Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem čarodějka - 1. kapitola

30.03.2011 (20:30) • wolfgirl • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3534×

Ach jo. První školní den. Babča hezky kecala.  Do ředitelny jsem musela naklusat hned za ní. Samozřejmě se mě ředitelka snažila oblbnout řečmi, jako třeba nebezpečí na schodišti. Nakonec jsem svolila, aby se mnou po celý den zůstával jeden žák, kterého si ale sama vyberu. No vysvětlete jí, že mě bude hlídat Taila. Ze všech jmen se mi zdálo nejsympatičtější Isabella Swanová. Hned si ji zavolala do ředitelny. Taila! Úplně bych na ni zapomněla!

„Paní ředitelko? Vím, že to asi bude znít divně nebo neobvykle, ale já mám zvíře, které mi hodně pomáhá v každodenním životě. Chtěla bych se zeptat, jestli by mohla chodit volně po škole a pomáhat mi.“

„Ale jistě. A dokonce je to fenka. Jakpak se jmenuje?“ Do háje! Proč každý předpokládá, že když jsem slepá, mám psa?

„Asi vás zklamu, ale… Tailo? Tailo! Babi, prosím, otevřela bys Taile dveře? Děkuji.“ Slyšela jsem babičku, jak tiše vstala a otevřela dveře. Do místnosti vběhla tříbarevná štíhlá kočka, vyskočila na ředitelčin stůl a protáhle na ni zasyčela.

„Tailo, chovej se slušně a nedělej mi ostudu,“ pokárala jsem ji. Taila se omluvně podívala na ředitelku a tiše mňoukla. Pak mi seskočila na klín, stočila se do klubíčka a začala příst.

„Takže dohodnuto. Taila může s Naomi chodit kamkoliv. Děkuji, že jste jí to povolila,“ vyhrkla babička dřív, než stačila ředitelka něco namítnout. Já jsem se na ni jen nevinně zakřenila a dál jsem hladila Tailu. Někdo zaklepal tiše na dveře a ty se posléze otevřely.

„Eh… Paní Somemoorová, toto je Isabella Swanová…“ začala ředitelka.

„Jen Bella. Těší mě.“ Hlas měla čistý a přímý. Zněl mile a opovážlivě, a zároveň drze a zdráhavě. Voněla po jahodách. Po červených jahodách… červených, jako krev… Ne! Nesmím na to myslet. Otočila jsem se na ni a usmála se do prostoru před sebou. Věděla jsem, kde přesně stojí, ale jsem slepá a mám se chovat jako slepý člověk a ne slepý poloupír.

„Ahoj, já jsem Naomi. Ty musíš být Bella.“ Na táhla jsem k ní ruku, ale schválně mimo ni. Odkašlala si.

„Á, promiň. Jsem v tom teprve rok.“ Srovnala jsem ruku. Vzala mě za ni a potřásly jsme si jimi.

„Bello, bude ti dělat problém vodit a chodit všude s Naomi?“

„Proč?“ Ach, je snad ještě slepější než já.

„Jsem tak trochu slepá,“ odpověděla jsem jí se smutným úsměvem.

„Aha, promiň. To jsem nevěděla.“ Taila mi seskočila z klína a začala se Belle třít a motat kolem nohou.

„Tailo? Holka, ty jsi neuvěřitelná. Neříkala jsem ti právě, ať se chováš slušně?“

„To je v pohodě, je hrozně milá. Zvířata mě většinou dvakrát nemusí.“ Hmm… dobře, že jsi mi to řekla, Bello.

„Jsem ráda, zlatíčka, že jste se skamarádily, ale za chvíli začíná hodina. Měly byste pospíchat do třídy.“

„Jistě, paní Somemoorová,“ odvětila Bella.

„Ještě něco. Můj koníček je balet. Doufám, že mi ho nebudete zakazovat, protože jsem fakt dobrá. No nic. Tailo, hop!“ Na můj příkaz mi Taila vyskočila do náruče. Bella mi pomohla vyjít z ředitelny a spěchaly jsme na první hodinu, jelikož už zvonilo. Matematika. Jen co jsme vešly do třídy, ovanula mě vůně upíra. Pouze jednoho jediného. Posadily jsme se do společné lavice a začaly si povídat. Učitelka ještě nepřišla, tak jsem využila situace.

„Bello, nechodí tady na školu náhodou někdo, kdo jakmile vyleze slunce, tak se vypaří, jezdí na různé výlety a podobně?“

„Jo, jak to ale víš?“

„Jak se jmenuje?“

„Oni. Jmenují se Cullenovi. Je jich sedm, ale jen těch pět dětí chodí o školy.“

„A jsou tady teď?“

„Ne, ani jeden z nich nechodí na matiku.“ Tak čí je, sakra, ta upíří pachová stopa? Najednou do třídy vkročila učitelka a mě opět ovanul ten upíří puch. Po hodině si s ní musím popovídat.

Tato povídka je věnována mojí kočce Cunami, která figuruje i v této povídce, pod jménem Taila.

Autor: wolfgirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jsem čarodějka - 1. kapitola: