Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naivita 7

Aro V.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Naivita 7Návštěva u lékaře. Bude Bellina nemoc jenom banalita nebo se potvrdí to, co už se v jejich myšlenkách objevilo v minulém dílku. Dopadne to dobře nebo špatně? To už záleží jenom na aktérech.

P.S. Blížíme se do finiše. Už zbývá posledních pár kapitol, dokonce si troufám říct, že tak dvě nebo tři a bude čas na novou povídku. Užijte si to tedy a moc vám všem děkuju za komentáře. Moc mě těší.

20.10.2010 (12:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5180×

„Bello, vstávej,“ budil spící dívku Dean, ale ta se jenom převalila na bok. „No tak, vstávej. Jedeme k doktorovi.“

„Ale mě už je dobře,“ zašeptala Bella, ale její slova následovala obrovská křeč do břicha a měla to jen tak tak, aby to stihla na záchod. To byla voda na Deanův mlýn.

„To vidím. Oblékni se do něčeho normálního a potom přijď dolů,“ usmál se, pohladil ji po tváři a pomalu odcházel.

„Nikam nejedu,“ postavila se mu Bella a Dean se otočil.

„Cos to řekla?“ zeptal se nevěřicně.

„Že nikam nejedu. Není mi jenom dobře. Něco špatného jsem snědla. Budu ležet, ale rozhodně to není na lékařskou prohlídku,“ kroutila hlavou Bella a znovu si lehla do postele.

„Já jsem řekl, že se máš obléknout a přijít dolů a nechci slyšet žádné odmlouvání,“ zvyšoval hlas a vypadalo to, že každou chvíli vybouchne. Bella se ale zastrašit nenechala.

„Já říkám, že nikam nejedu,“ stála si paličatě na svém a Dean zuřil čím dál víc.

„Řekni to ještě jednou a…“

„Nikam nejedu,“ skočila mu Bella do řeči a Dean naštvaně přišel k její posteli.

„Tak to jsi přehnala, holčičko. Okamžitě se oblékni a přijď dolů. Mně odmlouvat nebudeš. To si nemysli. Jestli ses špatně vyspala, tvoje chyba, ale když jsem řekl, že se oblékneš, půjdeš dolů a pojedeme k doktorovi, tak jsem myslel, že se bez řečí oblékneš, půjdeš dolů a pojedeš se mnou k doktorovi!“ křičel a ze šatní skříně vyházel Belle oblečení, které si měla obléknout. „Máš na to dvě minuty, pak bude zle,“ vyroval ji ještě a s prásknutím dveří odešel.

Bella si povzdechla a měla co dělat, aby zahnala slzy, které se jí tlačily do očí. Už nechtěla, aby se Dean ještě více naštval, protože by to nemuselo dopadnout dobře, tak se poslušně oblékla, provedla hygienu a poslušně sešla do obýváku, kde na ni čekal Dean, který seděl v křesle a nervózně si podupával pravou nohou do nepravidelného staccata.

„Můžeme jet,“ zašeptala Bella a Dean otočil hlavu.

„Jsem rád, že jsi mě poslechla,“ usmál se tvrdě a za ruku táhnul Bellu ven, kde už na ně u dveří čekal černý mercedes s černými skly, do kterého dvojice nasedla a rozjela se pryč od domu.

„Pokud budeš spolupracovat, všechno proběhne hladce. Pokud ne, následky si poneseš sama,“ varoval Bellu Dean a zbytek cesty proběhl v naprostém tichu.

Bella si ani povídat nepotřebovala. Byla ráda, že konečně vypadla na vzduch a konečně spatřila normální svět. Plnými doušky vnímala přírodu kolem které projížděli, a když přijeli do města, lidi sledovala snad ještě detailněji než kdy dříve. Vnímala každý jejich pohyb končetin, pohyby rtů, když si někdo s někým povídal a nemohla se toho nabažit. Konečně viděla normální svět a už nebyla zavřená tam, kde se nic nedělo.

Dean smykem zastavil před nenápadným domem na konci města a vystoupil. Bella jenom čekala, co se bude dít dál, ale Dean jí otevel dveře a donutil ji vystoupit také. Vzal ji za ruku, snad aby mu neutekla a zamířil si to do starých dřevěných dveří, u kterých zazvonil na zvonek, ale hned šel dál. Společně vyšli kamenné schody a vešli do nepříjemně vypadající ordinace.

Bella měla sto chutí otočit se na podpatku a zdrhnout, protože tohle opravdu nevěstilo nic dobrého. A ještě horší bylo, když zjistila, že Dean se s lékařem, který ji měl vyšetřovat znal a měla i takový pocit, že u Deana byl nejednou na večírku. V posteli ho sice neměla, ale co, byla to nejspíš jenom otázka času.

„Bello, jsem doktor David Brown a podívám se na tebe. Nemusíš se ničeho bát, jen mi řekni, co tě trápí. Dean říkal, že jsi zvracela,“ zkoušel to doktor po dobrém, aby Bellu nevystrašil. Přišel by totiž o velkou provizi, kterou mu Dean slíbil.

„Ano,“ zašeptala Bella a kývla.

„A ještě něco tě třeba bolelo?“

„Měla jsem křeče v břiše, ale ty přešly. Jinak nic,“ odpověděla Bella po pravdě.

„Dobře. Tak se tady polož a rozepni si kalhoty.“ Bella ztuhla. „Opravdu se ničeho neboj. Je to jenom banální vyšetření.“

I když se jí doktor snažil uklidnit, byla s celého vyšetření celá nesvá a vyklepaná. Dean čekal venku, takže se z jeho strany nemusela ničeho bát, ale přeci jenom byl to muž. Neznámý muž a chtěl po ní, aby si vysvlékla kalhoty. Nakonec ale poslechla a položila se.

Doktor jí prohmatal břicho a podbřišek, udělal ultrazvuk a potom jen tak odešel. Bez jediného slova tam nechal Bellu na lehátku a odešel nejspíš za Deanem.

Protože jí nikdo nic neřekl, oblékla si a myslela, už už půjde, takže jenom čekala na svolení. Ale když se doktor Brown vrátil, za sebou vedl Deana a oba se tvářili opravdu vážně. To si ale Belle nevšmila, že to oba jenom hrají.

„Bello, je to trochu vážnější, než jsme čekali. Jsi těhotná, ale…

„Já jsem těhotná?“ vypískla Bella a nevěděla, jak se má zachovat.

„Ano, jsi těhotná, ale ty si to nemůžeš nechat, takže ti provedu potrat,“ oznámil jí doktor Brown a ona se zasekla.

„Ne, já nepůjdu na potrat,“ kroutila hlavou jako smyslů zbavená.

„To teda půjdeš!“ přikázal jí tvrdě Dean, ale Bella si stála na svém.

„Nepůjdu.“

„Já jsem se tě na nic neptal. Prostě půjdeš a hotovo. A to teď okamžitě!“ Dean Bellu chytil za zápěstí a násilím ji s doktorem dotáhli do vedlejší místnosti, kde bylo gynekologické křeslo.

„Vůbec ničeho se nemusíš bát, dostaneš narkózu a až se probereš, bude po všem,“ uklidňoval ji doktor a Dean z ní sundal kalhoty i kalhotky. Vysadil ji na to velké křeslo a nohy jí dal nahoru, kde je i připoutal, aby je nemohla dát k sobě.

Doktor Brown zatím Belle píchnul do žíly anestetika a ona po chvíli o sobě přestávala vědět, takže Dean s doktorem Brownem měli naprosto volnou ruku.



« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Naivita 7:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře