Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemám zájem, promiň 4.Kapitola

natáčení


Nemám zájem, promiň 4.KapitolaTak konečně tady mám čtvrtou kapitolu :D omlouvám se za zpoždění... Jinak se těšte na další kapitolu! :) Bella s Edwardem budou na párty! :D tak prosím komentáře :) pěkné čtení :) :-*

4. Kapitola_Přípravy

S Mikem jsem šla do kina na nějaký celkem nudný film. Potom jsme šli k němu domů. Jeho máma byla ještě v práci. Šli jsme k Mikovi do pokoje, kde mě začal vášnivě líbat, vzal mě do náruče a hodil na postel. Věděla jsem, co bude následovat, ale nebránila jsem. Také jsem si chtěla užít. A navíc za měsíc odjede a tohle je jediný způsob, jak mu poděkovat za všechno, co pro mě udělal.

Jenže dnes jsem si ten sex vůbec neužila. Nevím, čím to bylo.

„Bello, co je s tebou?“ zeptal se mě Mike, když si vedle mě lehl potom, co dosáhl vrcholu.

„Promiň. Já nevím, není mi nějak dobře. Asi bych měla jet domů.. oblékla jsem se, políbila Mika a odjela.

„Zapomněla jsi na své domácí vězení?“ ozval se Charlie, jakmile jsem zavřela hlavní dveře.

„Ne, tati, jenom si užívám poslední měsíc s Mikem.“ Řekla jsem naštvaně.

„Fajn, ale až Mikem odjede, budeš mít další domácí vězení.“

„Jo jasně.“

„Mimochodem, volala Jessica.“ A sakra, jestli se prokecla o té sobotní párty, nikam nepůjdu!

„No a?“ předstírala jsem nezájem.

„A nic. Jenomže u ní spát nebudeš. Podívej…já už ti nevěřím. Spát bys tam mohla, kdybych měl jistotu, že budete celý večer doma. Takže u Jess spát nebudeš po celou dobu zaracha.“

„Dobře. Ale no…víš,“ musela jsem si něco vymyslet, „do Forks přijeli noví studenti a baví se jedině se mnou. Jedna holka, Alice, mě pozvala na sobotu k nim.“ Teď už jsem zase byla hodná holčička a na Charlieho jsem uděala psí oči. Tohle musí vyjít.

„Slyšel jsem o nich.“ Odmlčel se a pak řekl, „Fajn. Můžeš u nich spát, ale do oběda budeš doma!“

„Děkuju.“ Vypískla jsem a objala ho. Pak jsem běžela do pokoje, abych řekla Jess, že u nich spát budu. Samozřejmě jsme se zapovídaly a hovor jsem ukončila až v osm hodin. V rychlosti jsem se osprchovala, nachystala věci do zítřejší školy a šla spát.

Ráno jsem se probudila do slunečného dne. Okamžitě jsem se usmála a vyřítila se k oknu. Odtáhla jsem žaluzie. Nebe bylo krásně modré, jenom sem tam poletovalo pár mráčků.

Oblékla jsem se, načesala a nasnídala a jela do školy. Jako vždy jsem se přivítala s partou, ale tentokrát jsem je přemluvila, abychom počkali  na Culleny. Jenže ti nepřijeli. Celý den se ve škole neukázali a já začala pochybovat, že se na zítřejší párty dostaví.

Po škole jsem se ještě domluvila s partou na zítřek, odmítla Mikovo pozvání k němu a jela domů. Charlie ještě nebyl doma, tak jsem toho využila, zabalila si věci na spaní a zavezla jse k Jessice.

Když Charlie přijel, snědli jsme večeři, kterou koupil po cestě z práce. Rozloučila jsem se a šla spát. Byla jsem šíleně unavená.

Sobota zas tak pěkná, co se týče počasá nebyla. Bylo zataženo, i když na déšť to nevypadalo.

Charlie byl zase v práci. Je náčelník policie. I když tohle povolání není nic moc, peníze nám nechybí, protože on pracuje 15 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tudíž pro mé potřeby peníze stačili.

