Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já se o tebe postarám 41

15.01.2010 (10:00) • Adis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3745×

Když jsem se probrala, tak bylo hrozně brzo, protože teprve svítalo. Spala jsem tak, jak jsem v noci usnula, a ani jsem se už necítila unavená. Bylo mi fajn, prostě fajn. Byla jsem ráda, že už se cítím líp. Už mi prostě nebylo nejhůř, ale pořád když jsem zavřela oči a trochu se soustředila, tak jsem to všechno viděla před očima. Všechno co se stalo i to co jsem si předtím nepamatovala. Tak jsem zase rychle otevřela oči a začala jsem vnímat okolí. Slyšela jsem Edwardův pravidelný dech, tak jsem se musela usmát, jen co jsem se ale trochu pohnula, tak hned začal reagovat.

„Už jseš vzhůru?“ zeptal se rozespale a já se posadila a usmála se na něj. Začal se protahovat a promnul si oči. Posadil se a usmál se na mě.

„Co chceš dneska dělat?“ zeptal se mě a já jen pokrčila rameny.

„Radši mi řekni, jak se ti spalo?“ zeptala jsem se a on si zase lehnul a mě stáhnul s sebou.

„S tebou se mi spí nejlíp,“ šeptnul a políbil mě do vlasů a já se zasmála.

„No, musím říct, že pro mě to taky není nejhorší,“ řekla jsem a on se tiše zasmál.

„Tak co budeme dneska dělat? Ostatní vstávají za chvíli do školy a Carlisle říkal, že do konce týdne nikam nemusíš a máš radši zůstat doma,“ řekl a já se zvedla na lokti a podívala se na něj.

„Jenom by mě zajímalo, kdo se to za mě všechno doučí,“ řekla jsem a on se na mě usmál.

„Já ti s tím pomůžu, není to ještě tak hrozný. Nezapomeň, že mám pár let zkušeností s chozením do školy,“ řekl a usmál se na mě.

„Dobře, pane učiteli, ale učení odložíme radši na jindy. Teď na něj nemám náladu,“ řekla jsem a zase jsem se posadila a on taky.

„A co by si tak chtěla dělat?“ zeptal se a se zájmem si mě prohlížel. Otočila jsem se a obkročmo se na něj posadila. On mě hned chytnul za boky. Nahnula jsem se nad něj a lehce jsem ho políbila.

„Bells…“ Š eptnul tiše a já se na něj usmála. Znovu jsem ho lehce políbila. Přejel mi rukama na záda a přetočil nás tak, že ležel nade mnou, vytáhnul z pode mě ruce a opřel se rukama o postel. Položila jsem mu ruku na zátylek a přitáhla jsem si ho k sobě, abych ho mohla políbit. Na chvilku se zastavil, ale pak se ke mně nahnul a políbil mě. Objala jsem ho a přitáhla si ho blíž co nejvíc, aby mezi námi nevznikl žádný prostor, ale on se náhle trochu odtáhnul.

„Kdyby něco, tak mě zastav,“ šeptl a já přikývla. Hned na to se ke mně zase nahnul a políbil mě. Dlouze jsme se líbali, než jsem to prostě nevydržela a chytla ho za lem trička, které jsem mu hned začala stahovat, ale on se prostě nazvedl a sundal si ho sám. Pak se zas vrátil k mým rtům. Trochu jsem mu zatlačila od ramene a on se hned nazvednul a zkoumavě se na mě podíval, ale to jsem já nechtěla, nepochopil, jak jsem to zatlačení myslela. Zase jsem k němu natáhla ruce a přitáhla si ho zpátky. Cítila jsem, jak je trochu napjatý, tak jsem do něj tentokrát zatlačila celým tělem a on pochopil a přetočil nás, takže teď ležel na zádech on. Rozepnul mi mikinu a pak mi ji sundal, hned na to přišlo na řadu tričko, které odletělo někam do rohu pokoje. Tentokrát nebylo konečně roztržené.

Svými rty jsem pomalu jela od těch jeho níž a níž po jeho hrudi a břiše, musím uznat, že jsem jela zabijácky pomalu.

„Bells,“ zasténal tiše mé jméno a rychle mě chytil za ruce a vytáhnul mě nahoru ke svým rtům, tak jsem ho políbila a on nás rychle přetočil a sundal mi podprsenku. Ani nevím, jak rychle se to stalo, ale náhle jsem už neměla tepláky ani kalhotky. On mě začal hladově líbat a já na svém stehnu cítila sílu jeho touhy. Pomalu jsem přejela, přes jeho hruď a vypracované polštářky na jeho břiše, až k jeho kalhotám, které jsem začala pomalu rozepínat. Znovu tiše zasténal a rychle mi pomohl s těmi kalhotami a boxerkami zároveň. Když do mě proniknul, tak jsem zavřela oči a prohnula jsem se jako luk. Oba dva jsme v tu chvíli spokojeně vydechli.

„Dobrý?“ zeptal se mě tiše a já jsem chvíli zhluboka dýchala se zavřenýma očima, než jsem je otevřela a podívala se na něj. Trochu jsem se pousmála a pak přikývla. On mě políbil a pak se rozehrála úžasná souhra našich těl. Chtěla jsem ho mít ještě blíž, ale blíž už to prostě nešlo. Jen jsme se oddávali souhře našich těl, a když jsem dosáhla vrcholu, tak jsem vykřikla a přitiskla se co nejvíc k němu.

Pomalu se mi začal zklidňovat dech a on mě mezitím líbal na krk a na tváře. Když už se mi dech konečně uklidnil, tak se trochu nadzvedl a podíval se na mě, už už otevíral pusu, aby mi něco řekl, ale já ho zarazila a položila jsem mu prst přes rty.

„Jsem v pořádku,“ šeptla jsem a on se usmál.

„Miluju tě,“ šeptl přes ten můj prst a tentokrát jsem se usmála já.

„Taky tě miluju,“ šeptla jsem a ten prst z jeho rtů sundala, abych ho mohla políbit, ale on mě předběhl a než jsem stihla si ho k sobě přitáhnout, tak mě hned políbil.

„Co budeme dělat dál?“ zeptal se a já se začala smát.

„Koukám, že tohle je nejspíš tvoje oblíbená otázka,“ řekla jsem a on se na mě zamračil.

„Nerad se nudím,“ řekl a já se na něj pořád usmívala.

„No, tak doufám, že tě nenudím, ale ráda bych se teď došla osprchovat,“ řekla jsem a on přikývl, rychle mě ještě políbil a pak ze mě slezl. Protože mi byla zima, tak jsem se zabalila do deky a šla jsem ke skříni, ze které jsem si vytáhla nějaké oblečení, když jsem se otočila zpátky čelem do pokoje, tak se na mě usmíval z postele a já prostě neodolala a ještě jsem k němu došla a políbila ho.

„Trochu s sebou pohni, vždycky ti to hrozně trvá,“ šeptl a usmál se na mě.

„Nestěžuj si, tobě to zase trvá, když lovíš,“ šeptla jsem, usmála se na něj a rychle jsem zmizela v koupelně. Naschvál jsem nepospíchala, tak jsem zalezla do sprchy a v klidu jsem tam postávala pod proudem vody a jen jsem si vychutnávala, jak na mě dopadali kapky vody. Z ničeho nic mě náhle objaly něčí ruce kolem pasu a já se šíleně lekla, rychle jsem se otočila a uviděla Edwarda, který se na mě mírně mračil.

„Řekl jsem, ať ti to netrvá, tak dlouho ne,“ šeptl a lehce mě políbil.

„Je snad jasný, že naschvál tu zůstanu o to dýl ne?“ šeptla jsem, usmála se na něj a rukama jsem se chytla kolem jeho krku.

„Už jsem ti říkal, že ti to takhle šíleně sluší?“ šeptl a já se na něj usmála a políbila jsem ho. Přejel rukama po mých bocích a níž až ke stehnům a zvednul mě do vzduchu. Pevně jsem se ho chytla, i když jsem věděla, že to není potřeba. Naše těla se zase spojila dohromady a my zase spustili tu úžasnou souhru našich těl. Jen jsem se tomu oddávala a hladově ho líbala, chyběl mi, chybělo mi to. Lehce mě opřel o zeď sprchového koutu a jen jsme se oddávali síle naší touhy a naší vášně, která byla spalující. Když jsem se dostala až k vrcholu, tak jsem mu zatnula nehty do té jeho mramorově hedvábné kůže.

Ještě chvíli jsme tam takhle jen tak byli, než mě postavil na zem.

„Já už bych bez tebe nikdy nemohl být,“ šeptl a já se usmála a rukou jsem projela ty jeho bronzové a mokré vlasy.

„Já ani nechci, aby si někdy byl beze mě,“ šeptla jsem a on se usmál. Zatřásla jsem se zimou, jelikož jsem už v té sprše byla fakt dlouho, tak se natáhl a sprchu vypnul a pak mě zabalil do županu, sám se zabalil jen do ručníku. Vzal mě do náruče a vynesl mě z koupelny.

„Ale já mám oblečení vevnitř,“ řekla jsem a on se na mě usmál a se mnou v náručí se vrátil zpátky a nechal mě si posbírat oblečení a pak mě odnesl do pokoje. Posadil mě na postel a pak sám přešel k e skříni, ze které si začal vytahovat něco na sebe. Já jsem si na sebe oblékla spodní prádlo, samozřejmě, černé džíny, červené tričko a černou mikinu. Když jsem se podívala na něj, tak už měl na sobě šedé tričko, trochu světlejší košili, kterou měl rozepnutou a rukávy měl ohrnuté a k tomu měl tmavě modré džíny.

„Stejně musím zpátky do koupelny,“ řekla jsem a vstala jsem z postele, ale on si stoupnul přede mě.

„A to jako proč?“ zeptal se a já si založila ruce v bok a zamračila se na něj.

„Musím si vyfénovat vlasy,“ řekla jsem a on ustoupil stranou a usmál se na mě. Prošla jsem kolem něj do koupelny a začala jsem si fénovat vlasy. Pořád jsem si až moc uvědomovala, že mi tam chybí pramen vlasů, tak jsem si potom vlasy zase stáhla do culíku. Vyšla jsem z koupelny a on zase ležel natáhnutý na posteli a usmíval se na mě.

„Takže máš už nějaký plán na dnešek?“ zeptal se, usmál se na mě, ale pak ztuhl a podíval se hlavou směrem k prosklené stěně mého pokoje.

„Co se děje?“ zeptala jsem se ho a on se trochu zamračil a hned ke mně přis kočil. Došel k mojí skříni a podal mi kašmírový šátek, který jsem dostala od Alice ke dvanáctým narozeninám.

„Uvaž si to kolem krku, ať to vypadá, že tě v něm bolí,“ řekl a já to hned udělala.

„Co se děje?“ zeptala jsem se ho znova.

„Budeme mít návštěvu,“ řekl, vzal mě za ruku a vedl mě po schodech do obýváku.

„Snaž se vypadat nemocně,“ řekl, když jsme došli do obýváku a ozval se zvonek a já se na něj podívala.

„Bude to dobrý, teda doufám,“ řekl, políbil mě a pak už jsem otevřela vchodové dveře.

Autor: Adis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já se o tebe postarám 41: