Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska hory přenáší - 38. kapitola - Slzy

sims

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Láska hory přenáší - 38. kapitola - SlzyJe tu další dílek. Jsem moc ráda, že má tato povídka úspěch. Pište komentáře prosím dál a já budu dál psát. =) Tento dílek je o tom, jak se Bella vypořádá se všemi emocemi, které se na ni nahrnou. Bella zjistí, jak je pro ni Edward důležitý a jak zareagoval Edward na Tanyu.

09.06.2010 (14:30) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5777×

38. kapitola - Slzy

Edwardův pohled:

Když přišla Carmen, věděl jsem, že Belle nic nehrozí. V myšlenkách mě volal Carlisle, proto jsem se omluvil a vyšel nahoru do pracovny. Tam seděl Carlisle a Eleazar, bavili se o Belle. Eleazar byl stejně zvědavý, jako tomu bylo s Carlislem. Odpovídal jsem ochotně na Eleazarovy otázky. Bellu obdivoval a těšil se, až si s ní popovídá. Najednou byl slyšet povyk v obýváku. Podíval jsem se na Carlisla a zároveň jsme vstali. Sešli jsme dolů.

Stáli jsme na schodech a v místnosti byla Bella, Tanya a Carmen. Carmen se koukala zmateně, Tanya byla, podle jejich myšlenek, odhodlaná Belle co nejvíc ublížit. Bella měla v očích zuřivost, ale i smutek a zklamání. Počasí se zhoršovalo, dolů sešli i ostatní a zůstali stát stejně jako my. Chtěl jsem jít za Bellou a uklidnit ji, ale moje nohy mi vypověděly službu. Jenom jsem stál a zíral. Když ji Carlisle poprosil, aby se uklidnila, vyběhla z domu bez jediného slova.

Tak teď to začalo vřít ve mně. Žádná Tanya nebude Bellu jakkoli urážet. To nedovolím. Vyletěl jsem jako střela a chytl Tanyu pod krkem.

„Mrcho,“ zavrčel jsem na ni.

„Edwarde, pust ji,“ přišla ke mně Esme a položila mi ruku na rameno.

„Nedělej něco, čeho bys potom litoval,“ mluvila ke mně mateřsky.

Pomalu jsem se začal uklidňovat a nakonec sevření povolil.

„Utíkej za Bellou, teď tě potřebuje,“ Alice měla pravdu, teď mě Bella potřebuje nejvíc.

Nepodíval jsem se už na nikoho v místnosti a vyběhl za Bellou. Měla přede mnou několik minut náskok, ale podle její vůně jsem ji našel lehce. Seděla opřená o strom a vzlykala. Počasí na to zareagovalo a také začalo poprchávat.

„Lásko,“ oslovil jsem ji a čekal, jak zareaguje. Nic neřekla, jenom dál vzlykala a koukala se do země.

„Bello,“ zkusil jsem to znovu a přistoupil k ní.  Zase nic, tak jsem si přisedl k ní. Nechtěl jsem ji nijak vylekat, takže jsem tam jenom seděl a čekal na její reakci. Slzy ji stékaly po tvářích a dopadali na zem.

Konečně zareagovala. Sice nic neřekla, ale otočila se ke mně. Seděl jsem od ní asi deset centimetrů. Bella se nadzvedla, posunula se ke mně a dosedla na můj klín. Přitulila se ke mně a vzlykala mi do košile. Automaticky jsem ji objal a tím ji uvěznil ve svém náručí.

Nijak neprotestovala, jenom mi dál smáčela košili. Nevím, jak dlouho jsme tam seděli, ale byl jsem mokrý od hlavy až k patě, protože se zvedl vítr a déšť zesílil. Bella už nebrečela, ale za celou dobu nepromluvila jediné slovo. Byla už tma a začínala být zima. Bella se zatřásla.

„Lásko, měli bychom se vrátit nebo nastydneš,“ promluvil jsem na ni po několika hodinách.

Zvedla hlavu a svýma uplakanýma očima se na mě podívala.

„Ještě ne, prosím,“ prosila mě.

„Vždyť je ti zima,“ snažil jsem se ji jemně přesvědčit.

„Děkuji,“ promluvila úplně od věci.

„Za co, lásko?“ otázal jsem se jí.

„Za to, že jsi tu se mnou,“ šeptla.

„Sice mi to trhalo mé kamenné srdce, ale pro tebe budu tady vždycky,“ odvětil jsem ji láskyplně.

„Moc to pro mě znamená,“ objala mě.

„Mohli bychom skočit ještě na lov?“ poprosila mě.

„Jistě, že můžeme na lov,“ přitakal jsem a pomalu jsem se začal i s Bellou zvedat.

„Už mě můžeš postavit, zvládnu to.“ Prohýbala se mi v náručí.

„Nechceš se jít před lovem obléct do suchého?“

„Ne nechci,“ zakroutila hlavou. Bella byla celá mokrá, z vlasů jí stékala voda a třásla se zimou.

„Jak chceš, ale mohla bys uklidnit počasí, abys už víc nezmokla?“ prosil jsem ji. Nic mi na to neřekla, ale zadívala se do nebe a za chvíli přestalo pršet. Bella už na nic nečekala a rozběhla se po lese. Běžel jsem za ní a čekal, až zachytí nějaký pach. Netrvalo to dlouho a Bella ucítila srnu, okamžitě ji doběhla a skolila. Následně si dala ještě dvě a já mezitím ulovil dvě pumy, které byly nedaleko místa, kde lovila Bella. Než jsem dopil, Bella na mě už čekala. Stále měla na tváři smutek.

„Nechce se mi zpátky,“ koukla na mě.

„Bello, přece zbaběle neutečeš. Pamatuj, že jsi mi slíbila, že mě nenecháš samotného.“

„Nenechám, máš pravdu,“ přitakala. Chytnul jsem ji za ruku a společně jsme běželi domů.

Před domem se zastavila a koukla na mě.

„Všichni sedí v obýváku,“ konstatovala.

„Ano, sedí,“ přitakal jsem ji a vzal ji za ruku.

„Tak jdeme,“ přitáhla se ke mně.

Vstoupili jsme do dveří a hned se na nás sesypala naše rodina, rodina z Denali seděla na gauči.

„Bello, báli jsme se o vás,“ slyšel jsem, jak ji Esme hubuje.

„Omlouvám se, Esme,“ sklopila Bella hlavu a já jí víc stiskl ruku.

„Určitě máš hlad, něco jsem ti připravila.“ Nečekala na odpověď a už ji táhla do kuchyně.

Já jsem zůstal stát v pokoji a nenávistně si měřil Tanyu. Carlisle si toho všimnul a přistoupil ke mně.

„Už jsme si to všechno vyříkali,“ položil mi ruku na rameno. Ještě jednou jsem na ni nenávistně zasyčel a vydal se za Bellou do kuchyně, odkud jsem slyšel cinkající příbory.

„Opět výtečné,“ chválila jí Bella. Esme se na ni usmála a nechala nás o samotě. Přisedl jsem si k ní a čekal, až dojí. Vypadala unaveně, jídlo do sebe naházela. Vzal jsem jí talíř z rukou a než jsem ho umyl, Bella už zívala a byla ráda, že drží oči otevřené.

„Bello, půjdeme spát?“ zeptal jsem se jí, jako odpověď se mi dostalo kývnutí. Přiskočil jsem k ní a vzal ji do náruče. Normálně by mi nadávala, ale dneska neřekla ani slovo a položila mi hlavu na hruď. Šel jsem normální lidskou chůzí. Všichni, co ještě byli v obýváku, na nás koukali. Naše rodina soucitně, Denali trošku vyjeveně. Položil jsem Bellu do naší postele a sám jsem si k ní přilehl. Okamžitě se mi schoulila do náruče a začala pravidelně dýchat. Domů jsme doběhli kolem třetí hodiny ranní, předpokládám, že je unavená, takže by mohla spát déle než normálně.

A měl jsem pravdu, Bella se začala probouzet kolem poledne.

„Dobré poledne, lásko,“ přivítal jsem ji.

„Dobré poledne,“ odpověděla mi s úsměvem a přitulila se na mě. Políbil jsem ji do vlasů a vychutnával její blízkost. Ani se nepozastavila nad tím, že je poledne. Pro dnešek jsem měl připraveno překvapení. Jsem strašně nervózní, ale snad mi nezlomí srdce.

„Bello, počkáš tady chvilku?“ optal jsem se jí.

„A mám se nějak obléct?“ ptala se.

„Ne, jenom seď v posteli a nikam nechoď.“

 

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska hory přenáší - 38. kapitola - Slzy:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře