Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já se o tebe postarám 43

ki


Já se o tebe postarám 43Tak jsem tu s další kapitolkou. Doufám, že si jí užijete. Nezapomeňte zanechat komentář. Čím víc jich tu bude, tím dřív přidám další kapitolku.

Když jsem se probrala, tak jsem ležela nahá v posteli úplně sama. Pomalu jsem se posadila a rozhlédla se okolo. Nikde, nikdo. To je zvláštní, kde je Edward? Zeptala jsem se sama sebe v duchu a přemýšlela jsem, kde je, ale pak mi zakručelo v břiše. Vstala jsem z postele a oblékla jsem se. Vzala jsem si na sebe jen oblečení, které mám na spaní a přes to jsem si vzala Edwardovu mikinu ze skříně. Otevřela jsem dveře od pokoje a náhle se přede mnou objevil Edward.

„Kde jsi byl?“ zeptala jsem se ho a on udělal poslední krok ke mně a políbil mě.

„Byl jsem lovit, netušil jsem, že se už vzbudíš. Myslel jsem, že vstaneš až ráno. Zrovna teď jsem se vrátil,“ řekl a já viděla, že jeho oči jsou zřetelně světlejší.

„Já myslela, že ještě nepotřebuješ jít lovit,“ šeptla jsem a znovu jsem ho políbila.

„Nepotřeboval jsem, ale nudil jsem se. Dvě hodinky jsem spal, potom co jsi usnula, ale když jsem se probral, tak jsem se nudil. Pak přijeli ostatní za školy, tak jsem se s nimi chvíli bavil, protože jsem nějak předtím nestihl posbírat to naše oblečení. Alice usoudila, že budete muset dojet nakoupit, protože prý máme hroznou spotřebu oblečení a tvrdila, že jestli zničíme některé její oblíbené kousky, tak nás přetrhne. No a pak jsem šel s Jasperem na lov,“ vysvětloval mi a, mezitím co mi to říkal, jsme sešli do obýváku a došli do kuchyně.

„Aha, no doufám, že si zatím nezničil nic z toho, co se Alici líbilo,“ řekla jsem a on se na mě trochu usmál.

„No, já taky doufám, protože řekla, že to, že jsem skoro upír, mi moc nepomůže, abych se před ní schoval. Roztrhne mě prý jako hada,“ řekl a já si mezitím namazala rohlík marmeládou.

„Co je vůbec za den?“ zeptala jsem se ho a pak jsem se zakousla do rohlíku.

„No, teď už je pátek. Ráno máme dojet za Carlislem, protože tě chce ještě prohlídnout. Alice plánovala, že jestli Carlisle prohlásí, že jseš v pořádku, takže tě hned vytáhne na nákupy, abyste využili tu poukázku na nakupování, co ti dala s Rosalií k narozeninám,“ řekl a já se na něj zmučeně podívala.

„No uvidíme, co se dá dělat. Možná Carlislea trochu přemluvíme, ale zase naplánovali, že zbytek by šel hrát Baseball, ale možná by si mohla jít s námi a Rosalie s Alicí by mohli jet nakupovat,“ uvažoval nahlas a já s plnou pusou přikývla.

„Ale zase nevím, jestli tě tam chci, protože ty mě budeš rozptylovat, možná by si měla jet s nimi nakupovat,“ pokračoval ve svých úvahách a já se na něj zamračila.

„Nevím, nevím, asi mě budeš muset nějak přesvědčit,“ řekl a podíval se na mě, když jsem dojedla.

„Edwarde, jestli mě necháš jet s nima nakupovat, tak ti slibuju, že…“ Zarazila jsem se, protože jsem nevěděla, co mám říct.

„Že?“ pobídl mě. Došla jsem k němu, strčila jsem do něj a on se opřel o zeď. Přitiskla jsem se k němu a stoupla jsem si na špičky, abych byla blízko jeho rtů.

„Že tohle, je nejblíže, co mě u sebe máš na hodně dlouho dobu,“ šeptla jsem a přitom jsem se svými rty otírala o ty jeho. Slyšela jsem, jak tiše zavrčel a já se trochu oddálila a překvapeně jsem pozvedla obočí.

„Víš, že si tvou blízkost dokážu vynutit,“ šeptl a já se na něj mírně zamračila.

„Ale já se jen tak nenechám. Budu se bránit,“ řekla jsem a tentokrát se zamračil on.

„Dobrá, pokusím se udělat, co nejvíc proto, abych tě uchránil před nakupováním s Alicí a Rosalií,“ řekl a já se na něj spokojeně usmála a lehce jsem ho políbila. Pak jsem zamířila do obýváku.

„Kruci,“ řekl a šel za mnou.

„Co se děje?“ zeptala jsem se a sedla jsem si na sedačku.

„Už jsi přišla na to, jak mě dostat do kouta, kruci,“ řekl a sedl si vedle mě. Nevěděla jsem co jiného udělat, tak jsem se na něj prostě usmála.

„Kruci, tak tohle budu od Jaspera poslouchat pěkně dlouho,“ řekl a zamračil se na mě.

„Tak mu to nemusíš říkat,“ řekla jsem a on na mě trochu vytřeštil oči.

„Vždyť on to všechno slyší,“ řekl mi a tentokrát jsem na něj vyvalila oči já.

„Cože?“ zeptala jsem se ho a on se na mě trochu omluvně usmál.

„Máme moc dobrý sluch i zrak,“ řekl a já se na něj zamračila.

„Takže chceš říct, že vždycky když jsme… A oni byli v domě, tak nás slyšeli?“ zeptala jsem se ho tiše a on přikývl. Zalapala jsem překvapeně po dechu a vyvalila na něj oči, div mi nevypadly.

„To si mi to nemohl říct dřív?“ zeptala jsem se a on se na mě pořád díval s omluvným výrazem.

„Dobrá, klid, a pokud jde o Jaspera, tak si myslím, že on je mnohem víc pod pantoflem, než ty. Vezmi si, kolikrát asi musel vytrpět nakupování s Alicí a ještě jí poslušně nosil všechny tašky,“ řekla jsem a on se zasmál.

„Jsem na tom mnohem líp,“ řekl a já se na něj usmála. Chytnul mě za ruku a přitáhl si mě k sobě tak, že jsem seděla mezi jeho nohama a zády jsem se opírala o jeho hruď. Rukama mě objal kolem pasu a já si položila své ruce na jeho a propletla jsem s ním prsty.

„Měla by si ještě spát, až se pořádně vyspíš, tak pojedeme ke Carlisleovi,“ řekl a já jsem si na něj položila i hlavu.

„Nevím, ale jestli dokážu ještě usnout,“ řekla jsem a on mě políbil na tvář.

„Určitě jo, já sám už taky nemám moc daleko ke spánku,“ šeptl a po chvíli ticha jsem slyšela, jak už jen pravidelně oddechuje, usmála jsem se a taky jsem zavřela oči. Netrvalo to dlouho a taky jsem usnula.

 

Probral mě nějaký hluk a já s trhnutím otevřela oči a začala jsem se rozhlížet kolem sebe. Viděla jsem Emmetta v kuchyni, který nejspíš chvíli předtím zavřel lednici. Podíval se na mě a omluvně se usmál. Trochu jsem se otřásla zimou, přeci jen Edward, zas tak moc nehřál, ale v tu chvíli přiskočila Rosalie a přehodila přese mě a Edwarda deku.

„Ještě spí,“ šeptla a kývla hlavou směrem k Edwardovi. Lehce jsem se na ní usmála a pak jsem zase zavřela oči. Ještě chvíli jsem vnímala, jak se spolu tiše baví v kuchyni a pak jsem pro změnu slyšela Alici a Jaspera. Teprve když všichni odešli, tak jsem dokázala zase usnout.

 

Když jsem se znova probrala, tak jsem se pokusila posadit, abych nevzbudila Edwarda, ale on mě pevně chytil kolem pasu a přitáhl si mě k sobě.

„Už jsi vzhůru?“ zeptal se mě a já se musela zasmát.

„Takže ty usneš jako první, pak mě tu vzbudí zbytek, když jde ráno do školy a pak se mě zeptáš, jestli už jsem vzhůru?“ zeptala jsem se ho a slyšela jsem jeho tichý smích do ucha.

„Kde se tady vzala ta deka?“ zeptal se.

„To Rosalie,“ řekla jsem a cítila jsem, jak přikývl.

„Byla ti zima?“ zeptal se a já se tiše zasmála.

„No, musím uznat, že nějak extra nehřeješ,“ řekla jsem a on mě políbil do vlasů.

