Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nezvratný Osud - 1. kapitola

rob1


Nezvratný Osud - 1. kapitolaMám pro Vás pokračování Nezvratného Osudu. Edward dostane odpovědi na některé otázky, ale objeví se jiné a složitější. Příjemné čtení. Vaše Gwendolin

1. kapitola

Edward A. M. Cullen:

 

 

Ach jo, už je ráno a my se musíme jít nudit do školy. A to jsem v noci nepřišel ani na jednu ze svých otázek. Sešel jsem po schodech k ostatním, abychom mohli vyrazit.

„Dobré ráno, Edwarde," zdravila mě Alice zvesela. To ráno bylo dobré možná tak pro ni.
„Špatná nálada?" Jasperovy starostlivé oči se na mě upřely a já nedokázal říct, že ne.
„Měli bychom už jet." No jistě, Rosalie byla jako každé ráno naštvaná. „Kde je Emmett?" zeptala se popuzeně.
„Vždycky je to taková nuda,“ slyšel jsem Emmettovy myšlenky, když vešel do dveří se slovy: „Já jsem tady. Třeba letos to bude zase sranda. Jedeme?"

Takže všichni, ve vážně skvělé náladě, jsme se naskládali do mého Volva a vyjeli do školy, protože jsem byl myšlenkami úplně jinde, musel řídit Emmett. Jako vždy, jen on byl v dobré náladě. Celou cestu vymýšlel plány, jak nachytat ostatní studenty a ke všemu mlel kolem dokola, jaká to bude zábava. Já, naprosto oddán myšlenkám na Bellu, jsem mu nevěnoval nejmenší pozornost.

Byli jsme na místě. Odloudal jsem se na první hodinu, měl jsem španělštinu, aspoň myslím. Kolem mě chodilo hodně studentů, někteří se otáčeli, jiní ukazovali, prostě klasika. V dívčích myšlenkách jsem často viděl svůj obličej.

Konečně jsem došel do třídy a šel si sednout do poslední lavice, abych na sebe moc neupozorňoval. Seděl jsem a čekal na začátek vyučování, když ke mně přistoupila dívka. Bronzové lokýnky do půl zad, upřímné čokoládové oči… Však jsem ji už viděl.
„Ahoj," pozdravila nesměle a přidala tentýž úsměv co včera.
„Ahoj," opověděl jsem jí nejistě. Vypadala pořád stejně, a už teď jsem ji měl rád.
„Můžu si k tobě sednout?" zeptala se a omluvně dodala: „Jinde už není místo. Neviděli jsme se už?"

„Jo, klidně si sedni." Na její druhou otázku jsem jí neodpověděl. Náhle ke mně zavála její vůně. Nebyla úplně lidská, cítil jsem z ní něco upířího. Vůbec nevím, jak je to možné. Kdyby byla upírka, věděla by o mně.

„No bezva, takže budu muset s tímhle němým klukem sedět celý rok. To je fakt skvělý,“ uslyšel jsem její myšlenky a podíval se na ni. Přistihl jsem ji, jak se na mě zkoumavě dívá. Zrovna zazvonilo na hodinu.

„Mimochodem, jsem Renesmé, Renesmé Swanová. Někdy mi říkají Nessie," představila se mi, „jak se jmenuješ ty?"

„Edward Cullen," řekl jsem automaticky. Když vyslovila své jméno, zbystřil jsem.

Bože můj, vážně je to on? Maminky…“ Přilétly ke mně její myšlenky, ale okamžitě se začala soustředit na špinavé parkety. Že by o mně něco věděla? To není možné. Tak proč myslela na maminku? Mé myšlenky byly naprosto zmatené. Po zbytek hodiny se mnou už Nessie nemluvila a zbytek dne proběhl celkem nudně, jako každý rok.

Zajímavé věci se začaly dít až při biologii.
Seděl jsem na místě - jako před čtyřiceti lety - v prostřední řadě uprostřed, když jsem zaslechl čísi hlas.

