Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Live and never look back - 2. kapitola


Live and never look back - 2. kapitolaDruhá kapitolka. Je trochu kratší, ale jen díky vám pokračuju. Psali jste, že je to zajímavý, tak teda pokračuju. Děkuju vám za vaše komentáře. Tahle kapitola by byla nazvána patrně Velká přestávka. Bella se projeví poprvé trochu více ,,zuřivěji":) Doufám, že se bude líbit:) Vaše Danca95:)

Konečně zazvonilo a skončila druhá hodina. Následovala velká přestávka. Ihned jsem se rozběhl ze třídy a pádil si to před Bellinu třídu. Měli ne u mě moc oblíbenou učitelku. Jediná ona nám znepříjemňovala náš vztah s Bellou. Netušil jsem proč. Sama měla dceru ve stejném věku jako já a Bella, která chodila s nějakým chlapcem. Tudíž jsem se nedivil, že Bellinu třídu pustila později, než bylo zvonění. Skoro všichni vyšli ze třídy a Bella nikde. Většinou se hrnula mezi prvními, troufal jsem si říct, že kvůli mně.

Opatrně jsem nakoukl do třídy a vše mi bylo hned jasné. Paní Brainová seděla u katedry a Bella stála kajícně před ní.

„Aaa, pan Massen. Jen pojďte dál! Zrovna Vás jsem tu chtěla!“ poklepala na místo vedle Belly. Bella se na mě otočila a červená se na mě usmála. Tím jsem zjistil, že duchem u paní profesorky vůbec nebyla, chtěla být se mnou. Rychle jsem vešel do třídy a stoupl si vedle Belly. Měl jsem nutkání jí chytit za ruku, ale před profesorkou jsem se neodvážil.

„Podívejte se na výsledek slečny Swanové! Dostala čtyřku! Jsem si jistá, že je to kvůli Vám!“ položila přede mě Bellinu písemnou práci o lišejníkách.

„Ale paní profesorko, to není jeho chyba! Já se to jen-“

„Mlčte, slečno,“ přerušila Bellu profesorka. „Chci slyšet pana Massena.“

Bella jen zavrtěla hlavou. Věděl jsem, kam mířila. Chtěla, abych uznal, že díky našemu scházení, Bella dostala čtyřku. Nechtěl jsem, aby to Bella odnesla, tak jsem přitakal.

„Ano, paní profesorko. Bella neměla čas, vytáhnul jsem ji na procházku, takže se neměla kdy učit. Moc se omlouvám. Určitě se vše doučíme.“ slíbil jsem.

„No to jsem moc zvědavá. Teď už raději běžte,“ vyhnala nás paní Brainová. Já popadl Bellu za ruku a táhl ji ven. Její reakce mě překvapila. Převzala koordinaci a táhla mě k nejtemnějšímu koutu školy. Ke schodům do kotelny, kam nikdo přes dvanáct let nevstoupil.

„Co to?“ usmál jsem se, když se opřela zády o zeď a velmi vážně se na mě zadívala.

„Chyběl si mi,“ usmála se na mě taky a polila ji červeň. Ale měla odvážný pohled. Přesně jak jsem říkal. Její stydlivost přes den naprosto zmizí. Ráno by se mi ani do očí nepodívala. Teď mě propalovala pohledem, až jsem cítil červeň i na svých tvářích.

„Patrně ti budu muset dát doučování. Další čtyřku se nemůžeš dovolit,“ pokáral jsem ji naoko, abych zakryl rozpaky.

„Dobře, budu jedině ráda. Nerada bych dostala zákaz chodit na procházky,“ zakřenila se na mě.

„To by byla opravdu škoda,“ řekl jsem tiše a vzal ji za druhou ruku. Opět, dnes podruhé, mě překvapila její reakce. Za ty ruce si mě přitáhla blíž. Opřela si hlavu mou hruď a objala mě pažemi okolo pasu. Ve škole jsme tohle nedělali. Nevěděl jsem, jestli to vůbec bylo dovolené, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Sevřel jsem ji v náručí a Bella si jen povzdychla.

„Copak?“ optal jsem se stále tiše. Zabořil jsem obličej do jejích vlasů a políbil ji do nich.

„Vadí mi tohle skrývání. Nechápu, proč si lidé nemohou dávat svou lásku najevo kdekoli a kdykoli,“ zašeptala.

„Ale oni mohou. Když jsou svoji,“ oporoval jsem, ikdyž jsem s ní souhlasil.

„Právě,“ potáhla trochu naštvaně. „Svoji! Chápeš? V sedmnácti vdaná! Proč si člověk nemůže užívat, když je mladý? Myslím tím, proč je láska dovolená na veřejnosti jen manželům? Copak mladí lidé, nemají právo dát najevo světu otevřeně svou lásku?“

Ve svém, celkem zuřivém proslovu se mi vytrhla z náručí a pobíhala okolo mě. Takhle jsem ji neznal. Moc často se takto neprojevovala. Na veřejnosti byla spíše tichá, jen já ji znal z té hlasitější stránky. Ale takhle rozrušená nikdy nebývala.

„Bells? Děje se něco? Mě se to naopak líbí. Víš, já už bych tě býval dávno požádal o ruku, jen vím, jaký máš názor na sňatek,“ řekl jsem rozpačitě a sklopil hlavu dolů. V tuhle chvíli jsem se vážně styděl.

„Edwarde?“ stoupla si přede mě a čekala. Čekala na to, až zvednu hlavu. Momentálně jsem na to ještě nebyl připraven.

„Edwarde, to není tak, že si tě nechci vzít. Jen mi to příde, jako zkrácení našeho mládí. Edwarde? Promiň mi to. Miluju tě,“ šeptala ke mně. Zvedl jsem oči. V očích měla přesně to, co mi říkala.

„Proč?“ zeptal jsem se.

„Co, proč?“ optala se zmateně.

„Proč si byla tak rozrušená? Bylo to kvůli té čtyřce?“ odpověděl jsem. Vzal jsem ji opět za ruce, ona se mi opět zabořila hlavou do hrudi. Tohle se mi líbilo. Pěvně jsem ji sevřel.

„Víš, já jsem tu čtyřku skoro ani nevnímala. Abych řekla pravdu, duchem jsem byla naprosto jinde, než moje tělo,“ vydechla odevzdaně.

„Kde se ti toulala tvá krásná duše?“ zašeptal jsem jí do vlasů.

„V mém snu,“ zamumlala mi do hrudi. Teď se určitě opět začervenala. A já to samé. Polily mě dva naprosto odlišné pocity. Stud a vzrušení. Ten druhý pocit jsem se snažil nevnímat, ale přece jenom se vytlačil na povrch. Přestal jsem vnímat okolí a soustředil se jen na Bellu v mém náručí. Vycítila změnu. Vzhlédla a nastavila mi rty. Okamžitě jsem toho využil a políbil ji. Nejprve jemně, jen jsme se zkoušeli, co na to ten druhý bude říkat. Jestli pokračovat nebo přestat. Bella to rozhodla. Objala mě pažemi okolo krku a pevně se ke mně přitiskla. Pootevřela rty a já poprvé za celý náš vztah, vklouzl jazykem dovnitř. Bella mi vyšla vstříc a vydechla mi do pusy. Což mě přimělo k dalšímu činu. Pomalu jsem ji natlačil na zeď, anichž bych rozpojil naše rty.

Po chvíli nám oboum došel kyslík. Kéž bych tak nemusel dýchat. Bella se tvářila naprosto stejně. Nechtěla mě vůbec pustit a já ji taky ne. Sklonil jsem se a políbil ji na krk.

„Edwarde,“ vydechla a opět se chystala mě políbit. V tu chvíli jsem si uvědomil, co to děláme a rychle od ní uskočil.

„Promiň, Bells,“ řekl jsem divně chraptivým hlasem.

"Ne, ještě ne!" zakroutila hlavou a přitáhla si mě blíž. Snažil jsem se bránit. Přiznávám, trochu chabě, ale snaha tam byla. Přitiskla znovu rty na ty mé. V tu chvíli snaha zmizela a já jí zajel prsty do vlasů.

"Slečno Swanová, pane Massene, můžete mi říct, proč nejste na hodině?" ozval se za námi přísný hlas. Paní Brainová.

 

1.kapitola Shrnutí povídek 3.kapitola

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že se vám to zatím líbí. Podle vás budu pokračovat:) Pěkné čtení, Danca95



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Live and never look back - 2. kapitola:

 1
2. kikuska
10.06.2011 [18:23]

chudáci ... tá učiteľka má štve ... a je naozaj divné že sa musia schovávať ked teraz v tejto dobe vyjdete na ulicu a vidíte bežne nejaké páry na sebe totálne nalepené jazyky majú až v hrdlách a ruky .. to radšej ani nechcem vedieť kde ich majú Emoticon Emoticon Emoticon

01.06.2011 [19:26]

MatikEsmeCullenJe to zaujimave a preto sa tesim na dalsiu kapitolu
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!