Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nepolíbená - 7. kapitola


Nepolíbená - 7. kapitolaOmlouvám se, ale je to kratší. O to snad zábavnější.

7.   kapitola

Holky po okukování Carlislea pomocí zrcadla osudu odešly a já měla konečně čas na sebe. Rozhodla jsem se kouknout na nějaký ten časopis. Vytáhla jsem je zpod postele a koukla na první strany. Bylo tam spoustu krásných fešáků. Ale co mě zarazilo bylo, že se moje schopnost nespustila. Zarazilo mě to, a tak jsem ji zkusila sama od sebe spustit. Fungovala. Uklidnila jsem se a vypla jí. Zakoukala jsem se znova do časopisů. A nic. Nechápala jsem to. Najednou jsem jí ovládala podle sebe. Co se stalo? Co to zlomilo? Rozhodla jsem se zavolat Carlisleovi.

 

Mezitím, Carlisle:

Pořád jsem musel myslet na Bellu. Tak moc jsem jí chtěl pomoct. Když přišla první den, viděl jsem v jejích očích zoufalství. Bylo na ní vidět, že v její podstatě převládá její lidská stránka. Pokaždé, když za mnou přišel někdo s tím, že chce pomoci, měl jsem nutkání pro něj udělat první a poslední. Jenže u Belly jsem byl do jejího léčení zažraný až moc. Esme se na mě v posledních dnech tvářila, jako kdyby mě chtěla sežrat za to, že se jí nevěnuji a že jsem myšlenkami úplně mimo. Nevím, čím mě Bella zaujala, ale cítil jsem, že jí neberu jako obyčejnou pacientku.  Spíš jsem jí bral jako jednu ze svých dcer. Zajímavá ironie. Považovat dceru ženy, kterou naprosto nenávidím, za svou dceru. Bella vypadá jako bezbranná holčička, hledající své místo v životě a několik set let ho nemůže najít. Pomůžu jí? Najde ho? Na tyto otázky jsem neznal odpověď. Hlavní problém, který mě v posledních dnech tížil, bylo sehnání dalšího materiálu pro zlepšování Bellina sebeovládání. Nechtělo se mi někam do trafiky. Prodavačce by totiž vypadly asi oči z ďůlků, a pak by se mohla z toho složit a pak ještě po celém Forks začít vyřvávat, že jsem změnil orientaci a že jsem na kluky. Tak kde zatraceně sehnat nějaký časopis pro ženy, jako je Playboy pro muže? Esme jsem se nechtěl ptát. Ta určitě nic takového nemá. Pak jsem se zamyslel a rozhodl, co já vím, jak si moje žena krátí čas, když jsem v práci? Ležela mi akorát v náručí.

„Esme?“ začal jsem opatrně.

„Ano, miláčku?“ otočila se na mě a provrtávala mě pohledem. To mi moc nepomáhalo.

„Víš, chtěl bych se tě zeptat, jestli nemáš jeden z těch hanbatých časopisů pro ženy?“ vybalil jsem to na ní hned. Šel jsem přímo k věci. Nechtělo se mi to moc rozebírat.

„Myslíš něco jako ženský Playboy?“ zeptala se nedůvěřivě. Já jí na to jenom kývnul.

„Ne, to nevlastním. Sbírá je Rosalie,“ řekla mi pro mě důležitou informaci.

„Chceš je na léčení Belly?“ zeptala se mě se samozřejmostí v hlase.

„Ano. Jsem rád, že ti to došlo. Měl jsem strach, abys nenadávala, že se ze mě stává bisexuál,“ uchichtl jsem se. Esme se tomu jen uculila. Byla tak rozkošná, když se culila. Nejradši bych jí celou zlíbal. Všimla si toho a naklonila se, abychom mohli spojit naše rty. Líbat ji mě nikdy nepřestane bavit. Je to naprosto úžasný pocit. Dotýkat se, milovat se s někým, kdo je vaší druhou polovičkou. Obětoval bych pro ni naprosto všechno. Lituji svého syna Edwarda, že nikoho takového nemá. Snad jednou potká tu pravou. Ať je to, kdo je to.

 

O pár hodin později, Carlisle:

Esme šla malovat návrh jednoho domu a já se vydal za Rosalií. Věděl jsem, že je sama v pokoji. Zaťukal jsem a slyšel pozvání, abych šel dovnitř. Vstoupil jsem a rozhlédl se po pokoji. Pokoj spíše vypadal jako chlapecký, ale znal jsem Rose. Ta svého miláčka Emmetta podporovala ve výzdobě pokoje. Milovala ho tolik, že mu neuměl téměř v ničem říci ne.

„Ahoj,“ řekl jsem trochu s nervozitou v hlase. Nedůvěřivě se na mě podívala. Připadal jsem si jako malé děcko.

„Ahoj, co bys rád?“ Hned poznala, že něco chci. Aby ne. Moc často za ní nechodím. Měl bych se polepšit.

„Chtěl jsem se tě zeptat, jestli bys mi nepůjčila nějaký časopis pro ženy, jako je Playboy pro muže?“ Koukala na mě nevěřícně. Asi uvažovala o tom, že si z ní utahuju.

„Potřebuji to pro moji pacientku. Vrátím ti ho.“ Bylo na ní vidět, že si oddechla. Zvedla se, obešla postel a začala se pod ní hrabat. Chvíli šátrala a pak vyhodila tři časopisy. Pak mi je podala.

„Opatrně, mám je ráda. Vrátit!“

„Děkuji.“ Odešel jsem z pokoje. Radši jsem se ani nedíval na titulní strany. Mohlo by se mi z toho udělat šoufl. Odnesl jsem je k sobě do pracovny a sedl si do křesla. Chvíli jsem přemýšlel a v tu chvíli se rozezněl můj telefon. Byla to Bella. Neváhal jsem a telefon zvedl:

„Ahoj,“ pozdravil jsem.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nepolíbená - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!