Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Náruč plná tulipánů - 15. kapitola

Stephenie Meyer


Náruč plná tulipánů - 15. kapitolaCaius bude mít strach, že Ness chce jet domů. Opravdu tomu tak je? Ness se setká s manželkou Paola Costy. Myslím, že bude mít novou přítelkyni. :-) Váš mmonik. :-D

Došli jsme dovnitř jako by nic a začali si povídat. Vyprávěla jsem mu všechno, co jsem tady dělala. On mi zase řekl, jak si to zařídil doma.

„Požádala jsem Paola o mobilní telefon, který nejde vystopovat,“ sdělila jsem mu tu podstatnou novinku.

„A? Pomohl ti?“ Se zájmem mě sledoval.

„Ano. Byl velmi hodný.“

„Budu se za ním muset zastavit a poděkovat mu, že se o tebe postaral. Volala jsi už domů?“

„Jo, volala.“

„A chceš se vrátit?“ Hlas mu lehce přeskočil. Má snad strach, že bych odjela?

„Ne. Myslela jsem, že bych se tu ještě zdržela. A mohl bys mi ukázat Sicílii. Chtěla bych ji poznat víc.“

„Dobře, to bychom opravdu mohli,“ usmál se na mě.

„Miluju celou Itálii. Všechno je tady úžasné. Ty jsi úžasný,“ zamrkala jsem na něj a usmála se. Hned, jak jsem to dořekla, jeho oči se rozšířily.

„Musím ti něco ukázat,“ napřáhla jsem k němu mé ruce a dotkla se ho. Ruce mě opět zabrněly.

Ukázala jsem mu mou návštěvu u Paola Costy. Jak se všichni tvářili, když jsem řekla, že jsem Volturiová. Vyděšené oči jeho sekretářky, abych náhodou neutekla. A samotný pan Costa. Byl ze mě značně nervózní. Když jsem skončila, dost jsem se tomu smála. A Caia to taky pobavilo.

„To všechno jen proto, že jsem Volturiová,“ kroutila jsem hlavou.

„A také proto, že jsi nesmírně okouzlující a je hodně těžké ti odolat,“ usmál se na mě.

„Jo, to máš pravdu. To tedy je,“ škodolibě jsem se usmála.

„Nejdřív jsem si myslel, že jsi upíří čarodějnice.“

„Co, prosím? Já a čarodějnice? Proč proboha?“

„Protože jsi mě nutila chovat se tak, jak by mě nikdy nenapadlo.“ Usmála jsem se a nesouhlasně jsem kroutila hlavou.

„Takový jsi byl vždycky, akorát až se mnou se to projevilo,“ usmála jsem se na něj.

„Myslel jsem, žes mě očarovala,“ řekl docela vážným, něžným tónem.

Oba jsme se tomu potom zasmáli. Natáhl ruku a jemně odhrnul vlasy z mého obličeje. Podívala jsem se mu do očí a přiblížila se k němu. Opřela jsem se o něj a uvelebila se v jeho náruči.

 …

Vzbudila jsem se a uviděla Caia sedět u mé postele.

„Jsi tu dlouho?“ zeptala jsem se rozespale.

„Celou noc,“ usmál se na mě.

„Tak proto jsem měla hezké sny,“ zasmála jsem se.

„Tak vstávej, spáči, vyrazíme na výlet,“ vyskočil a někam zmizel. Protáhla jsem se a nadlidskou rychlostí jsem vletěla do sprchy. Oblékla jsem se, vlasy jsem si nechala rozpuštěné, a utíkala dolů.

Caius byl u auta a někam volal. Vyběhla jsem za ním ven a on zavěsil.

„Dneska večer bych šla na lov, doprovodíš mě?“ zahlásila jsem nahlas a hrnula se k autu. Jeho zhnusený výraz mluvil za všechno. Zasmála jsem se a nastoupila do auta.

„Dobře, tak půjdu sama,“ rezignovaně jsem otočila hlavu a nafoukla se.