„Můžu se zeptat, co se včera dopoledne stalo, když si nadával?“ zeptala jsem se, protože jsem si náhle vzpomněla, co se stalo, než jsem usnula.

„Jen jsem si tiše postěžoval, že jsem tě tak utahal,“ šeptl mi do ucha a já se usmála.

„Promiň, že jsem usnula,“ šeptla jsem, ale on se tiše zasmál.

„To spíš ty promiň, že jsem tě takhle utahal,“ řekl a já se usmála a zase zavřela oči.

„Doufám, že nechceš zase spát, protože musíme za Carlislem,“ řekl a já se protáhla, odkryla z nás deku a vstala jsem. Podívala jsem se na Edwarda a ten se na mě usmál.

„Dojdu se vysprchovat a pak můžeme vyrazit,“ řekla jsem a on přikývl. Šla jsem tedy k sobě do pokoje a hned jsem zapadla do koupelny. Rychle jsem se vysprchovala a v pokoji se oblékla do černých džínsů, tmavě modrého tílka a černého svetru. Obul jsem si tenisky a seběhla jsem schody dolů za Edwardem, který už byl převlečený a čekal na mě.

„Tak můžem?“ zeptal se a já přikývla. Chytla jsem ho za ruku a šli jsme do garáže k autu.

Když jsme přijeli do nemocnice, tak jsme šli rovnou za Carlislem do kanceláře, ale on tam nebyl. Tak jsme chvíli čekali vevnitř, než přišel.

„Promiňte, byl jsem u operace,“ řekl, když přišel a já se na něj usmála.

„To je v pořádku,“ řekl Edward a Carlisle se na nás usmál.

„No Bello, tak se tady posaď a pustíme se do toho,“ řekl a pokynul rukou ke své židli, takže jsem si sedla a Carlisle se pustil do ohmatávání rány na mé hlavě, která se už celkem zacelila.

„No vypadá to dobře,“ řekl asi po pěti minutách zkoumání té rány.

„Takže je už všechno v pořádku?“ zeptala jsem se ho a on ukončil zkoumání mé hlavy a s úsměvem přikývl.

„No, víš Carlisle, chtěli jsme tě o něco požádat,“ řekl Edward a já se na něj usmála. Carlisle si nás nechápavě prohlížel.

„No, víš, slíbil jsem Belle, že ji uchráním před dnešním nakupováním s Alicí a Rose, tak nás napadlo, že by si všem mohl tvrdit, že by Bella měla zůstat ještě v klidu,“ řekl Edward a Carlisle se na něj zamračil.

„Víš, že nemám rád, když musím lhát,“ řekl Carlisle a já se na něj prosebně podívala.

„No tak dobrá, ale jen pro tentokrát,“ řekl nakonec a já se na něj usmála. Rozloučili jsme se s ním a vrátili se zpátky domů.

„Měla by si zkusit se ještě trochu vyspat, budeme hrát až večer a nejspíš do noci,“ řekl mi Edward a já na něj trochu vyvalila oči.

„Hrát?“ zeptala jsem se a on se na mě trochu zamračil, rychle ke mně došel a vzal mě do náruče.

„Baseball,“ připomněl mi a já se s pochopením na něj usmála. Odnesl mě do pokoje a položil mě do postele.

„Ale já nevím, jestli dokážu usnout,“ řekla jsem a on mi začal sundávat moje boty.

„Měla by si to zkusit,“ řekl a lehl si vedle mě. Přitáhl si mě k sobě a začal mi broukat zas nějakou melodii.

„Co je to za píseň?“ zeptala jsem se ho tiše a on své broukání zastavil.

„Jednou ti to vysvětlím,“ šeptl a políbil mě do vlasů.

„Teď fakt zkus usnout, protože budeš dlouho vzhůru,“ šeptl a já tedy poslušně zavřela oči.

„Za chvilku jsem zpátky,“ řekl a náhle vstal.

„Co se děje?“ zeptala jsem se ho a on už stál u dveří.

„Už se vrátili ze školy, takže musím Alici vysvětlit, jak na tom jseš,“ řekl a já přikývla.

„Zkus zatím usnout,“ řekl ještě a pak odešel. Zavřela jsem tedy oči, pak už si pamatuju, jen to že se vrátil objal mě kolem pasu, přitáhl si mě na svou hruď a já skoro hned usnula.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já se o tebe postarám 43:

 1
04.01.2012 [13:15]

77Alex77je to docela nuda.....stále iba spia.... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!