Šla jsem se osprchovat, protože jsem to včera večer nestihla. Ze sprchy mě vyrušil můj mobil.

„Tady Bella.“ Řekla jsem.

„Ahoj. Tady Alice. Víš, říkala jsem si, jestli bys se mnou nechtěla odpoledne na nákupy. Potřebuju nové oblečení na tu párty dneska.“ Oznámila mi Alice.

„Takže pojedete taky?“

„Samozřejmě.“

„V tom případě beru.“ Byla jsem štěstím bez sebe.

„Dobře, stavím se pro tebe ve dvě. Zatím ahoj.“

Fajn. Takže mám ještě celé čtyři hodiny. Do té doby se snad unudím!

Šla jsem dolů, kde jsem se nasnídala. Kolem půl jedenácté jesem šla zpět do pokoje, lehla si na postel a pustila mp3. ani nevím, jak je to možné, ale usnula jsem. Probudila jsem se o půl druhé. To mi přesně vyhovuje.

Seběhla jsem dolů a udělala si cerealie s mlékem. Převlékla jsem se, učesala se a vlasy dala do culíku. Namalovala jsem se a vzala si všechny peníze, co jsem měla. Přesně ve dvě hodiny jsem slyšela troubení auta.

„Wow!“ řekla jsem místo pozdravu, protože jsem poprvé viděla auto, s kterým Alice přijela. Měla obrovský jeep.

„Ten je Emmetův.“ Řekla. Vystoupila z auta a objala mě. „Šílel, když jsem mu řekla, že potřebuju jeho auto na všechny ty nákupy, ale jakmile jsem se zmínila, že by mohl jet s námi, s radostí mi ho půjčil.“ Obě jsme se zasmály.

To auto mi k Alici vůbec nešlo! Ona, taková drobná, a Emmův obrovský jeep. Vůbec jsem nevěděla, jak nasednout. Šla jsem tři kroky zpět k domu, rozběhla jsem se a vyskočila na sedadlo spolujezdce. Alice se celou dobu dívala a šíleně se smála. Pak se ladně posadila za volant a jely jsme.

„Kde jste byli včera?“ zeptala jsem se.

„No…vždy, když je pěkně, jezdíme kempovat s rodiči.“

Celou jízdu jsme se skvěle bavily. Nikdy jsem za půl hodiny neřekla tolik vět.

Když jsme dojely, Alice zaparkovala a my se přímo rozběhli do obchoďáku. Ona mě zatáhla do nějakého značkového butiku, tam jsme strávili minimálně půl hodiny. Pak jsem já zahlédla výlohu druhého obchodu, vzala jsem Alici za ruku a táhla ji tam.

Stále jsme si povídaly, smály se, radily jedna druhé, co by se k nám hodilo.

Nikdy jsem si nákupy takhle neužila!

„Teda Bello, musím přiznat, že už vím, jak se cítí má rodina, když je tahám na nákupy.“ Řekla mi se smíchem Alice.

Asi v osm hidon večer jsme zaplatily a jely domů. Přemluvila jsem Alici, aby šla ještě na chvíli k nám.

„Zase pozdě?“ řekl tentokrát s nezájmem  Charlie. Zřejmě už si začal zvykat.

„Promiň, ale byla jsem s Alicí Cullenovou nakupovat.“

„Dobrý den, pane. Omlouvám se, že jsme se tak spozdily.“ Řekla Alice s úsměvem a jiskřičkami v očích.

„T-t-to je v pořádku.“ Vykoktal Charlie při pohledu na Alici. Jak ta to jenom dělá?

Vzala jsem Alici za ruku a táhla ji do svého pokoje spolu se všemi taškami. Opět jsme si zkoušely všechno oblečení. Nakonec jsem spočítala, kolik jsem vlastně utratila. Jenže když jsem do kalkulačky zadala druhou sumu, nechala jsem toho, protože jsem nechtěla vidět výsledek!

O půl desáté jsme se s Alicí rozloučily.

„Tak v sedm na náměstí ano?nezapomeň na to!“ oznámila jsem jí.

„Jo a Alice….pozdravuj ode mě Edwarda!“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nemám zájem, promiň 4.Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!