Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » (Ne)obyčejná II.: Život Anděla ... 2. kapitola

14.04.2010 (09:00) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2146×

(Ne)Obyčejná - Život Anděla

2. Kapitola

Prsten

,,Brackenová a Diomová tady." Třetí lavice, ale zarazilo mě něco jiného Brackenová, to příjmění znám. Zvedla jsem hlavu a pohlédla jsem do tváře, tomu, kdo mě chtěl kdysi zabít.

Bude se o to pokoušet i teď a tady? To bylo teď to jediné co se mi honilo v hlavě.

,,Dlouho jsme se neviděli, že, Andílku?" řekla mi šeptem do ucha a naklonila se ke mě tak blízko, že to bylo až nepříjemné.

,,Ne, ta dlouho, abych zapoměla Upírko," přistoupila jsem na její hru a když jsem to říkala, otočila jsem hlavu směrem k ní a tím jsem způsobila to, že se odtáhla a tiše na mě zavrčela. Paní Rakertonová začala s tím, co budeme potřebovat a tak jsem si to začala zapisovat, aniž bych přestala upřeně pozorovat Sophie.

,,Jak se ti líbilo na Sibiř?" rýpla jsem si. Věděla jsem totiž, že pokud Sophie nemá měsíční a sluneční kámen, nemůže mě zabít.

,,Našla jsem tam něco, co mi pomůže tě zničit," řekla a pohledem střelila ke své ruce. Ani jsem si toho dříve nevšimla, ale na její ruce se třpitil prsten z bílého zlata a uprostřed nesl velký sluneční kámen, proto se může pohybovat na slunci. Díky tomuto kamenu jí slunce neublíží a ani jí neprozradí.

,,A to je co? Levný prsten odněkud z poutě?" zeptala jsem se výsměšně abych na sobě nedala nic znát.

,,Moc dobře víš, že stačí najít už jen Měsíční kámen, který je uložen někde v Austrálii a mohu tě zabít Andílku." řekla mi.

,,Brackenová, Diomová mohli by jste toho nechat? Slečno Diomová, určitě mi velice ráda řeknete, co jsem právě říkala, že?" řekla mi s úsměvem profesorka.

,,Ale jistě, paní Rakertonová. Říkala jste, že musíme mít s sebou vždy v jakékoli situaci Notebooky, které jsou k našemu studiu velmi důležité. Že výška podpatků může být maximálně sedm centimetrů a že nikdo nebude mít vyjímky, dokud mu ředitel neudělí písemný souhlas mít vyšší podpatek. Doufám, že jsem na nic nezapoměla?" řekla jsem jí s úsměvem a ona se otočila. Ještě, že se u mě projevily ty nové andělské schopnosti.

Po našem andělském spojení se u každé z nás objevily nové schopnosti, ale já jsem jich dostala nejvíce. Amber dokáže z očí vysílat blesky a také umí dělat koule energie a také ovládání bouřky a komunikaci se záhrobím. Lea se naučila ovládat pouhou myšlenkou oheň a vysílá ohnivé koule a dar štítu který ji i nás chrání. Bianca dostala na povel vodu a umí s ní všelijaké kousky, ohřát ji, nechat ji zmrznout, vyvolat nebo odvolat déšť a a také komunikuje s nebem a já? Já jsem dostala dar vidění do budoucnosti ve snech, ovládám živel země a vzduchu a dokážu rozpoznat lidské city. Je to pro mě výhodné, jelikož potom dokážu dát lidi zase dohromady spolu, tak, jak se milují a v neposlední řadě umím zastavovat čas a ovládat lidské vzpomínky a číst si v nich. Jsem podle sestrer nejmocnější anděl z nás čtyř i když já si to nemyslím.

Paní Rakertonová nás propustila, ale nejdříve každému z nás zadala za úkol si stáhnout do Notebooků učebnice a dala nám rozvrh hodin a mapku školy.

Z hodiny jsem šla rovnou do kanceláře děkana Frestlma, požádat ho o povolení na vysoké podpatky. Ještě jsem se upravila v zrdcadle, hlavně tedy můj výstřih, jelikož je to celkem mladý muž a  zaklepala jsem na jeho dveře.

,,Dále," ozvalo se zevnitř a tak jsem vstoupila.

,,Á, slečno Diomová, co Vás ke mě přivádí? Vadí Vám snad něco na naší škole?" zeptal se mě jako pejsek a přitom směřoval svým pohledem jinam něž k mým očím.

,,Ano pane děkaně, mám malou výhradu s výškou podpatků. Jak si můžete povšimnout, tak já i moje setry jsme zvyklé nosit podpadky vyšší než je sedm centimetrů a tak jsem Vás chtěla požádat pro udělení vyjímky pro nás čtyři," řekla jsem mu sladce a ještě více jsem se předklonila. Na čele mu vyrzil pot a tak jsem věděla, že to zabírá. Soustředila jsem se na jeho vzpomínky a vytáhla jsem jednu, kde je z nějakou děvkou abych mu trošku zamotala hlavu.

,,Ale jistě. Počkejte moment slečno Diomová," řekl a někam odešel. Myšlenkami jsem ho sledovala a viděla jsem jak jde na záchod, dále jsem se už radši nedívala.

Jak byl pryč, měla jsem dostatek času mu prohrabat počítač, což byl taky jeden z mých záměrů a našla jsem si záznamy Cullenů, kteří zde studovali před třemi lety a ty záznamy jsem vymazala. I když jsem je opustila, tak je stále miluji, alespoň mou lidskou částí. Zavřela jsem tento soubor a sedla jsem si zpět na židličku, právě, když se otevírali dveře a dovnitř vcházel děkan s nějakými lejstry v ruce. Sednul si za stůl všechny, ty lejstra podepsal a orazítkoval a s úsměvem mi je podal.