„Ahoj, mohla bych si k tobě sednout?" ptal se dívčí hlas. „Přišla jsem pozdě, takže jinde není místo."

Podíval jsem se na tu dívku a kývl. Vypadala velice půvabně. Černé vlasy s místy odstínů hnědé jí sahaly pod zadek. Pleť měla snědou, ve tváři s bílým nádechem. Upírala na mě velké pronikavé čokoládové oči. Pokusil jsem se nadechnout, a okamžitě jsem toho litoval. Byla cítit vlčím pachem, i když vlkem nebyla, krví jí kolovala vlčí krev. Vypadala jako indiánka, nebo jako obyvatelka La Push.

„Jmenuji se Sarah, Sarah Blacková," představila se mi, „a ty?"

„Já jsem Edward Cullen," odpověděl jsem jí, a pak mi zapálilo, „říkala jsi Blacková? Dcera Jacoba Blacka?"

„Jo, to jsem," svitlo jí šťastně v očích. „Ty znáš mého otce?" zeptala se podezřívavě.

To jsem se do toho teda zapletl. „Ne, ale nedávno mu můj otec kontroloval staré zranění," zalhal jsem.

„Aha," zamumlala.

„Kdo nás vlastně má učit?" pokoušel jsem se odvést hovor jinam. Marně.
„Moje mamka. Prý je nejoblíbenější kantorkou," řekla mi pyšně.

Zazvonilo, do dveří vešla postarší profesorka. Vlnité hnědé vlasy místy prošedivělé jí sahaly do půli zad. Nejistý krok jí neubíral na kráse a půvabu. Když procházela kolem větráku, ke mně připlouvala známá vábivá vůně. Na krku jí zářilo na řetízku křišťálové srdce. Došla ke katedře, posadila se a začala zapisovat do třídní knihy. Když dopsala, vzhlédla, aby si prohlédla třídu. Její pohled se mimoděk zastavil na mém místě. Její hluboké čokoládové oči se zabodávaly do těch mých. Hleděl jsem na ni, pak na Sarah, zase na ni. Myslí jsem pátral po její mysli, ale nic. Nic jsem neslyšel.

„Je ti dobře?" starala se Sarah, která na mě pohlédla. Zmohl jsem se na pouhé přikývnutí.

„Edwarde?" neslyšně zašeptala profesorka.

Ještě chvíli seděla na židli, pak se zvedla a začala přenášet. Věděla, o čem mluví, ale mé myšlenky uháněly jiným směrem. Vybavoval jsem si seznam kantorů:

Biologie - Ing. Isabella M. Swan - Blacková

Nápis z kamenného srdce - jeden ze tří iniciálů: I. M. S. B.

Zdá se, že si tedy zvolila Jacoba. Už na mě nečekala. Alespoň vím, že mě milovala. Myslím, že by Isabella Marie Swan - Cullenová znělo lépe než Isabella Marie Swan - Blacková. Ale už jsem přišel pozdě, abych něco měnil. Je vdaná. Zjišťuji, že se mi temné dny stávají jasnými, díky tomu, že Bella žije. Bello, jak rád bych byl, kdybys mi odpustila.

Zvonění ukončí mé trápení. Bella okamžitě opustila učebnu, bez zdržování. Ve dveřích se málem srazím s Emmettem a Rosalií. Jejich myšlenky byly rozdílné.

„Že by byla přece jen sranda?“ ptal se mě Emmett s povytaženým obočím.

„Edwarde, děje se něco?“ Rosaliiny myšlenky byly ustarané.

Bez jediného náznaku jsem je obešel a pokračoval v cestě k autu. U auta už čekal Jasper s Alicí, odemkl jsem a nastoupili jsme do auta. Ponoření do svých myšlenek, jsme všichni čekali na ty dva.

 

 

Prolog - 2. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nezvratný Osud - 1. kapitola:

 1
15.12.2011 [14:35]

BELWARDKAMíšo musíš honem napsat další kapitolky a dát je sem.! Jinak zatim báječný. Emoticon Emoticon

6. Lilirose
28.11.2011 [19:44]

rýchlo dalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. marcelle
28.11.2011 [9:56]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.11.2011 [7:25]

WhiteTieOpět, a doufám, že naposledy, ti článek vracím! Pokud nejsi schopna sama rozlišit a opravit chyby, popros některého z korektorů - zde www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-autorum/

Stále chybuješ v přímé řeči, koncept ti opět posílám zde:

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Další chyby:
+ ve jméně - je Sarah, nikoliv Sarach,

+ znílo -> znělo,

+ Blecková -> Blacková,

+ bysme -> bychom.

Prosím, projdi si ještě jednou všechny komentáře a vypsané chyby si oprav, popř. o korekci požádej někoho ze skupiny korektorů. Až to budeš mít, zaškrtni "článek je hotov", dříve ne! Děkuji.

11.11.2011 [14:54]

WhiteTieČlánek ti opět vracím. přímou řeč máš pořád špatně, oprav si to podle konceptu, který ti byl poslán v minulém komentáři. Pokud si nevíš rady, najdi si korektora v Pomoci autorům, ten ti pomůže.
Dále máš špatně text - v editoru klikni na ikonku "odstranit formátování" - máš ho totiž černou barvou a jelikož naše pozadí je černé, tak tam není vidět.

Až si to opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Dříve ne!

26.10.2011 [10:54]

WhiteTieČlánek ti opět vracím v textu máš stále chyby.

+ zdravyla -> zdravila,

+ Jaspr -> Jasper,

+ Jasprovi oči -> Jasperovy oči,

+ překlepy v textu,

+ čárky,

+ přímá řeč.

Je vidět, že si s gramatikou sama poradit nedokážeš, protože i poté, co ti adminka přede mnou vypsala chyby, je tam stále máš. Proto ti doporučuji sehnat si korektora - jejich seznam je zde www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-autorum/

Až si text opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Dříve ne.

21.10.2011 [23:05]

KacenQaCullenČlánek ti, bohužel, vracím, protože je v něm mnoho chyb.

> Mnoho nesmyslných překlepů.
> Čárky,
- před spojkami, zájmeny, příslovci, částicemi apod.,
- pokud je ve větě více určitých sloves, bude tam i více čárek,

> Pozor na y/i v podstatných, přídavných jménech a vyjmenovaných slovech!
- nemůžeš naspat s němím chlapcem, když to skloňuješ podle vzoru mladý > proto to bude s němým chlapcem,
- pozor na vyjmenovaná slova - Alice zdravyla. Emoticon To, prosím, už nikdy nepiš! Samozřejmě je to s měkkým i, protože to není vyjmenované ani příbuzné slovo! Stejně tak jako slovo jejych, mojych - to ani neznám. Je jejích a mých! Emoticon

> Chybějící písmenka ve větách, slovech.
> Počáteční uvozovky se dělají dole, nikdy nahoře. Najdeš je i v našem editoru (v liště), nebo si zkopíruj tyto uvozovky („).
> Není důvod, proč by měl být v názvu osud s velkým O. Název by měl vypadat takhle "Nezvratný osud - 1. kapitola".
> není La Phush, ale La Push,
> mně, mě - krátce (mě) ve 2. a 4. pádě, dlouze (mně) ve 3. a 6. pádě,
> ji, jí - krátce ve 4. pádě,
> Pozor na mezery! Před interpunkčními znaménky nejsou, za nimi ale ano.
> špatně dělená slova,
> skloňování podstatných jmen,
> přímá řeč - pošlu ti koncept, ve kterém je vše podrobně vysvětleno,

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Chyb je tu opravdu požehnaně. Doporučovala bych ti sehnat si korektora (pomocníka v gramatice), kterého můžeš najít tady: www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-autorum/. Až si článek opravíš, zaškrtni Článek je hotov. Doufám, že tolika chyb už se tam nenajde. Díky. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!