Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost žije s námi - 10. kapitola

wsdj


Minulost žije s námi - 10. kapitolaJe tu další minulost. Šokující odhalení a jak si sním poradí Edward a Bella? No to se dočtete, ať se vám to líbí.

10. kapitola – Školní projekt

Hudba

V pondělí jsem vstala brzy a Jane taky, aby mi udělala účes. Řekla jsem jí přesně, jak to má vypadat. Podle snu, jak jsem si to pamatovala. Oblékla jsem si ty šaty a podívala se do zrcadla. Ted jsme před sebou viděla Isabellu jako tehdy. Akorát já měla ten přívěšek už teď, musela jsem se usmát. Jestli ho nedostanu takhle, tak už nevím.

Vzala jsem si dlouhý plášť, tak nebylo vidět, co mám na sobě. Věci na projekt jsem měla v autě a tak jsem vyrazila. Byla jsem nervózní, ale přitom tak natěšená. Věděla jsem, že je to on, stačilo jen, aby se nějak prořekl. A ač jsem si to nechtěla přiznat, chtěla jsem ho zase vidět. Celou tu dobu v Anglii mi chyběl.

Přijela jsem před školu a zaparkovala na svém obvyklém místě. Všichni už tu byli. Vylezla jsem z auta a podívala se po okolí.

Edward šel naproti a měl ten samý oblek. Nemohla jsem tomu věřit, byl to on, akorát ty oči byly jiné. Moje srdce se zběsile rozeběhlo jako tehdy a já na něm zůstala viset pohledem. Nemohla jsem tomu uvěřit. Nohy se mi klepaly a já byla ještě víc nervózní. Přišel ke mně s úsměvem. Měla jsem i nasazenou kapuci, aby nic neviděl.

„Dobrý den, slečno,“ pozdravil a usmál se. Měla jsem co dělat, aby se mi nepodlomila kolena.

„Dobrý den, pane,“ začala jsem se smát. Díval se na mě s úsměvem a já nemohla od něj odtrhnou oči, ani jsem popravdě nechtěla. Rychle jsem zatřepala hlavou a otevřela jsem kufr. Jako pravý gentleman to vzal a já ho tiše následovala.

Vše se konalo v tělocvičně. Všichni byli různě oblečení. Došli jsme k našemu stolku a tam byly už věci od něj. Vytáhla jsem z krabice můj plakát, fotky, knihy, fotoaparát, který jsem našla na půdě, a spoustu takových věcí. Jenom mě tiše pozoroval a čekal.

Nakonec jsem si rozepla plášť a jedním rychlým tahem ho sundala a dala na židli.

Zůstal na mě zírat. Nejen on, ale skoro všichni. Já pozorovala jen jeho. Zkoumal mě a nakonec se zastavil na mém medailónku. Zíral na něj jako na přízrak. No, i on byl vlastně takový přízrak.

„Isabello,“ zašeptal a koukal na mě.

„K vaším službám, Edwarde Anthony Masene.“ Nejen on, ale i celá jeho rodina vytřeštila oči. V tom k nám přišel učitel. Ukázali jsme mu veškeré práce. Zajímavě zkoumal moje oblečení. Díky těm snům jsem toho hodně věděla a tak jsem mu řekla ještě spoustu věcí navíc. Asi po hodině jsem mu ukázala dopisy. Velice ho zajímaly.

Veškeří žáci se nahrnuli k nám a tak jsem jim vše ukazovali a říkali skoro celý den, bylo to nekonečně. Potom konečně odešli všichni jinam.

Edward si ty dopisy vzal a začal číst. No, on si je nevzal, doslovně se po nich vrhnul, jakoby měly nožičky a mohly utéct. Začal tím o jeho smrti. Když to dočetl, podíval se na mě.

„Španělská chřipka byla mrcha,“ řekla jsme, když bylo ticho. Díval se na mě jako na blázna a on se u toho jako blázen i tvářil. Všichni jeho sourozenci k nám přišli a prohlíželi si mě.

„Isabello, ty jsi ale kočka,“ řekl Emmett. Vzal mě za ruku a udělal se mnou otočku. Já se smála a poté se podívala na Edwarda. Zíral na mě a dopisy už neměl v ruce, teď četla Alice.

„Kdo jsi a kdes to vzala?“ začal skoro hystericky.

„Klid, Edwarde,“ pokoušela se ho uklidnit Alice.

„To je dobré, Alice. To já tady mám na něj křičet a chtít ho zabít.“ Koukal nechápavě. Stejně i zbytek jeho rodiny.

„Jsem Isabela Marie Swan, narozena 13.září 1991. Jsem první narozená dívka v rodině po Isabelle, kterou jsi jistě znal, že? Teď ti to celé říkat nebudu, třeba později,“ řekla jsem a odešla pryč.

Musela jsem na záchod. Začala jsem brečet. Ani nevím proč, ale v tu chvíli jsem si uvědomila, že není žádna Isabella tehdy a teď. Je jenom jedna, a to jsem já. Na vše jsem si vzpomněla. Já jsem ona a ona je já.

Podívala jsem se z okna a zjistila, že je už tma. Vylezla jsem a šla do tělocvičny nebyl tam, ani naše věci, proto jsem šla na parkoviště.

Došla jsem až k jeho autu a opřela se o přední kapotu. Čekala jsem a po chvíli stál přede mnou. Nechápu sebe, ani svoje emoce, nic, ale já to musela udělat. Chytla jsem ho za zátylek a přitáhla si ho k sobě. Tenhle polibek byl tak skutečný a hlavně až moc povědomý. Chytil mě okolo pasu a přitáhl k sobě. Když jsem se od něj odtáhla, opřela jsem si hlavu o jeho hruď a vdechovala jeho vůni. On mi zabořil hlavu do vlasů. Užívala jsem si tuhle chvilku, kdy můžu být zase s ním, i když jen na chvíli. Povzdechla jsem si a odtáhla se od něj. Zadívala jsem se mu do očí. Asi bych mu měla říct vše, co vím.

„Řeknu ti vše, co vím, ale u vás doma,“ zašeptala jsem tiše k němu. Chvíli váhal, nakonec přikývl a otevřel mi dveře u spolujezdce. Na palubní desce byly ty dopisy. Vzala jsem si je a koukala na cestu. To oni jsou ta rodina, co bydlí v lese. A ke všemu upíří rodinka.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost žije s námi - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!