Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Když kočka není pes - 4. kapitola

the host stills


Když kočka není pes - 4. kapitolaŽe kočka není pes, že včera není dnes, že hip-hop není swing a louka není les. To každý ví, to každý zná ... a přesto se do toho dá tak lehce zamotat...

Volejbal

Pěkná rána, Danny! Pochválila jsem v duchu bráchu a ten se jen ušklíbl. Hrál proti mně.

Taky si myslím, Hanley, vysmál se mi a jakmile k němu přiletěl míč, napálil jej přímo na mě. Bravurně jsem ho vybrala a ještě získala uznání Chrise. Musela jsem se usmát, když jsem si vzpomněla, jak se na Dannyho nechápavě díval, když nás seznamoval a můj bratr se začal neuvěřitelně smát. Chris byl pěkně zmatený.

„Vyhráli jsme!“ zvolal někdo za mými zády a zbytek se jako na povel svalil na podlahu. Chris se předklonil a dlaněmi se opřel o stehna. Zrychleně dýchal a po tváři mu tekly čůrky potu.

„Dobrá práce,“ pochválil mě Dan a podal mi ruku. Povytáhla jsem jedno obočí, ale gratulaci jsem přijala. Stiskl mi ruku až moc silně.

Tebe to štve! Vysmála jsem se mu, když mi to došlo.

Trochu! Přiznej, že bez Chrise bys neměla šanci, prosil a já mu udělala radost lehkým kývnutím.

Lhářko, sykl v duchu a otřel si potítkem čelo. Otočila jsem se, abych si vyměnila milý pohled s Chrisem, ale ten neměl čas. Stála u něj Madison a Pearl. Pearl byla hrozně hezká holka a měla přednosti, které se jen tak nedaly přehlédnout.

Chci být vysoká bruneta s velkým dekoltem a dlouhýma nohama, skučela jsem. Bodlo mě v oblasti žaludku, když Madison Chrise políbila na tvář a vzápětí mu otřela svou rtěnku. Chris se jen nesměle usmál a odtáhl.

„Potřebuju sprchu!“ vyhrkl někdo a ve mně se zastavilo srdce. Do pytle, a jo! Daniel se po mně otočil ve stejně šokovaném stavu.

A co teď? Plašila jsem.

Nemůžeš se tomu vyhnout. Budou tě mít za prase, vysvětlil mi Dan.

Tos‘ mi pomohl, dík, vrčela jsem.

Tak jdi teď. Dělej, nějak je tu zdržím, ale makej, vybídl mě. Neotálela jsem a za zády slyšela jen bráchu, jak navrhuje nějaký rozstřel. Vběhla jsem do sprch a po cestě ze sebe shazovala oblečení. Srdce jsem měla až v krku. Pustila jsem vodu a nečekala na to, až se ohřeje.

„Sakra!“ zavyla jsem, když mi na tělo dopadly ledové kapky. Musela jsem se otřást a po těle mi naskočila husí kůže. Br!

Namydlila jsem se a na hlavu si vylila šampon. Byla jsem jako střela. Jednou rukou jsem si myla hlavu, druhou tělo.

Dělej! Už jdou! Křičel Danielův hlas v mé hlavě ve chvíli, kdy jsem vypínala kohoutek. Vběhla jsem ke skříňce, kde jsem měla věci a ještě mokrá vklouzla do kalhot a mikiny. Naostro a bez podprsenky.

„Tady jsi! Už jsem se lekl, že jsi utekl,“ smál se Chris. Přetáhla jsem si přes hlavu kapuci a odkašlala si.

„Vy než se vyhrabete, tak jsem třikrát,“ odsekla jsem.

„To nemáš moc výdrž, když to stihneš za deset minut třikrát,“ smál se jeden z kluků, u kterých jsem zapomněla jméno, protože ve chvíli, kdy mi je Chris představoval, jsem vedla rozhovor s Danem.

„Proč ty ve všem vidíš sex?“ vyzvídal Chris a vrtěl znechuceně hlavou. Trhla jsem sebou, když si přetáhl tílko přes ramena a začal se svlékat.

„A o čem jiném to je?“ smál se ten kluk a stáhl si kalhoty.

Do prdele!

Zavřela jsem oči a otočila se k nim zády. Několikrát jsem zamrkala, ale když jsem opět zaostřila, prošel kolem mě holý zadek.

Sakra!

Zabodla jsem oči do skříňky.

„Hanny? Co potřebuješ v mé skříňce?“ vyzvídal Chris s údivem.

