Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nezahrávej si se mnou! 10. kapitola

07.08.2011 (21:00) • Iva • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 1970×

Nazahrávej si se mnou! 10. kapitola

Rose

Seděla jsem v letadle směr Vancouver. Budu dvakrát přestupovat. Jednou ve Frankfurtu a potom až v New Yorku. Musela jsem pryč od této potupy. To manželství bych nějak přežila, ale ta představa, že já bych byla ta druhá a ještě k tomu nezákonná manželka, mě dostala.

Ale měl vkus, to se musí nechat. Ta snědá kráska byla opravdu nádherná. Měla sošnou postavu a jak asi vypadám já.

Automaticky jsem vytáhla kapesní zrcadlo. Podívala jsem se na sebe, ale žádnou změnu jsem na sobě neviděla. Byla jsem jen ocejchovaná na duši. Bolelo mě to, ale z jakého důvodu? To byl ten pocit hanby.

Jiní lidé už spali. Já mohla spát jen pár hodin, ale nemohla jsem. Proč se o tom Cullenovi nezmínili? Proč dopustili, aby se připravila svatba, když už byl dávno ženatý? Zasloužila jsem si to? Co jsem tak strašného udělala, že se mi dostalo takového trestu? Nejméně padesát let se nebudu moct podívat do Volterry. Chvíli budu žít ve Vancouveru, pak se někam přesunu. Zlobí mě to, že budu celou dobu sama.

Zničehonic mi začal zvonit telefon. Já blbec ho zapomněla vypnout.

Na displeji se ukázalo jméno Jane. To bude něco. Bude přednáška na téma, že jsem ji opustila, s kým bude chodit nakupovat a komu bude říkat nejnovější drby.

„Jane,“ řekla jsem.

„Ahoj, Rose, má trpět víc nebo míň?“ zeptala se mě veselým tónem, který mě připravil.

„O čem to mluvíš?“ zeptala jsem se udiveně.

„Mluvím o Emmettovi. Aro zuří, Carlisle se ho pokouší uklidnit a pomáhá mu Jasper. S Alecem jsme se dohodli, že za tu hanbu, kterou ti udělal, bude pykat. Tak jsme ho vzali a postupně ho mučíme,“ řekla věčným hlasem.

„Jane, to nedělej! Nech ho být, já to nějak přežiji. Říkám to jenom tobě, letím do Vancoveru. Pošlu ti potom adresu, ale nikomu to, prosím, neříkej,“ řekla jsem.

„Tady už to ví všichni, z toho si nic nedělej. Tvůj otec je odhodlaný udělat za tebou výpravu,“ řekla se smíchem. Jak si z toho může dělat legraci?

„Tak to mu okamžitě vymluv! Já se z toho vzpamatuji, a potom se vrátím,“ řekla jsem rychle.

„Dobře, chviličku počkej,“ zničehonic se ozval strašný řev, „už jsem zase tady. Dávám jenom rady do života,“ řekla Jane. Teď se chovala jako malé dítě.

„Cos mu udělala? Nech Emmetta na pokoji!“ řekla jsem, ale pak jsem si uvědomila, že to bylo asi moc nahlas. Rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila jsem, že jsem nikoho nevzbudila, tak to bylo v pořádku.

„Nebuď tak přecitlivělá. Chápu, cítíš se otřeseně, ale to zvládneš a my si s ním jenom hrajeme,“ řekla Jane nevinným hláskem.

V tu chvíli se ozval hlas pilota, který informoval o tom, že právě přistáváme.

„Jane, já budu muset končit. Někdy se za mnou stav a pokus se zastavit otce. Nestojím o soucit,“ řekla jsem a podívala jsem se na hodinky. Byly tři hodiny ráno.

„Dobře, Rose, drž se!“ řekla a přerušila spojení ve chvíli, kdy byl slyšet další bolestný výkřik.

Carlisle

„Nic nevyřešíš tím, že budeš všechno rozbíjet, Aro! My o tom nevěděli!“ Už jsem to nevydržel a křičel jsem i na Ara.

Takovou ostudu jsem v celé své existenci nezažil. Vždyť z Emmetta se stal bigamista!

„Carlisle, nic mi neříkej. Felixi, Demetri! Přiveďte sem manželku Emmetta,“ řekl Aro rozezleně. V tom se rozrazily dveře a v nich stál rozzuřený Caius. Vypadal jako parní lokomotiva.

„Chci jeho hlavu! Chci jeho hlavu! Hned! Teď! A na zlatém podnose!“ vykřikoval.

„Klid, Caiusi, to se vyřeší,“ mluvil tichým hlasem Aro.

V tu chvíli přišel Felix a Demetri a vedli tu ženu. Nikdy v životě jsem ji neviděl.

„Kdo jsi, má milá?“ řekl Aro a hlas měl jako tekoucí med.

„Jmenuji se Cheri,“ řekl s hrdě vztyčenou hlavou.

„Ty jsi manželka Emmetta Cullena?“ otázal se Aro bez okolků.

„Ne, to měl být vtip od jeho kamaráda Philipha. Nechtěla jsem zničit svatbu, ale když jsem viděla, jakou krásku si Emmett bere, tak jsem tomu chtěla dodat trochu života, netušila jsem, že mu jeho nevěsta uteče. Omlouváme za toto nedorozumění,“ řekla a pohled sklopila k zemi.

„No mne snad klepne!“ řekl Caius, chytl se za hlavu a spadl do svého křesla. Kdyby nebyl upír, řekl bych, že má pěkný nášlap na infarkt.

Emmett

„Už jsem vám jednou řekl, že nejsem ženatý! Rosalie je má jediná manželka!“ vykřikl jsem z bolestné agónie.

Jane a Alec mě vzali do jednoho z mnoha pokojů na hradě a mučili mě.

„Vážně? Tak kdo je ta coura?“ vykřikla Jane.

„Nenervuj se s ním, sestro, za to ti to nestojí. Počkáme, jak se rozhodnou vládcové,“ řekl Alec a konejšivě jí položil ruku na rameno.

„Máš pravdu, proč se handrkovat s tím ubožákem,“ řekla Jane po hlasitém vydechnutí.

„Vstávej, půjdeme za Arem a Caiem. Uvidí se, jak se rozhodnou,“ řekl Alec.

Za to, co mi udělala, Cheri zabiju.

Doufám, že se vám nová kapitola bude líbit. Vaše Iva.

Autor: Iva (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nezahrávej si se mnou! 10. kapitola: