Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My dark history - prolog

Sraz Ostrava!!! 04


My dark history - prologChtěli jste My dark history a máte ho mít... Prolog jen pro vás... Doufám, že se bude líbit. V roce 2006 se Aru Volturimu po porodu ženy ztratilo dítě. Ví, se jen, že je to dívka s čokoládovýma očima. V roce 2010 je jasné, že Volturijskouprinceznu už nikdo nikdy nenajde. Jenže, Volturiovi se nevzdávají, a to za žádných okolností... Najde Aro svoji ztracenou dceru nebo ne? A co dostala po narození?

 

Arův pohled

 

Na svou prokletou minulost si velice dobře vzpomínám. Očekával jsem den, nejlepší den své ho života a to narození svého dítěte. Osud to však chtěl jinak...

 

MINULOST

 

Seděl jsem spolu se svými bratry na trůnech a po boku měli manželky. Oni. Ne, já. Má manželka, Sulpicie, se za chvilku měla stát matkou stejně jako já otcem. Já j měl přeměnit, ale neměl jsem na to dost síly a tak jí mají můj jed píchnout injekční stříkačkou do srdce. Samozřejmě jen pokud by nebyla

 

Nechtěli mně k ní pustit a já po dlouhém přemlouvání svolil.jiná šance. Šance na její lidský život. Šance na přežití.

 

,,Pane! Kde jste kdo?" ozvalo se z chodby.

 

Všichni jsme na ráz vstali a do sálu se vřítila Heidy s Jane. Heidy v rukou držela malé novorozeně, mé dítě.

 

,,Podej mi ji..." zašeptal jsem dojatě a už ji držel v náručí.

 

Byla tak drobounká, křehká moje malá holčička. Koukala na mne čokoládovýma očima, které byli lemovány dlouhými řasami. Měla jemné, spirálkovitě stočené vlásky a usmívala se, neplakala.

 

,,Ta je překrásná," zašeptal jsem a ostatní přikyvovali.

 

,,Co Sulpicie?"

 

,,Bohužel, pane. Museli jsme jí vstříknout váš jedem. Měla zlomenou páteř," odpověděla Jane a koukala do země.

 

,,Hlavně, že žije. Žijí obě."

 

,,A jméno?" Zeptal se se zájmem Markus a já se zamyslel. Měli jsme vybrané jméno a já měl tu čest říci ho před všei. Před mou rodinou.

 

,,Isabella Maria Katrina Saritta Ann Voltury." pronesl jsem.

 

,,Páni. Ta má dlouhé jméno," řekl Caius.

 

,,To teda má..."

 

Všichni slavili a radovali se, ale rozhodli jsme se, že to řekneme až jí bude osmnáct. Mohli by jí chtít něco udělat. Každou chvilku uní někdo byl a hlavně já... Sulpicie k ní chodila též, ale jen v doprovodu mně a Renaty, která držela kolem Issis, jak jsme jí začali říkat ochranný štít. Na krk jsme Issis pověsili medailonek na kterém bylo z vnější strany vyryto Issis a vevnitř stálo:

 

Isabelle Marii Katrině Sarittě Ann Voltury

 

od jejích rodičů z lásky.

 

Nebylo to nic moc, ale myslím, že to nevadilo. Milovali jsme ji a nám došlo, že nebude jen tak obyčejná. Nikdo z nás se jí nemohl dostat do hlavy a když se naštvala a to hodně, začala hořet. Samozřejmě jen malinkým plamínkem, který však byl zvláštní. Nepálil a ani nezačalo nic hořet, i když pod ní byl koberec.

 

Prostě zázračná...

 

Každý den jsem u ní seděl a pozoroval jak spí nebo si hraje. Jednou mi vylezla na klín a podívala se na mně svýma vědoucnýma očima. Usmála se.

 

,,Copak je zlatíčko," zeptal jsem se a ona se usmála.

 

,,Chceš, abych ti něco povídal," zeptal jsem se znovu a ona začala horlivě přikyvovat.

 

Povídal jsem jí různé pohádky a pak začala bouřka. Bellinka se skrčila a přitiskla se hlavičkou ke mně. Začala plakat.

 

,,Šššš... no tak neplač! To je jenom bouřka, ta přestane," utěšoval jsem ji a ona se na mně zase usmála, stále přitisknutá ke mně.

 

,,Neboj, já tě vždy ochráním před zlem," slíbil jsem jenže jsem nevěděl, že to není pravda.

 

Druhý den jsme já a bratři s našimi manželkami seděli v trůním sále a čekali. Dnes byl další soud po delší době. Byl ta vcelku rychlovka a já mohl konečně zamířit za svou dcerkou. Mým pokladem.

 

Co mě však udivilo, bylo, že dveře jsou vyražené. Rychle jsem vběhl do Issina pokoje a zděsil se. Na podlaze byl popel, nábytek přeházený a má dcerka pryč. Jen na skřínce byl papír. Rychle jsem ho vzal do ruky a začal číst...

 

Mílí Volturiovi,

 

Nečekejte, že své dítě zase uvidíte. Nic za ni nechceme. Prostě je naše. NAŠE. Jak hezky to zní, že? Nikdy už ji nevydáme. Nepokoušejte se i najít jinak se z vás stane to co s tou upírkou, která ji hlídala...

 

Sbohem

 

Těchto pár slov mě dostalo na kolena. Unesli mi dceru... Můj poklad... S plna hrdla jsem zakřičel na celou Volteru:

 

,,Unesli Volturijskou princeznu!"

 

 

O 4 ROKY POZDĚJI

 

Issis jsme nikdy nenašli a nikdo ji už neviděl. Nikdy. Přesto ji pořád hledám. Pořád a nikdy nepřestanu. Dal jsem jí slib, který byl porušen, ale já ho napravím. Musím.

 

 

Vypravěč

 

Uprostřed lesa ležela dívka. Měla na soě lehké šaty. Neznala svou minulost. Nevěděla nic. Jejím životem byl les a zvířata a rostliny se kterými se dokázala vyrozumět. Její minulost znázorňoval jen malý stříbrný medailonek na krku, na kterém bylo vyryto její jméno Issis a v něm věnování...

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My dark history - prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!