,,Tady jsou i pro vaše sestry," řekl.

,,Děkuji." odpověěla jsem a potom jsem se s ním rozločila a mohla jsem jet domů.

Dojela jsem do našeho nového domu. (Hala, Obývák, Kuchyň, jídelna, knihovna, pracovna, strážní věž andělů - představte si tam i nějakou takovou tu místnost s počítači na stěně, kdo se dívá na Smallvile tak něco jako má Chloe Isis, Můj pokoj + koupelna, Ambeřin pokoj + koupelna, Lein pokoj + koupelna, Biančin pokoj + koupelna)

Zaparkovala jsem auto v garáži. Holky už byly doma a tak jsem šla za nimi.

,,Musím Vám něco říct. Chodím do třídy s tou holkou, která se mě snažila zabít," řekla jsem jim

,,No a? To se jí stejně nepodaří," řekla Amber.

,,Myslíš? Víš, že na sibiři našla sluneční prsten? Ví kde je ten druhý, prý někde v Austrálii," řekla jsem jim a oni na mě pouze strnule zírali.

,,To není možné! Sluneční prsten je kouzlem chráněný," řekla Amber.

,,Ano? Tak jakto, že ho má na ruce?" zeptala jsem se sarkasticky, ale to už jsme nebyli v obýváku, nýbrž jsme stáli před krbem, který sloužil jako vstup do naší Strážní věže neboli takového sídla Andělů.

Před vstupem jsme každá položily ruku na krbovou římsu a ono nám toty ruce naskenovalo a potom se krb zvednul a Amber naťukala kód, aby jsme se mohli dostat dovnitř do bespečnostního zařízení. Potom se ty dveře otevřely a my jsme vstoupily do malé místnůstky s točitými schody dolů do suterénu. Když jsme šli dolů, tak když jsme šlápli na  schod, tak se rozvítilo světlo. Sešli jsme dolů a každá se šla usadit na své pracovní místo. Bianca šla do laboratoře, jelikož už má vystudovanou chemii. Já jsem si šla otevřít svojí centrální počítačovou místnost, jelikož se vyznám v technice. Lea šla k portálu, který nás přenáší na jiná místa na planetě, sice by jsme se mohli přenést sami, ale poslední dobou nás to hodně vyčerpává a nejvíce když uskutečňujeme přenos na nějaké hodně vzdálené místo. Amber si sedla ke konferenčnímu stolu, ona totiž vymíšlí strategický plán, jak kterou misi provedeme.

Zapojila jsem svůj Data set do hlavního počítače a začala jsem projíždět data FBI a dalších státních organizací, některých i tajných abych našla informace o tom prstenu. A našla jsem to.

,,Holky, mám to!" řekla jsem a vytiskla jsem to. Mezitím jsem tu stránku na které jsem to našla přes projektor hodila na velou obrazovku nad stolem u kterého se vždy probírá naše andělské práce.

Stoupla jsem si k vysokoplošké orzazovce a začala jsem s výkladem čiností.

,,Prsten našla před dvěmi lety organizace Supernatural secret folder (Supernejčur sikrit fold:). Před měsícem jim prsten, který měli schován pod složkou Verlore Angeles, tedy pod námi, jim někdo ukradl. S touto organizací nepracujeme, takže nevím, jakto, že přišli na naši existenci. Amber, máš slovo," řekla jsem a sedla jsem si. Amber si vzala ovladač a začala.

,,Takže, jelikož s touto organizací nepracujeme, náš bod číslo jedna je zjistit, jak se oni dozvěděli o nás a poté vymazat všechny jejich soubory o naší existenci. Poté musíme ukradnout Sophii ten prsten a vymazat jí paměť anebo jí rovnou zabít. Poté musíme najít i ten druhý prsten a poté je oba dva zničit. Bianco," řekla a Bianca se postavila do projektoru zapojila svůj Data set a začala.

,,Takže, sluneční kámen se dá zničit pouze jedním způsobem, je to velice těžké, ale jde to. Odolá totiž i výbuchu jaderné elektrárny. Jejdiný možný způsob je ovšem přísně střeženým tajemtvím, které nikdo nedokáže rozluštit, je to něco jako piktogram, rovnice a obyčejné tvary, které mají dávat smysl, ale nedávájí. Je mi líto, ale ani moje logické schopnosti na tohle to nepříjdou," řekla sklesle Bianca. Zato jsem si stoupla zase já.

,,Tady na tomto obrázku," řekla jsem a přepnula na jiný soubor na obrazovce. ,,Se dá vypozorovat, že jsou to vlastně čtyři tvary. Kruh, šestiuhelník, čtverec a trojúhelník. Dále je tady Arabsko - Indickými znaky něco sestaveno, ale nedává to smysl. A potom je tu něco, čemu nerozumím už vůbec. Je to něco jako rovnice, jak něco vypočítat, ale také to nedává žádný smysl," Řekla jsem a usadila jsem se. Zatímco si Lea zapojovala do obrazovky svůj Data set.

,,Já jsem našla cesty, které byly provedeny za nalezením měsíčního prstenu a našla jsem tohleto," řekla a ukázala na obrazovku, na které se tyčily dva sloupy z bílého zlata na kterých byly vytesány, nebo vyryty stejné znaky jako na našich křišťálech s mocí.

,,Najdeme - li toto místo, najdeme i ten prsten." řekla Lea a tím zkončila naše porada a každá z nás se vydala pátrat po onem tajemném místě.

Bez práce nejsou koláče aneb nebude-li 10 a více komentářů nebude další kapitola...

Další

Předchozí

Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek (Ne)obyčejná II.: Život Anděla ... 2. kapitola: