Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Kde jsi, Isabello? - 17. kapitola

edwardbykika


Kde jsi, Isabello? - 17. kapitolaPoposuneme se o nějaký ten den dál... Čeká nás důležitá událost. Jen upozorňuji na začátek. Mohl by vás vyděsit. xD Příjemné počtení přeje Veubella.

Pohled Isabella

O sedm měsíců později…

„No tak, Jaku! Počkej přeci na mě! Jsem jako balon, nevidím si před nohy… Jestli upadnu a něco si udělám, tak tě Edward zabije,“ křičela jsem za Jacobem Blackem a hnala se po pláži v La Push.

„Se vůbec divím, že tě sem pustil, v tom tvém stavu…“ křikl Jacob a kývl na mé obrovské břicho, které se dmulo ve fialovém svetru.

„Pouští mě sem, protože chápe, že jsi pro mě důležitý,“ odpověděla jsem mu, když jsem ho konečně dohnala. Zahleděla jsem se mu do očí. Jeho rysy změkly a vzal mě za ruku.

„Ale jestli nastydneš, stejně mi utrhne hlavu…“ Zasmála jsem se.

„Jo, to máš asi pravdu,“ odvětila jsem a přitulila se k jeho žhnoucí pokožce.

„Takže bychom měli jít někam do tepla…“ dál mě poučoval. Já byla v teple. Jeho tělo bylo jako nejlepší kamínka. Nepotřebovala jsem nikam jít. Ale vím, že když jde o moje zdraví, je Jake za jedno s Edwardem.

Ale jak vlastně tohle přátelství vzniklo?

Poprvé jsem viděla vlkodlaky na svatbě. Jacob mě… zaujal. Dala jsem si slib, že až se vrátíme z líbánek, pojedu ho navštívit. A tak se i stalo. Po pár návštěvách La Push jsem zjistila, že si s Jakem dost rozumíme. Byli jsme si hodně podobní. Občas jsem i zašla k Emily. Měla ročního syna – Sama. Společně s Em jsme si s ním hrály. Už jsem se nemohla dočkat vlastního. Vlastně by to mělo být už brzy. Už jsem byla v posledním týdnu osmého měsíce. Co nevidět se nám to upíří mláďátko vyklube na svět. Už jsem se nemohla dočkat.

„Pojďme k Emily,“ řekla jsem Jacobovi a táhla ho zpátky k autu. Jake nic neříkal, takže mlčení znamená… souhlas. Zazubila jsem se na něj. Jen se ušklíbl a už mě soukal na zadní sedadlo.

Tvrdě jsem dosedla a sedadlo mě zastudilo. Najednou… Ach!

„Jaku?“ zeptala jsem se váhavě. Jacob se otočil a s vytřeštěnýma očima mě pozoroval, jak si držím břicho a přerývaně funím.

„Myslím, že budu rodit…“ podotkla jsem jen tak mimochodem a podívala se do Jacobovy tváře. Polkl a rychle nastartoval vůz.

„Asi budeš chtít ke Cullenovým, viď?“ zakřičel Jacob přes hrozné vrčení jeho starého motoru.

„Myslíš, že by mě vzali do nemocnice?“ zeptal jsem se ironicky a kývla na svá černá křídla.

„No, můžeme to zkusit…“ odvětil mi Jake a zazubil se.

„Ach… Au!“ Jacob se zprudka otočil. Znovu mě vyděšeně pozoroval.

„Myslím, že to nebudeme riskovat…“ vydechla jsem a podívala se ven z okénka. Venku se rozpršelo.

„Proboha, Jaku! Sleduj silnici!“ křikla jsem, když jsem zjistila, že se na mě pořád dívá.

„Jasně, Bello, jasně…“ zamumlal a otočil se dopředu. Trochu jsem si oddechla.

Cesta byla krátká, Jacob jel, jak nejrychleji mu to jeho stařičké auto dovolovalo. Měl by si koupit nové… Několikrát jsem mu to už říkala, ale on pořád tvrdí, že jezdí dobře…

Na příjezdové cestě stál Edward a Rose. Ostatní byli u vstupních dveří. Alice musela mít vizi.

„Jsi v pořádku, lásko?!“ ptal se mě starostlivě Edward, jen co Jacob zaparkoval. Němě jsem přikývla. Ale nebyla jsem si tím zcela jistá.

„Díky,“ řekl Edward Jacobovi. Ten jen kývl, popřál mi mnoho štěstí a odjel. Nikdy se nebudou mít rádi… Ach jo…

Hned se kolem mě všichni nahrnuli. Dopředu se tlačil Carlisle a ptal se mě, jestli cítím kontrakce a jak často.

„Au! Ufff…“ Myslím, že dost často, pomyslela jsem si, zatímco mě Edward nesl v náručí nahoru „na sál“. Už to nebude dlouho trvat.

Jů! Měli to tu jako v nemocnici. Carlisle mě sem předtím nechtěl pustit. Prý, abych se zbytečně nestrachovala. Edward mě položil na nemocniční lůžko bez postranic a stoupl si vedle mě.

Carlisle mi prohmatal bříško, udělal ultrazvuk a zkontroloval… to tam… dole. Přitom jsem musela být rudá až na zadku.

„Šest centimetrů,“ řekl a zadíval se na Edwarda.

„Ještě chvíli to bude trvat, lásko,“ řekl můj manžel a zadíval se mi láskyplně do očí.

„Ach! Uffff…“ vydechla jsem zhluboka. Už to bylo horší, bolesti se zhoršovaly a byly častější.

„Osm,“ řekl Carlisle. Prý musím být otevřená na deset. Takže už to nebude dlouho…

„Ufff!“ Trvat…

Za pět minut se Carlisle vrátil. „Deset!“ řekl.

Věděla jsem, že teď nastane moje chvíle. A pak už budu máma! Šťastně jsem se usmála.

„Bello, budeš muset zatlačit, až ti řeknu.“ Kývla jsem na souhlas. Edward mi pevněji stiskl ruku.

„Teď!“ křikl Carlisle a já zatlačila, co nejvíce jsem mohla. Ach… To byla bolest. Ale za moji malou holčičku to stojí.

Nevěděli jsme sice, jestli to bude holka nebo kluk, ale já doufala v holčičku. Jak v mém snu. Brr! Otřásla jsem se. Po návratu z líbánek se ten samý sen ještě několikrát opakoval. Vždy jsem z něho byla mimo. Bylo to tak skutečné!

„Teď!“ Zatlačila jsem a pak začala funět. Edward mě povzbuzoval.

„Už vidím hlavičku!“ zakřičel Carlisle a já zatlačila co nejvíce jsem mohla.

„Bello! Ještě, už to bude!“ A ještě jednou a pak…

Místností se rozezněl dětský pláč. Ach… Mám to za sebou. Už jsem se chtěla zvednout do sedu, abych mohla spatřit své dítě, ale Edward mě zastavil.

„Nevysiluj se…“ zašeptal mi do ucha. Znovu jsem si lehla, uvolnila se a zavřela oči.

„Je to holčička!“ zakřičel Carlisle. Nadšeně jsem otevřela oči a spatřila ho, jak mi nese malý bílý uzlíček, ze kterého se ozývalo nespokojené fňukání.

Moje srdce pookřálo a já se nemohla dočkat, až svou dceru sevřu v náručí.

A opravdu… za chvíli jsem držela v náručí to nejdokonalejší stvoření na celém světě. Byla krásná. Vlastně úžasná. Musela jsem se šťastně usmát na Edwarda. Ten naši dceru pozoroval se stejnou láskou jako já.

Malá se zavrtěla, zívla svými malými rudými rtíky a pootevřela očička. Byly hnědé jako ty moje. Jako ta nejsladší čokoláda. Zadívala se na mě a pak se usmála bezzubým úsměvem.

Zalapala jsem po dechu a po tváři mi stekla jedna slza štěstí. Edward ji setřel polibkem. Podívala jsem se na něj uslzenýma očima a na tváři vykouzlila šťastný úsměv. Tahle chvíle byla dokonalá.

„Ehm, pardon, že se do toho vtírám, ale jaké bude jméno?“ zeptal se opatrně Carlisle. Z naší holčičky také nespustil pohled. Okouzlila ho stejně jako nás.

Začervenala jsem se. Jméno jsem měla promyšlené, ale nevím, jestli se bude líbit Edwardovi.

„Elizabeth Antonie Cullenová?“ zeptala jsem se nejistě a pozorovala Edwardovu reakci.

„To je moc krásné a hodí se to k ní,“ řekl a políbil mě na spánek.

„Takže malá Eli…“ zašeptal Carlisle a začal si zapisovat nějaké údaje.

Isabelle a Edwardovi Cullenovým se narodila dcera Elizabeth Antonie Cullenová…

Jak krásně to znělo. Byla jsem nepopsatelně šťastná.

Položila jsem si jednu otázku: Dosáhla jsem tedy v životě všeho, co jsem kdy chtěla? Ano… to byla má odpověď.

Teď už budeme s naší dcerkou žít šťastně až navěky.

Anebo ne?

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kde jsi, Isabello? - 17. kapitola:

 1 2   Další »
11. Jana S
31.08.2014 [14:44]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10.
Smazat | Upravit | 30.12.2011 [17:33]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Kačka
24.09.2011 [12:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
vždyt věděla z ultrazvuku, že bude mít holčičku Emoticon

8. Wera
20.09.2011 [16:04]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon

7. marcela
15.09.2011 [13:36]

Je to skvělá povídka. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. andysek1002
14.09.2011 [17:37]

nadhera to je tak moc pekny Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. schuchinka
14.09.2011 [17:04]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.09.2011 [16:36]

BellaSwanCullen8krása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. mňamka
14.09.2011 [13:27]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.09.2011 [12:01]

Ariana Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!