Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já se o tebe postarám 9

14.12.2009 (12:30) • Adis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4612×

Ráno mě probral chlad pod mou tváří. Vůbec jsem nevěděla co se děje, jen mi řádně třeštila hlava. Začala jsem pomalu vzpomínat, co se stalo. Šla jsem do baru, tam jsem začala pít kvůli Markovi a pak se tam objevil ten týpek, co tvrdil, že mu to patří a pak tam byl Edward a scéna u auta. Pak už si jen pamatuju, jak jsem byla v nějakém pokoji. Pomalu jsem otevřela oči a začala vnímat okolí. Kde to kruci jsem? Všimla jsem si, že mám hlavu položenou na něčím hrudníku a že ten někdo se snaží pomalu vstát, tak jsem se rychle posadila, ale to byla chyba, jelikož se mi šíleně zamotala hlava a bolest k tomu moc nepomáhala.

„Au!“ dostala jsem ze sebe a spadla zpátky do polštářů, ale to už jsem měla něčí ruce na čele. Ty ruce příjemně chladili, tak jsem otevřela oči a podívala se za zdrojem. Byl to Edward. Teprve teď mi došel zbytek večera.

„Bolí tě hlava, co?“ zeptal se mě Edward a já jen pomalu přikývla. Pomalu se ke mně sehnul a něžně mě políbil na čelo.

„Je to lepší?“ zeptal se, ale já jen zakroutila hlavou. Políbil mě tedy na tvář.

„A teď?“ zeptal se a já znovu zakroutila hlavou. Sehnul se tedy ještě víc a políbil mě na ústa.

„A teď?“ zeptal se znova a já se musela usmát.

„Maličko.“ šeptla jsem tiše, aby mi z toho nepukla hlava. Znova se ke mně sehnul a políbil mě, pak ale vstal a šel ke svojí skříni, ve který se začal přehrabovat. Tak jsem se rozhodla, že si sednu. Tušila jsem, že to bude špatný rozhodnutí, ale musela jsem to překonat, tak jsem si sedla. V tu chvíli se ke mně otočil.

„Můžeš mi říct, o co se snažíš?“ zeptal se a zamračil se na mě.

„No, nejspíš budu muset jít taky do školy.“ řekla jsem, ale on šel ke mně a opatrně mě donutil si zase lehnout.

„Ty dneska nikam nejdeš. Carlisle ti napíše omluvenku. Počkáš tu na mě a hodíš se zatím nějak do pořádku.“ řekl mi a pořád se mračil. Nechtěla jsem, aby se na mě mračila a tak jsem nic nenamítala a jen přikývla, tak se usmál.

„Dojdu ti pro nějaký Aspirin.“ řekl a odešel z pokoje. Já jsem radši zůstala ležet v posteli a věděla jsem, že musím něco zkusit. Vrátil se zpátky se sklenicí vody a aspirinem, který se v ní rozpouštěl.

„Vypij to.“ řekl mi a podal mi sklenici, tak jsem se opatrně posadila, vzala si od něj sklenici a začala pít. Celou dobu mě pozoroval a čekal, až to vypiju, když jsem to vypila, tak jsem mu to podala. Vzal si sklenici a zamířil zase pryč.

„Počkej.“ řekla jsme mu a on se otočil a vrátil se zpátky ke mně. Lehce jsem poklepala na postel, aby si sedl. Když si sedl, tak jsem spustila.

„Nemůže ti Carlisle taky napsat omluvenku?“ zeptala jsem se ho, ale on jen zakroutil hlavou.

„Tak dobře, tak to řeknu hned.“ začla jsem a on se na mě nechápavě podíval.

„Mně se to špatně říká, přijde mi to divný…“ začal jsem ze sebe soukat a on se na mě zamračil.

„Bello, co se děje?“ zeptal se mě a já nevěděla, jak mám pokračovat dál.

„Víš, chtěla jsem se zeptat, jak to mezi náma bude. Víš prostě, já tě mám ráda a to všechno, ale nevím jak to mezi náma je. Prostě jestli to je takový nezávazný povyražení nebo je to něco vážnějšího?“ zeptala jsem se a sklopila zrak. Chvíli se nic nedělo, ale po chvilce mě pohladil po tváři a zvedl mi hlavu, abych se mu podívala do očí.

„A ty by si chtěla něco vážnějšího?“ zeptal se mě a upřeně se mi díval do očí.

„Chtěla.“ šeptla jsem a on se usmál.

„Tak od teď je to všechno oficiální.“ šeptl a políbil mě. Přitáhla jsem si ho k sobě, on do mě tělem lehce tlačil a nutil mě si lehnout, když už jsem ležela, tak si lehl nade mě a začal mě líbat vášnivěji, ale v tu chvíli někdo zaklepal na dveře. Nijak jsme nereagovali a pokračovali dál. Ozvalo se znovu zaklepání na dveře a tak se stáhl a překulil se vedle mě.

„Dále.“ vyzval klepajícího. Jak se ukázalo, byl to Carlisle a šel mě zkontrolovat.

„Můžu se na ní podívat?“ zeptal se Edwarda a on jen pokrčil rameny. Já jsem se sama posadila a čekala, co se bude dít.

„Bello, chci jen zkontrolovat, jak ti je.“ řekl, sedli si na kraj postele a podal mi teploměr, abych si změřila teplotu, když se ukázalo, že ji mám lehce zvýšenou, tak mi Carlisle, hnedka dal nějaký prášek.

„Přesně to jsem si myslel.“ šeptl si pro sebe a zamyšleně se mi zahleděl do tváře a já zrudla, jak rajče.

„Jak se jinak cítíš?“ zeptal se mě a pořád se na mě díval zkoumavým pohledem.

„Celkem fajn, až na bolest hlavy, ale myslím si, že to přejde.“ odpověděla jsem mu.

„No, vem si ten prášek a dneska zůstaneš doma. Já musím do práce, ale až skončím, tak tě zkontroluju. A pokud vím, Edwarde, tak ty už by se měl vyrazit do školy“ řekl a podíval se na Edwarda, ten se na něj prosebně podíval.

„Nebylo by lepší, kdybych tu zůstal dneska s Bellou?“ zeptal se a Carlisle si ho chvíli prohlížel. A pak přikývl.

„Dobrá, můžeš, ale Bella musí spát.“ řekl mu a odešel. Edward se na mě usmál a znovu mě lehce políbil.

„Dojdu ti pro něco k pití, aby si zapila ten prášek. A co by si řekla na nějakou snídani?“ zeptal se a já nad tím chvilku přemýšlela.

„No, tím pitím nepohrdnu, ale tím jídlem si zas tak jistá nejsem. Suchý rohlík mi bude stačit.“ řekla jsem. On se na mě usmál, vstal a odešel z ložnice. Když se vrátil, tak nesl podnos s několika rohlíky a s pitím. Položil to přede mě na postel a usmál se.

„Zvláštní donáška madam.“ nahnul se ke mně a políbil mě. Já jsem se podívala na ten podnos a nejdřív si vzala ten prášek a zapila ho. Podívala jsem se na Edwarda, ten se na mě usmál a šel ke své skříni, z ní si vytáhl nějaké tričko, které si vzal na sebe a pak vzal nějakou mikinu.

„Co budeme dělat?“ zeptala jsem se ho a pozorovala ho. Sedl si ke mně na postel a podal mi mikinu.

„Tohle si vem na sebe. Ty budeš hlavně odpočívat a já se budu dívat na to, jak ty odpočíváš.“ řekl a letmo mě zas políbil.

„Ale já nechci odpočívat. Já se cítím úplně skvěle.“ řekla jsem a usmála se, ale on jen zakroutil hlavou.

„A co by si řekla, že bychom si třeba pustili nějaký film?“ navrhl mi a já tedy poraženecky přikývla. Podnos jsem položila na zem vedle postele, vzala si rohlík a začala ho uždibovat. Edward vzal ze stolku notebook a sedl si na kraj postele.

„Obleč si tu mikinu a já mezitím vyberu nějaký film.“ řekl a tak jsem ho poslechla. Začala jsem si oblíkat mikinu a náhle si něco uvědomila.

„Hlavně ne žádný horor.“ řekla jsem mu a on se na mě šibalsky usmál.

„Dobrá, tak ne žádný horor.“ vybral Simpsonovi ve filmu, lehl si vedle mě, notebook si dal na klín a pustil film. Asi v polovině filmu jsem usla s hlavou na jeho rameni a jeho rukou obmotanou kolem mě.

Když jsem se probrala, tak byla tma. Edwardovi ruce jsem měla obmotané kolem svého těla. Pomalu jsem se k němu otočila čelem, abych ho nevzbudila. Spal jak andílek, vypadal šíleně nevinně, když spal a ještě krásněji, než ve skutečnosti. Lehce jsem ho políbila na rty. Usmál se a pomalu otevřel oči.

„Ty už jseš vzhůru, Šípková Růženko?“ zeptal se mě a já jen přikývla.

„Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit.“ šeptla jsem, ale on se ke mně přiblížil a přitáhl si mě k sobě blíž.

„Ty mě můžeš vzbudit vždycky.“ šeptl a políbil mě.

„Tak teď počítej s tím, že tě budu pořád budit.“ šeptla jsem.

„To si nechám líbit.“ šeptl, pevně si mě k sobě přivinul a dlouze jsme se políbili.

Autor: Adis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já se o tebe postarám 9: