Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen kamarádi - 6. kapitola

21.04.2014 (07:30) • CherryBella • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1500×

Pohled nikoho…

Naší přátelé si užívali každý den v Paříži. Jessica se už neukázala. Asi odjela.

Cheryl s Mikem se pořád procházeli. Bella a Edward byli pořád v pokoji hotelu a chodili na romantické večeře. Někdy i všichni čtyři.

Ale na konci týdne to všechno skončilo a oni se museli vrátit do Forks.

Ale měli ještě prázdniny.

Takže času je dost.

Cheryl

„To jsem si koupila tolik věcí?“ zeptala jsem se sama sebe, když jsem všechno vybalila.

Nechala jsem to tak a šla se osprchovat. Za chvíli pro mě měl přijet Mike a měli jsme jít na večeři i s Bellou a Edwardem.

Zrovna, když jsem si žehlila vlasy, zazvonil zvonek a já jsem padající žehličku chytila za letu, ale za horkou stranu. Pořádně to zaštípalo a zapálelo. Pustila jsem žehličku a ona se rozletěla.

„Šunt.“ Řekla jsem a chytla si ruku. Stejně jsem už chtěla novou.

Seběhla jsem schody a otevřela Mikovi.

„Pojď dál. Jen si… Prostě počkej.“ Usmála jsem se.

„Stalo se něco?“ zeptal se a už šel ke mně, když viděl jak si držím ruku.

„Ne to je dobrý. Spálila jsem se žehličkou na vlasy. Vlastně je to tvoje chyba.“ Řekla jsem a on se zasekl.

„Jakto?“ zeptal se zmateně.

„Kdybys nezazvonil, nelekla bych se.“ Zašeptala jsem. Bylo tu ticho. Velký ticho.

„Kdybych nezazvonil, nevěděla bys, že jsem tady.“ Zasmál se Mike, vzal led a položil mi ho na ruku.

Chvíli bylo ticho. Potom se na mě Mike podíval.

„Můžeme zůstat tady.“ Zašeptal. Dostala jsem najednou strach. Z toho… Prvního…

Mike to asi poznal. Hned mě chytil a podíval se mi do očí, které jsem před chvíli sklopila k zemi.

„Nebudu nic zkoušet pokud to nechceš.“ Řekl a dal mi pusu na nos. Neodpověděla jsem a jenom ho objala.

„Zavolám Belle, že nejdeme. Počkej tady.“ Řekla jsem, běžela nahoru, sedla si na postel a volala Belle.

„No ahoj, Cheryl. Kde jste?“ ptala se starostlivě Bella.

„Ahoj, no víš my dneska nejdeme.“ Řekla jsem tiše.

„Stalo se něco? Nemáme přijet?“ ptala se hned.

„Nic se nestalo, jenom jsem unavená. Mike tu zůstane se mnou přes noc.“ Řekla jsem na konec.

„Ale, ale, ale…“ zasmála se Bella.

„Bello!“ zavrčela jsem.

„No dobře, už mlčím. Edward čeká. Pa.“ Řekla a telefon ohluchl.

Bella

Típla jsem hovor s Cheryl a otočila se na Edwarda.

„Ahoj.“ Řekl a objal mě. Užívala jsem si to, jako by to mělo být naposledy. Proč jsem měla pocit, že tohle je obětí, které dlouho neucítím?

Když se Edward odtáhl, měl takový bolestný výraz, který jsem u něj ještě neviděla.

„Jdeme?“ zeptal se a ukázal na restauraci. Přikývla jsem a dál se dívala na jeho obličej.

Celý večer byl skvělý. Až na konci se všechno pokazilo.

„Bello, nemůžu to už déle protahovat. Musím odjet.“ Řekl a mně se zastavilo srdce. Potom se zbušilo, ale o hodně rychleji. Nemohla jsem dýchat.

„Cože?“ řekla jsem přiškrceným hlasem.

„Není to na dlouho… Já… Teda doufám…“ začal, ale nevěděl jak pokračovat.

„Ty doufáš, že to nebude na dlouho? Edwarde, co se děje? Řekni mi to. Poslední dobou se chováš divně.“ Tahala jsem to z něj.

„Víš, máme jenom nějaké problémy v rodině. Musíme na chvíli pryč.“ Řekl a otočil se zády.

„Rozmyslel sis to,“ zašeptala jsem. Proč?

„Co jsem si rozmyslel?“ zeptal se.

„Řekl jsi, že mě miluješ, ale zjistil si, že to tak necítíš a teď nevíš jak se z toho vyvléct, tak odjedeš!!!“ zakřičela jsem na něj. Pořád stál zády ke mně a pomalu se otáčel.

Jeho obličej byl šokovaný.

„To nemyslíš vážně.“ Zašeptal.

„Proč ne?“ zeptala jsem se.

„Bello, já tě miluju než cokoliv jiného na světě! Jak tě to vůbec mohlo napadnout?“ zeptal se.

„Napadlo by to každého.“ Zašeptala jsem a myslela na to, jak jsem to zkazils…

„Nechci abys odjel!“ zašeptala jsem a zamračila se. Edward udělal dva kroky a objal mě. Proč byl tak daleko?

„Kdy odjíždíte?“ zeptala jsem se potichu a čekala to nejhorší.

Bylo ticho.

„Už zítra.“ Řekl a já jsem ho více stiskla.

„Dobře.“ Zašeptala jsem a odtáhla se. Nepodívala jsem se na něj. Jenom jsem zašeptala dobrou, otočila se a pomalu odcházela.

„Bello.“ Zašeptal Edward.

„Chci být sama.“ Zašeptala jsem a zavzlykala.

Mířila jsem k Cheryl domů. Bylo mi jedno, že je teď třeba vyruším.

Přišla jsem ke dveřím a zazvonila.

Cheryl

Přišla jsem zpátky za Mikem a stála před ním.

Bylo to trapné. Nevěděla jsem, co mám dělat nebo říct.

„Tak co budeme dělat?“ zeptal se Mike a usmál se. Ten úsměv! Bože!

Usmála jsem se.

„Copak?“ zasmál se Mike.

„Ale nic. Co takhle, že bych něco uvařila?“ zeptala jsem se a už mířila do kuchyně.

„Ne.“ Řekl Mike. Zastavila jsem se a otočila se na něj s podzvednutým obočím.

„My něco uvaříme.“ Usmál se a šel za mnou.

„Dobře.“ Usmála jsem se a dala mu pusu na tvář.

Začali jsme vařit a u toho jsme měli puštěné radio. Víc jsme si zpívali a tančili než vařili, ale i tak jsme uvařili výborné špagety.

Hned jak jsme to snědli, sedli jsme si do obýváku a zapli televizi.

Položila jsem Mikovi hlavu na rameno a on mi dal pusu do vlasů.

„Co ruka? Už to nebolí?“ zeptal se.

Jenom jsem zakroutila hlavou.

„Ne, už je to lepší.“ Zašeptala jsem a dala ruku na jeho hruď. Pořádně jsem se nadechla jeho vůně a po chvíli se mi začaly zavírat oči.

Někdo zazvonil a já jsem nadskočila.

„Dojdu tam.“ Řekl Mike, vstal a šel ke dveřím.

„Bello? Co se stalo?“ slyšela jsem vyděšeného Mika. Hned jsem vstala a utíkala ke dveřím.

Bella tam stála, celá ubrečená a ani nemohla mluvit.

„Edward odjíždí.“ Řekla a já jsem ji rychle objala. Chvíli jsme jenom tak stály a já se podívala na Mika. Měl sklopenou hlavu. Zamračila jsem se.

„Bello? Běž se umýt nahoru do koupelny. Pak si promluvíme, jo?“ řekla jsem a Bella šla.

Když jsem slyšela bouchnout dveře, přesunula jsem se k Mikovi.

„Tys o tom věděl?“ zašeptala jsem k Mikovi.

„Já… odjíždím s ním.“ Zašeptal po dvou minutách. V tu chvíli se mi rozpadl celý svět. Už vím, jak se Bella cítí.

Odstoupila jsem od něj.

„Proč jsi mi to neřekl?“ zavzlykala jsem. Mike ke mně udělal krok, ale já jsem ustoupila.

„Ne! Nešahej na mě!“ řekla jsem, otevřela dveře a vyběhla ven. Utíkala jsem dlouho, slyšela jsem, jak za mnou Mike volá.

