„Ale je to náš syn, Alice. Stejně jako Edward, Emmett nebo Jasper,“ zašeptala Esmé a byla to pravda. Sice nemohla popřít, že k němu nemá takový vztah jako k Edwardovi, ale přesto ho měla ráda.
09.12.2011 (21:30) • Zombichlerka • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1535×
„Je úplně na dně, chudinka.“ Esmé se dívala z okna na les, ve kterém zmizela její rodina. Byla v domě sama jen s Carlislem a myslela si, že něco vymyslí. Ale museli počkat na Alici.
„Kde se asi zdržela? Co když se něco stalo?“ Pomalu začínala panikařit. Carlisle ji chlácholivě objal kolem pasu.
„Neboj se, bude v pořádku. Všichni budeme v pořádku.“ Čekali několik minut v tichosti, dokud se neotevřely dveře a Alice tiše vklouzla dovnitř.
„Mám to potvrzené,“ zářivě se usmála a mnula si ruce. „Je z něj úplně paf a přiznala mi, že je do něj blázen.“
Esmé se uvolnila a její půvabný obličej rozzářil úsměv. Pak se ale trochu zamračila. „Co ale bude s Willem?“ zašeptala a znovu se obrátila k lesům.
Alice pokrčila rameny. „Co je nám po něm?“
Carlisle na ni vrhl ošklivý pohled, ale Alice neustoupila. „No co. Všichni víme, jak to je. Vzali jsme ho k sobě jen proto, že jsme se báli, že by dělal problémy. Nikdo ho nemá rád.“
Založila si ruce na prsou a byla připravena hájit svou pravdu.
„Ale je to náš syn, Alice. Stejně jako Edward, Emmett nebo Jasper,“ zašeptala Esmé a byla to pravda. Sice nemohla popřít, že k němu nemá takový vztah jako k Edwardovi, ale přesto ho měla ráda.
Alice se nadechla, aby něco namítla, ale v tom se otevřely dveře. Dovnitř vešli všichni, co byli na lovu a Alice si něčeho všimla.
„Kde je Edward? A Will? Proboha, snad jste je tam spolu nenechali! Vždyť oni jsou schopni vyplenit celý les!“
Emmett se ujal vysvětlování. „Edward se od nás odpojil hned, jak jsme přišli a nevíme, kam šel a Will se ztratil cestou zpátky.“ Pokrčil rameny, vzal Rose za ruku a táhl ji nahoru.
„Nikam! Máme rodinnou poradu!“ zarazila ho Alice. Emmett se na místě zastavil a protáhl obličej. „Už zas?“
Alice ukázala na pohovku a tvářila se neústupně. Emmett něco zabrblal a šel si sednout. Ostatní ho napodobili, kromě Rose, která se opírala o stěnu a neurčitě zírala ven.
„Takže… byla jsem za Bellou v nemocnici,“ začala Alice, ale přerušila ji Rose, která tiše zasyčela nějaká neurčitá slova.
„A… něco jsem se dozvěděla. Nevím, jaký na to budete mít názor, ale myslím, že by tady měli nejdříve být ti, kterých se to týká.“
„No jasně,“ zabručel Emmett. „Tak co kdybychom to odložili, než se milostivě uráčí vrátit?“ Napůl se zvednul.
„Sednout!“ zasyčela Alice a Emmett sebou plácl zpátky na pohovku.
„Alice,“ začal Jasper a zahleděl se jí hluboce do očí. „Tohle všechno jsme mohli vyřešit jednoduše. Viděla jsi něco?“ Hleděli si navzájem do očí a Alice si pak povzdechla.
„Ne, neviděla jsem nic. Protože… já Bellu nevidím. A Edward říkal, že jí nemůže číst myšlenky…“
„A to nám říkáš až teď?“ Carlisle se postavil a začal zamyšleně pochodovat po obýváku. „To je velmi… zajímavé,“ zamumlal s myšlenkami jinde.
„Spíš děsivé,“ nesouhlasila Alice. Pak spráskla ruce. „Fajn, řeknu vám to. Edwardovi to řeknu pak, stejně bude lepší, když u toho nebude dav upířích čumilů. Takže…“
Její výklad přerušil Will, který vešel do domu. Všichni zůstali zírat na tmavovlasou upírku, kterou držel za ruku. Porozhlédl se po všech přítomných a pak řekl:
„Tohle je Veronica.“
Pomaloučku se blížíme ke konci... :) Ještě asi pět kapitol a máme konec. Děkuju i těm pár lidem, kteří komentují, jsem za to moc ráda. :)
Autor: Zombichlerka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Najdu tě! A pak spolu budeme navždy... - 20:
Božínku! Tak to by mě nenapadlo.
Doufám, že budu aspoň hezká upírka.
Tahle kapča se mo hrozně moc líbila, Alice byla prostě nejlepší. Úplně jak všechny komandovala. Naprosto super. Už se moc těším na další kapču. Ale moc se mi nelíbí, že už budeme končit! Nemůžeš to ještě trochu protáhnout?
Já tě přinutím, neboj!
Takže to ještě shrnu! Jelikož to čtu až dnes, tak ti chci poděkovat za krásné narozeninové překvápko. (no, jo, mám dneska narozeniny... ) Z toho konce jsem dostala šoka. Kapitola byla nádherná!!!!!
Tak ryche další kapču! Šup! Šup!
tak to si stihol rýchlo nájsť náhradu
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!