Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nalezená Láska 14. Kapitola

Stephenie Meyer


Nalezená Láska 14. KapitolaTakže další kapitola je na světě... Co k ní říct? Snad jen prosím nezabíjet za konec, sama jsem se ještě nerozhodla co udělám...

Svlékla jsem sebe i Amy, byly jsme obě už po večeři, tak jsem s ní šla rovnou nahoru, kde jsem ji vykoupala a přečetla jí pohádku, když zazvonil zvonek. Malá byla v postýlce a já letěla otevřít. Před dveřmi stál Edward s úsměvem na tváři a zlatýma očima. Asi byl na lovu, blesklo mi hlavou

„Ahoj, jsem ráda, že jsi přišel.“ Zašeptala jsem a ustoupila, aby mohl projít.

„Není zač, počkám, dokud nepřijde Charlie.“ Usmál se na mě.

„Děkuji, jsi hodný,“ pravila jsem.

„Pro tebe všechno,“ zamumlal tak potichu, že jsem si nebyla jistá, zda to opravdu řekl. Usadila jsem ho v obýváku a šla jsem zkontrolovat Amy. V pokoji bylo ticho, malá usnula, líbla jsem ji na tvář a šla za Edwardem.

Posadila jsem se na gauč.

„Malá spinká,“ prohodila jsem, ač jsem tušila, že to nejspíš už ví. Usmál se a zkoumavě si mě měřil.

„Co je?“ ptala jsem se, když ani po pěti minutách neodvrátil zrak. Začalo mi to být nepříjemné.

„Nic, jen mě fascinuješ.“ odpověděl prostě a já zalapala po dechu. Chtěla jsem se ho zeptat na tu vzpomínku, co mi ukázal, ale bála jsem se. Pocítila jsem hrůzu nad tím, co bych se mohla dovědět.

Ozval se zvonek, překvapeně jsem zamrkala a podívala se ne Edwarda, ten vypadal překvapeně, ale pokýval hlavou, že je to v pořádku. Šla jsem otevřít, ve dveřích stál policista Henry, toho jsem znala, jezdili s tátou na ryby. Pustila jsem ho dál.

„Dobrý večer,“ pozdravila jsem ho.

„Bello, je mi to moc líto, ale tvůj táta byl postřelen a teď leží v nemocnici.“ Řekl Henry a já se zachvěla, to nemůže být pravda. To se nemůže opakovat.

„Ale…“ chtěla jsem něco říct, ale zlomil se mi hlas, rozbrečela jsem se. Edward mě objal a konejšil. Ale já to nevnímala, před očima jsem viděla jen tatínka. Nemůžu ho také ztratit, jako jsem přišla o maminku.

Po nekonečně dlouhé době jsem zvedla hlavu a dívala se na Edwarda, který mě stále objímal. Nemluvil, jen mě držel v náručí. Rozhlédla jsem se a Henry tu už nebyl.

„Kde je…“ ptala jsem se.

„Odešel, mluvil jsem s Carlislem. Charlie je na tom opravdu zle. Za chvíli přijde Esmé, aby pohlídala Amy a já tě odvezu.“ Řekl a já jen pokývala hlavou vděčná, že nemusím nic říkat. Esmé opravdu za chvilku dorazila a hned mě objala.

„Bello, tolik mě to mrzí,“ řekla a já nemohla odpovědět, v krku se mi udělal knedlík a z očí se mi spustily znovu slzy. Jen jsem jí objala a vyšla s Edwardem před dům. Nastoupila jsem do jeho auta a za chvíli jsme stáli před nemocnicí. Cestou jsem nevnímala, byla jsem ve svém vlastním světě plném vzpomínek na maminku, na tatínka. Edward mi otevřel dveře.

„Bello,“ promluvil potichu, podívala jsem se na něj, ale hned jsem zase uhnula pohledem. Jeho obličej byl stažený do bolestivé masky, nechápala jsem proč, a v tu chvíli mi to bylo jedno.

Edward mě vzal za ruku a vedl mě nemocničními chodbami, zastavil až před operačním sálem. Tam jsem si sedla na lavici. Edward mě nepouštěl, objímal mě a konejšil. Nepomáhalo to, pořád jsem plakala. Uběhlo několik hodin, když se konečně ve dveřích objevil Carlisle. Jeho výraz byl vážný.

„Bello, Charlie je na tom zle, po pravdě ještě hůř. Kulka ho zasáhla do břicha a nadělala tam hroznou paseku. Jeho játra, slezina a ledvina jsou poškozené. Nevíme, zda se dožije příštího dne.“ Řekl pomalu a já se na něj jen dívala.

„Můžu ho vidět?“ ptala jsem se zlomeně, pokýval hlavou.

„Ale jen na chvilku,“ podíval se na Edwarda a něco mu říkal, Edward se zamračil a vedl mě na jednotku intenzivní péče. Oblékla jsem si zelený plášť a vešla do pokoje.

Táta ležel na posteli, vypadal tak klidně, jako když jen spí. Přistoupila jsem k němu a vzala ho za ruku.

„Tati, musíš být silný kvůli mně, kvůli Amy. Nesmíš nás opustit. Nemůžu ztratit i tebe.“ Šeptala jsem zlomeně a nechávala slzy, aby se koulily po tváři. Po chvíli za mnou přišla sestra a taktně mi naznačila, že návštěva je u konce.

Vyšla jsem z pokoje na chodbu, kde už na mě čekal Edward. Nic neříkal, jen mě vzal za ruku a táhl mě k autu. Nastoupila jsem a nechala se odvézt domů. Esmé mě přivítala a já si šla lehnout.

Nedokázala jsem usnout, před očima mi vířily vzpomínky a já je nedokázala vyhnat z hlavy. Konečně jsem usnula.

Probudila jsem se a viděla světlo, nevěděla jsem, kolik je hodin. Vylítla jsem z postele a koukla se do postýlky. Amy tam nebyla. Vyděšeně jsem vykřikla. V tu chvíli přede mnou stál Edward.

„Co se děje?“ ptal se zmateně a já se dívala na něj.

„Kde je Amy?“ ptala jsem se.

„Dole s Esmé.“ Odpověděl, ale jeho tvář byla vážná.

„Jsi v pořádku?“ ptal se opatrně a já se po té jeho otázce začala smát jako šílená.

„Přijdu ti v pořádku? Mohu ztratit dalšího rodiče.“ Křičela jsem jako smyslů zbavená. Edward se jen díval, ale jeho obličej byl stažený do bolestné masky, jako kdyby cítil bolest. Šla jsem dolů za malou, tam byla Esmé, Alice a Rose. Překvapeně jsem zamrkala.

„Bello, moc nás to mrzí.“ Zašeptala Rose, objala mě. Já se vykroutila a šla si pro Amy, potřebovala jsem cítit její tělíčko, jen díky ní jsem cítila, že dál žiju. Vzala jsem ji do náručí, dívala se na mě, jako kdyby velice dobře chápala, co se děje. Naklonila se ke mně a dala mi pusu, jako kdyby věděla, že to potřebuju.

„Ach, holčičko moje,“ zašeptala jsem jí do vlásků. Někdo zazvonil, Edward šel otevřít. Do obýváku přišel Carlisle s vážným obličejem. Ve mně se všechno svíralo. Bolest mě ochromila a jen jsem čekala, co Carlisle řekne.

„Bello…“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nalezená Láska 14. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!