Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Magie lásky - 7. kapitola

Leah


Magie lásky - 7. kapitolaAhojky, tak tady máte další kapitolku Magie lásky. Omlouvám se, jestli se vám to bude zdát krátké, ale já delší kapitoly moc neumím. Hold si budete muset počkat. V této kapitole se dozvíte, jak dopadne Bellino seznámení s rodinou.

Kapitola 7: Rodina
Pohled Rosalie:

Byli jsme všichni v jídelně. Tulila jsem se k Emmetovi a pozorovala okolí. Edward a Alice po sobě házeli divné pohledy, jako by na někoho čekali. Bylo mi to divné, ale přešla jsem to bez povšimnutí. Místo toho jsem přemýšlela o jedné dívce. Edward se na ni tak divně díval a pak nebyla celý týden ve škole.  A musím říct, že jsem na ni trochu žárlila. No, trochu není správný výraz. Hodně jsem na ni žárlila.

Ani teď, když jsem upírka, jsem se jí krásou nemohla vyrovnat. Kdyby byla upírka, byla by asi ještě půvabnější a krásnější.  Začala jsem o ní pomalu přemýšlet jako o své sokyni.

Najednou vešla. Očima ihned zabrousila k našemu stolu a podívala se Edwardovi do očí.  Kmitla jsem očima z té dívky na Edwarda a hned mi to došlo. Ti dva se očividně znali. Začínala jsem na ni žárlit stále víc. Edward jí dal přednost přede mnou! Vždyť je to jen hloupý člověk! Zuřila jsem v duchu, ale musela jsem se začít mírnit, protože Edward začal na mě zuřivě vrčet. Jen tak, abychom to slyšeli jenom my. Musela jsem si přiznat, že jsem sobecká. Mám všechno, co chci a přesto si nárokuji něco, co už vlastně nepotřebuji a ani to nechci.

Nesmím se spoutat předsudky, předsevzala jsem si a Edward se trošičku uklidnil. Ta dívka najednou vyrazila naším směrem, tak jsem zpozorněla.

Pohled Belly:

Edward mi jemně pokynul, abych k nim šla, tak jsem se tedy opatrně vydala k nim. Bylo to pomalu stejné, jako jít do jámy lvové. Došla jsem k jejich stolu.
„Rodino, tohle je Bella, nevadí, když si k nám dneska přisedne?“ zeptal jsem klidným hlasem. Věděla jsem, že to bylo namířeno na Emmeta, Rosalii a Jaspera, Alici to asi určitě nevadí.

Když už mluvíme o Alici, momentálně zářila štěstím, asi si vzpomněla na ty nákupy. V duchu jsem se usmála.
„Ale jistě, nám to vadit nebude,“ řekl Jasper a Emmett a Rosalie souhlasně přikývli. 
„Děkuji,“ zašeptala jsem a přisedla si naproti Alice, vedle Edwarda. Chvilku bylo ticho, ale to nemohlo vydržet věčně.
„Co jsi měla proti nám ten první den? Cítil jsem tvoje emoce, sálal z nich jen strach a nenávist. Teď cítím jen nervozitu a v menší míře i strach. Zeptal se zaujatě Jasper. Asi mu nedošlo, že jsem podle něho jen obyčejný člověk. Ale přešla jsem to bez povšimnutí. Tak jsem jemu i zbytku rodiny povyprávěla svůj příběh.

Věděla jsem, že o tom budou přemýšlet, jestli mi důvěřovat nebo ne, ale nechtěli mě zabít. To bylo pro mě to nejdůležitější. Takhle by asi mysleli všichni, kteří by se ocitli na mém místě. Všichni podle mě uvažovali o mně, jak se ke mně mají zachovat, kromě Alice, která byla naprosto v pohodě. Alice se samozřejmě rozbrebentěla a ostatních si nevšímala. Byli ponoření do svých úvah. Potom jsem se omluvila a odešla na další hodinu.

Ta uběhla ani nevím jak, těšila jsem se na tu poslední. Konečně zazvonilo. Skoro jsem utíkala na další hodinu.

Samozřejmě, byl tam dřív jak já. To není fér, proč jsou upíři rychlejší než víly v lidské podobě. Rychle jsem zatřepala hlavou, abych zahnala podobné myšlenky.

Sotva jsem dosedla na místo, přišel do třídy učitel a táhl za sebou starý televizor. Promítání, to zas bude. Ale teď tu byl Edward, takže to nebude tak hrozné. Usmála se na něho.
„Nechtěla bys přijít zítra odpoledne k nám?“ zeptal se těsně před tím, než učitel zhasl. Chvilku jsem nad tím přemýšlela, ale dospěla jsem k názoru, že to risknu.
„Ano, přijdu tam,“ zašeptala jsem a usmála se na něho. V tom šeru jsem uviděla, jak očima sklouzl níž a pak jeho oči zčernaly. Věděla jsem, co vidí. Dneska jsem si vzala tričko s větším výstřihem, takže jako chlap se tam asi podívat musel. Znovu jsem se usmála.

Radši jsem se otočila k němu zády, nechtěla jsem ho pokoušet. Přeci jenom, jsou kolem nás lidé a asi by nebyli nadšení, kdyby tady vypukl malý požár. Uslyšela jsem, jak Edward nesouhlasně zamručel. Skoro připomínal puberťáka ovládaného hormony, ale na rozdíl od něho ho ovládala touha. Možná. Cítila jsem, jak mi propaluje očima díru do zad.

Takhle to bylo celou hodinu. Když zazvonilo, musela jsem vypadnout, jinak by se Edward asi neudržel. Byl konec školy, takže jsem nastoupila do auta a počkala, než vyjde taky Edward. Asi už to rozdýchal. Hodila jsem po něm omluvný pohled a uháněla domů. Na dnešek jsem totiž byla domluvená s Alicí na ty nákupy.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Magie lásky - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!