Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska mého života - 32. kapitola

11.09.2014 (14:30) • Sheela • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 2064×

Edward:

Zhluboka jsem se nadechl, i když jsem to nepotřeboval, a znovu se zadíval na toho anděla pode mnou. Její oči byly plné důvěry a její rty pootevřeny v návalu touhy. Nemohl jsem uvěřit, že zahodila stud za hlavu a ukázala se mi v plné své kráse. Mezi prsty jsem opatrně držel gumu od posledního kousku látky, který zakrýval její tělo a čekal, jestli ještě necouvne. Díval jsem se jí do očí a viděl v nich odvahu, důvěru a lásku a to mě přesvědčilo v to, že Bella chce, abych pokračoval, že si přeje udělat tento krok ve vztahu a že toho nebude litovat.

„Bello,“ šeptl jsem a přitiskl své rty na její. Opětovala mi polibek tak sladkým a zároveň vášnivým způsobem, že se mi pod tolika pocity sevřelo srdce. Odtáhl jsem se od ní a stáhl jí kalhotky po hladkých nohách. Zahodil jsem je někam do pokoje a vytáhl se zpět ke rtům, abych Bellu políbil.

*** 

„Jsi v pořádku?“ zeptal jsem se Belly, když jsem vedle ní ležel opojený skvělými pocity. Bella se lehce chvěla, ale usmívala se. Po jejím těle teklo pár kapek potu a já na to fascinovaně zíral.

„Je mi skvěle, jen to bolelo víc, než jsem čekala, ale cítím se tak nějak správně,“ odpověděla a usmála se na mě. Zvedla ruku a pohladila mě po tváři. Přitiskl jsem si její nahé tělo k sobě a zabořil jí tvář do vlasů.

„Vím, co myslíš tím, že se cítíš skvěle,“ přiznal jsem a pohladil ji po holých zádech. Byl to neskutečný pocit. Měla tak neuvěřitelně hebkou kůži, že bych se jí neustále dotýkal.

Vstal jsem z postele a Bella se na mě překvapeně podívala. Jen jsem se na ni usmál, zvedl sluchátko a vytočil číslo na recepci.

„Dobrý den, chtěl bych objednat jahody v čokoládě, šampaňské, palačinky a oříškovou čokoládu,“ nadiktoval jsem svoji objednávku do telefonu a Bella se na mě vykolejeně podívala. Když jí došlo, že to všechno bude jíst ona, tak se zamračila a já nevinně pokrčil rameny. Položil jsem telefon a šel si lehnout za ní zpět do postele.

„Díky tobě přiberu minimálně deset kilo. Za chvilku nebudu chodit, ale budu se valit, to není normální,“ stěžovala si a přitom sladce krčila obočí.

„Miloval bych tě i tehdy,“ uklidnil jsem ji a vtiskl jí drobný polibek na rty. Ozvalo se zaklepání na dveře a já na sebe hodil kraťasy a Bellu zabalil pořádně do přikrývky, aby z ní nebyl vidět ani kousek nahé pokožky. Poté jsem se vydal ke dveřím, za kterými nervózně postával poslíček s vozíkem.

„Dobrý den,“ pozdravil a už se chtěl s vozíkem nahrnout dovnitř, ale já mu zastoupil cestu, podal mu pár bankovek a vozík vzal do pokoje sám. Zabouchnul jsem za ním dveře a uvědomil si, že Bella se na posteli tiše chichotá. Vycenil jsem zuby, upíří rychlostí přeběhl přes pokoj a skočil za ní na postel. Opatrně jsem ji povalil pod sebe a začal ji lechtat na nahém těle.

„Edwarde,“ křičela a smála se na celý pokoj. Bylo nádherné ji tak vidět. Zarudlé tváře od smíchu, rozcuchané vlasy po celé noci a zmítající se tělo pod náporem mých prstů.

„Copak?“ zeptal jsem se jí, ale s lechtáním jsem nepřestával.

„Nech toho,“ křičela na mě a já se smál spolu s ní.

„Popros,“ přikázal jsem jí a ona divoce točila hlavou ze strany na stranu.

„Nikdy!“ protestovala a vzdorovitě se mi podívala do očí. Pokrčil jsem rameny a přidal na intenzitě lechtání. Začala se kroutit ještě víc a ve tváři zrudla ještě víc. Dech se jí zrychlil a vlasy se rozcuchaly ještě více.

„Dobře, prosím, Edwarde!“ zakřičela a já se zarazil.

„Co jsi říkala? Myslím, že jsem tě přeslechl,“ škádlil jsem ji a ona se na mě zamračila.

„Nebudu to opakovat,“ zavrčela na mě a já se zasmál, pokrčil rameny a ruce přiblížil k jejímu tělu. Pod hrozbou dalšího lechtání vykulila oči a natáhla ruce před sebe.

„Dobře, Edwarde, prosím,“ zopakovala a já se spokojeně usmál a políbil ji na rty.

„Šikulka. A teď se pojď najíst,“ pobídl jsem ji, slezl z postele a vydal se k vozíku s jídlem. Slyšel jsem, jak Bella vstává z postele a obléká si něco na sebe. Otočil jsem se a všiml si, že si na sebe oblékla moji košili, která ležela na kufru. Nikdy bych neřekl, že obyčejná košile někomu může takhle slušet, ale Bella dokázala, že může. Sahala jí do půlky stehen a dva horní knoflíčky byly rozepnuté a odhalovaly jemnou křivku klíčních kostí a žlábek mezi ňadry. Lehce jsem zavrtěl hlavou, abych si dokázal srovnat myšlenky, a položil palačinky na stůl, k palačinkám jsem postavil čokoládu. Bella si spokojeně přisedla ke stolu a s jemným vrněním se protáhla jako kočka.

„Mňam,“ zamumlala a vrhla se na palačinky. Požitkářky rozkrojila palačinku naplněnou čokoládou a kousek si strčila do pusy. Při ochutnání sousta slastně zavřela oči a já se na ni nemohl vynadívat.  

„Dnes už jedeme domů?“ zeptala se a já přikývl.

„Jakmile se sbalíme tak vyrazíme. Už jsme dlouho byli pryč a myslím, že tvoje máma a táta by už mohli být nervózní,“ odvětil jsem a ona smutně přikývla.

„Slibuji, Bells, že si ještě někdy uděláme podobný výlet,“ slíbil jsem a ona se na mě usmála. Strčila si další kousek palačinky do pusy a natáhla se pro čokoládu, aby se napila.

„Mohli bychom se ještě zastavit v nějakém hračkářství, abych mohla něco koupit Timymu?“ požádala mě a já s úsměvem přikývl. Bylo skvělé, že na svého malého bratříčka myslela za každé situace.

„Dobře, najez se, já mezitím sbalím a vyrazíme. Po cestě se zastavíme v nějakém obchodě, abys mohla pořídit něco pro Timyho,“ odpověděl jsem a ona se na mě usmála s pusou od čokolády. 

Autor: Sheela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska mého života - 32. kapitola: