Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska hory přenáší - 63. kapitola - Smutek

22.01.2011 (09:45) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4588×

63. kapitola - Smutek

„Bello, měla bys ještě ležet,“ pokáral jsem ji.

„Když mně se tam nechce být samotné,“ sklopila oči.

„Tak pojď sem,“ usmál jsem se na ni a pomohl jí ze schodů. Posadil jsem ji na klín a podal talíř s obědem. Pomalu ho žvýkala a koukala se po místnosti.

„Nad čím přemýšlíš?“ musel jsem se zeptat.

„Nad ničím jenom se tak koukám,“ odpověděla mi, položila mi hlavu na rameno a talíř stále držela v rukách.

„Jsi unavená?“

„Ne, nejsem,“ odpověděla mi smutně.

„Jsi smutná?“ ptal jsem se dál.

„Já nevím,“ přiznala a podívala se na mě. Vzal jsem jí talíř z ruky a položil ho na stolek vedle. „Kde jsou ostatní?“ optala se mě, ale nepodívala se na mě.

„Šli na lov,“ řekl jsem jí popravdě. Dělala mi starosti, byla na můj vkus moc letargická.

„A neměl bys jít taky?“ vytrhla mě z přemýšlení.

„Nenechám tě samotnou.“ Nereagovala na moje slova. „Bello, vnímáš mě?“ promluvil jsem na ni po chvíli mlčení.

„Hmm.“ Víc neřekla.

„Bello, bolí tě něco?“ Měl jsem o ni strach. Zakroutila hlavou. „Nechceš jít něco dělat?“ Chtěl jsem ji rozptýlit.

„Ne, stačí, když jsi se mnou.“ Víc jsem ji objal. Asi po hodině sezení jsem to už nevydržel. Bella byla vždycky plná života, ale teď vypadala, že jí to je jedno.

„Tak to teda ne, půjdeme se projít,“ zvednul jsem se s ní. Neprotestovala a šla se obléct. Já jsem oblečený byl a čekal jsem na ni dole. Najednou jsem uslyšel pláč. Rychle jsem vyběhnul nahoru a uviděl Bellu, jak sedí v tričku a pláče.

„Bello, co se děje?“ přiklekl jsem si k ní.

„Já to nechápu, jak mě můžeš mít ještě rád, když víš, že na mě šahal jiný chlap,“ vzlykala.

„Tak tohle tě trápí, myslíš si, že jsi mi odporná, když tě měl jiný chlap?“ zeptal jsem se překvapeně. Jenom kývla a podívala se na mě.

„Ale tak to není. Bello, já tě miluji a vím, že jsi nemohla nic dělat. Nikdy bych tě kvůli tomuto neopustil. Jsi moje všechno a vždycky to tak bude.“ Poprvé jsem ji uviděl pousmát.

„Tak jdeme na tu procházku,“ podotkla najednou. A já jsem jen zakroutil hlavou. Pomohl jsem jí postavit se a společně jsme vyšli ven. Drželi jsme se za ruce a procházeli po lese.

„Co takhle ještě na lov?“ optala se mě Bella asi po dvou hodinách.

„Jak chceš,“ odpověděl jsem jí.

Rozloučili jsme se a já vyrazil na druhou stranu.

Bellin pohled:

Jenom doufám, že to nedělá z lítosti, ale to teď nebudu řešit. Zalovila jsem si celkem dobře, i když mě bolelo celé tělo kvůli modřinám. Jakmile jsem doběhla na místo, kde jsme se rozdělili, už na mě čekal.

„Jak sis zalovila?“ optal se mě s úsměvem a já k němu zatím přišla.

„Dobře,“ řekla jsem s ne moc velkým zájmem.

„Copak?“ strachoval se.

„Bolí mě celé tělo,“ řekla jsem popravdě, i když modřiny už mizí.

Vzal mě za ruku a mlčky jsme vyrazili domů. Krev opravdu pomohla, cítila jsem se silnější a tělo mě už nebolelo tolik. Doma ještě nikdo nebyl.

„Edwarde, půjdu se osprchovat,“ oznámila jsem mu.

„Dobře,“ konstatoval a šel do kuchyně.

„Edwarde!“ zavolala jsem za ním a v tu ránu stál u mě. „Políbíš mě?“ optala jsem se.

„Už dlouho po tom toužím, ale nevěděl jsem, jestli si to přeješ,“ přiznal a začal se ke mně přibližovat. Nečekala jsem a překonala poslední vzdálenost. Jeho polibky byly opatrné a měkké. Ne jako Felixovy. Vpletla jsem mu ruce do vlasů a tím si ho víc přitáhla. Jeho polibky mi chyběly a do této chvíle jsme nevěděla jak moc. Potom jsem vpadla do koupelny. Po půl hodině jsem vylezla a vrátila se dolů. Jídlo už bylo připravené. Okamžitě jsem ho slupla. Měla jsem velký hlad.

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láska hory přenáší - 63. kapitola - Smutek: