Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já se o tebe postarám 24

29.12.2009 (10:00) • Adis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3763×

Šli jsme spolu na první hodinu a já cítila, jak mi Edward pevně tiskne ruku.

„Co se děje?“ musela jsem se zeptat, protože na něm bylo vidět, že se něco děje.

„Představuje si, jak by si vypadala v jeho posteli,“ šeptl a já se musela otřást odporem.

„Neboj, to nikdy nedovolím,“ šeptl Edward, protože si to mé otřesení špatně vyložil. Vešli jsme spolu do třídy a sedli si do zadní lavice. Měli jsme matiku s panem Greenem. Položila jsem si tašku na zem a z lavice před námi se otočila Angela a usmála se na nás.

„Kde ses flákala? To ti dala ta naše dámská jízda, tak zabrat?“ zeptala se a já se musela pousmát. Úplně jsem na to zapomněla.

„No jo, trochu jsem se přemohla, tak jsem si doma pořádně pospala,“ řekla jsem a ona se na mě usmála.

„No, tak doufám, že sis pořádně odpočala, protože dneska nás Green rozdělí do dvojic a říkal, že to rozhodně nebude podle lavic,“ řekla a kývla hlavou k Edwardovi, který dělala jako, že tam není a díval se z okna, ale podle stisku jeho ruky jsem moc dobře věděla, že vnímá.

„A proč nás chce rozdělovat do dvojic? Co je tak záživnýho na matice, aby nás rozděloval do dvojic?“ zeptala jsem se a Edward zesílil stisk.

„Dobrá otázka slečno Swanová,“ ozvalo se za mými zády a já úplně ztuhla, Green právě vešel do třídy a poslouchal, co jsem říkala.

„No, tak abych předešel dalším dotazům…“ Začal, ale v tu chvíli vtrhl do třídy Mike.

„Děkuju, že jste se stavil, pane Newtone,“ řekl a ukázal Mikeovi, aby si sednul.

„No, tak abych pokračoval, zopakuji otázku slečny Swanové, co je tak záživnýho na matice, abyste pracovali ve dvojicích?“ řekl mou otázku trochu jinak, ale pohledem se do mě přímo opřel.

„No, řekněme, abych po vás taky mohl chtít vypracovat nějaký hezký referát ve formě plakátu. Ano, říkám ve formě plakátu, to znamená, že tam budu chtít nějaký hezký barevný obrázky, a jen trochu textu k zadanému tématu,“ řekl a pak se usmál na celou třídu s tím, jak velkou nám udělal laskavost.

„Takže myslím, že je na čase vás rozdělit do dvojic. Už jsem si to předem nějak přerozdělil, a pokud budete mít nějaké námitky, tak je nepřijímám. Slečna Swanová, bude se slečnou Weberovou. Doufám, že vám to nezlomí srdce pane Cullene, takže vy budete s panem Newtonem, abyste se navzájem nemohli podvádět,“ řekl a já cítila, jak mi Edward úplně drtí ruku, takže jsem tiše sykla bolestí on svůj stisk povolil.

„Nějaké připomínky?“ zeptal se, když rozdělil zbytek třídy. Newton v tu chvíli hnedka zvedl ruku.

„Proč musím být s Cullenem?“ zeptal se, když ho učitel vyzval.

„No, protože pane Newtone, jsem slyšel, že máte nějaké spory a tohle je nejlepší chvíle na to, abyste to vyřešili,“ řekl pan Green a já slyšela, jak Edward tiše zavrčel a varovně jsem se na něj podívala. On se mi dlouze podíval do očí a trochu se uvolnil. Všichni ostatní pak celou hodinu, řešili s Greenem, proč jsem ve dvojici s tím a s tou a podobně. Angela se na mě s úsměvem otočila.

„Ještě, že jsme spolu, nevím, co bych dělala, kdybych byla ve dvojici s někým jiným,“ usmívala se na mě a já jen přikývla, protože jsem nevěděla co říct. Nejspíš to pochopila, protože jí oči kmitly k Edwardovi a pak se zase otočila k tabuli.

