Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost žije s námi - 8. kapitola


Minulost žije s námi - 8. kapitolaJe tu další díl, kde se bude Bella pokoušet zjistit jestli je Edward, Edwardem z minulosti. No jak se dočtete v kapitole. Snad se bude líbit a prosím komenty.

8. kapitola - Náznaky

Večer se mi zase zdál sen s Edwardem. Nejdřív jsem byla doma v Anglii u toho potoka. Seděla jsme v objetí Edwarda se zelenýma očima. Ale pak se to změnilo. Seděla jsem Edwardovi na klíně, ale tohle byl Edward se zlatýma očima. Byly jsme na nějaké louce, všude byl sníh a byla tma. Koukali jsme na hvězdy. Bylo to tak krásné.

Probudila jsem se v šest ráno. Jelikož se mi nechtělo spát, šla jsem se osprchovat. Umyla jsem si hlavu a poté pořádně vysušila. Převlékla jsme se, vzala jsem si akorát jiné triko, jinak to samé. Připravila jsem si věci do školy a šla dolů, udělat si snídani. Když jsem byla najezená, potřebovala jsem přemýšlet. Vzala jsem si bundu a vydala se do školy pěšky. Měla jsem dost času. Šla jsem přes les.

Pořád jsem uvažovala nad Edwardem. Co je zač? Tahle otázka mi vrtala hlavou. Celou dobu jsem přemýšlela, ale nic mě nenapadlo. Do školy jsem došla a parkoviště bylo plné. Mířila jsem rovnou do učebny španělštiny. Emmett tam ještě nebyl, tak jsem si vzala blok a začala kreslit přírodu doma.

„Čus, kde jsi nechala motorku. Nebo jsi ji rozbila?“ ptal se Emmett sotva se posadil.

„Ne, motorka je doma. Potřebovala jsem se projít,“ odpověděla jsem a dál se věnovala kresbě. Jen co začala hodina, Emmett začal vyprávět vtípky. Já se celou hodinu dusila smíchy a to doslovně, a to jsem ještě nevěděla, co mě čeká další hodinu – občanka. A s kým sedím? S Emmettem. A tak jsem se obě hodiny smála, jako nikdy za celý můj život. Když skončila občanka, byla jsem ráda, jelikož mi z toho dušeného smíchu bylo už špatně. Vydala jsem se na další hodinu - francouzštinu.

Jen co jsem vlezla do třídy, litovala jsem toho. Celá třída už byla plná a zbývalo poslední místo - vedle Edwarda. S povzdechem jsem si šla sednout. Vyndala jsem si desky a pokračovala v kreslení krajiny doma, přesněji mého místečka.

„Ahoj, já jsem Edward Cullen. Ty jsi Bella?“ promluvil na mě známý sametový hlas. Moje srdce se zastavilo a poté divoce rozbušilo. Podívala jsem se na něj, jestli se mi to nezdá. Ne, byl natočen směrem ke mně a usmíval se na mě tak moc důvěrně zmámým úsměvem. Nejvíc mě zaráželo, proč mi řekl Bella. Pak mi to došlo, Isabelle v její době tak nikdo krom něj neříkal. Dívala jsem se na něj neschopna slova.

„Proč jsi mi řekl Bello? Všichni mi říkají Isabello,“ chtěla jsem ho dostat.

„Ty máš raději, když ti říkají Isabello?“

„Podle toho kdo,“ usmál se na mě a  já nechápala, co to se mnou dělá. Zatřepala jsem hlavou a otočila se k obrázku. „Ne, já neudělám tu stejnou chybu. Nejsem ta samá Isabella a on není Masen, to je blbost,“ zašeptala jsem ve chvíli, kdy vešel učitel.

Po zbytek hodiny jsem si kreslila a on mě pozoroval. Po dějepise jsem měla biologii, s Alice jsem si skoro nic neřekly, jelikož se psal test celou hodinu. Na obědě jsem jako včera seděla s Jessicou a spol. Moc jsem je nevnímala.

Zbývaly mi dvě hodiny výtvarky, tak jsem se těšila. Zjistila jsem, že ji mám s Alice a Edwardem. Lavice tam byly dány do kruhu a poté uprostřed klasicky řada. Alice seděla u oken a vedle ní zprava Edward. Já si šla sednou z druhé strany a vedle mě se posadil ten otrava Mike.

„Kde máš motorku?“ ptala se Alice.

„Doma potřebovala jsem se ráno projít. Jak to bude s těmi nákupy?“ usmála se jako sluníčko. „No, jelikož nemáš dopravu, Edward by nás mohl odvést do Port Angeles,“ šťouchla do něj, ale on stále hypnotizoval stůl.

 „Mě to nevadí, spíš se ptej řidiče,“ řekla jsem a otočila se k učiteli. Začala mu něco říkat, ale já nevnímala jejich rozhovor.

„Tak dnes budete kreslit detail nějaké části obličeje nebo rukou.“ Rozdal nám papíry a já věděla, co budu kreslit. Potřebovala jsem vidět jeho reakci.

Začala jsem kreslit ty krásně zelené oči. Zaměřila jsem se jenom na ně. Nakonec jsem je zeleně vybarvila. Vypadaly opravdově. Byl v nich vidět i ten cit - láska.

„Čí jsou ty oči?“ zeptali se Alice a Mike najednou. Usmála jsem se  a podívala na Edwarda. Ten se díval na mojí kresbu a jeho tužka se víc zaryla do papíru.

„Anděla.“ řekla jsem. Alice se zamračila.

„Já chci ale jméno,“ oznámila mi a já přemýšlela, co říct.

„Anděla jménem Anthony Masen.“ Když jsem to vyslovila Alice vytřeštila oči a Edwardovi se zlomila tuha. Zadržovala jsem smích.

Zvedla jsem se a šla jsem k učiteli. Tomu se to moc líbilo. Když jsem se vrátila na místo Alice začala.

„Odkud je?“

„Z Chicaga, ale už několik let tam není.“ Alice mě zkoumala pohledem a poté Edwarda. Hodiny utekly jako voda a Alice mě odtáhla k Volvu, posadila dozadu a sedla si vedle mě.

Když jsme byly na cestě opět začala.

„Isabello, proč pořád mluvíš v hádankách?“ Podívala jsem se do zpětného zrcátka a viděla Edwardův pohled.

„Protože celý můj život je hádanka. A každou chvíli se objeví něco nového. Jediné, co se mi povedlo, je zjistit, proč vůbec ta hádanka je. A chci ji vyřešit, ale nezbývá mi moc času. A objevily se nové věci a já jsem z toho už zmatená,“ řekla jsem skoro hystericky. Po zbytek cesty jsme nemluvili.

Edward nás vysadil před obchodem a odjel. S Alice jsem tam strávila celý zbytek dne. Vyprávěla mi o rodině a já zase o své. Byl to maratón a já byla utahaná jako kotě. Přijel pro nás Emmett. Vysadili mě doma a já neměla sílu nic dělat, proto jsem se jenom osprchovala a šla spát.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost žije s námi - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!