoticon

8. RoSeate
22.12.2012 [19:59]

Fúúúú! Že budu sklamaná?! A to si jako sebrala kde? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ta kapitola je úplně, ale fakt úplně skvělá Emoticon Emoticon Emoticon A to věnování .. ach .. mé srdce jásá! Emoticon Emoticon A měla by si to opravit .. to ty a pouze ty si tu povídku zvládla a můžeš na sebe mít nesmírně hrdá! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Obduvuju tě a těším se na další tvá díla. Tvá věrná a věčně tě podporující klobáska Emoticon Emoticon Emoticon

7. marcela
22.12.2012 [13:47]

Nádherná povídka.Opravdu se ti povedla. Emoticon Emoticon Emoticon

6. mona
22.12.2012 [12:47]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. lele
22.12.2012 [10:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.12.2012 [10:36]

BellaDemetriWoooow! Je to úžasné! Ale hlavne, jak tam vtrhla Rosalie.
Emoticon Tak fajn, hrdličky. Ty mi předej prcka a o Renesmé se postará Carlisle. Emoticon Emoticon Skvelá kapitolka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!