„Co?“ vyhrkla jsem nechápavě a otočila se k němu. Naučená, že při konverzaci se udržuje oční kontakt.

Ježíš! On je…

„No hrabeš se mi ve skříňce, tak mě zajímá, proč?“ ptal se. Prudce jsem se otočila a vrazila čelem do otevřených dvířek. Au!

„Do háje,“ zamručela jsem a mnula si čelo.

„Jsi v pohodě?“ ptal se a položil mi ruku na rameno. Odehnala jsem myšlenku na to, že se mě dotýká krásný, pevný a nahatý kluk. Tedy snažila jsem se.

„Hanny? Hele, nenechal jsi v tělocvičně mobil?“ ozval se Daniel od dveří. „Co děláš?“ vyštěkl na Chrise, když si nás všiml.

„Co?“ nechápal.

„No ta ruka, Chrisi,“ sykl a Chris svou dlaň z mého ramene stáhl. „Jsi teplej?“ rýpl si Dan.

„Vole! Jen jsem se Hannyho na něco ptal, o co ti jde?“

„O to, že tu stojíš nahatý a osaháváš Hannyho,“ odsekl.

„Ty sis něčeho čuchl, nebo co?“ Chris byl mimo. Daniel zuřil. Někdo mu osahával o pět minut mladší ségru. Chránil mě, ale teď se to nehodilo. Chris odešel do sprch a Dan se na mě ani nepodíval.

Jsi v pohodě? Vyzvídala jsem opatrně.

Měla bys mu říct pravdu. Tohle se mi nelíbí a až přijdeme domů a uvidí to Edward, tak taky nebude nadšený.

Nic se nestalo, odfrkla jsem si, zavřela skříňku a vykráčela ze šaten.

Počkej na mě venku, prosil brácha. Jen jsem mu uraženě kývla na souhlas a zabouchla dveře. Viděla jsem před očima jeho tělo. Klín jsem naštěstí nestihla celý, nebo jsem spíš měla ze slušnosti soukromou cenzuru. Když se po půl hodině začali ven loudat kluci, byl mezi nimi i vysmátý Chris.

„Čekáš na mě?“ vyzvídal.

„Na Dana. Něco mi chtěl,“ vyhrkla jsem.

„Možná se chtěl zeptat na to samé, co já. Hele, jdeme do Pětky. Hospoda tady za tělocvičnou. Nechceš se přidat?“  Rozzářila jsem se jako sluníčko.

„Tady jsi!“ zapištěl dívčí hlas.

„No a ty očividně taky,“ zaúpěl Chris, když se k nám přidala Madison.

„Prý se jde do hospody, nechceš mě pozvat?“ mrkla na něj. Představila jsem si, jak na ni posílám tetu Rory a ona se jí s chutí zakusuje do krku.

„Jak jsi to poznala?“ vyhrkl nadšeně. Madison se zvonivě zasmála. „Že nechci,“ dodal a tentokrát jsem se zasmála já. Madison ho jen esteticky upraveným nehtem píchla do hrudi a pohladila po bradě.

„Nezlob mě, brouku. Madíska by to mrzelo,“ šišlala na něj. Otočil se mi žaludek. Proč Rory? Rovnou dědu Jacoba!

„No a to asi nechceme, že?“ vzdal to Chris. „Tak co? Jdeš s námi?“ otočil se ke mně. Váhala jsem. Jít domů a snít o jiném konci volejbalu, nebo odejít do hospody a sledovat tuhle…. Madison, jak se po něm sápe? Dilema!

„Mám jiný program. Možná příště,“ vzdychla jsem a Chris svraštil čelo.

„Ahoj,“ pozdravila Pearl, která se objevila zpoza rohu. Ta mi byla příjemnější. S Chrisem by jim to slušelo, kdyby jí neustále neutíkal. Když se postavila vedle nás, vylezl ze sprch Daniel a na tváři se mu rozlil ruměnec. Blázen! Každá holka by ho musela umačkat, když by ho viděla tak, jako teď my. Rozhalená košile, mokré vlasy a ta vůně… Nebýt jeho sestrou-

„Máme sraz?“ ptal se pobaveně, když nás viděl.

„Jdeme do Pětky, přidáš se?“ vyhrkla Madison.

„Neříkala jsi, že nemáš prachy?“ rýpla jsem si.

„Chris mě zve. A co je tobě do toho?“ odsekla mi a zase se pokusila pověsit na Chrisův krk. Pearl taky obrátila, jakmile uviděla Dana.

„A já chudinka nic,“ smutněla.

