Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Loutkařka - 4. kapitola

The Host


Loutkařka - 4. kapitolaNávrat domů a celá kapitola z Carlisleova pohledu. Přeji vám příjemné čtení a omlouvám se za dlouhou pauzu, bohužel jsem neměla čas a ani náladu. KPT. :)

Carlisle

Můj syn se někde flákal a Isabella s Heidi nikde. Stačilo si dát pět a pět dohromady. Nechtěl jsem, aby se s nimi někdo z rodiny tahal. Natož Edward. Sice uměl číst myšlenky, ale z Heidi mohl vyčíst leda tak prd a Isabella měla štít. Přirozeně jsem o něj měl strach. Byl první člověk vůbec, kterého jsem proměnil. Navíc jsem slíbil Elizabeth, že se o něj postarám. Všechny svoje děti jsem měl rád, ale Edward byl prvorozený.

Prát se taky uměl, ale ony na něj byly dvě. A rozhodně nebezpečné. Svoji rodinu jsem tu zdržoval jen z jednoho důvodu. Isabelle jsem nevěřil a chtěl jsem vědět víc. Párkrát si se mnou ještě promluvila, ale o své strategii nemluvila. Sice nějakou měla, ale neměl jsem ponětí k čemu. Ara svrhla z trůnu a většina upírů ji měla ráda, dá-li se to tak říct.

Pozoroval jsem ji. Pořád Edwarda tahala k sobě a tam mu nalévala zvířecí krev. Občas jsem se bál, jestli tam nežbrundá lidskou, ale to bych snad poznal. Emmett byl taky pěkně nervózní, takže Edwardovi zavolal. To mě nenapadlo.

„Už jde,“ oznámil mi. Oddechl jsem ji. „Ale nechce se mu,“ dodal. Koutky, které se mi na chvíli zvedly, zase spadly dolů tam, kde měly být. Nebo spíš neměly. Chtěl jsem se usmívat a radovat. Ne se bát o syna.

Za pět minut byl Edward na místě. Isabellu ani Heidi s sebou neměl. Celá rodina ho rentgenovala od hlavy až k patě, jen já jsem se mu díval přímo do očí.

„Kde jsi byl? Víš, jaký jsem měl o tebe strach?“ zeptal jsme se klidně.

„V jednom upířím baru. Bylo to tam skvělé. A neboj se, tati, pil jsem pouze zvířecí krev,“ usmál se na mě. Uklidnil jsem se. Aspoň že tak.

„Kde máš Isabellu s Heidi?“ ptal jsem se dál. Připadal jsem si, jako kdybych vyzvídal sedmnáctiletého syna, kde se v noci toulal. Počkat! Edwardovi sedmnáct bylo a noc taky. Jenže jeho jsem považoval za dospělého a samostatného.

„Heidi flirtuje s nějakým upírem, který si ji tam nabrnkl. Isabella tam zůstala taky,“ odpověděl a zahleděl se mi do očí. „Co se děje, tati?“ zeptal se.

„Musíme odjet. Hned! Isabelle nevěřím ani nos mezi očima. To, že svrhla Ara a uvěznila ho, není dobré. Arova vláda sice nebyla stoprocentní, ale tohle je zlé. Nelíbí se mi to,“ odpověděl jsem mu v myšlenkách.

Přikývl, i když se mu to očividně moc nelíbilo. Nechápal jsem proč. Všichni ostatní se těšili domů. Včetně mě. Isabelle jsem nechal vzkaz u Felixe, že už se déle nemůžeme zrdžovat, ale určitě ji někdo z nás brzy navštíví... Lež jako věž. V letadle byl Edward přehnaně tichý. Nebo se mi to jen zdálo?

„Co se děje, Edwarde? Něco tě trápí,“ konstatoval jsem.

„Já nevím. Všechno by mělo být v pořádku,“ odpověděl suše. Ani do očí se mi nepodíval. Komunikace za všechny peníze. Opravdu.

„Kecá,“ zamumlal Emmett a přitáhl si Rosalie blíž k sobě. Edward zavrčel a já jsem se nervózně rozhlédl po palubě. Uf, nikdo si ničeho nevšiml.

„Ale kecáš. Užíval sis tam s Isabellou a Heidi, chlemstal krev proudem. Paráda, nemyslíš? A pak ti najednou zavolá tvůj nejmilejší bráška na celým světě a utne ti dovolenou. To by mě taky naštvalo,“ zašvitořil Emmett. Celá rodina, kromě Rose, ho zpražila pohledem. Už byl zticha.

Doma to šlo od desíti k pěti. Edward se choval vážně divně. Už si ani nevšímal Emmettových poznámek o jeho sexuálním životě. Nehrál na klavír. Nic. Pořád jen seděl v obýváku u televize a přepínal programy sem a tam. Na lov chodil jen v tom případě, že to bylo opravdu nutné. A když tam nakonec šel, choval se jako pravá šelma. Každého upíra při lovu ovládl pud, ale on to prožíval snad úplně nejvíce. Ani věčně trpící Jasper se tak nechoval.

„Edwarde, co se děje? A nepokoušej se mi lhát!“ Přisedl jsem si k němu, když se zase díval na televizi.

„Já nevím,“ odpověděl. Ta věta byla nemastná neslaná. Jako kdyby mluvil pravdu, ale zároveň lhal. Zakroutil jsem nad tím hlavou, povzdechl si a odešel do lesa, kde momentálně Jasper s Alicí proháněli veverky.

„Carlisle, přidáš se?“ zasmála se Alice, která chytila jednu veverku, ale vzápětí ji pustila.

„Ne, děkuji, Alice. Vlastně jsem přišel za tebou, Jaspere. Nevíš náhodou, co je s Edwardem?“ Jasper se na mě překvapeně podíval a pak se zasmál.

„Carlisle, to poznám i bez svého daru. Je nešťastný.“

Jasperova slova se mi pořád dokola opakovala v hlavě. Je nešťastný. Je nešťastný. Je nešťastný. Ale proč? Edward neměl důvod být nešťastný. Aspoň jsem si to doposud myslel. Vždycky říkal, jak je moc rád, že nás má. Dokonce mu ani nevadilo, že jako jediný v naší rodině neměl partnerku. Byl vyrovnaný a nikdy mu nic nevadilo. Měl to, co považoval za nejvzácnější. Rodinu. Tak co mu teda teď přelétlo přes nos?

Ponořen do vlastních myšlenek jsem se vrátil domů. Esmé byla v kuchyni, Rosalie s Emmettem u sebe a Edward taky u sebe. Všechno bylo vcelku normální, ale jak jsem vstoupil do domu, zarazil jsem se. V přízemí byl cítit Demetriho pach. Ale teď tu nebyl. Co tu asi pohledával?


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Loutkařka - 4. kapitola:

 1
07.12.2013 [0:17]

KateDenali11To jsem ráda, že jsi přidala další kapitolu a nepřestala psát. EmoticonŘíkala jsem si, kde se touláš. Každopádně se mi kapitola líbila a jsem moc zvědavá, jak to bude pokračovat dál. Emoticon Nic pravděpodobného mě nenapadá, tak snad bude další kapitola brzo, jsem opravdu zvědavá.
K.D.11 Emoticon

1. IsabelaVolteri
03.12.2013 [16:16]

Ahoj, jsem ráda, že zase píšeš a těším se na další kapitoly Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!