Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 19. - V sídle Cullenových

17.01.2010 (17:00) • EdBeJa • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5820×

Kapitola 19. – V sídle Cullenových

Pohled Belly. 

„To víš, já to vrčení trénuji po večerech, když nemám co dělat,“ snažila jsem se o ledabylý tón.

Stál úplně v klidu a snažil se mi číst v obličeji a očích. „Víš, že bych tomu i věřil?“ řekl s přimhouřenýma očima a pokračoval: „Když jsem viděl tu upírku v televizi, jako bych viděl tebe, Bello.“ Zkouší, jestli se prokecnu? Co to hrál za hru?

„Tím chceš říct co?“ zeptala jsem se na rovinu. Změřil si mě pohledem od hlavy až k patě.

„No… že by mě asi ani nepřekvapilo, kdybys byla vážně upírkou,“ řekl zamyšleně.

Vykulila jsem na něj oči.

„Edwarde, jak to myslíš, že by tě to nepřekvapilo?“ zeptala jsem se udiveně.

„Bello, už chvíli se snažím přijít na to, co jsi vlastně zač. Rozhodně nejsi obyčejný člověk. Na tobě a tvé rodině jsem si všiml spousty zvláštností. Takže když jsem viděl tu upírku v seriálu, začal jsem přemýšlet, jestli by mohli upíři fakt existovat. Jenže pak mě napadlo, jestli mezi námi neexistují i další fantazy a pohádkové postavy. Vlkodlaci, elfové, draci, ježibaby, vodníci… A já si jich třeba jen nevšiml. To by se mi také mohlo stát, že bych při procházce lesem mohl potkat třeba Červenou Karkulku. Chápeš, co tím chci říct? Nad čím přemýšlím a jak neskutečně to vypadá?“ ukončil Edward svůj „proslov“. Naprosto mě šokoval. Byl mi tak blízký, že viděl všechny ty věci, kterých si ostatní nevšimli.

„No páni. Jsem ohromena. Vůbec nevím, co ti na to mám říct. Snad jen… nejsem si jistá tou Červenou Karkulkou. Tu asi v lese nepotkáš.“ Začala jsem se smát. Chvíli na mě koukal, jestli si z něj dělám srandu, ale pak se uvolnil a začal se smát také. Ulevilo se mi. Vlepila jsem mu pusu na tvář a pořád se smála.

Posunula jsem se do prostředku postele a plácla sebou na záda. Edward mě chvíli pozoroval a v očích se mu zajiskřilo. Pak si lehl vedle mě na bok a hlavu si podložil rukou. Tou druhou mě hladil po tváři. Otočila jsem k němu hlavu a usmála se. Cítila jsem horkost po celém těle. Zavřela jsem oči a vychutnávala si dotek jeho ruky na své tváři.

Po chvilce jsem ucítila, jak se svými rty lehce otřel o moje. Trošku jsem se zachvěla. Trochu se nadzvedl, pravou ruku vsunul pode mě a zapřel se o loket. Levou rukou mě stále hladil po tváři. Položila jsem mu ruku na zátylek a přitáhla si ho blíž. Jazykem mi lehce přejížděl po rtech a pak přitiskl hladově své rty na moje. Pootevřela jsem ústa a jazykem vyhledala ten jeho. Líbali jsme se hladově a naléhavě. Snažila jsem si ho přitáhnout ještě blíž k sobě. Cítila jsem, jak jeho ruka putovala po mém těle. Od ramene se sunula přes žebra až k pasu. Chytil mě za něj a přisunul si mě těsně k sobě.

Přerývaně jsme dýchali a mě začala ovládat obrovská touha. Ne po jeho sladké krvi, která mě pálivě dráždila v krku, ale touha po jeho těle. Svoje ruce jsem přesunula na jeho hruď. Hladila jsem ho na prsou a pokračovala dál až na břicho. Chytila jsem ho za konec trička a pomalinku mu ho začala vyhrnovat. Na okamžik mě přestal líbat a podíval se mi do očí.

