Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Měj oči vždy otevřené, andílku - Prolog + 1. kapitola

Forks - ukázka


Měj oči vždy otevřené, andílku - Prolog + 1. kapitolaJasper a Bella jsou sourozenci. Před pěti lety jim zemřeli rodiče jenom proto, že to jsou děti úsvitu. Do své sbírky je totiž chtěli získat Volturiovi, protože z nich chtěli mít drahocennou sbírku. Děti úsvitu jsou totiž vzácností. Mají sílu, která se nazývá světlo života. S touto silou dokáží totiž nemožné.

Hudba

Prolog + 1. kapitola

Minulost mě ubíjí

(Pohled Belly)

V přítmí pokoje sedím se srdcem sevřeným v ledovém krunýři. Popíjím horkou čokoládu zabalená v dece, obalené těsně kolem sebe. Koukala jsem se ven z okna – padaly tam vločky jako maličkaté hvězdičky. Všude kolem byl krásně bílý sníh, který se třpytil na slunci. Děti si zrovna stavěly sněhuláka a hrály sněžnou bitvu. Také bych chtěla být mezi nimi, ale já věděla, že nemůžu. Milovala jsem zimu, milovala jsem vše s tím spojené a nejvíce ze všeho Vánoce, které jsem nikdy neměla možnost prožít.

Smutně jsem na to koukala, zatáhla jsem nakonec závěs a smutně si povzdechla. Jsem opuštěná, mám akorát svého bratra Jaspera, který se o mě dokáže vždy postarat. Je o tři roky starší než já. Je to vlastně moje jediná rodina. Přišli jsme o své rodiče před necelými pěti lety. Přišli nás unést Volturiovi, kteří si z nás chtěli udělat poslíčky – konkrétně ze mě a z Jaspera. Měli jsme být jejich drahé klenoty, zda to tak mám říct.

A proč zrovna my? Protože jsme byli děti úsvitu, které jsou velmi vzácné. A oni tyto děti vyhledávali. Máme sílu, která se nazývá světlo života. Je to velice mocná síla. S ní si není dobré zahrávat. My ji ale dosud nepoužili. A to byla chyba. Pamatuji si na mamčinu zděšenou a uplakanou tvář a mamčino sevření, jak nás pevně držela a nechtěla nás pustit. Snažila se nás chránit a zaplatila za to životem. Na to samé nakonec doplatil i náš otec. Chtěli jsme jim pomoc, chtěli jsme něco udělat, ale byli jsme oslabení.

Volturiovi těla našich rodičů odvlekli do svých úkrytů. Nás odtáhli do temných sklepení jejich hradu. Podařilo se nám naštěstí uniknout. Vrátili jsme se zpátky do domu svých rodičů. Bylo to plné vzpomínek a vracela se nám s Jasprem bolest. Tehdy jsem smrt rodičů nesla velmi těžce, dávala jsem si to za svoji vinu. Měla jsem pocit, jako bych je zabila já. A ne oni. Jasper byl odolnější, on se s tím vyrovnal vcelku rychle. Musel, neměl jinou možnost. Věděl moc dobře, že se bude muset o mě postarat, tudíž jít mi příkladem. Já se z toho dostávala velice těžce. Každý den jsem měla hysterické stavy, noční můry a celkově jsem byla na tom špatně. Jasper byl každý den u mě a utišoval mě, obdivovala jsem jeho svatou trpělivost a tu výdrž snášet ty moje stavy. Je bratr, kterého nadevše miluji. Nedokázala bych si bez něho život představit. On je ten, co mě drží nad vodou, kdo mi pomohl se z těch stavů dostat.

Měla jsem pocit, že mu toho tolik dlužím. Snažím se mu to jakkoliv vrátit. Ty moje hysterické stavy skončily před necelým měsícem. Ano, celých pět let jsem je měla, nedokázala jsem se s tím srovnat. Ale teď už je všechno mnohem lepší. I když věčně sedím ve svém pokoji a věčně nad tím přemýšlím. Můj bratr se mě ale vždy snaží rozptýlit. A daří se mu to vcelku dobře. Jednou se chci za smrt mých rodičů pomstít, ať mě to bude stát cokoliv. Život je těžký, osud o to krutější, ale stojí ho za to žít. Je to tak ale i v našem případě? Má to smysl? Můj bratr tvrdí, že všechno má smysl. Já tomu ale moc nevěřím.

(Pohled Jaspera)

Ano, celých pět let jsem se snažil utišit svoji sestru. Celých pět let se snažím před ní ukrýt svou bolest. Bojuji s tím uvnitř svého těla. Je dobře, že moje sestra neví, jak to se mnou je. Je mi jí vcelku líto. Stále si dává za vinu, že za smrt rodičů může ona, ale to není pravda. Vím moc dobře, že Volturiovi po nás znovu půjdou. Prozatím se jim to nepodařilo. Ale to je zatím. Do té doby to budu muset své sestře říct a vymyslet nějaký plán. Zlo se totiž nezadržitelně blíží a my budeme mít co dělat.


Tak co, stálo to vůbec za něco? Zkritizujte mě a to, prosím, pořádně. Potřebuji vědět, na čem jsem. Adminům se chci předem moc omluvit za chyby, které mi tam naleznou a já je přehlédla. Snad jsem nepřidělala starosti.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Měj oči vždy otevřené, andílku - Prolog + 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!