„Ale ne, co bych pro tebe neudělal,“ hodil po mně otráveným výrazem a rozjel se.

„Třeba ti ta dieta prospěje,“ zasmála jsem se.

„Anebo mě zabije,“ nevrle se pousmál.

Celý den jsme se projížděli a rozhlíželi se po ostrově. Caius měl kšiltovku, aby si na slunci zakryl tvář. Většinou, když jsem ho hledala, našla jsem ho někde ve stínu. Strašně se mi tu líbilo. Bylo toho ještě tolik, co jsem chtěla vidět.

Cestou domů jsme se zastavili ve městě. Caius šel za Paolem a já si došla ke stánku pro nějaké to jídlo. Když jsem se zakousla do hot dogu, někdo mě zezadu oslovil.

„Promiňte?“ Otočila jsem se za hlasem oné dámy.

„Promiňte, nejste paní Volturiová?“ Trochu jsem se zakuckala a urychleně polkla sousto v puse. Pořád jsem na to nebyla zvyklá.

„Ano,“ přikývla jsem.

„Já jsem si to říkala. Viděla jsem vás s panem Caiem. Já jsem Maria Costová, manželka Paola Costy,“ představila se.

„Těší mě.“

„Moc mě těší, paní Volturiová,“ uculovala se na mě.

„Manžel mi říkal, že měl tu čest se s vámi již setkat. Jsem ráda, že jsem vás tu potkala. Myslíte, že bychom vás mohli s manželem pozvat na večeři?“

„To by bylo od vás milé,“ věnovala jsem jí úsměv.

„Hodilo by se vám to třeba příští pátek v osm? Mohli bychom zajít do jedné restaurace na náměstí. Později se tam i tancuje. Mohlo by to tam být příjemné, co myslíte?“

„Určitě. Děkuji za pozvání. Tak tedy v pátek,“ ukončila jsem náš rozhovor a vrátila se k našemu autu. Caius už stejně vycházel, a pak jsme odjeli domů. Nebyl tím moc nadšený, nicméně já to zhodnotila jako dobrý nápad. Bylo tedy rozhodnuto.

 

Večer jsme vyrazili na lov. Bylo to celkem dobrodružství. V Caiovi se probudila násilná povaha. Anebo se přede mnou vytahoval. Pořádně jsem se najedla a spokojeně jsme se vraceli domů.

„Nebylo to tak hrozné, ne?“ rýpla jsem si.

„Tu chuť budu cítit ještě hodně dlouho. Fuj,“ zašklebil se a já se zastavila.

„Co se děje?“ zastavil a otočil se na mě.

„Pojď sem,“ přikázala jsem mu. S nedůvěrou ke mně došel. Přitiskla jsem svoje ruce k jeho tváři a ukázala mu, jak jsem na něj pyšná. Jak mě bavilo s ním lovit. Jak jsem jím ohromená.

„No, vlastně to nebylo tak špatný,“ uculil se na mě.

„Rozhodně ne,“ zahlásila jsem s pocitem vítězství.

„Stejně to už nikdy víc nechci,“ popíchl mě a rozběhl se pryč.

Co si myslí? Že když jsem poloupír, nechytím ho? Pche! Jen počkej, upíre.

 

 

Naše dny na Sicílii jsme trávili všemožnými výlety, zkoumáním, nakupováním. Byla to opravdová dovolená. Toulali jsme se po lesích a rezervacích, hráli hry, objevovali zapadlé vesničky a já ochutnávala všemožné dobroty místní výroby. Dokonce jsme procestovali i okolní ostrůvky a ostrovy. Hodně jsme se sblížili s Paolem a Marií a s jejich přáteli Annou a Carlosem. Většinou jsme společně vyráželi na různá vystoupení, přestavení a večer do barů. S holkami jsme vždycky tancovaly skoro až do rána.

S Caiem všechny špatné pocity mizely. Byl se mnou každou minutu. Pořád jsme něco dělali nebo si povídali. Caius je hodně soutěživý a neustále musí vyhrávat. K jeho smůle, já jsem svým způsobem ovlivněná a vychovaná Emmettem. Takže Caius našel rovnocenného soupeře. Rozhodně nic nedostal zadarmo. Chtěla jsem vyhrávat, stejně jako on.

 

Jednou večer jsem se řítila do moře. Chtěla jsem se ještě před spaním vykoupat. Když jsem doplavala zpět, Caius stál na pláži a pozoroval mě. V záři měsíce byl tak neskutečně krásný. Stál tam, ruce zastrčené v kapsách, rozhalenou košili, a měřil si mě tím nejroztomilejším pohledem. Vlasy spuštěné podél jeho dokonalého obličeje.

Pootevřela jsem pusu a chtěla na něj zavolat, ale hned jsem ji zase zavřela. Nechtěla jsem zničit tenhle kouzelný okamžik. Takhle si ho chci pamatovat. Chvilku jsem na něj koukala a on na mě. Nevím, jestli cítil to, co jsem ten večer cítila já. Ale přísahám, že bych dala všechno za to, abych mohla vědět, na co myslí, a co cítí.

Nikdy mi to neřekl. Mám strach, že byl mnou spíš fascinovaný, než aby cítil to, co cítím já k němu. Zamávala jsem na něj, ať jde za mnou. Nesouhlasně zakroutil hlavou. Nechtělo se mu.

Brodila jsem se vodou směrem k němu a nespouštěla z něj oči. Došla jsem až k němu a začala se s ním přetahovat. Nakonec jsem ho přece jen do vody dostala.

„Fakt nechápu, co na tom moři máš,“ zazubil se na mě škodolibě a snažil se opět vylézt. Skočila jsem mu na záda a přimáčkla se na něj. Nechtěla jsem ho pustit. Házel sebou, aby mě ze sebe sundal. Nepodařilo se mu to.

„Dobře, Ness, tentokrát jsi vyhrála, zůstanu tady s tebou,“ rezignovaně odpověděl.

„Já nejsem žádná Ness. Jsem Lesslie, zapomněl jsi?“ Žertovně jsem na něj cákla.

„Jak to, že vždycky dostaneš to, co chceš?“ nechápavě vrtěl hlavou.

„Protože jsem Volturiová,“ zasmála jsem se a pořádně ho pocákala.

„Řekni to ještě jednou,“ šibalsky se na mě usmál.

„Povídám, jsem paní Volturiová! Dávej si na mě pozor!“ zahrozila jsem na něj prstem.

Vtom se zvedla obrovská vlna a Caius se řítil skrz vodu ke mně. Zakřičela jsem a zdrhala před ním. Po chvilce mě dostihl. Chytil mě, a jako kdybych vážila jeden gram, mě k sobě přitiskl. Dala jsem svoje ruce na jeho tvář a ukázala mu, co chci. Nechápavě se na mě podíval a já se usmála. Poprvé udělal ten první krok on, přitiskl svoje rty k těm mým.


 

Co bych tak řekla... V příští kapitole se posuneme o pár měsíců dál. Pro Ness to bude dost zásadní. Protože pochopí, že čas všechno zahojí. A ona není vyjímka. Konečně si uvědomí, že je smířená s tím, co udělala. Ale bohužel... V jednom se daří, v druhém se kazí.

 

14. kapitola                 16. kapitola

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Náruč plná tulipánů - 15. kapitola:

 1
04.04.2012 [18:34]

dcvstwilightNo... dobrý ;) jen prostě nedokážu si představit Caia... nemám ho ráda, promiň. :)

4. Ceola
03.04.2012 [17:00]

Pěkné...jsem zvědavá co se stane... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Bee1
03.04.2012 [13:49]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. D.C.T
03.04.2012 [11:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jana
03.04.2012 [9:02]

krásná kapitolka, Caius je Emoticon Emoticon
ale nemusela by ses posouvat, nechat je ještě chvilku na dovolené a napsat nějakou oddechovou kapitolku, na řešení problémů bude času dost Emoticon Emoticon
a doufám v HE s Caiem Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!