Nedělej to! Vrčela jsem na Daniela, který se nadechoval k vřelému pozvání.

***

V šatnách bylo rušno i poté, co ségra odešla. Když jsem ji viděl u té skříňky, bílou jak stěnu a s Chrisovou rukou na rameni… Úplně jsem zapomněl, že je tu inkognito. Chris byl ke všemu nahý. Když pak ségra zmizela pryč, svlékl jsem se a vlezl do jedné ze sprch. Voda byla fajn a kecy kluků o Madison nebo Pearl jsem se pokoušel ignorovat. Občas jsem pronesl nějakou reakci, abych nebyl přehlédnut nebo zapomenut, ale k Pearl jsem se nevyjadřoval.

„Jde po tobě, hochu!“ řval smíchy Dean.

„Trhni si!“ usadil ho Chris.

„Já si toho taky všimnul. Madison se s Pearl popere, vsaď boty. Jednou jo a hádej kvůli komu,“ dobíral si ho Chase.

„Debilové!“ ulevil si Chris a vypnul vodu. Znal jsem hodně kluků ze svého okolí, ale s Chrisem jsem se spřátelil, protože nebyl jako oni. Byl rozumnější a na nic se neptal. Přestože jeho rodina patřila k těm bohatším, chtěl na státní školu a na brigádu. Vypomáhal v jedné kuchyni. Po škole měl volno, ale večery trávil v práci. Vracel se domů kolem půlnoci, udělal si úkoly a šel spát. A dokonale to zvládal. Prospíval perfektně a mě osobně pomáhal se španělštinou. Edward sice chvilku hrál uraženého, že jsem neřekl o pomoc jemu, ale ve skutečnosti to chápal. Kdo jiný by mě pochopil víc, že chci být normální puberťák? Chris si našetřil za ty tři roky dost peněz a jako dárek ke svým osmnáctinám dostal zbytek sumy, aby si mohl koupit svou vysněnou motorku. Teď teprve platil za frajera a idol střední. Jak já litoval, že nemůžu vytáhnout svoje autíčko z garáže, protože by vyvolalo moc velký rozruch. To by teprve Pearl koukala!

Oblékl jsem se a se zasněným výrazem vyšel ze sprch. Můj úsměv se ještě víc roztáhl. Čekala tam! Ségra probodávala akorát Madison pohledem.

„Máme sraz?“ zasmál jsem se, a pokoušel se být co nejvíc přirozený.

„Jdeme do Pětky, přidáš se?“ vyzvídala Madison a ségra zrudla. Vztek?

„Neříkala jsi, že nemáš prachy?“ sykla na ni.

„Chris mě zve a co je tobě do toho?“ odsekla Madison. Chris však nevypadal zrovna nadšeně, naopak. Byl spíš znechucený. Potlačil jsem smích. Znal jsem ho. Nesnášel podbízení a dolejzání. Nenáviděl holky, které mohl mít lusknutím prstu, o to víc, když se mu cpaly samy do postele. Občas udělal výjimku, ale jen když měl pocit, že by to mohlo konečně vyjít. Jenže pokaždé naletěl. Madison odolával už od prváku. Doufal, že ji to přejde, ale když se objevila Pearl a začala mu nadbíhat, zbystřila a zdvojnásobila snahu.

„A já chudinka nic,“ posteskla si Pearl. Moje srdce nadskočilo radostí, že mám jedinečnou šanci. Pozvu ji, přijme to, pozná mě a začneme spolu chodit, pak si ji vezmu a budeme mít malého Daniela a malou Pearl. Jo!

Nedělej to! Ozval se mi v hlavě varovný hlas. Spolkl jsem nádech.

Důvod? Sykl jsem.

Nechci jít sama domů, špitla. Dělá si legraci?

Fajn, ale máš mě na svědomí. Taková šance, do háje, vrčel jsem. Pearl stále čekala, ale všichni mlčeli. Chris se na mě tázavě podíval a já musel ze všech sil přemáhat svůj hlas, abych nic neřekl. Jen jsem zavrtěl hlavou.

„Musím jít. Slíbil jsem doma, že …“ Co bych mohl slíbit? Sakra, sakra, sakra! „ Pohlídám ségru,“ vyhrkl jsem bez rozmyslu.

„Ty máš ségru?“ divil se Chris.

„Jo, je mladší a děsně protivná. Hrozně mě omezuje,“ vrčel jsem a Hanny po mně švihla pohledem.

„Musí být roztomilá,“ usmála se Pearl.

„Zdání klame,“ pokrčil jsem rameny.

„Je hezké, že se staráš o mladší sestřičku,“ pokračovala. Hele! Ona je na děti! Asi si budu muset promluvit s mámou, koho doma necháme přivést do jiného stavu, spekuloval jsem a zamyšleně se zadíval na Méďu. Matně jsem si vybavoval, kdy tahle její přezdívka vznikla. Bylo nám o pár let méně než dnes a mně došlo, že Hanny a Honey je podobné, ale medovník se u nás moc dobře neuchytil, tak jsem hledal jinou spojitost. Občas jsem jí řekl Grizzly, ale to byl teprve povyk a pak dávali v televizi Méďu Béďu. Říkat své sestřičce Béďo, nebo Bubu… asi by mě zabila. Na Méďu mi řekla, že je to sladké a že mě zabije později. Naštěstí ten čas ještě nepřišel a Méďa zůstal. Uf!

„Jo, to jsem celý já. Pro dobro sestřičky cokoliv,“ usmál jsem se na Pearl.

Fakt? Divila se v duchu ségra.

Ne! Neruš, balím Pearl. Šoupej nohama!

Pche, odfrkla si v duchu.

„Mějte se. Musím jít,“ mávla ségra a měla se k odchodu.

„Hej! Neblbni, je už tma. Sám tady chodit je sebevražda. Doprovodím tě,“ nabídl se Chris.

Jo, jo, jo, jo! Slyšel jsem její jásot.

Zapomeň, sám domů nejdu, utřel jsem ji.

Neruš, flirtuju, sykla a svůdně zamrkala.

Uvědom si, že máš mít koule, sebral jsem jí vítr z plachet.

Sakra, sykla.

„V pohodě. Vyzvedne mě brácha. Určitě už čeká,“ odpověděla a střelila po mně pohledem. Asi jsem ji namíchl, ale ona mě taky.

„Tak příště, a dík za pomoc. Máš to u mě,“ slíbil Chris a ségra se málem vpila do podlahy. Lítala v tom hezky, chudák.

„Jdu s tebou ven, tak zatím,“ kývl jsem k těm třem.

„Hej! To jdeš sám? Doprovodím tě!“ vyhrkl Chris. Konečně mi to došlo. Chtěl se těch dvou zbavit.

„Fajn, ale jen ven.“

„Dál ani krok,“ slíbil a úlevně vydechl. Ségra několikrát nechápavě zamrkala.

Prchá, vysvětlil jsem jí.

Holky zůstaly stát jako solné sloupy a Chris div nevyběhl z budovy ven.

„Pošlu Deanovi esemesku, že dnes nejdu a mizím,“ zašeptal mi u ucha.

„A co holky? Neslíbil jsi Madison pozvání?“ ptal jsem se.

„Ona si jej slíbila sama,“ sykla ségra a Chris jen souhlasně kývl. Vytáhl mobil a začal ťukat písmena.

A co jako teď? Vyzvídal jsem v duchu.

Co jako?

Uvědomuješ si, že na nás venku žádný tvůj brácha nečeká?

Ne?

Hannah pohodila hlavou a u chodníku se rozsvítila parkovací světla tátova džípu.

„Ty kráso, to je vaše?“ vyhrkl Chris.

„Jo,“ odpověděli jsme oba a Hanny na mě vyvalila oči.

„Ty znáš jejich auto?“ nechápal Chris.

No, tak to jsem zvědavá, jak se z toho dostaneš, vysmála se mi ségra.

„Víš, Chrisi. Já ti lhal. Já Hannyho znám. A tím myslím, že dlouho a hodně dobře,“ začal jsem. Chris svraštil nechápavě obočí a Hanny mi v myšlenkách posílala sliby uřknutí a prokletí a zaškrcení ve spánku, nemluvě o nadávkách, které se nedají ani produkovat nahlas.

„Takže vy se znáte? Odkud? Jak? Proč jste to neřekli?“ vyptával se.

„Chrisi, nech si to vysvětlit…“ skučela ségra a byla na pokraji hysterie.

„Já se znám s Joshem. To je Hannyho brácha. Chodili jsme spolu na fotbal. Vím, jaké on má auto. Došlo mi, že je to její brácha,“ brebentil jsem a Chrisovi se očividně ulevilo. Ale neusmál se na mě, nýbrž na Hanny, která na mě koukala s pusou dokořán.

Ty jsi pako! Řvala na mě v duchu.

Taky tě mám rád, Bubu, neodpustil jsem si.

Předchozí

Mé shrnutí

Další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Když kočka není pes - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!