Zastavila jsem a uvědomila si, že jsem v lese a že nevím, jak jsem se sem dostala.

„Sakra!“ zasyčela jsem a dívala se kolem. Byla už noc.

Už jsem byla tak vyčerpaná, že jsem padla na zem a usnula.

Probudilo mě až to, jak mě někdo pokládal do postele.

Otevřela jsem oči. Byl to Edward a já jsem byla v jeho pokoji.

Edward mě položil na postel a pak se nade mnou objevil Carlisle.

„Cheryl, slyšíš mě?“ zeptal se potichu. Jenom jsem přikývla.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se. Nic jsem si nepamatovala.

„Byla jsi v lese a bouchla ses do hlavy o kámen. Musel jsem to zašít. Teď odpočívej.“ Řekl a Edward mě přikryl dekou.

Chvíli bylo ticho a pak se ozvaly další hlasy.

„Alice, volala jsi Mikovi a Belle?“ slyšela jsem Esme.

„Jo, už jsou na cestě.“ Řekla Alice a pak už jsem usla.

Mike

Sakra! Měl jsem jí to říct. Nechtěl jsem aby se to dozvěděla takhle.

Vzal jsem mobil a zavolal Edwardovi.

„Miku?“ slyšel jsem Edwarda.

„Cheryl utekla! Prosímtě, najdi ji!“ řekl jsem. Edward souhlasil a telefon utichl. Bella se už vrátila a potom nám volala Alice, že našli Cheryl. Má rozbitou hlavu. Máme hned přijet.

Našli ji tak rychle, protože jsou upíři. Vím to od výletu ve Francii. Edward mi to řekl.

Proto taky musíme odjet. Do Itálie za Volturiovými. Buď mě zabijí nebo mě nechají tak.

Bojím se.

Nemůžu ale Cheryl říct, proč odjíždím. Byla by další na seznamu. Možná se už nevrátím.

Nasedli jsme s Bellou do auta a jakmile jsme zastavili před domem Cullenových, vyběhl jsem z auta do pokoje, kde ležela Cheryl.

Bella

Když jsme dojeli ke Cullenovým, Edward si mě zavolal do kuchyně.

Stála jsem naproti němu, ale nedívala jsem se na něj.

„Už víš jak dlouho tam budete?“ zeptala jsem se.

„Měsíc.“ Řekl Edward a já jsem se zamračila.

„Fajn.“ Řekla jsem celá naštvaná z toho, že ho tak dlouho neuvidím. Chtěla jsem odejít z kuchyně, ale Edward mě nenechal.

„Počkej Bello. Nechci se loučit takhle.“ Řekl a přiblížil se ke mně, ale já jse se odtrhla a podívala se mu po dlouhé době do očí. Byl smutný. Zdálo se, že víc než já.

Přitáhla jsem si ho a dala mu dlouhý polibek. Takový, na který bude myslet hodně dlouho.

Potom jsem ho tam nechala a šla za Cheryl.

Cheryl

Vzbudilo mě, když mě někdo držel za tvář. Pomalu jsem otevírala oči a spatřila nad sebou Mikea.

Zase jsem zavřela oči, protože jsem cítila slzy. Už mi stékaly po tvářích. Mike se sehl a políbil mě.

„Nebudu pryč dlouho.“ Řekl. Proč jsem měla tušení, že je to lež?

„Jak dlouho?“ zašeptala jsem.

„Asi měsíc.“ Zašeptal. Vzlykla jsem.

„To nevydržím.“ Zašeptala jsem a rozvzlykala se. Mike se sehnul a objal mě.

Už bylo pozdě, tak jsme tu všichni přespali. Mike spal vedle mě a Bella spala s Edwardem.

Celou noc jsem nemohla zamhouřit oči. Mike taky ne.

Bude pro mě těžké, nevidět ho měsíc. A myslím, že pro Bellu bude težší nevidět Edwarda.

Bella

„Nechci abys jel.“ Zašeptala jsem do tmy a cítila objetí.

„Miluju tě. Až se vrátím, tak ti to vynahradím.“ Zašeptal a políbil mě.

Autor: CherryBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jen kamarádi - 6. kapitola: