Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jacobova Volba - Miluju tě


Jacobova Volba - Miluju těBella se vzbudí. Najde Edwarda vedle sebe? Jak dopadla rvačka Edwarda s Jacobem... Je tu další díl JV... Prosím o kritiku, a samilíky. Vaše TC

 

 

Vedle mě někdo byl, ale než jsem se stačila otočit, usnula jsem únavou.



Než jsem stačila pořádně otevřít oči, hned mi zase padla, a já se ponořila do světa zapomnění. Zdál se mi hrozný sen.

Jacob, Edwarda zabil, a já zůstala sama. Pořádně jsem ho ani neměla, a hned ho mám ztratit? Probudila jsem se s výkřikem. Hned mi spadl kámen ze srdce. Jakmile jsem otevřela oči, Edward byl u mě a hladil po tváři. Hned jsem si připadala jako v sedmém nebi. Můj anděl seděl vedle mě a usmíval se.

"To nic. Jsem u tebe. Už se to nikdy nestane! To ti slibuju."

"Říkáš, že jsi tu pro mě… Jsi můj anděl bez křidel," usmál se a pohladil mě po rtech. Aniž bych chtěla, nebo si to uvědomila, skočila jsem mu hned kolem krku. Cítila jsem, jak se napjal ve všech svalech co v těle má.

''Promiň, to mi nedošlo," povolil své svaly, a já mohla úlevou vydechnout. Hned mi docvaklo… co je s Jacobem?

„Co se stalo s Jacobem?” Zeptala jsem se ho skoro s očima zaplavenýma od slz.

„Ten si teď někde líže rány…“

„Edwarde.“

„Neboj, je živej. Kvůli tobě, jsem ho nezabil.“

„Tohle nesmíte! Ne ty a on… Ty patříš do mého srdce, a on je má rodina. I když to teď tak nevypadá.“

„Slibuju, že se od něj všichni budeme držet dál. Akorád nevím, jestli můžu mluvit za Emmetta.“

„Co s Emmettem? Co má v plánu. Povídej a nemlč…“

„No hrozně rád, by si to semnou vyměnil. Ale ví, že tobě by ublížil. Jinak…“ odmlčel se a podíval se z okna.

„Edwarde, co jinak? Zabil by ho…?“

„Ano Bello. Jacob, by teď byl mrtvý. A ty bys stím nic neudělala…!“

„Tohle nesmí, Edwarde. Nesmíš mu to dovolit,“ padla jsem mu kolem krku, a pomalými vzlyky se mi spouštěly slzy, jako od krokodýla.

„Bello klid,“ jak se mám uklidnit, když jeden z jeho rodiny mi zabije skoro bratra.

„Jak se mám uklidnit? Jeden z Vás myslí na to, jak zabije Jacoba, a já se mám uklidnit?“ najednou se Edward zdál tak nějak mimo. A do pokoje vtrhl Jasper.

„Jaspere co se děje?“ měl úsměv na tváři, a to se mi nelíbilo.

„Nic to je v pořádku… Přišel kvůli mně.“

Jasper se na mě podíval, a ze mě v tu ránu spadla všechna starost. Jako jeden obrovský balvan.

„Snad je to, už dobré!“ podíval se na Edwarda, a ten se jen usmál. V tu chvíli mi to došlo.

„Jaspere, to s tou kontrolou emocí… Nemusíš to dělat. Tohle je normální, a lidské…“

„Já vím Bello, ale teď je to pro tebe lepší.“ než to pořádně dořekl, byl pryč.

„Edwarde, tohle není fér!“

„Jsem si toho vědom, ale je toho na tebe poslední dobou moc. Na dnešek to bylo, až moc informací.“ Položila jsem se zpátky na polštář, a přemýšlela.

*Tenhle den bude dost náročnej.*

Nechce se mi věřit, že Jacoba, už nikdy neuvidím… musím něco vymyslet, abych ho alespoň naposledy viděla. Akorád nevím, jestli se mi to povede. Edward, a jeho rodina mě teď budou hlídat.

„Edwarde,“ zvedla jsem hlavu, a podívala se mu do očí.

„Copak Bells,“ přitom se díval z okna ven.

„Myslíš, že bych…“ chtěla jsem ho políbit, cítit ho u sebe.

„Povídej, nestyď se.“ Povytáhl koutky v lehký úsměv.

„Můžu…“ vstala jsem na lokty, a vytáhla se k němu. Pochopil!

Položil mě zpátky na polštář, a lehl si blíž ke mně. Rty pomalu přibližoval blíž, a blíž. Bylo vidět, že se musí hodně držet. Ale viděla jsem mu na očích, že mě chce taky, stejně tak jako já jeho. Nedělala jsem nic, čekala jsem na něj. Čekala jsem na jeho reakci, co udělá. Velmi mě překvapil… Nadzvedl mi záda, a jednu ruku dal pod ně. Přitiskla jsem se k němu, a čekala. Vpíjel se mi do očí, tak intenzivně, že jsem začala zrychleně dýchat. Koutky se mu povytáhly znovu do úsměvu, a pomalu se přibližoval k mým rtům. Musel slyšet můj tep, moji horkou krev… Na jednu stranu jsem se bála, ale na druhou, jsem věděla, že mi nic neudělá. Tedy, alespoň jsem si to myslela.

Jednou rukou jsem mu sáhla na obličej, Edward zavřel oči, a přitiskl se blíž. Dokonce až tak, že jsem nemohla dýchat.

„Edwarde,“ zamumlala jsem pod horoucím polibkem, který mi dával z lásky. Odtáhl se, a hned mu to došlo… Přestával se ovládat.

„Bello, promiň.“

„To je v pořádku. Půjdeme na to pomalu, ano.“

„Nechci ti ublížit!“

„Pokud nebudeš chtít, neublížíš!“

Pomalu jsem se k němu přiblížila, a políbila ho jemně na rty. Polibky mi oplácel, a já se musela taky kontrolovat. Na chvilku jsem naše rty odtrhla, a podívala se mu do očí.

„Miluju tě, Edwarde Cullene!“

„I já tebe.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jacobova Volba - Miluju tě:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!