Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jacobova Volba 12. - Vyvolená

ed

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Jacobova Volba 12. - VyvolenáTak je tady další dílek JV. Edwardova rodina Belle něco tají. Co to je? To se malinko dozvíte, když si to přečtete. Prosím o komenty, postačí i jeden smailik. Vaše TC.

02.04.2010 (18:15) • KairaTay • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2281×

 

 

 

Já budu máma. Takové zvláštní, ale krásné. Ale kdy?

„Ještě jednu otázku. Alice – kdy?“

„Brzo.“ Ta se jen usmála a já byla stále mimo. Ale při pomyšlení, že budu mít dceru tak mi to bylo jedno.

Nechápala jsem jak moc brzo, ale měla jsem nějakou jistotu, která mě držela při životě. Při pomyšlení, že jednou i já budu máma mě hřálo u srdce.

Pohled Edwarda

Vypadala tak klidně. Nevěděl jsem jak jí říct, že… Přestal jsem se zabývat Bellou, i když to bylo těžké. A myšlení začal ladit na ostatní.

*Emmett – Rosalii to moc sluší. Jestli se tohle nerozpustí, asi jí ohnu hned tady! * samozřejmě se připitoměle usmíval.

*Carlisle, Esme – Chudinka malá. Kdo jí to jen řekne. *

*Alice – Ta si hlídala své myšlenky a Jasper hlídal pozitivní energii u Belly. Bylo na něm vidět, že je nervózní. *

Poslední ke komu jsem se dostal, byla Rosalie.

*V mnoha věcech bych s Bellou měnila, ale v tomhle. * Koutky jí cukaly a já věděl, že se hodně drží, aby jí nic neřekla.

V mnoha věcech jsem jim byl vděčný, ale tohle byla rána pod pás. Byl bych radši, kdyby mi to nikdo neřekl. Alice jsem ve svém rozhodnutí poslal vizi, která dávala jasně najevo, že Bella zemře. Ale Alice mi dala nahlédnout do její mysli.

*Ona nezemře! Víš, co musíš udělat! *

Já jsem moc dobře věděl, co musím udělat, ale nechtěl jsem. Vzít jí její duši, její život, přítomnost, budoucnost… Prostě ne!

„Edwarde,“ podívala se na mě těma čokoládovýma očima jako štěně.

„No,“ řekl jsem ledabyle.

„Chci si jít lehnout. Nějak to na mě padá.“

„Počkej, doprovodím tě.“ Vstal jsem a šel k ní. Vzal jsem jí za pas a táhl jí před sebou. Malinko se jí podlomila kolena a já zareagoval tak, že jsem jí během chvilky držel v náručí. Rukama mě objala kolem krku a usnula. Nevím, co jí přimělo usnout, ale spala jako špalek. Vůbec se neprobudila, když jsem jí položil do postele. Přičítal jsem to tomu, že je unavená. Přikryl jsem jí dekou a zahasl světlo.

Pohled Belly

„Edwarde,“ podívala jsem se na něj a lehce se usmála.

„No,“ řekl ledabyle.

„Chci si jít lehnout. Nějak to na mě padá,“ vykoktala jsem ze sebe. I když jsem si připadala, že mě neslyšel.

„Počkej, doprovodím tě.“ Vstal a šel ke mně. Vzal mě za pas a táhl mě před sebou. Malinko se mi podlomila kolena a během chvilky mě svíral v náručí. Rukama jsem ho objala kolem krku a usnula.

Jediné, co jsem cítila, bylo to, že jsem zase padala do říše snů. Do říše ze které není lehké utéct. Připadala jsem si, že padám… po pár vteřinách jsem se ocitla znovu v nějaké místnosti. V místnosti, která byla krásně zařízená.

Znovu jsem byla v té místnosti, ve které, už jsem byla. Bylo tam teplo a já se po dlouhé době ohřála. V blízkosti Edwarda jsem byla jen zmrzlá. Pokoj je stále tak velký jako předtím. Stěny stále oranžové a strop dřevěný. Z mého přemýšlení mě vytrhlo zavrzání dveří.

„Ahoj, Bello,“ zavolala na mě dcera.

„Natali, kam jsem se to dostala?“

„Jsi zase u mě. To ti nestačí?“ říkala smutně Natalia.

„Tohle mi stačí, ale nechápu, proč se mi o tobě zdá, když…“ do pokoje vešel stín.

„Má paní,“ řekl stín a přišel blíž ke mně. Vzal mi ruku a políbil jí. Podíval se mi do očí a já hned zapomněla na realitu.

Byla jsem jak smyslů zbavená. Čekala jsem, že se objeví Natalia, ale ona nikde.

„Kde je má dcera?“ zeptala jsem se ho.

„Vaše dcera?“ naznačil nechápavě.

„Ano… dcera. Byla tu semnou, když jsem tu byla naposledy.“

„Natalia?“ zeptal se.

„Ano! Kde je?“ strnul a ukázal mi na břicho.

„Já ti nerozumím. Kde je!“ vykřikla jsem.

Podíval se mi do očí a pak znovu ukázal na břicho. Já jsem se automaticky chytila za břicho a vydechla.

„Ona je ve mně?“

„Zajisté. Když se zanedlouho narodí, co by dělala tady.“ Tak tohle myslela Alice, když říkala „brzo“!


Autor: KairaTay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jacobova Volba 12. - Vyvolená:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře