Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neubliž mi, prosím 1

bozk


Neubliž mi, prosím 1Pár dní mi v hlavě běhal nápad na tuhle kapitolovku, tak snad se bude líbit. Příběh je o Belle, která je v daná za Jakea a mají spolu dceru. Ale jeden den Jacob přijde a řekne jí, že se do někoho otiskl... Víc neprozradí, tak si to přečtěte a zanechte komentář, ať vím váš názor.

Jmenuji se Isabella Marie Swan Blacková a rozhodla jsem se vám říct svůj příběh. Je mi devatenáct let, mám dlouhé tmavě hnědé vlasy až do pasu, čokoládově hnědé oči a i celkem ucházející postavu, na to že jsem po porodu. Mám tříletou dceru Anne. Ano, opravdu mám tříletou dceru. Můj manžel je o jeden rok starší než já. Jmenuje se Jacob Black a je vlkodlak, kterého bych teď nejradši na místě zabila. Ale on za to přece nemůže. Tak tohle si říkám už asi dvě hodiny, co balím věci mě i mé dceři.

No, víte, můj manžel za mnou dnes přišel, dnes v předvečer Vánoc, na které se naše dcera těšila celý rok, a řekne mi, že se bohužel otiskl do mé nejlepší kamarádky Ley. Dobrá, nemůže za to, ale krucinál, co mě zajímá na tom jejich pitomém vlkodlačím životě? Vždyť jsme si žili fajn ne? Možná jsme nebyli nějak extra bohatí, ale byli jsme spokojení. Vždy mi říkal, že se do člověka otiskne, vždy když ho uvidí poprvé v životě a on Leu viděl poprvé pře dvěma lety. Krucinál, teď mi to došlo, on už je s ní aspoň dva roky.

„Áááá,“ musela jsem zakřičet a všimla jsem si Annie, jak na mě vyděšeně kouká, hned jsem k ní přišla a objala jsem jí. Po chvíli jsem jí zase pustila a dala se do dalšího balení a uvažování.

Tak vraťme se tedy spolu na začátek všeho. Přistěhovala jsem se do Forks za svým otcem před pěti lety. Poté co má matka zemřela při autonehodě. Rodiče byli již de lší dobu rozvedení, ale i tak jsme to s mým otcem prožívali. Po dlouhé době jsem se uviděla se svým kamarádem z dětství Jacobem. Po čase jsme se do sebe zamilovali, a když mi bylo šestnáct, tak jsme se dali dohromady. Bylo samozřejmě i větší sbližování a ono bum, první sex a já otěhotněla.

Původně jsem si to chtěla vzít a v klidu dokončit střední školu, ale potrat jsem pořád oddalovala, abych to nemusela říkat Charliemu, mému otci, až nakonec prostě bylo na potrat pozdě. Takže jsem opustila školu a vypořádala jsem se s těhotenstvím. Po devíti měsících se mi narodila nádherné dcera Annie, která má krásná hnědá kukadla, stejné barvy jako já a černé kudrnaté vlásky. Byla pro mě to nejcennější a prvních pár měsíců jsem se proklínala za to, že jsem jí chtěla dát pryč.

Když jsem se se vším vypořádala, tak mě Jacob požádal o ruku a já prostě neváhala a vzala si ho. Věděla jsem všechno o tom, že je vlkodlak, protože když se poprvé proměnil, tak jsem byla u toho. Díky bohu mi neublížil a dokázal se ovládnout. Za to jsem byla celkem vděčná Samovi, který mu dokázal pomoc. Jacob se vždycky držel, aby nám, tedy mě a Annie, neublížil.

Manželství s ním bylo úžasné, na nic jsem si nestěžovala, ale když si to teď tak beru zpětně, tak jsem si všimla, že se před dvěma roky děly zvláštní věci. Že Jacob velice často odbíhal pryč z domu a že k nám na návštěvu často chodila Emily, která je Samovou ženou, že by už všichni v té době věděli, co se dělo? Vždyť je to hrozné, já jsem s ním spala a on nejspíš spal i s ní, fuj. Radši už to nechám být.

Posbírala jsem pár posledních věcí, které jsem naházela do dvou cestovních tašek a rozhodla jsem se je odnést z domu, jen co jsem otevřela dveře, tak jsem si všimla Emily se Samem, jak stojí na příjezdové cestě a koukají na mé počínání, přešla jsem je bez povšimnutí a došla jsem k autu. Otevřela jsem kufru a narvala jsem do něj těžké tašky, které byly naprosto narvané. Tohle auto jsem dostala k loňským Vánocům od Charlieho a Jakea, krásný bílý Hyundai i30. Zavřela jsem kufru a cítila jsem, jak mi tečou slzy po tvářích. Rychle jsem se otočila a vrátila se zpátky do domu. Otřela jsem si slzy, než jsem došla za Annie, která se na mě vyděšeně dívala. V jedné ruce si držela oblíbenou panenku, kterou dostala od Charlieho.

„Mami, proč si šmutná?“ zeptala se mě a já se na ní s námahou usmála. Klekla jsem is k ní na zem a objala jsem jí.

„Já nejsem smutná. Všechno bude dobrý Annie,“ šeptla jsem jí a pak jsem se natáhla pro její bundu, která byla na sedačce a oblékla jsem jí do ní. Kašlala jsem na to, že má na sobě jen bačkůrky, vzala jsem jí do náruče a vyšla jsem z domu.

„Bello, nemůžeš mu jí vzít,“ řekl mi Sam, který už na mě čekal za dveřmi a stoupl mi do cesty.

„Same, jdi ode mě pryč. Ona je má dcera a je to jediné co mi zůstalo,“ řekla jsem a hned na to jsem vzlykla, protože se mi spustili slzy. Bylo už snad deset hodin večer a od té doby, co mi Jake řekl, co se stalo, jsem ho neviděla.

„Bello, víš, že za to nemůže,“ řekl mi Sam a já začala hlasitě vzlykat a cítila jsem, že jestli tu budu ještě chvíli stát, tak se sesunu na zem. Tak jsem Sama prostě jednoduše obešla a šla jsem k autu. Otevřela jsem zadní dveře od autu a posadila jsem Annie do dětské sedačky, do které jsem jí hned připoutala.

„No tak Bello,“ začal zase Sam a já zabouchla dveře od auta a otočila jsem se čelem k němu.

„Ale já za to taky nemůžu,“ vykřikla jsem na něj a slzy mi začaly téct snad naprostým proudem. Rychle jsem nastoupila do auta, nastartovala jsem a odjela pryč. Věděla jsem jen o jednom místě, kde bych mohla být a tak jsem jela přímo tam.

Když jsem dorazila na místo, tak jsem Annie vytáhla z auta, ale protože za tu chvíli dokázala usnout, tak jsem si jí vzala do náručí. Došla jsem ke dveřím od domu a zaklepala. Slzy mi stále tekly proudem a já je prostě nedokázala zastavit. Po chvíli se otevřeli dveře a ta osoba na mě vyjeveně zírala.

„Ahoj, tati,“ řekla jsem prostě jen a on stál na místě a pořád na mě vyjeveně zíral.

„Můžu dál?“ zeptala jsem se ho a on jen němě přikývl. Tak jsem tedy vešla dovnitř.

„Dej jí do svého pokoje,“ řekl mi, když se vzpamatoval a já hned zamířila do schodů a vešla jsem do svého pokoje. Položila jsem Annie na svou starou postel a začala jsem jí pomalu svlékat z bundy a zbytku oblečení, které na spaní nepotřebovala. Když jsem jí zrovna sundávala bačkůrky, tak přišel Charlie.

„Bello, co se stalo?“ zeptal se mě, a když už jsem jí svlékla, jen do trička a tepláčků, tak jsem jí přikryla dekou a otočila se směrem k Charliemu.

„Tati,“ šeptla jsem jen a pak se ze mě vydral hned další vzlyk. Hned ke mně přiskočil, objal mě a pomohl mi dostat se z pokoje dolů do kuchyně, kde jsem se posadila ke stolu. Po chvíli ke mně beze slova položil kafe. Hrnek jsem objala oběma rukama a lehce jsem z něj upila.

„Tak co se stalo?“ zeptal se mě a já si otřela slzy a zhluboka se nadechla, než jsem se rozhodla promluvit.

„Jacob mě pravděpodobně už dva roky podvádí,“šeptla jsem a zvedla jsem pohled k Charliemu, který na mě jen třeštil oči.

„Jseš si tím jistá?“ zeptal se mě a já přikývla. Pěkně dlouho chvíli bylo ticho, během kterého si Charlie přesedl na židli vedle mě a objal mě kolem ramen. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a jen jsem nechala téct své slzy.

„Můžete tu s Annie zůstat, jak dlouho jen budete chtít. Zítra si uděláme hezké Vánoce. Annie si ráno rozbalí dárky, které tu pro ni mám a uděláme si hezkou rodinou idylku, ano?“ šeptl mi a já přikývla. Po chvíli jsem se narovnala a dopila hrnek s kafem.

„Ještě musím dojít do auta a zabalit dárky, které pro ni mám,“ řekla jsem a otřela slzy.

„Tak já si zatím ustelu v obýváku na sedačce,“ řekl, ale já ho zastavila.

„Ne tati, tam budu spát já. Vpadnu sem takhle skoro v noci, tak budu spát na gauči, ty budeš hezky spát u sebe v posteli. Stejně tu budu strašit do noci s balením těch dárků, takže bych tě jenom rušila,“ řekla jsem a on si mě k sobě přitáhl a políbil mě na čelo.

„Tak dobrou noc, Bells,“ řekl, vstal a já poslouchala, jak vychází schody do patra. Když jsem ho slyšela, že zapadl do patra, tak jsem si vzala klíčky od auta a šla jsem k němu. Vytáhla jsem z něho s námahou tašky, a když jsem zavřela kufr, tak před autem stál on.

 

 

Shrnutí


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Neubliž mi, prosím 1:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!