Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevyřčená přání - 20. kapitola

19.03.2011 (19:30) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3479×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Svlékla jsem si pyžamko, které jsem měla na sobě. Přešla jsem po studených dlažicích, které mě chladily do chodidel, až k sprchovému koutu a vlezla si do něj. Zabouchla jsem za sebou matné skleněné dveře a spustila na sebe vodu.

Teplá voda příjemně narážela na mou pokožku a masírovala ji. Smočila jsem si vlasy, abych si je mohla umýt. Nalila jsem si grapefruitový šampon do dlaně a vmasírovala jej do vlasů. Cítila jsem se dobře. Tedy skoro dobře.

Trápilo mě nedorozumění mezi mnou a Edwardem a to více, než by mělo. Cítila jsem se tak nějak mdle, prázdně... Smyla jsem ze sebe veškerou pěnu, která pokrývala mé tělo a vylezla jsem na kobereček umístěný před sprcháčem, abych nenakapala okolo na podlahu.

Zabalila jsem se do sněhobílého ručníku a vydala se do kuchyně. Dnes jsem tady byla úplně sama a to po celé dva dny. Cullenovi si odjeli na lov. Přemlouvali mě, abych jela s nimi, ale to bych byla na blízku Edwardovi a to jsem nechtěla. Nevydržela bych se dívat do jeho naštvané tváře. Však ono ho to musí jednou přejít, ne? Až to bude za ním, určitě za mnou přijde sám.

Přehopkala jsem schody a zamířila přes obývák do kuchyně. Při pohledu na velkou televizi, mě napadlo, že bych si mohla pustit nějaký film bez Emmettových zbytečných keců. Nad tou představou jsem se musela usmát. Docela jsem se těšila.

Po dlouhém hledání jsem konečně našla pánev a potřebné potraviny pro výrobu palačinek, na které jsem dostala nepředstavitelnou chuť. Začala jsem s přípravou a dokonce jsem si i při tom prozpěvovala.

„Bello,“ ozvalo se za mnou z nenadání. S úlekem jsem odskočila od kuchyňské linky. Rychle jsem se otočila, i když jsem věděla přesně, kdo tam stojí.

„Edwarde,“ vydechla jsem překvapeně. Neměl by být s ostatníma na lovu? „Co tady děláš? Neměl bys…“ zarazila jsem se v půli věty. Překvapil mě pohled, kterým sledoval mé tělo. Oči mu zčernaly, že by vzrušením? Nevím, ale takhle se to stávalo Jasperovi.

Nejistým krokem popošel ke mně a vsunul paže za má záda. Naše těla byla na sebe navzájem přitisknutá, dělila je od sebe pouze vrstva jeho oblečení a můj ručník obmotaný kolem hrudi. Moje srdce začalo zběsile tlouci o žebra, až to bylo chvílemi bolestivé. V hlavě jsem měla zmatek. Nevěděla jsem, co si mám o tomhle myslet a snažila jsem se potlačit naděje, které u mě tímto vyvolal.

Naklonil svůj obličej nad ten můj. Na tváři jsem cítila jeho ledový dech a v nose mě zalechtala jeho vůně. Oba jsme věděli co se stane, už tolikrát se to málem stalo, ale vždy nás někdo vyrušil. Ať to byla Rose nebo Emmett, ale teď jsme tady sami, jen my dva. Nikdo nás nemohl vyrušit.

Po velkém vnitřním boji jsem ho chytla za límeček košile a přitáhla si ho dravě na své rty. Polibky mi ochotně oplácel. Nemohla jsem se nabažit jeho rtů a chtěla jsem stále víc a víc.  Chtěla jsem ho mít u sebe, cítit ho a mít v něm jistotu, že mě nikdy neopustí. Chytla jsem ho za týl hlavy, zajela jsem rukou do bronzových vlasů a pohrávala si s nimi. Pootevřela jsem své rty, neváhal a zajel mi do nich jeho studeným jazykem a plenil je. Byl všude, teď jsme byli jen my dva. Edward a Bella. Cítila jsem nasládlou chuť jeho rtů a větší touhu po něm.

Přesunul své dlaně níž. Přejížděl mi něžně rukou přes zadeček a mířil stále níž na jih. Sjel až po stehně ke kolenu a zase nahoru. Z hrdla se mi vydralo slastné vzdychnutí. Z mých rtů se přesunul přes bradu až na krk. Cítila jsem mírné brnění v mých rtech po tom, jak si je dravě bral. Rukama si mě podchytil a vysadil na sebe. Celým tělem mi proudilo vzrušení a takový slabý výboj elektrického proudu a hlavně touha. Touha po jeho dotycích, polibcích a hlavně těle. Odtrhl se od mého krku. Neváhala jsem a přebrala otěže, nemohla jsem ho nechat dělat všechno samotného. Líbala jsem ho na krku, přejížděla jsem jazykem po studené pokožce a několikrát ji lehce skousla. To u něj vyvolalo vlnu chvění a na mých rtech úsměv. Dala jsem si záležet, abych nenechala ani kousíček pokožky bez polibku.

Položil mě na dřevěný stůl v jídelně, kam nás jeho nohy dovedly. Soustředěně se mi díval do očí, a pak si opatrně přilehl na mě. Divoce oddychoval, i když kyslík jeho tělo nepotřebovalo. Pokračoval v polibcích tam, kde přestal. Zvedla jsem dlaně a rozechvělými prsty jsem se mu snažila rozepnout knoflíčky na košili. Moc mi to nešlo, po dvou rozepnutých knoflících jsem to vzdala a škubnutí jsem mu košili roztrhla. Naskytl se mi pohled na dokonalou hruď. Hotová pastva pro oči. Byla jsem pyšná na to, že se tohohle těla smím dotýkat. Laskala jsem prsty jeho tělo, na polštářcích prstů jsem cítila hrbolky jeho tvrdých svalů. Prsty jsem po břiše až k pásku a rozepnula jej.

Vzal do rukou lem ručníku, ale nerozmotal ho. Podíval se mi tázavě do očí a ochotně vyčkával. Byl roztomilý, nikdy se ke mně nikdo takhle nechoval. Je to rozený gentleman. Naklonila jsem se k jeho uchu a zašeptala do něj toužebně: „Vem si mě teď a tady, prosím.“ A jemně mu skousla ušní lalůček. Po mém skousnutí se zachvěl a popudilo ho to, aby pokračoval.

Odhrnul můj ručník a já zůstala před ním ležet tak, jak mě Pán Bůh stvořil, teda spíš Caius. Sundala jsem Edwardovi i ten zbytek oblečení, co měl na sobě.

Oba jsme zrychleně dýchali a moje tělo se chvělo vzrušením. Nemohla jsem se dočkat až ho v sobě ucítím. Tak dlouho jsem s nikým nebyla. Obmotala jsem mu nohu kolem pasu a on do mě tvrdě vnikl po celé své délce. Prohnula jsem se v zádech a slastně vzdychla. Edward se ve mně pomalu pohyboval, začala jsem mu pánví vycházet vstříc.

Vychutnávala jsem si pocit opojení, který se dostavoval. Zavřela jsem oči a vnímala Edwardovi polibky, kterými obdarovával můj obličej.

„Jsi tak sladká,“ vydechl roztouženě.

Edward začal přirážet rychleji, i já jsem cítila, jak se mi napínají svaly v těle. Blížilo se moje vyvrcholení. Měla jsem sex s mnoha muži a upíry, ale nikdy to nebylo takhle intenzivní. Nikdy jsem si to takhle neužívala a nikdy, jsem necítila jemné lechtání v podbřišku.

Zaryla jsem mu nehty do zad a vyhledala jeho rty. Vlna rozkoše mnou náhle projela. Neušlo mi ani zalapání po dechu a vzdychnutí jeho jména.

Za chvíli po mě dosáhl vyvrcholení i Edward. Díval se mi do očí a obdaroval mě nejnádhernějším úsměvem, který jsem kdy u něj viděla, a že jich bylo spoustu. Jemně mě pohladil po tváři. Cítila jsem, jak pod jeho prsty roztávám a on se mi dostává víc a víc pod kůži - směrem k srdci.

Byl stále ve mně, hladil mě lehce po kůži, palcem mi přejížděl po rtech. Občas jsem po jeho palci chňapla zuby a vysloužila si od něj úsměv. Užívala jsem si jeho doteky. Proč mi to přijde tak jiné. Zažila jsem to tolikrát, ale ani jednou jsem se tak necítila, ani s Jazzem. Bylo to zvláštní, ale ne nepříjemné. Dokonce tolik příjemné, až mě to děsilo.

Dívala jsem se do jeho zlatých očích a utápěla se v nich. Jako by mě nechtěly pustit. Přitiskl své rty na ty mé. Jemně objížděl jazykem můj dolní ret a poté i horní. Pootevřela jsem lehce ústa a vnikl mi do nich jeho ledový dech. Naše jazyky se vzájemně proplétaly. Moje tělo zase naplnil chtíč a vzrušení. Dlaní mi sjel přes krk až k ňadru a něžně ho hnětl. Levou nohu jsem pokrčila v kolenou a kotníkem ho hladila po boku.

Odtáhl se a smutně se na mě podíval. „Jede sem návštěva,“ zašeptal na vysvětlenou. Přes rty mi vyšlo zaúpění. Zrovna teď! Ukradla jsem si ještě kratičkou chvíli polibků, než se opět odtáhl a káravě na mě hleděl. Dělá, jako by se mu to nelíbilo a polibky mi neoplácel.

„Půjdu se osprchovat,“ oznámila jsem mu a vysoukala se na nohy. Sebrala jsem si ze země ručník a šla nahoru. U dveří jsem se ještě zastavila a nahá se na něj zpět otočila. „Nemusíme otevírat, můžeme dělat, že nejsme doma,“ nabídla jsem mu laškovně. Zvedl pohled od zipu u kalhot, které si právě navlékal a rozesmál se.

„Je to upír. Uslyší tvé srdce. Musím otevřít,“ odpověděl.

„No, jak myslíš. Kdyby sis to rozmyslel, víš, kde mě najdeš. Budu tě čekat,“ oznámila jsem mu vážně. Jeho odpověď bylo zoufalé zaúpětí.

„Tohle mi nedělej, Bells,“ zanaříkal. Pokrčila jsem rameny a s úsměvem odešla do prvního patra do koupelny.

Vlezla jsem si pod sprchu, dnes již po druhé. Ale moje tělo bylo jako v ohni, proto byla sprcha nutná. Srdce stále bilo rychleji než obvykle, pomalu se vracelo do normálního chodu. Při vzpomínce na to, co se odehrálo dole, se mi rozechvěl podbřišek. Namydlila jsem své tělo a poté mýdlo spláchla. Zabalila jsem se do bílého ručníku a vyšla z koupelny ven.

„Edwarde, tolik jsi mi chyběl!“ ozval se upištěný dětský hlásek ze zdola. Měla jsem takový divný pocit. Svíral se mi žaludek a nahánělo mi to strach - něco se stane, varovala mě má intuice.

Šla jsem do svého pokoje. Nejdříve se obléknu, než půjdu dolů, podívat se, kdo sem přijel. Vzala jsem si na sebe své oblíbené šusťákové kalhoty a k nim černé tričko. Kdyby mě takhle Alice viděla, určitě by to ze mě strhala. Nad tou představou jsem se musela pousmát. Určitě by udělala hysterickou scénu, na kterou bych jen tak nezapomněla. S roztáhlými rty od ucha k uchu jsem zamířila k poschodí, uvítat nového hosta…

<< // >>

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nevyřčená přání - 20. kapitola: