Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj Jasper II - 6. kapitola - Konec

Stephenie Meyer


Můj Jasper II - 6. kapitola - KonecAhojky, po dlouhé době je tu další, ale poslední dílek. Bella odešla z Volterry, aby si srovnala myšlenky, ohledně vztahu k oboum upírům. Jak se rozhodla? Ares VS Edward. Jak tohle skončí... Prosím o přečtení a zanechání posledního komentáře k téhle povídce. Možná po Vánocích nebo až po Novém roce, bych ještě sepsala, jak dopadl vztah mezi Jasperem a Alice.

Velmi děkuji za všechny krásné komentáře, které jsem tu našla. Měla jsem obrovskou radost. Děkuji Vám. Vaše Torenc

Ahoj, přináším Vám další, ale zároveň poslední díl. K povídce jsem neměla moc nápadu, ale tohle se mi zdálo jako nejlepší způsob, jak skončit a zakončit povídku tradičně. Někomu udělám radost, protože... a někomu ne. Každopádně Vám z celého srdce děkuji, že jste byly věrné čtenářky a taktéž za vaše komentáře. Nebudu zdržovat a příjemné čtení. Vaše Torenc


Díl, který nese název: Divná svoboda, ale šťastný konec!

 

 

 

Pohled Belly

Upíří rychlostí jsem se rozeběhla a vyběhla z hradu. Nepoužila jsem ničí moc. Dokonce ani tu Edwarda. Ale to, co si každý myslí, by se mi celkem hodilo. Poslední pohled na okna, která mířila do hlavního sálu a hurá pryč.

Běh mi dal po dlouhé době svobodu. Svobodu, která mi připomněla, že jsem nezávislá. Jsem, jaká jsem. Osobnost. Osobnost, kterou nikdo nezlomí.

„Bello, vrať se!“ křičel na mě jeden hlas. Hlas někde v nitru mě samotné.

„Opovaž se! Nesmíš se vrátit… miluješ dva muže. Tohle bys chtěla?“ přeřvával ho ten druhý. Nesouhlasný. Ničilo mě je poslouchat, ale k mé smůle se nedaly vypnout.

Nabírala jsem na rychlosti, když jsem si všimla vysoké zvěře, kousek od mýtinky. Začal mě pálit krk. Takže jsem se rozhodla, že si něco ulovím. Rozeběhla jsem se tím směrem. Větve od stromů šlehaly mou kůži. Ani mi nepřišlo, že by to mělo vlastně bolet. Spíše mi to připadalo jako vánek ovívající mé tělo.

Byl to los. Zaťala jsem zuby do jeho pulzující tepny a vysála všechnu životodárnou tekutinu. Když jsem byla hotová, setřela jsem zbytky krve z úst pomocí rukávu. Už jsem se nemusela ohlížet na to, co kdo řekne. Mohla jsem být sama sebou.  Mrtvé zvíře jsem zahrabala hodně hluboko, aby ho nikdo nevyhrabal a rozeběhla se vstříc novému světu. Světu, který mi chtěl dát nový směr.

Po několika hodinách běhu jsem se zastavila na velké louce. Připomněla mi tu louku, kde jsme se s Edwardem poprvé políbili. Píchlo mne u srdce. Ač nebilo, žilo v mých vzpomínkách.

„Ach,“ vzdechla jsem. Doběhla doprostřed a posadila se. Moje myšlenky se začaly točit kolem dvou upírů. Edwarda a Arese.

„Každý je úplně jiný!“ vykřikla jsem. V okolí nikdo nebyl, takže jsem to neřešila. Moje pocity byly tak smíšené, že jsem byla úplně na dně. V hlavě a v srdci zmatek. Přestala jsem chápat úplně všechno. Když jsem přišla, zamilovala jsem se do Edwarda, který si na konec přivede lidskou holku jen proto, aby mne odradil. Bál se. Ale co když bych mu dala novou šanci, využil by ji?

Na druhé straně je tu Ares. Krásný, mladý a šarmantní upír, který udělá vše, co mi na očích vidí. Vím, že to není vše, ale i on miluje mě. Co vlastně cítím k němu?  On je tak pozorný. Nikdy by mi neublížil. Pod jeho dotekem vždycky roztaju.

Přísahala bych, že jsem na to přišla. Přišla jsem na to, koho miluju. I když si člověk myslí, co cítí, nemusí to tak být. V některých případech se jedná o sugesci, která vede k pomatení mysli. A bez myšlenkovité jednání.

Na louce, kde jsem seděla se začalo zatahovat. Vysvitlo nepříjemné sluníčko a začal padat déšť. Nepatrnou chviličku jsem kapky pozorovala. Prohlížela jsem si je na dlaních, na hřbetu své ruky. Všímala si kůže, jak se blýská v odrazu slunečního svitu. Bylo mi zvláštně. Cítila jsem se sama. Byla jsem sama. Opustila jsem přítele a nejlepší kamarádku, kterou jsem získala. Věčnost je dlouhá doba. Doba na dělání chyb a poznávání sebe sama. Poznala jsem, že se podobám až příliš Edwardovi.

Ne proto, co jsme. Ale proto, že se bojím závazků. Ráda si užívám a trápím všechny okolo sebe. Moje tělo, ale odmítá pořád takhle utíkat. Utíkat od problému, které mi můj život nastražil. Do cesty mi postavil Edwarda, který utekl před závazkem. Závazkem, jehož příčinou by bylo usazení a popřípadě svatba. Svatba možným způsobem z nutnosti, že ten druhý nikoho jiného nemá.

Poté mi do cesty hodil další kládu, která měla podobu Jaspera. Tomu jsem zničila vztah. Alice a Jazz si zaslouží klidný život plný lásky, pochopení a žádné nenávisti a zášti. Moje útěky způsobovaly mnoho bolesti a utrpení. Jednou jsem musela říct dost a postavit se osudu, který mi poslal do cesty hned dva upíry, které asi miluju.

„Edwarde,“ vypískla jsem, když se přede mnou objevil. Mokrý outfit. Všechno, co měl na sobě, bylo přilehlé k jeho vypracované postavě. Rozpršelo se tak hustě, že jsem na něj skoro neviděla. Můj upíří sluch mi to vynahradil. Slyšela jsem jeho dech, který se stupňoval. Nestačila jsem ani mrknout a stál vedle mne. Jeho oči se začaly vpíjet do těch mých. Rty zlehka pootevřel a začal se naklánět k mým rtům. Nijak jsem se nebránila. Chtěla jsem to. Chtěla jsem mu dát druhou a poslední šanci.

„Miluju tě, neber si ho, prosím!“ žadonil Edward a nakonec spojil naše rty v jedno. Moje srdce, jakoby začalo létat. Poznala jsem, že on je ta moje druhá půlka. Půlka, bez které se nedá žít.

„Nevezmu. Miluju tebe. Dávám ti poslední šanci, koukej jí využít!“ zahrozila jsem a spojila rty a minimálně dvě hodiny se od něj nehnula. Po dlouhé době jsem se cítila konečně spokojená. Nijak štvaná jako zvěř, ale jako plnohodnotný upír, který právě získal certifikát na lásku.

Po znatelné dlouhé době jsem se odvrátila. Edwarda nenapadlo, než zavrčet. Moje koutky se zvedly v lehký úšklebek. A já nabrala směr domov. Forks. „Bello,“ zakřičel Edward. Ohlédla jsem se a pustila ho do svých myšlenek.

„Jdeme domů!“ zavelela jsem. Neotálel moc dlouho a připojil se ke mně. V dostatečné blízkosti jsem si vypůjčila Edwardův dar.

„Vracejí se. Po dlouhé době zjistili, že patří k sobě!“ zajásala Alice a všichni se usmívali.

Ruku v ruce jsme vešli do obýváku. „Že vám to trvalo!“ řekl kousavě Emmett. Já se mohla jen pousmát a zamilovaně pohlédla do Edwardových očí.

„Miluju tě!“ hlesla jsem a políbila ho. Edward mě pustil do svých myšlenek, kde se Aresovi přiznal, že mně miluje. Cítila jsem Aresovu bolest. Ale dokázala jsem si přečíst, že on se z toho vzpamatuje. A jeho slova?

„Edwarde, miluju jí natolik, že ji nechá jít. Pokud bude šťastná s tebou, bránit jí nebudu. Pokud bude cokoliv jinak, přivítám jí tu s otevřenou náručí!“ řekl a smutným pohledem se podíval tam, kde jsem vždycky stála. Po jeho pravém boku. Nebyla jsem tam. Vzdechl a já cítila jeho smutek, zklamání a slzy, které nikdy neodtečou. Krvácející srdce, které je z kamene. Jeho velmi tvrdé tělo, které kdyby mohlo, pukne žalem.

„Tohle je konec,“ špitl, aniž by si všiml, že ho Edward stále vnímá. Nemusel čekat moc dlouho, protože ten, který stojí vedle mne, zmizel velmi rychle a potichu.

„Dost myšlenek na minulost!“ probral mě hlas milovaného. Nechápavě jsem se na něj podívala. „Isabello Marie Cullen, vezmeš si mě?“ řekl Edward a totálně mi vyrazil dech.

„Ano. Vezmu!“ hlesla jsem a skočila mu do náruče. Jeho tělo se rozvibrovalo a já poznala, že štěstím. Měla jsem konečně toho upíra, kterého jsem pořád nosila v srdci. Edwarda Cullena.

KONEC

Líbilo se? Prosím o poslední komentáře k téhle kapitolovce.

Děkuji VÁM Torenc





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj Jasper II - 6. kapitola - Konec:

 1
3. LucííS
05.10.2012 [17:23]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jedním slovem : Božíííí Emoticon Emoticon

31.12.2011 [21:39]

AnnieSMoc krásné, sice jsem takový konec nečekala, ale i tak to bylo úžasné. Moc se ti to povedlo. Emoticon

18.06.2011 [19:13]

alicecullenhale2koniec ma dostal ale bolo to predsa pár Edward a Bella takže som šťastná, že sa to skončilo dobré pre nich aj keď Ares si to moc nezaslúžil... Emoticon a kedže som natrafila na poviedku len včera tak musím komentovať čo ma napadne... Emoticon a to, že som nečakala, že sa s Bellou Jazz vyspí... Emoticon ja ich mám totiž rada ale pre Cullenovcov sa to skončilo dobre... Emoticon
naozaj originálna poviedka, čítala sa skvele a preto si zaslúžiš Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!