Posadil se, přetáhl si triko přes hlavu a zase si lehl ke mně. Očima jsem přejížděla po jeho tváři, hrudi a vypracovaném břichu. Hořela jsem touhou se ho dotýkat. Jednou rukou jsem ho hladila na hrudi, druhou jsem mu položila na záda a přitáhla si ho na sebe. Naše rty se opět spojily ve vášnivý polibek. Dal mi ruku na stehno a pomalu ji sunul výš. Opatrně mi zajel pod tričko a já jsem cítila, jak mi pod jeho rukou hořela kůže.

Bello, jsem za dveřmi a jdu dovnitř. Ozvalo se zaťukání a Alice vstoupila, aniž by čekala, až ji pozvu dál.

„Jejda,“ uchichtla se, když nás viděla.

Edward se trošku odtáhl, ale pořád byl dost blízko.

„Kašleme na ni,“ zašeptala jsem a zase spojila naše rty.

„Bello, víš kolik je hodin? Máš hodinu na přípravu a pak vyrážíme směr Port Angeles,“ řekla nazlobeně.

„No jo,“ zamumlala jsem mezi polibky. Edward se posadil, vzal si triko z postele a oblékl si ho. Srdce i dech se mu pomalu zklidňovaly. I já jsem se posadila a chytila ho za ruku.

„Edwarde, v tomhle pomuchlaném triku nikam nejedeš. Přinesu ti jiné od Jaspera. A ty chceš jet v čem?“

„No to nevím. Ale jsem si jistá, že ty mi něco najdeš,“ mrkla jsem na ni.

„Dejte mi chviličku,“ řekla a vypadla z místnosti. Než jsem stihla něco říct, byla zpět. Edward zamrkal a zíral na ni. Podívala se na mě a pokrčila rameny. Promiň, ale on se tě v klubu stejně zeptá, kdo jsme. A ty mu to prozradíš, tak ať si zvyká, ne? Cože? Zůstala jsem na ni zírat. Já mu v klubu řeknu, že jsme upíři?  No tak to bude bezpochyby zajímavý večer.

„Na, obleč si to,“ podala triko Edwardovi. Bylo modré a k jeho sepraným riflím se bude náramně hodit. Otočila se k mé skříni a začala se přehrabovat oblečením. Měla jediné štěstí, že byla ta skříň dost narvaná. Jinak by do ní zahučela i s botama.

„Budeš si chtít dát sprchu?“ zeptala jsem se Edwarda.

Podíval se na mě, pak trochu zvedl ruku, sklonil hlavu a přičichl si k podpaží. „Smrdím?“ zeptal se. Vybuchla jsem smíchy. To co udělal, bylo tak lidské. Asi nechápal, čemu se směju, protože se zamračil.

„Ne lásko, nesmrdíš, jen jsem myslela, jestli se nechceš osvěžit, než vyjedeme.“

„Hmm, to není špatný nápad. Tak já jdu hned. Nechceš jít se mnou?“ řekl mi provokativně.

Alice si s hlavou ve skříni odkašlala. Oba s Edwardem jsme skoro zapomněli, že je s námi v pokoji. Snažila se v tom množství hader cosi najít, takže nebyla téměř vidět.

„Lásko, myslím, že to necháme na jindy. Běž se osvěžit a já půjdu po tobě.“ Zatvářil se trošku zklamaně, nahnul se ke mně pro pusu a pak odešel do koupelny.

Pustil sprchu a moje tělo se lehce rozechvělo při představě, že jsem tam teď mohla být s ním.

„Fakt nechápu, proč jsem se česala, když se po tom lovu na hadry budu muset česat znovu. Bello, kde máš to tmavě modré triko na zavazování kolem krku? Nemůžu ho najít,“ hučela Alice ze skříně. Byla tak komická. Moje mrňavá sestra.

„Já ti ani nevím. Ale možná je na sušáku v koupelně,“ zamyslela jsem se. Že bych si tam pro něj zašla? Uchichtla jsem se. Alice už se blížila ke mně. V ruce měla to tričko, které hledala a světle modré rifle. Takže lov byl úspěšný.

„Ale do té koupelny si můžeš zajít pro něco jiného,“ zasmála se na mě.

„Alice, kdo tady čte myšlenky? Já nebo ty?“ zeptala jsem se se smíchem.

Položila mi oblečení na postel, usmála se a vytančila z pokoje.

„Díky,“ křikla jsem na ni.

Dveře od koupelny se otevřely a v nich stál Edward. Několikrát jsem zamrkala. Měl na sobě jen osušku, omotanou kolem boků. V rukou držel oblečení. Přicházel pomalu k posteli, odložil si na ni svoje věci a pak si stoupl přede mě. Vzal můj obličej do dlaní a já se postavila. Sklonil hlavu a něžně mě políbil. Objala jsem ho a položila si hlavu na jeho nahou hruď. Vdechovala jsem jeho vůni. Natáhla jsem se a políbila ho na krk. Nebezpečně blízko místa, kde mu pulsovala krev v tepně.

„Nikam mi neuteč, a kdybys chtěl jít dolů za ostatními, tak se prosím prvně obleč.“ Odtáhla jsem se od něj. Pohladila jsem ho rukou po hrudi a vydala se do koupelny.

Vlasy jsem si zabalila do ručníku a okolo těla jsem si omotala osušku. Otevřela jsem do koupelny, aby se vyvětrala pára a já si mohla vyfénovat vlasy před zrcadlem. Když jsem vycházela z koupelny, Edward ležel už oblečený na posteli a se zájmem mě sledoval. Poklepal rukou na peřinu vedle sebe.

„Lásko, není moc času,“ řekla jsem a lehla si vedle něj. Leželi jsme na boku a vzájemně se dívali do očí.

Hladil mě celé délce paže a já jsem měla ruku opřenou o jeho hruď.

„Miluji tě. A nezmění se to, ani když budu mít jistotu, že nejsi člověk,“ řekl a lehce mě políbil na rty.

„Miluji tě. I když jsi jen člověk,“ řekla jsem vážně a pak jsem se zakřenila. Zvedl oči v sloup a začal se také smát. Pohladila jsem ho po tváři a zvedla se z postele.

„Kam mi utíkáš?“ řekl naoko plačtivě.

„Jen si vyfénuji vlasy a hned jsem zpět,“ mrkla jsem na něj a šla do koupelny. Fénování mi chvíli trvalo. Přemýšlela jsem, co bych si mohla vytvořit za účes a nakonec jsem si nechala vlasy rozpuštěné.

Došla jsem k posteli a vzala si věci, co mi nachystala Alice. Ze šuplíku jsem si ještě vytáhla spodní prádlo, usmála se na Edwarda a zaplula zpátky do koupelny. Když jsem se oblékla, musela jsem uznat, že Alicein výběr byl opravdu skvělý. Já věděla, že je na ni spoleh. Namalovala jsem si jen řasy a na rty jsem si nanesla trošku lesku.

„Jsi krásná. Moc ti to sluší a vypadáš hrozně sexy,“ zhodnotil mě Edward, když jsem se objevila oblečená a učesaná zpět v pokoji. Obula jsem si ještě kozačky na vysokém podpatku, ze skříně jsem si vyndala černou koženou bundu do pasu a byla jsem připravená. Natáhla jsem k Edwardovi ruku. Neochotně se zvedl z postele, vzal si do ruky mikinu, chytil mě za ruku a vyšli jsme z pokoje.

Ostatní už čekali v obýváku. Kate seděla Rileymu na klíně a diskutovala živě s Emmettem a Rose.

Alice s Jasperem je tiše poslouchali.

„Tak můžeme vyrazit,“ řekla jsem a všichni se začali zvedat. Rozloučili jsme se s Esme a Carlislem a vydali se do garáže k autům. K Emmettovi a Rose si nastoupila Kate s Rileym a k nám s Edwardem Alice s Jasperem. Za necelou hodinu budeme v Port Angeles.

Kapitola 18. - Déjà vu - Shrnutí - Kapitola 20. - Port Angles I.

Autor: EdBeJa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Neobyčejný příběh lásky - Kapitola 19. - V sídle Cullenových: