Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Londýnská romance 17. kapitola

BrefBree


Londýnská romance 17. kapitolaVšechno je to na houby, nebo ne?

17. kapitola

 

 


Chodila jsem po pokoji jako lev v kleci. V hlavě se mi objevovalo tisíce scénářů, jak zabiju Jacoba. Utrhnu mu ocas – jako té vlčí podobě Jaka. Pak ho upeču a hodím Kiki. Ne, zlomím mu ruku. Ne, umlátím ho lopatou. Ne, přejedu ho autem.

Každá moje myšlenka končila stejně – Jacobovou smrtí. Však Edward už bude vědět, jak se zbavit mrtvoly. A když ne on, Emmett určitě ano, nebo Jasper?

„Co budeme dělat?“ ptala jsem se Edwarda už po padesáté.

„Bello, miláčku, všechno bude dobré. Tak se do ní Jake otiskl. To se nedá změnit. Ona na tom tak není, i když tohle je jen otázkou času, prostě to tak funguje,“ krčil rameny Edward.

„No, to jsem teda zvědavá, kdy Quinn obrátí, zatím mu říká retardovaný indián, to je do miláčka celkem štreka,“ vyštěkla jsem. „A kromě toho, dokážeš si představit Quinn, jak běhá s Jakem po lese? V růžových šortečkách, titěrném tílečku, růžovou gumičkou ve vlasech a deseticentimetrových šteklích?“ Při té představě jsem se začala chechtat a složila se vedle něj na pohovku.

„No, měli bychom si s Jakem promluvit,“ řekl Edward, když jsme se dosmáli. Tak na tohle si budu muset obalit nervy. „Quinn s Alice se vrátí z nákupů až večer, takže se s ním nepotká,“ dodal. No alespoň něco.

Ládovala jsem se asi třetím kouskem dortu, když zazvonil zvonek. Málem mi zaskočilo. Snažila jsem se vykašlat čokoládu ze svých plic – což je mimochodem bomba pocit!

Jakmile jsem dokašlala a utřela přebytečné  slzy, spatřila jsem vlčího napomádovaného seladona a jeho dva kamarády. Moc se mi nelíbilo, že jsou tady tři, když je tady Edward sám, nicméně poměry se změnily, jakmile dovnitř domu naklusal Jasper s Emmettem. Věděla jsem, odkud vítr vane – Alice. Tohle bylo jisté. Ačkoliv jsem měla Jacoba hodně ráda a věřila jsem mu,  byla jsem z přesily rozčarovaná.

„Ahoj, Bell,“ usmál se na mě Jake, kývla jsem, co jsem jako měla dělat? Zaječet – Ahoj, můj nejlepší kamaráde, co se měníš ve vlka a zblbnul ses do královny krásy? Její matka považující se za aristokratku tě zcela jistě přivítá s otevřenou náručí! Hlavně ten tvůj zablešený kožich! Při té představě jsem se začala smát.

Matka Quinn – paní Sweyrová – by svými rudě namalovanými rty, které by byly stoprocentně stažené do úzké linky, zašeptala něco jako – Ty jsi se zbláznila, drahoušku? S takovým – tady by se zarazila a pěstěnou rukou by ukázala na Jacoba… Jo… Takže jestli se mu podaří pobláznit Quinn, bude muset zmáknout ještě její matku. A tu neoblbne. Mě stačilo jedno setkání a pokaždé, když se mi vybaví její hlas a tvář, mám osypky.

Rozmluva s vlky ohledně Quinn netrvala dlouho. Prostě a jednoduše jsme neměli dělat nic neobvyklého. Takže jsme večer zorganizovali „náhodné“ setkání Quinn a Jacoba. Jacob přišel večer a já ho pozvala na večeři. Quinn na mě sice zpočátku dělala ksichty a protáčela oči směrem k Jacobovi, ale s postupujícím večerem se vše nějak měnilo. Večeře, film, pak procházka s Kiki –  venčili ji naši otištění a když se vrátili, bylo vše jinak. Quinn už nenazývala Jakoba retardem, ale milým stydlivým klukem.

Fajn, takže teď jsem retard já, protože absolutně nechápu, že se svět otočí o stoosmdesát stupňů během třiceti minut. Fakt to nechápu!

 

 

************************

 

 

„Quinn!“ ječela jsem a mlátila na dveře koupelny. „Quinn, do prdele otevři ty dveře, nebo tě zabiju!“ z mlácení do zavřených a zamčených dveří mě už bolela ruka. Kiki se mi motala pod nohama, strašně jsem ji bavila, a proto začala skákat po dveřích. „Quinn, že ti všechno oblečení obarvím na černo!“ v tu chvíli se rozrazily dveře.

„Jsi zlá,“ štěkla na mě Quinn, kdyř kolem mě procházela v ručníku s něčím zeleným na obličeji. Že by plíseň?

Rozhodla jsem se, že zřejmě plísní olézající Quinn budu řešit později. Rychle jsem skočila do sprchy a pustila na sebe horkou vodu. Kiki se mezitím položila na předložku a odpočívala. Charlie byl pořád v Bostonu a jí bylo smutno. Proto chtěla být neustále u mě, další, koho si oblíbila, byl Emmett, ten s ní totiž prováděl všechny možné lumpárny a většinou se ze společných kratochvílí vraceli jak čuňata. Za Esme se chodila pomazlit a Alice se vyhýbala jako čert kříži. Zřejmě ji pořád viděla s rozprašovačem v ruce. Alice to štvalo, ale jakmile přijela Quinn, měla  jiného mazlíčka, kromě Jaspera, na hraní.

S pocitem čistoty jsem vyšla ven a jen tak tak jsem se vyhnula Kiki, která si samozřejmě lehla na nejvíce frekventované místo. Klasika. Přemýšlela jsem, co si dnes večer obleču, chystali jsme se ven. Ve Forks se pořádala každoroční slavnost, Alice se rozplývala nadšením, jak všichni vyrazíme, jako jedna rodina. Quinn sdílela její nadšení a pečlivě si vybírala své oblečení.

Když se mi přišla ukázat v modelu číslu jedna, málem jsem se udusila špagetami. Ona byla ve Forks krátce, samozřejmě, že neznala rozmary počasí. Odjakživa, co si pamatuju, na Forkských slavnostech pršelo, a ona si to doprostřed obýváku nakráčí v růžových minišatech a botách na deseticentimetrovém podpatku. Je to blázen.

Zamumlala něco o blbkách a jala se mi ukazovat model číslo dvě. Ten byl o něco praktičtější. Růžová tunika a světle růžové dlouhé kalhoty. Sice nepraktické, ale budiž. Ale co ty boty? Copak ta holka nemá tenisky? Už jsem se chystala říci svůj ortel, ale v tu chvíli k nám vlítla Alice jako tajfun, že si musíme koupit něco teplého, protože bude večer pršet. Samozřejmě, že bude pršet, vždyť jsou slavnosti. V den slavnosti vždycky prší, myslela jsem, že je Alice, co se týče předpovědi, rychlejší. Na tohle já radar do budoucnosti nepotřebuju.

Než jsem se nadála, seděla jsem i s holkama v autě, směr nákupní středisko. Copak mi nestačí mikina, co mám ve skříni? Kiki byla narvána do náruče Emmettovi, který ji měl mít na starost. Byla jsem na ni naštvaná. Jindy, když odjíždím někam s Edwardem, následuje scéna jako blázen, kdy vypadáme, jako bychom ji týrali. Ale dnes nám skoro mávala a vrtěla ocáskem. Podezřívám Emmetta, že měl v kapse flák šunky.

Snad o několik hodin později jsem seděla znechuceně na židličce v obchodě a snažila se předstírat, že nepatřím k těm dvou šílenkyním – Alice a Quinn – které chtějí po prodavači pohodlné tenisky v barvě fru-fru.

Jak doprdele vypadá barva fru-fru?

Tak na tohle se děvčat zeptal i ten malý uhrovitý prodavač, který byl červený jako rajče a nepoužil slovo prdel. Od děvčat si tato jeho otázka vysloužila dvojhlasné – Pche?

Když z nich vylezlo, že se jedná o odstín růžové, vážně jsem se rozřehtala na celé kolo. Růžová v army shopu, si dělají srandu?

Když už jsem přes slzy neviděla, vypadlo ze mě:

„Tak to zkombinuj, army oblečení a tru tru tričko,“ navrhla jsem ironicky. Představa Quinn v kanadách a army oblečení, mě znovu rozesmála. Děvčata se na sebe podívala a pak začala výskat. Oni to fakt pokládají za bezva nápad? A pak nastal shon, jak správně vybrat khaki kalhoty, pohorky, kšiltovku a hlavně gumičku! A přeci nesmí mít jiný odstín! To by byla módní sebevražda.

Jejich šílený výraz v očích a zběsilé pobíhání po obchodě mě natolik vyděsil, že jsem se schovala do vystaveného stanu. Chvíli jsem tam seděla na bobku a přemýšlela, proč raději nejsem s Edwardem, když mě přerušilo zakašlání.

 

„Ehmm, ehmm,“ ozvalo se z venku. Možná, že když budu úplně zticha, bude si myslet, že se spletl, napadlo mě.

„Ehmm, ehmm,“ upozorňovala na sebe osoba mimo stan. Do hajzlu! Asi bud muset fakt vylézt.

„Slečno, jestli okamžitě ne…“ začal a tak jsem se začala štrachat ven.

„Výborný materiál, stan je prostorný, dobře řešený, určitě si ho koupím,“ vyhrkla jsem na prodavače, který na mě koukal jako sůva z nudlí.

„Do-dobře,“ polkl.

Co mu je? Vždyť je to jen blbý stan, kolik taková blbost může stát? Tak maximálně sto babek? Otočila jsem se zpět na stan a uviděla cedulku.

 

Nový unikátní stan, který se hodí do extrémních podmínek. K výbavě stanu patří spacák a horská výbava pro dvě osoby. Cena 468$

 

Do prdele!

 

 

*********************

 

 

„Ahoj Bello! Jaké byly nákupy?“ ptal se mě Emmett, na kterého jsem po příjezdu narazila jako na prvního.

„Fájn!“ vyštěkla jsem. Utratit tak nehoráznou sumu za stan, který ani nepotřebuju. Kde ho jako použiju? V obýváku?

„Co je jí?“ kroutil hlavou. Mezitím se probudila Kiki a pádila ke mně.

„Koupila si stan s horskou výbavou pro dva!“ smála se mi Quinn.

„Hahaha, alespoň mám praktickou věc a ne tru tru tičko,“ odsekla jsem.

„Co je tru tru?“ zeptal se Emmett.

„Fru fru!“ zaječely Alice a Quinn současně.

„Kdo?“ nechápal Emmett.

„Fru fru,“ opakovaly holky.

„Nějaká návštěva?“ vložil se do hovoru právě přicházející Jasper, tak to  už jsem se chechtala. Jasper neví, že fru fru je odstín růžové? Ten si to ale vypije. Emmett zřejmě ztratil zájem zjišťovat, co je to fru fru a  otočil se opět na mě.

„Jedete s Edwardem stanovat?“ ptal se mě. S vítězoslavným úsměvem jsem se otočila na Quinn a Alice.

„Jo, pojedeme na výlet,“ přikývla jsem.

„Je, to je super, já chci….“ Začal Emmett.

„Sami dva,“ dodal Edward, který se právě vrátil z lovu. Okamžitě jsem byla v jeho náruči. Venku zahřmělo a začalo pršet. No, co jsem říkala, když jsou ve Fork slavnosti, vždycky prší!

Super!!!

 

*********************

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Londýnská romance 17. kapitola:

 1
1. Anys109
26.02.2012 [21:53]

Kdo je tru tru? Emoticon Emoticon Záchvat smíchu Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!