Byla jsem ráda, když zazvonilo, ale pak jsem toho zase začala litovat, protože k nám přišel Mike. Edward mě pevně chytl za ruku a obraně si stoupl přede mě.

„Sejdeme se u tebe anebo u mě?“ zeptal se a já cítila, jak se Edward napjal, tak jsem mu volnou ruku lehce položila na záda a cítila jsem, jak se o trochu uvolnil.

„Přijeď k nám, cestu snad znáš ne?“ řekl a Mike přikývl a pak zmizel. Edward se otočil a podíval se mi do obličeje. V tu chvíli jsem se ho i bála. Sebral mojí i svojí tašku s věcmi. Tu mojí mi podal a já si jí hodila na rameno, on tu svojí taky. Když jsme vycházeli ze třídy, tak praštil do zdi, tak že praskla a vysypala se omítka. Ještě štěstí, že ve třídě už nikdo nebyl. Udiveně jsem se na něj podívala a nejspíš i vystrašeně, protože mi hned položil ruce na tváře.

„Promiň, omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit,“ šeptl a pak mě lehce políbil.

„Dobrý?“ zeptal se mě a já přikývla. Doprovodil mě na další hodinu, ale pak musel jít, protože měl hodinu jinde. Takže jsem tím pádem musela přežít hodinu dějepisu úplně sama, ani Angela tu nebyla. Byla jsem ráda, když už konečně zazvonilo, rychle jsem si sebrala svoje věci a vyšla jsem ze třídy. Za dveřmi se ležérně opíral o stěnu Edward. Rychle mě chytil za ruku a přitáhl si mě k sobě.

„Moc rychle mi neutíkej,“ šeptl a políbil mě. Chytil mě za ruku a doprovodil mě na další hodinu. A takhle to bylo celý den. Protože jsme až do oběda neměli spolu žádnou hodinu. Když jsme byli na obědě, tak jsme si sedli spolu a sami, co nejdál od našich rodin. Edward tiše zavrčel, když vešel do jídelny Mike a pak se na mě zase omluvně podíval.

„Promiň, já prostě jen nesnesu, to že s ním budu, ale zase jsem rád za to, že ho Green nedal dohromady s tebou, jak o tom nejdřív uvažoval. Musím uznat, že tohle rozhodnutí bylo lepší, jinak bych ho tam asi na místě připravil o hlavu,“ šeptl a políbil mě na tvář. Pak už jsme jen vstali a zamířili spolu na biologii. Když jsme vešli do třídy, tak jsme zjistili, že jsme tam úplně první, protože zbývalo ještě deset minut do konce přestávky na oběd.

„Vymyslel už něco Mike, na to jak spolu strávíte odpoledne?“ zeptala jsem se ho a on se na mě zamračil.

„No, už má pár nápadu o tom, jak skvěle si spolu pokecáme o tom jaký je sex s tebou,“ zavrčel a já na něho vyvalila oči.

„Neboj se, nic neřeknu, protože by potom jen žárlil, že na někoho tak skvělýho jako ty nikdy ani nešáhne,“ šeptl a políbil mě.

„No, doufám, že se Mike vrátí domů se všema končetinami,“ šeptla jsem a on se na mě usmál.

„Dostal jsem nápad,“ řekl a já trochu vyvalila oči.

„A co je to za nápad?“ zeptala jsem se a narovnala se na židli.

Velice tiše mi ho vysvětlil, protože do třídy začali vcházet lidi.

„To není, zas tak špatný nápad,“ řekla jsem a usmála se na něj.

„Já vím, právě proto je to taky můj nápad,“ řekl a zazubil se na mě, až mu blýskly zuby.

„A kolik tak budeme mít času?“ zeptala jsem se.

„No, to se ještě uvidí,“ šeptl a v tu chvíli začali vcházet do třídy lidi.

„Nezapomeň, že já se mám taky sejít s Angelou a mám s ní taky udělat tu práci, pro Greena,“ řekla jsem mu a on se pousmál.

„Neboj, na to nezapomínám,“ šeptl a políbil mě, když vešla do třídy učitelka na biologii.

Celou hodinu jsme pak mlčeli a poslušně jsme se věnovali biologii.

Autor: Adis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já se o tebe postarám 24: