Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím te Miku Newtone, ale díky za vše - 14. kapitola

ceska_bela


Nenávidím te Miku Newtone, ale díky za vše - 14. kapitolaTakže vrátila jsem se domů a nakopla k psaní dalšhoí dílu. Doufám, že se vám bude líbít. Ohledně konce Bella+James vám řeknu jedno. Nechte se překvapit. Dlší díly budou nevím kdy. Chybí mi čas. P.S. Většinou mám ráda klasiku B+E:-D Hezké čtení. Díky za komenty pište dál.

 

Bella

 

Ráno se rozhodla najít někde dům. Chtěli jsme se někde usadit.

„Co kdybychom si našli něco poblíž?“

„Jestli chceš.“ Moc nadšená jsem s toho nebyla. To včerejší chladné přijetí u Cullenových mě zarazilo. Nečekala jsem, nějaké srdceryvné přivítání, ale ten chlad z jejich strany mě překvapil.

„Rád bych se ještě někdy sešel s Carlislem. Mohl by mi pomoct s mým plánem být psycholog-psychiatr. Mohla by jsi tady chodit do školy. Nemusíš do stejné jako Cullenovi.“

„Tak jo. Ale budu chodit s Cullenovými, aby to nebylo blbé, nastoupím ale do druháku.“

„Souhlasím. Najdi něco pěkného.“

Našla jsem domek, no spíše dům, na kraji lesa kousek za městem. Peněz jsme měli dost. O to se Aro sám postaral. Jeli jsme se na něj podívat. Domeček byl podobný jako ten ve Forks, akorát o trochu větší a nahoře byly tři pokoje místo dvou. Uspořádání pokojů ale bylo stejné. Rozhodli jsme se, že si ho koupíme. Jamesovi se  líbil a já jsem byla pro.

Pokoj jsem měla stejný jako ve Forks. James si ze svého, byl na stejném místě jako Charlieho, pracovnu. Říkal, že potřebuje pracovnu a ne pokoj. Z třetího pokoje jsem chtěla udělat knihovnu Museli jsme jet nakoupit nábytek. Jamesovi se vůbec nechtělo. Uslyšeli jsme zaparkovat auto. Než jsem sešla ke dveřím někdo zaklepal. Otevřela jsem dveře.

Byla jsem překvapeními. Za dveřmi stála Esme a Alice. Esme přistoupila ke mně a objala mě. 

„Jsem tak ráda, že jsi tady Bello“ řekla Esme.

Objetí jsem ji oplatila.

„Jsem moc ráda, že jsem se s vámi zase setkala, Esme.“

„Ten včerejšek mě mrzí Bello, chtěla bych se tobě i Jamesovi za celo rodinu omluvit. Bylo to pro nás nečekané a tak trochu šokující.“

„To nic, Esme. Nic se přece nestalo.“

„To je právě ono, něco se stát mělo.“

„Tak to někdy můžeme napravit a rád bych vás poznal, Bella o vás všech hodně mluví.“ Řekl James, který sešel za námi.

„Zdravím vás Jamesi.“

„Nápodobně Esme, ale prosím tykejte mi.“

„Dobře ty mi taky.“

Alice mě pevně objala. Měla jsem pocit, že mě rozdrtí.

„Promiň“ zašeptala.

„Není co, sestřičko.“

„Tak trochu jsem vás sledovala. Chtěla jsem jít nakupovat a nevěděla, jak jinak vás najít. Sice jsem chtěla hlavně oblečení, ale s Esme vám rádi pomůžeme i s nábytkem a zařízením domu.“

„Děkuji. Jsem rád, moc se mi do toho nechce.“

„To jsem viděla“ usmála se Alice.

Esme si prohlédla dům a potom jsme vyjeli nakupovat. Jeli jsme asi do pěti obchodů s nábytkem. I tak jsme ale nákupem strávily celý den.   

Přijeli jsme domů. Nábytek měli přivést asi za hodinu. Chtěli jsme vymalovat a potom všechno sestavit. U domu nás čekalo překvapení. Stál tam Emmettův Jeap a v něm c¨seděli ostatní Cullenovi. Když nás viděli začali vystupovat s auta.

„Hádejte, co se stalo. Přiletěl k nám holub a řekl, že potřebujete pomoct se zařízením domu. Takže jsme vám přijeli pomoct.“ Začal vysvětlovat Emmett.

Musela jsem se usmát, ta Alice je ale potvůrky. Ani jsem si nevšimla, kdy to stihla.

„Tak to jste moc hodní.“ Poděkoval James.

Z Esme se stala paní situace. Ani se nedivím. Všechen nábytek schvalovala ona a Alice. Začala nám udělovat různé pokoje a říkala, co přesně kam patří. Byla to docela sranda. Když nám přivezli nábytek, dali jsme se do skládání. Za chvilku jsm Edward měli všechno hotové.

Prošla jsem si celý dům, byl úžasný.

První pokoj, do kterého jsme vstoupily byl obývák.

  

Z něj se šlo do kuchyně …

 

… a nahoru do poschodí. Vpravo byla koupelna.

 

Potom můj pokoj.

Z knihovny mi a Jamesovi k mé nelibosti udělala Alice šatnu. A abychom náhodou neměli málo místa na oblečení, tak měl každý z nás na jedné straně svoje skříně.

 

A nakonec Jamesova pracovna.

 

Poděkovali jsme jim za pomoc a oni odjeli domů. Alice mi však ještě stihla slíbit nákupy hned další den.

5. pokračování

Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím te Miku Newtone, ale díky za vše - 14. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!